panjan panjan přečtené 342

☰ menu

Oliver Twist

Oliver Twist 1966, Charles Dickens
5 z 5

Někdo by mohl říci, že Dickensovy knihy jsou "na jedno brdo." Já říkám, mají podobná témata.Děti, sirotci jež se sami protloukají světem na úkor nástrah osudu a krutostí lidí, které potkávají. Dickens je totiž takovým vypravěčem u kterého tato podobná témata nevadí, on je mistrem napětí, dobrodružství a také mistrem okamžiku. Když Dickens popisuje nevlídné a sychravé ráno, mám chuť skočit si pro bundu a pro čepici, obout si teplé boty, aby mi ranní rosa neumočila nohy.... celý text


Zlatníkovo tajemství

Zlatníkovo tajemství 2012, Elia Barceló
2 z 5

Krátká novelka, tedy i krátký komentář. Nejvíce mně na této knize zaujala obálka, ta je opravdu hezká, ale tajemství co skrývá uvnitř už tak hezké a úžasné není. Nudný příběh bez atmosféry uzavřený v časové smyčce.... celý text


Barneyho verze

Barneyho verze 2012, Mordecai Richler
5 z 5

Barneyho verze je svou konstrukcí originální dílo, příběh se od začátku ztrácí v okolnostech a kupodivu to vůbec neubírá na čtivosti knihy, a vyplatí se tenkou nit příběhu sledovat až do konce. Barney a jeho verze vlastního života je plná sarkasmů, urážek, černého humoru. Barney se ve své autobiografii ohlíží zpět a nabízí pohled zapšklého starého muže, alkoholika, který ničeho a nikoho nelituje, člověka jež se nebojí jít proti proudu. A samotný příběh a to, jestli Barney zabil svého nejlepšího kamaráda, nehraje zde takovou roli. Mordecai Richler se ukázal jako vypravěč, jež zdánlivými maličkostmi a okolnostmi dokáže stvořit příběh realistický a uvěřitelný, mimo jiné také díky květnatému a bohatému jazyku, který používá.... celý text


Už hořela, když jsem si do ní lehal

Už hořela, když jsem si do ní lehal 1996, Robert Fulghum
4 z 5

Když si koupíte Fulghuma, neprohloupíte. Koupíte si totiž knihu plnou optimismu, krátkých úsměvných příběhů, sem tam nějaké moudrosti. Fulghum má zvláštní dar všímat si zdánlivě obyčejných a všedních věcí, detailů, které my ostatní ve spěchu života, jež se stejně uspěchat nedá, přehlížíme.... celý text


Muž se srdcem kovboje

Muž se srdcem kovboje 1987, Jack Schaefer
4 z 5

Od začátku jsem měl problém se s touto knihou sžít. Příběh je prostý, jednoduchý, fádní. Druhá polovina knihy byla lepší, ale když už jsem si pomalu zvykl na autorův styl, tak přišel závěr, který se do konce svezl na vlně sentimentu a melancholie. Tato kniha působí příliš nuceným dojmem, jako by musela být napsána. Přesto, že mi autorův styl vyprávění nesedl, a příběh měl k adjektivům jako je napínavý, dobrodružný hodně daleko, přece jenom ve mně něco zanechal a postava neohroženého kovboje Monta Welshe mi už asi zůstane v paměti na trvalo. Řečeno autorovým stylem: Pár mužů v kloboucích s nízkými dýnky staženými do týla, se opírá o ohradu stlučenou z neopracovaných kuláčů a v družném hovoru pokuřují a pozorují dobytek s vypálenou značkou diagonála Y. Slunce pomalu barví obzor do červena, sklání se nad touto osamělou krajinou, kde se nic zásadního neděje.... celý text


Kafka na pobřeží

Kafka na pobřeží 2010, Haruki Murakami
5 z 5

Kafka na pobřeží je svým pojetím velice originální dílo, snad jsem nikdy nečetl natolik provázaný a propletený příběh. Mísí se zde tajemno, metafyzika, vědomí, nevědomí, neurčitost, sny... I přes tento "zmatek" však dílo neztrácí jakousi kompaktnost, ucelenost. Jednoduše je to velmi záhadná kniha, kde velkou úlohu v příběhu hraje sám čtenář knihy, a to mně bavilo.... celý text


Osamělost prvočísel

Osamělost prvočísel 2009, Paolo Giordano
5 z 5

Velmi působivé. Perfektně vypracovaným stylem napsané. Jak jsem dle názvu očekával, neveselá kniha plná hořkosti a osamění. Nejvíce mně asi zaujala empatie, se kterou se autor dokáže vžít do svých postav, a to především v období jejich dětství. Zde jsem se i já opět vrátil do svých dětských let.... celý text


Král Krysa

Král Krysa 1976, James Clavell
5 z 5

Velice výstižný je název tohoto románu, jsou to dvě možným významem protichůdná slova. A stejný je i charakter hlavního hrdiny, který je pro mně v literatuře docela nový. Král je člověk, jež používá své schopnosti k tomu aby se za daných podmínek měl co nejlépe, třeba i na úkor ostatních, což je ta "krysí" vlastnost. A je to špatně využít svých schopností, když je ostatní nemají? Starat se sám o sebe? Možná ano, možná ne. Určitě to není dobře pro společnost, ale kdo bude na svůj úkor hledět na blaho společnosti? Dost podobných otázek evokuje tato úžasně čtivá, propracovaná kniha, a Král se pro mně stává kultovní literární postavou.... celý text


David Copperfield (zkrácené vydání)

David Copperfield (zkrácené vydání) 1980, Charles Dickens
5 z 5

Příběh Davida Copperfielda je dojemný a krutý zároveň. Dickens zde dává poznat jedny z nejhorších lidských vlastností a to je právě krutost, vlastní ubohost, nenávist, jež jsou všechny ztělesněny lidmi se kterými se David Copperfield na své cestě životem potkává. Vše se odehrává v dobrodružné atmosféře, jež Vás nutí otáčet stránku za stránkou a fandit malému Davidovi. Citace: (1. věta knihy) Prokázat, zda se co hrdina vlastního životopisu projevím já sám nebo zda to místo zaujme někdo jiný,bude úlohou těchto stránek.... celý text


Úsměv klauna

Úsměv klauna 2003, Jan Werich
5 z 5

Vyprávění Jana Wericha vždy pohladí po duši, ať už jde o povídky, pohádky nebo cestopis.V tomto případě vše v jednom.


Pravidla moštárny

Pravidla moštárny 2005, John Irving
5 z 5

Pravidla moštárny jsou zobecněním jakýchkoliv pravidel a také jejich kritikou. Irving kritizuje pravidla, protože jsou suchá, rádoby objektivní. Každým pravidlům chybí trocha svobodné vůle, lidskosti, pravidla prostě nemají žádnou poetiku. A k této kritice si vybírá pravidla z nejzásadnějších a to ty, jež rozhodují o životě a smrti nenarozeného dítěte. Na toto téma autor vyčerpal téměř všechny argumenty pro i proti, a to potraty nejsou jediným velkým tématem tohoto románu. Irving také zcela nepokrytě přiznává, že krom jiného, mu byly inspirací knihy Charlese Dickense a myslím, že kdyby Dickens mohl, i on by musel uznale pokývat hlavou. Citace: ..."Ti, kdo se přimlouvají za životy nenarozených, by měli brát v úvahu i osudy živých"... ...Jeho však nezajímaly politické systém, byl jenom dobrým člověkem"..... celý text


Tahle země není pro starý

Tahle země není pro starý 2007, Cormac McCarthy
5 z 5

V téhle knize se McCarthy ohlíží nostalgicky zpět, jak je patrné z názvu, velmi jednoduše říká, to co říkají moje rodiče, moje babička a nakonec to budu říkat i já: Jo za nás to bylo všechno jinak, lidi věděli co je to čest, měli jinou morálku a to vy už nepoznáte...Tahle země prostě neni pro starý. McCarthymu se tahle doba nelíbí a není sám. Ač si myslím, že autor je věčný cynik a pesimista, pak v této knize mi to nijak nevadilo, tady se trefil.... celý text


Stará láska

Stará láska 1990, Isaac Bashevis Singer
5 z 5

Tohle je trochu jiný Singer, než kterého znám z jeho románových děl, které jsem zatím přečetl a myslím si, že dokonce lepší. Podle mně formát povídky Singerovi perfektně sedí, dokáže zde velice vytříbeným a sofistikovaným stylem v krátké povídce vyjádřit, ve většině případů, velkou myšlenku. Kniha je velmi obsáhlá, všechny povídky jsou dobré, ale některé jsou výborné a téměř geniální. Nemám ve zvyku se ke knihám vracet, ale tohle bude asi výjimka a z téhle knihy bude koukat pár bílých papírků, abych si mohl některé povídky za čas připomenout. Většina povídek je kritikou racionalismu, idealismu, slepé lásky, vůle, dogmatismu...téměř všech lidských vlastností, ale pouze v jejich ryzí podobě, rozhodně není kritikou lidskosti, jako takové.... celý text


Láska ve smutné době

Láska ve smutné době 2009, Hanif Kureishi
5 z 5

Kureishi je ve svých povídkách věrný názvu své knihy. Ze všech povídek je cítit melancholie nad životem, láskou a její pomíjivostí. Autor vás nutí hledat lásku všude a ve všech jejích podobách a rozhodně tam, kde byste ji nečekali - za nenávistí, pokrytectvím, všedností. Dalším tématem spojujícím povídky je rebelský způsob života bez jistot - život v okamžiku versus klasický způsob života a balancování na téhle hraně je vzrušující, stejně jako celá kniha.... celý text


Keltův sen

Keltův sen 2011, Mario Vargas Llosa
3 z 5

Na rozdíl od jiného autorova díla: Zelený dům, má tato kniha naštěstí pouze dvě časové roviny. Ta první, kde jsou líčeny hrůzy a zvěrstva kolonialismu, je čtivější, ale to jen díky právě oněm hrůzám a zvěrstvům, nutí čtenáře žasnout nad tím, čeho je člověk schopen, bohužel všechno to násilí je podle mě samoúčelné. Je zde minimum zamyšlení, důvodů a pokud mě to k takovýmto zamyšlení mělo dovést, bohužel. Za to druhá část je o dost nudnější a je v podstatě kouskem irské historie boje o nezávislost plné jmen a událostí. Tuším, že ony dvě časové roviny měly být propojeny a že tím spojujícím tématem měl být nacionalimus, vlast, boj za vlast, nicméně i toto spojení se mi zdálo neopravdové a samoúčelné.... celý text


Konec dobrodružství

Konec dobrodružství 2000, Graham Greene
2 z 5

Moje druhá kniha od Greena a myslím, že na delší dobu poslední. Ta kniha nemá příběh, je obdivuhodné, že autor dokáže analyzovat, rozebírat vztah dvou lidí na 100 stránkách, aniž by se někam pohnul a v mnohých pohledech docela zajímavě, ale pro mně to bylo také nepředstavitelně nudné.... celý text


Nervy

Nervy 1992, Dick Francis (p)
3 z 5

Málo napětí, moc jednoduché a předvídatelné. Neměl jsem problém tu knihu přečíst a četla se celkem dobře, ale od Francise jsem četl už poutavější příběhy.


Nejkrásnější ženská ve městě

Nejkrásnější ženská ve městě 2007, Charles Bukowski
1 z 5

Originální bezesporu, ale také plné nechutných povídek bez jakékoliv literární hodnoty.


Muži, kteří nenávidí ženy

Muži, kteří nenávidí ženy 2008, Stieg Larsson
4 z 5

Čekal jsem od toho trochu více, podle toho humbuku co byl kolem. Nicméně je to úžasně napsaná detektivka, kde počet stran nehraje žádnou roli, ale hranice žánru nepřekračuje ani o kousek.... celý text


Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce

Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce 2007, Robert Fulghum
3 z 5

Malinké zklamání. Jako první jsem od Fulghuma četl:"Možná, možná ne". Oproti tomu je toto trochu zmatečné, některé povídky, trochu nejasné. Nicméně stále je to moc čtivé, pohodové a také melancholické. Sám autor se v pár povídkách za melancholii omlouvá, myslím, že není za co.... celý text