panjan přečtené 342

Náš člověk v Havaně 1961, Graham Greene

V recenzi a nakonec i v doslovu se o této knize hovoří jako o velice zábavné, což je podle mne dost přehnané. Je to satira, ale ne dost neprůhledná, ani ne vtipná s docela mdlým příběhem. V doslovu se také píše, že je to trochu jiný Green, netypický. Doufám, že je tomu tak, protože tohle je moje první kniha od tohoto autora, tak doufám, že ty další budou typicky Greenovské a tedy i lepší.... celý text

Kramerová versus Kramer 1980, Avery Corman

Tuhle knihu jsem koupil v antikvariátu za 20 korun. Byla vystavená před obchodem, mezi tamějším literárním odpadem a všiml jsem si jí jen díky stejnojmennému filmu s Meryl Streep a Dustinem Hoffmanem. Ten příběh je po celou dobu obyčejný a to jak literárním stylem, tak svou hloubkou, ale konec je parádní, dojemný a dává tomu význam. Myslím, že prodejce prodělal, když tuto knihu ocenil na 20 korun.... celý text

Madisonské mosty 2008, Robert James Waller

Nevidět stejnojmenný film Clinta Eastwoda a nemít zoufale co číst, asi bych po této knize nesáhl. Je to romatika, která není úplně červenou knihovnou, ale tomu příběhu se nedá úplně věřit, je pod tím cítit provoplánová autorova snaha dojmout a ten konec právě touto snahou ztrácí veškerou poezii. Nevím proč, ale Eastwodův film mi nepřipadal jako laciná romantika, ikdyž knihu téměř kopíruje, ale právě naopak.... celý text

Možná, možná ne 1996, Robert Fulghum

Velice hezké a milé čtení. Sbírka úvah, povídek, maličkostí všedního života. Stejně jako u bajek, je zde u většiny příběhů poučení a nějaká moudrost. Je to milá kniha, protože je z ní cítit autorova úcta a pokora k životu. P.S: Hodně mi to připomínalo knihu Paula Coelha : "Jako řeka, jež plyne"... celý text

Měsíc zapadá 2007, John Steinbeck

V předmluvě jsem se dočetl, že Steinbeck považuje tuto knihu za svou nejlepší. Nevím, jestli mohu vůbec oponovat, nebo jen sklopit oči a přiznat, že ji nemohu docenit. Nicméně možná je to podobné jako když zpěvák píše píseň, také nemůže vědět jestli píše hit. Na to, aby tento příběh byl paralelou druhé světové války a válek vůbec je příliš zjednodušen. Nicméně vůbec to nemusí být paralela a potom autor napsal svým typickým stylem hezkou, čtivou knihu.... celý text

Cena krve 1991, Dick Francis (p)

Perla 2005, John Steinbeck

Kraťoučká, ale velmi intenzivní, jednoduchá, přímá, dojemná, prostě perla.

Pohár zlata 2008, John Steinbeck

Nebýt na obálce jméno autora, těžko bych tipoval na svého nejoblíbenějšího. Je na tom znát, že je to Steinbeckova prvotina-styl vyprávění je mnohem těžkopádnější než v pozdějších dílech a neobvyklá je i snaha vylíčit dokonale prostředí, okolnosti, popřípadě i historické souvislosti, místo soustředění se na příběh a hlavní postavu. Nicméně kniha má své kouzlo, nečte se nijak těžce a v závěru už se dá Steinbeck poznat.... celý text

Kajícník 1998, Isaac Bashevis Singer

Singera čtu rád, ačkoliv s židovskou vírou nemám nic společného, na druhou stranu zase se o ní něco dozvím. Kajícník je obrovským morálním dilematem a soudem moderní, globální společnosti či spíše jejím odsouzením. Nemilosrdně jsou odsouzeny víra v mládí, víra v pomíjivé ideály, samozřejmě morálka, promiskuita, ženy jsou zde nazývani kurvami, Dostojevskij brakem.... Trochu radikální, přesto si zde člověk může vybrat a podívat se na dnešní společnost z jinbého úhlu. Těžké téma ještě k tomu náboženské, ale přesto velmi čtivé.... celý text

Spolčení hlupců 1995, John Kennedy Toole

Kniha mě bavila, ale nedostala mě takovým způsobem, abych se smíchy válel po zemi. Určitě to bylo vtipné, ale mně ten humor nepřipadal tak briskní. I přesto, že mi styl humoru úplně nesedl, neměl jsem problém knihu dočíst, protože je psána parádním slohem, je zajímavá a i provázaný příběh nenudí.... celý text

Nadějné vyhlídky 1960, Charles Dickens

První kniha od Dickense, co jsem přečetl, není to nic čím bych musel zrovna chlubit, leč je to tak. Kdyby druhá polovina knihy byla stejně tak čtivá jako ta první, neměl bych co vytknout. V té první části, kdy je líčena osobnost páně Pipova a jeho vztah s "otcem" je kupodivu Dickens lepším vypravěčěm než v části druhé, která je plná akce a dějových zvratů. Knihám s Dickensovým jménem na obálce se do budoucna vyhýbat určitě nebudu.... celý text

Výrostek 2004, Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Se vší úctou pane Dostojevskij, jsem šťasten, že už jsem toto Vaše veledílo dočetl. A že mi to trvalo. Těch téměř 600 stran, na kterých se snažíte čtenáře jakkoliv rozptýlit a odvést od příběhu, je opravdu moc. A styl, kterým jste tentokráte psal - roztržitý, roztěkaný, příběh moc nefungoval a kde jsou vaše citové zápaly a strhující výstupy? Jsem zklamán, ale nebráním někdy v budoucnu své hodnocení přehodnotit.... celý text

Svatební cesta 2007, Jaroslav Seifert

Zeptej se táty 2010, Jan Balabán

Psáno nádherným jazykem, plným metafor aniž by toto nějak ubíralo čtivosti knihy. Na to že je to o smrti, což není téma z nejpříjemnějších, dávám celkem vysoké hodnocení, ale přečtu si to zřejmě někdy ještě jednou, až mi to bude mít více co říci.... celý text

Blázny živí Bůh 1969, František Kožík

Docela prostý příběh, jak se dalo od autora očekávat, velmi poutavě odvyprávěný. Jednoduchý sloh, díky němuž jsem se stal na celých 312 stran součástí této knihy, prostě Kožík.... celý text

Zelený dům 2005, Mario Vargas Llosa

Mrzí mně, že tu není více komentářů, abych se dozvěděl, proč je tato kniha tak skvělá a proč před mým hodnocením měla 100%. Bezpochyby to jak je tato kniha napsána velmi svérázným a originálním způsobem. To, že každá kapitola je z jiné časového období není zas tak výjimečné, ale to, že se časové roviny prolínají téměř na každé stránce, už ano a dělalo mi ze začátku problémy se v tom vyznat. Celé to vypadá jako mozaika do které někdo třískl kladivem, rozletěla se na tisíc kousků a ty kousky byly nasypány do nějaké nádoby, no a to je ta kniha. Příběhy vytržené z kontextu, kde bylo těžké sledovat nějakou dějovou linku-to je demotivující. Některé kapitoly byly zajímavé, ale celkově mně to čtení moc nebavilo.... celý text

Hráč / Věčný manžel / Nemilá příhoda 2002, Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Trochu zklamaná očekávání. Četl jsem dostojevského romány které měly 500 stran, často i více a ty byly vcelku všechny čtivé. Takže od tohoto románu, který měl slabých 185 stran malého formátu, jsem čekal, že to bude záležitost pár dnů a těšil jsem se na to, prostě taková jednohubka. Ale kupodivu jsem se do toho nemohl vůbec začíst, začátek jen samé pletichaření, přetvářky a hry. Tak dlouho jem se snažil překousnout onen začátek, až jsem ztratil přehled o vztaích a situacích. Od poloviny až ke konci, od příjezdu babičky, to už bylo lepší, ale nepochopil jsem jaksi hlavní myšlenku tohoto díla, takové zmatečné.... celý text

Černá skříňka 2010, Amos Oz (p)

Je pravda, že dopisová forma místy "nestíhá" a pak to zde působí nepřirozeně a uměle. Ale navzdory této formě je to překvapivě čtivé, příběh zajímavý, hlavně postava marnotratného cholerika Boaze. Nebýt těch citací starého zákona a toho konce, jež je právě stránkovou citací Bible, hodnotil bych lépe.... celý text

Jak to všechno bylo, pane Werichu? 1992, Igor Inov (p)

Jak se v anotaci knihy píše, je toto ojedinělá monografie Jana Wericha. Zvláštní je to, že byla napsána ruským autorem (bohemistou) a pak přeložena do češtiny. Co vím, tak kompletní monografie Jana Wericha psána českým autorem neexistuje. Je psána také docela zvláštním způsobem, připadalo mi to jako kdyby začala velkým písmenem a skončila tečkou. Je trochu složité občas se v ní zorientovat, protože autor ačkoliv postupuje časově chronologicky, tak prolíná různá časová období, doplňuje reakcemi z tisku a samozřejmě pasážemi z her Osvobozeného divadla a také výseky ze života jeho předsatavitelů. Spíše než monografie Jana Wericha je toto monografiíí Osvobozeného divadla, samotnému Janu Werichovi je věnován asi 50ti stránkový dodatek. Dílo je to komplexní a velmi podrobné a jsem rád, že jsem se k němu dostal.... celý text

Den pro Šakala 1975, Frederick Forsyth

Očekával jsem, že toto bude nejčitvější a nejnapínavější kniha co se mi kdy dostala do ruky. V tomto ohledu to bylo docela zklamání, protože jsem četl pár beletristických děl a dokonce i pár děl klasické světové literatury, která byla čtivější a nedala mi spát, což se o "Dnu pro Šakala" říci nedá. Když pominu svá očekávání, tak Den pro Šakala je velmi dobrá detektivka (či literární thiller), poměrně sofistikovaně propracována, vše působí velmi samozřejmě a reálně snad díky autorově zkušenostem v oboru. A navíc se člověk něco dozví o Francii a francouzském prezidentovi té doby.... celý text