Pavlaj přečtené 505

Nutné lži 2019, Diane Chamberlain

Od autorky jsem četla Soukromé vztahy (nevěrohodné a divné) a Světlo pod hladinou (červená knihovna). Tahle kniha je rozhodně o třídu výš, plnohodnotný společenský román, žádné čtení pro ženy. Depresivní je vylíčení Jihu v 50. letech, kde si bílá žena nemohla sednout do auta k černochovi, aby na sebe nepřivolala hanbu a na něj pomstu Ku-Klux-Klanu. Depresivní je zaostalost tabákových plantáží, kde se pohybují jen černoši a bílá chátra. A depresivní jsou jižanské požadavky na ženu z „lepších vrstev“, která má důstojně reprezentovat manžela, pečovat o svůj zevnějšek, vařit večeře, a hlavně, hlavně nechodit do práce. Silné téma, čtivě zpracované. Příjemné překvapení. Poznámka: Eugenizační program nucených sterilizací v Severní Karolíně byl ukončen v r. 1974. K poslední z násilných sterilizací romských žen v ČR došlo r. 2010.... celý text

Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye 2004, Michael Chabon

Velký americký román, který kupodivu začíná v Praze. Vždycky mě fascinuje, když autor dokáže přirozeně propojit nesourodé světy. Jeden svět: Praha a její magično, Golem, židovské legendy. Druhý svět: Amerika, New York, Brooklyn, superhrdinové, komiksy. Další svět: Hitler, válka, holocaust. Ztráty. Vina přeživších. Osamělost. Antarktida. Homosexualita. Houdini, eskamotérství, jazz. Láska. A všechno dohromady to funguje a dává smysl, jedno každé téma má v knize svoje místo. Část mezi stou a třístou stránkou mě bavila méně, ale od druhé půlky už jsem se nemohla odtrhnout. Málokdy se při čtení modlím, aby příběh dopadl dobře, není fair do toho autorovi mluvit :-), ale tady jsem si nemohla pomoct.... celý text

Peklo a jiné destinace 2020, Madeleine Albright

Dala bych tak 85 nebo 86%. Názory a komentáře Madam Secretary na nedávné dění jsou přesné. Jen některé části, týkající se její konzultační činnosti nebo činnosti ve správních radách, nebyly zas tak čtivé. Události jsou vyprávěné chronologicky, ale občasné odbočky tam nebo zpět v tom dělají trochu chaos. Jednotlivé kapitoly nemají spojující téma. Přes ty výhrady ale určitě stojí za přečtení, stejně jako všechno ostatní, co Madeleine Albright napsala.... celý text

Sapiens: Stručné dějiny lidstva 2018, Yuval Noah Harari

Začátek se mi líbil hodně, postupně mě ale některé věci začaly rušit. Harari totiž občas staví své teorie na problematických definicích. Některé pojmy od začátku shodí prostě tím, s jakým nenápadným despektem je definuje (příklad: humanismus). Přišlo mi to nefér a vlastně kontraproduktivní. Protože knihu pak vnímám spíš jako popis provokativního názorového proudu, než jako skutečně fakticky založenou vědeckou publikaci.... celý text

Přistěhovalci 1994, Vilhelm Moberg

Vystěhovalci dorazili do Ameriky a stali se přistěhovalci. Americká truhla (protože mířila do Ameriky) se stala švédskou truhlou (protože přijela ze Švédska a voněla po domově). Čemu museli čelit: Neznámo. Cholera. Cizí jazyk. Na všechno sami. Co našli: Dostatek úrodné půdy. Odloučení od církve. Svobodu, rovnost. Možnosti. I druhý díl za pět hvězdiček. Krásné.... celý text

Na válečné stezce 1993, Louis L'Amour

3. díl. Osadníci pronikají dál a dál do Modrých hor a stávají se z nich trapeři a lovci. Tenhle díl má všechno, co má mít: stíhání zloduchů, plachetnice v bouři, boje s Indiány, odbočku na exotické Haiti. Je to sice „jen“ dobrodružný román, ale kromě postupu osidlování si všímá i novoanglického náboženského fanatismu (pálení čarodějnic) nebo fenoménu otroctví v Karibiku. Kin jako hlavní hrdina je sympatičtější než Barnabáš, protože se nebere až tak vážně.... celý text

Dívka, již jsi tu zanechal 2015, Jojo Moyes

Knížku jsem před pár lety dala dceři. Z knihovny jsem jí vytáhla teď (tj. začátek dubna 2022), když jsem zoufale potřebovala myslet na něco jiného než na fotky z ukrajinské Buči. Doufala jsem v něco, co bude jednoduché, s happy endem a u čeho se nemusí vůbec, ale vůbec přemýšlet. A ono se ukázalo, že je to z okupované Francie za Velké války… Nakonec ale splnila účel. Je to běžný, zručně napsaný romantický příběh. I když je z války, nepopisuje žádné velké hrůzy (nebo se mi možná vinou současné reality posunula měřítka). Místy mi připomněla Némirovské Francouzskou suitu. Ta je kvalitnější, přestože není dokončená. Normálně bych hodnotila níž, ale teď dávám knize pět hvězdiček za to, že mě i v téhle šílené době dokázala přivést na jiné myšlenky.... celý text

Vystěhovalci 1994, Vilhelm Moberg

Krásný. Pomalý rozjezd, který byl ale nutný, abychom si uměli představit, jak hlavní hrdinové ve Švédsku žili a co je donutilo k emigraci. Šli úplně do neznáma, informace, které měli, byly neúplné, nespolehlivé, kusé. Možná dobře, protože kdyby věděli, co je čeká za cestu, nejspíš by ani neodešli. Ti, kdo šli, byli chudáci, náboženští blouznivci, vyvrženci. To ale není jediné vysvětlení a ty pasáže, kde se Moberg zamýšlí nad tím, kdo zůstal a kdo šel, jsou nejzajímavější. „Vysoko nad lodní palubou se tyčí sosny, které ztratily své koruny a větve a teď, oděny do plachet, ční vysoko nad mořem. Z uzavřeného lesa vyrazily na světové moře, kde se mohou svobodně pohupovat po zbytek svého života. Za každou sosnu, pokácenou na lodní stožár, stojí stovky sosen v kořenu, odsouzených navždy k hnusnému, ospalému životu svého bydliště. Stojí tam padesát let, pak je pokácejí a postaví z nich stavení. Pak je pokryje mech, zezelenají plísní a ztrouchniví. Nakonec zemřou pod kotlem s vařenými brambory pro prasata. Takový je osud sosen, které zůstanou doma. Avšak vyvolené kmeny stěžňů smějí nosit plachtoví lodi a unášet je přes oceány. Smějí pomáhat lidem stěhovat se z jednoho světadílu do druhého, když si hledají nové domovy. Když jejich loď vpluje do záhuby, provázejí ji lodní stěžně na cestě na mořské dno a uloží se hrdě k odpočinku v největším a nejhlubším hrobu světa. Takový je osud plavících se sosen.“ Já si myslím, že každá sosna je užitečná, i ta, co zůstane doma. Ale Mobergovy úvahy a popisy mi přišly fascinující.... celý text

Vzdálené modré hory 1992, Louis L'Amour

I druhý díl sleduje osudy Barnabáše Sacketta, který se stává osadníkem v severní Karolíně, na úpatí Modrých hor. Jako součást velké ságy o osidlování Západu je příběh super, ale samostatně by to asi na pět hvězdiček nebylo. Barnabáš byl ve všem tak nejlepší, že už mi na konci malinko lezl na nervy :-).... celý text

Hvězdy nad Zanzibarem 2011, Nicole C. Vosseler

Hodně smutný příběh. Škoda, že Sayyidě šťastné manželství nevydrželo déle, když už se kvůli němu vzdala krásného Zanzibaru. Přála bych jí víc radosti a míň strádání. Osud prostě není spravedlivý, ach jo. Ještě edit na doplnění: kdo se ocitne na Zanzibaru ve Stonetownu, může navštívit dům, kde Sayida (prý) opravdu žila. Dneska je z něj (samozřejmě) hotel. A v místním muzeu (jeden z bývalých sultánských paláců, kde žila v dětství) se dají koupit její paměti.... celý text

Než potkala mě 2018, Julian Barnes

Asi by se dalo napsat, že je to o zakomplexovaným chlápkovi, co mu nakonec úplně hrábne. Podle předchozích komentářů nejsem jediná, kdo měl trochu problém vcítit se do pocitů muže v krizi středního věku. Ale přesto, že jsem Grahamovu posedlost a chorobnou žárlivost nedokázala úplně pochopit, mě příběh zaujal, je to zajímavě napsané a zas něco úplně jiného než klasický střední proud. K autorovi se určitě ještě vrátím.... celý text

Pod krvavými nebesy 2018, Mark Sullivan (p)

O podzemním hnutí katolické církve s cílem zachránit italské Židy před holocaustem jsem se dočetla poprvé v Z písku a popela a dostalo mně, jak málo se o téhle části historie mluví. Tahle knížka to částečně napravuje. Otázkou je, jak moc je Pinův příběh pravdivý - snad ano, i když se na internetu dají dohledat i články, které některé části Pinova vyprávění rozporují. Autor se nesnaží dělat z Pina totálního supermana, líčí ho jako obyčejného kluka, který musí v době války dělat složitá rozhodnutí: občas se zachová jako hrdina, občas radši ustoupí, občas selže. Na mě to celé působilo docela autenticky a za zviditelnění zapomenuté části historie odpouštím i trochu chladnější a „dokumentární“ zpracování. V porovnání s vychvalovaným Tatérem z Osvětimi je pořád napsané o dvě třídy líp.... celý text

Po mně potopa 2018, Sarah Perry

Jsem z knížky malinko zmatená. Při čtení jsem si připadala jako při sledování psychologického uměleckého filmu, takového toho s dlouhými záběry, co se v něm skoro nemluví. Osamělý podivín navštíví dům, kde žije parta ještě větších podivínů, a každý z nich si řeší své osobní trauma. Jenže děj není nijak strhující, nemá nijak úžasnou atmosféru ani není vyprávěný nijak krásným jazykem. Na konci nečeká žádná velká katarze. Tak přemýšlím, co se mi autorka knihou vlastně snažila sdělit?... celý text

Sackettova země 1992, Louis L'Amour

Série Sackettů má hodnotu hlavně jako celek, protože na dobrodružných, lehce stravitelných příbězích ukazuje osidlování Nového světa a pronikání osadníků dál a dál na Západ. Většina dílů jsou klasické kovbojky, ale tahle první knížka je spíš taková úvodní, představovací. Mně osobně se líbí o trochu míň než zbytek série.... celý text

Sólokapr 2003, Evelyn Waugh

Waugh pracoval v 30. letech jako zvláštní tiskový zpravodaj v Africe, věděl tedy přesně, z čeho si dělá legraci. Boot má prý dokonce reálný předobraz. Suchý anglický humor, potěšilo a pobavilo.... celý text

Ohnivý bůh 2001, C. C. Bergius

Historický román z doby španělské inkvizice a dobývání Nového světa, ale děj zmatený a nudný. Mám pocit, že i překlad je dost kostrbatý. Po autorově vynikající Havárii docela zklamání.... celý text

Kořeny 1999, Alex Haley

Knížku jsem četla kdysi dávno na střední a moc na mě zapůsobila, tehdy to byl v Československu fenomén. Musela jsem se k ní vrátit po tom, co jsem na Zanzibaru viděla Muzeum otroctví (kde se např. dozvíte, že na jeden každý sloní kel, který byl dopraven z vnitrozemí na pobřeží, bylo zotročeno nebo zemřelo 5 Afričanů). Při druhém čtení už mi některé pasáže přišly zdlouhavé a taky už vím, že konec, ve kterém Haley vypátrá v Africe stopy svých předků, je jenom fabulace. Přesto je ten konec působivý a silný a dojemný a nutí k slzám a vůbec, je to prostě pořád dobrý.... celý text

Poslední dopis od tvé lásky 2013, Jojo Moyes

RomanTIka s velkým R. Ke knížce jsem se dostala přes film, který jsem si zamilovala. Jak už to bývá, je v knížce zápletka zajímavější a spletitější. Film je ochuzený o několik hezkých a zajímavých postav jako paní Cordozová, Phillip nebo Jessica, ale zase má úžasnou vizuální atmosféru 60. let, nádherný soundtrack a Boota a Roryho s naprosto neodolatelným šarmem. Takže za mně knížka fajn, ale film lepší.... celý text

Bůh a člověk hledající smysl 2011, Viktor Emil Frankl

Často se nám předkládá, že věda a víra jsou neslučitelné, že nějak stojí proti sobě. Rozhovor Frankla s Lapidem je založený na přesvědčení, že „víra a věda jsou dvě různé cesty hledání pravdy“. Hledání, které se tady na zemi sice nedá dokončit nebo rozsoudit, ale žene nás dopředu. Oba autoři tu ukazují nejenom ochotu naslouchat a dívat se na věci z jiných úhlů, ale opravdovou životní moudrost.... celý text

Peklo blízko nebe 1999, Jon Krakauer

Totální pecka. Jedna z nejlepších reportážních knih, co jsem četla. Film miluju a znám dobře, přesto knížka řekla spoustu nového a na pár dnů mě úplně pohltila. Oprášila moji touhu podívat se aspoň do základního tábora a vzdát hold těm, kdo chtěli dokázat něco výjimečného a rozhlídnout se ze střechy světa. Because it´s there. Nebo jak řekl Doug Hansen: Because I can.... celý text