PetK PetK přečtené 815

Kavárnička v Kábulu

Kavárnička v Kábulu 2015, Deborah Rodriguez
3 z 5

Hodně ženská kniha, ve smyslu ženských témat, pohledu na svět i jistého zromantizování prostředí a života v Kábulu (aspoň myslím teda). Na čtení bych to asi nedala, bylo to na mě přece jen trochu moc sladké, ale jako audio to bylo fajn.... celý text


Tkaničky

Tkaničky 2019, Domenico Starnone
3 z 5

Takový docela krátký příběh, historie jedné rodiny. Asi nijak výjimečný. Tkaničky symbolizují divně zamotané vztahy. Mohlo to být docela zajímavé, ale v audio provedení mi byly hrozně nesympatické ženské postavy. Možná kdybych to četla, promítla bych si do nich svou představu. Ale takhle mi prostě lezly na nervy... v tomhle smyslu bylo možná dobře, že to bylo krátké.... celý text


Údolí

Údolí 2021, Bernard Minier
4 z 5

Sezvaze jsem si prostě oblíbila. Tahle série má v sobě jistou temnotu, mrazivost. První díly namluvil Jiří Žák a jeho horečnatý šepotavý hlas tomu dodával ještě další skvělé koření. Údolí načetl Dušan Sitek a i když je to profík, Žák byl pro mě prostě lepší. Každopádně příběh Servaze a jeho případy se stále tak nějak točí okolo šíleného Švýcara, hned jsem si vzpomněla na předešlé díly (a samozřejmě, jak to v sériích bývá, autor je připomněl). Až na 4. díl o astronautech, který byl trochu úlet, si série drží velmi dobrou kvalitu. Bude pokračovat?... celý text


Africká zima: V Jižním Súdánu s Lékaři bez hranic

Africká zima: V Jižním Súdánu s Lékaři bez hranic 2017, Tomáš Šebek
4 z 5

Tomáš Šebek je nejlepším PR Lékařů bez hranic. Pohledný chirurg s (pomalu) schopnostmi Supermana, který někde na konci světa zachraňuje životy a umožňuje studovat na doktora klukovi z rozvojové země, který by jinak neměl šanci... no neberte to. :-) Předtím už jsem poslouchala Misi Afghánistán a pravděpodobně proto, že to bylo naše první setkání, byla jsem tehdy úplně unešená. Teď jsem sice stále obdivovala práci LBH, možnost "podívat se" do Afriky a na operační sál. Baví mě uvolněný hovorový styl. Ale, jak zmínil kdosi přede mnou, kniha občas nedržela pohromadě, témata přeskakovala a myslím, že audio tenhle fakt ještě podpořilo. Pokud máte na začátku kapitoly z kontextu vytržený úryvek z prostředka, přece jen to v tištěné knize rozlišíte líp. Na rozdíl od jiných čtenářů mně nevadily vulgarismy v Misi Afghánistán, co si budeme povídat, jsem si jistá, že takhle doktoři mluví/přemýšlí. Ale OK, chápu. Každopádně držím palce všem lékařům bez hranic a hluboce před nimi smekám.... celý text


Vzdelaná

Vzdelaná 2019, Tara Westover
4 z 5

Kniha je svědectvím o tom, kam až může vést vymývání mozků (ve jménu jakéhokoli "boha"), a když se spojí s autoritativní osobností "vůdce" (v tomto případě otce, navíc evidentně psychicky nemocného), jak ničivě působí na člověka. Můžeme šmahem odsoudit fundamentální mormonismus jako "jsou to fakt idioti" (a ne že bych k tomu neměla v průběhu čtení daleko), nebo spíš se zamyslet nad tím, co lidi vede ke slepé víře ve věci, které drtivá část světa považuje za naprosté nesmysly (ano, léčit popáleniny 3. stupně narovnáváním čaker included). Jak se stane, že má někdo potřebu hledat jistotu v jakémsi divném učení, místo aby ji našel v sobě? Jsou ti lidé tak slabí, nejistí? Co v tom je? Co je vede k zaslepenosti tak brutální, že klidně nechají ubližovat vlastnímu dítěti - a sami mu ubližují? Tara se dokázala vymanit z prostředí, které si nevybrala, do kterého se bohužel narodila. Můžeme si myslet, že často jednala nesmyslně, ale soudit ji nebo třeba její sourozence nelze - nechodili jsme v jejich botách, ani zdaleka. Podotýkám, že jsem ateistka, a čím víc se toho dozvídám o fungování církví, tím přesvědčenější. Nemám absolutně nic proti samotné víře v boha - dokud neubližuje někomu jinému. Násilí, zneužívání, manipulace, ovládání, bohabojnost (proč bych se měla bát boha?!?), to bohužel zdaleka není jen příběh Tary a její rodiny. Literárně jsem určitě četla zajímavější díla, tady je ale hodnota knihy v něčem jiném - že ten příběh je skutečný. (A zase - ta holka do 17 nepáchla do školy, takže kdo jsem já, abych to hodnotila.) A před Tarou je třeba smeknout. Mám chuť udělat jedno velké "brrrr" a poděkovat za to, kde jsem se narodila.... celý text


Slib mlčení

Slib mlčení 2014, Linda Castillo
4 z 5

Vypadá to, že bych mohla mít novou oblíbenou sérii. Kate je sympaťačka "z masa a kostí". Amišské prostředí fajn koření. A dobré detektivní série jsou prostě něco, u čeho si můj mozek nejlépe odpočine. Takže se těším na další díl.... celý text


Otčina

Otčina 2012, Robert Harris
4 z 5

Přemýšlela jsem, proč poslouchám tak málo rozhlasových dramatizací/her, když dokáží nabídnout tak hezký zážitek. Budu to muset napravit. Konkrétně tohle je téma, které by mě asi nedonutilo otevřít knihu, ale jako rozhlasová hra je to velmi povedené. Nelze nevidět podobnost s Listopádem Aleny Mornštajnové, který jsem četla jen nedávno. (A neobviňuji nijak autorku z vykradení nápadu.) Prostě dost nepříjemná vize toho, jak by to mohlo vypadat, kdyby.... celý text


Občanský průkaz

Občanský průkaz 2006, Petr Šabach
4 z 5

Hezké audio, smutné časy, střípky příběhů z doby, která se, doufám, nikdy nevrátí.


Muž a žena

Muž a žena 2018, Michal Viewegh
3 z 5

První novela mi připadala docela vtipná a ironická, lehce absurdní, to mám ráda. Druhá už mi skřípala. Jasně, výchozí situace trochu trhlá, ale proč ne, v literatuře se může všechno. Spíš mi vadilo, že s tím tématem autor nakládal trochu lacině, a to zdaleka nemluvím jen o neustálých sexuálních narážkách (které mě nijak nepohoršují). A lidsky mi jednoduše vadí to ublíženecké zarýpávání do bývalé ženy. Tohle chlap s úrovní nedělá, pane Vieweghu.... celý text


Milenec

Milenec 1989, Marguerite Duras
3 z 5

Taková náladová intimní erotická povídka, poslouchala jsem jako audio. Mělo to hezkou náladu, zvláštní smutno-drsný náboj. V roce 1989 to možná mohlo být svým způsobem šokující, zřejmě i tím, že kniha obsahuje autobiografické prvky - a můžeme se dohadovat které. Asi nic, co by mě nějak zasáhlo, ale jsem ráda, že jsem si to poslechla.... celý text


Listopád

Listopád 2021, Alena Mornštajnová
4 z 5

Umění vyprávět, to je hlavní deviza Aleny Mornštajnové. Dokázala ji ve všech knihách, které zatím napsala. Nechybí ani Listopádu, nepříjemné vizi toho, jak by to mohlo vypadat, kdyby. V předchozích románech nastavila sama sobě vysokou laťku a i když Listopádu nelze upřít kvality (příběh, ženské hrdinky, atmosféra), nedostavil se u mě wow efekt tak jako u předchozích knih. To téma je zvolené skvěle, nicméně bych ho viděla zpracované klidně jako ságu typu Osmý život pro Brilku, úplně si o to říká. Autorka se však rozhodla pro kratší, čtenářsky přívětivější vyprávění, které pro mě skončilo trochu moc uspěchaně, bez katarze, která je obsažena v předešlých knihách. Listopád se čte jedním dechem, příběh plyne jako řeka a bere vás s sebou. Vlastně mu nelze nic vytknout. Jen se zkrátka nemůžu zbavit pocitu, že z tématu šlo vydolovat mnohem víc.... celý text


Hriech náš každodenný

Hriech náš každodenný 2008, Dominik Dán
4 z 5

Klasika, audio ve slovenčině, parta z kancelárie 141, zajímavý případ, humor i temnota. Plnotučné vyprávění, "vyplněné" dialogy. Dánovka se vším všudy.


Na podpätkoch

Na podpätkoch 2011, Dominik Dán
4 z 5

Dán je pořád hrozně dobrý. Je to taková bezpečná jistota - víte, co dostanete, nečeká vás žádné extra překvapení, ale pořád kvalita říznutá humorem a plnotučnými dialogy. Tenhle příběh byl přesně takový. Dánovky jedu prakticky výhradně v audiu. Marian Geišberg byl bůh a opět opakuji, že těmhle knížkám dal svým projevem 30 % navíc. Martin Mňahončák je důstojným nástupcem. No a tahle kniha se ke mně dostala v jakémsi amatérském provedení. A i když onen "amatér" zřejmě nebyl amatér a popasoval se s tím slušně, prostě to nebylo ono. Nedokázal vystihnout to, co výše jmenovaní pánové. Protože už si v dánovkách jedu nějaký ten pátek, úplně jsem slyšela, kde byl G a M dali důraz, pauzu, úsměv pod fúziky... Prostě jako by vaši milovanou písničku přezpívala Britney Spears.... celý text


Čierny kruh: Koniec mafie

Čierny kruh: Koniec mafie 2019, Jozef Karika
4 z 5

Tentokrát, na rozdíl od předchozích dvou dílů, sledujeme dění jen z pohledu jediné osoby. Je to změna, mám sice ráda pohledy více postav, no nevadilo mi to. Celá trilogie mě navnadila zjistit si něco víc o slovenských dějinách, což jsem si ale, dlužno podotknout, říkala už i u Na smrť. Je vidět, že Karika si dal práci a nepodcenil rešerše. Prolíná se děsivá minulost s šílenou přítomností a zaznamenat můžeme zřejmě i autobiografické prvky. Jak velký boss je ružomberský boss? Co vše je ochoten udělat pro své zájmy a zachování postavení? Do jaké míry je absurdní fungování státní správy karikaturou a do jaké míry skutečností? Tahle trilogie a Na smrť mě baví mnohem víc než autorovy dřívější knihy. Ty jsou sice na vysoké úrovni, ale výše zmiňované otevírají i nepříjemné otázky a dotýkají se bolestivých ran, proto je považuju za hodnotnější. Je to prostě jiná liga.... celý text


Děti Volhy

Děti Volhy 2020, Guzel Jachina
3 z 5

Po Zulejce, kterou považuju za jednu ze svých top knih, jsem se na Děti Volhy moc těšila. Čekala jsem, že zase dostanu dávku nádherného jazyka - a to se mi splnilo. Ostatní věci už ale ne. Nečekala jsem, že dostanu magický realismus. Měla jsem pocit, že Jachina se nemohla rozhodnout, jestli píše reálný román nebo pohádku nebo útěky do fantazie. Nečekala jsem několik z kontextu vytržených scén, u kterých doteď nerozumím, co tam dělaly. Nečekala jsem, že příběh, který má spád, se bude každou chvíli zbržďovat předlouhými pasážemi bez děje. Upřímně jsem to dočetla jen kvůli tomu mimořádnému jazyku (všechna čest překladu a hvězda nahoru). A to jsem si ještě musela v půlce dát pauzu. Dokonce jsem z toho byla rozmrzelá, holt zklamané očekávání. Prostě jsme se s knížkou tentokrát nepotkaly.... celý text


Čierny rok: Vojna mafie

Čierny rok: Vojna mafie 2017, Jozef Karika
4 z 5

Mám Kariku čím dál radši. Začala jsem jeho "bestsellery" - Trhlina, Tma... a pak se teprve dopracovala k "Mafii" a k Na smrť. A tyhle knihy, při vší úctě k výše jmenovaným oblíbeným thrillerům, jsou pro mě mnohem zajímavější a cennější. Je na nich poznat spousta poctivé práce a rešerší. A taky z nich cítím upřímný zájem autora. Podařilo se mu najít poutavý jazyk a vytvořit strhující děj. Plusem samozřejmě je i to, že co se okolo revoluce a po ní dělo u našich "bratov", máme ještě mnozí v živé paměti, a tak nám je to téma osobně blízké. První díl jsem četla a pak poslouchala, druhý díl už jen v audioverzi. Oceňuji i kvalitu přednesu interpreta.... celý text


Dlouhá trať

Dlouhá trať 2020, Viktorie Hanišová
5 z 5

No, takže je to celé o smrti. Konkrétně o sebevraždě z různých úhlů pohledu. Takže je otázka, jestli by to měli číst lidé na toto téma citliví nebo kteří nemají zpracovanou smrt blízkých... možná to na někoho může působit i jako terapie, i když těžko říct. Protože jsem tušila, do čeho jdu (aspoň co se týče tématu), jednoduše jsem se rozhodla, že to na sebe nenechám hluboce působit a jaksi se odosobnila. Přesto se mě dva tři příběhy dotkly poměrně hodně. I když povídky nejsou mým oblíbeným útvarem, myslím, že těmto příběhům sluší. Hanišová píše lehce, čte se to jako když proudí voda a co do rozsahu se jedná o poměrně subtilní dílo. Vzhledem k tématu je to, myslím, dobře. Úplně stačí "babrat" se v tom tři večery. Což nemyslím zle, jen vzhledem k tíži, kterou může téma vyvolat. A taky oceňuju, že na rozdíl od předchozích románů Hanišové tyhle povídky mají všechny konec. :-) Stvořit knihu na podobné téma muselo chtít odvahu jak autorky, tak vydavatele. Přece jen je sebevražda v naší společnosti do značné míry pořád tabu. I proto dávám pět hvězd.... celý text


Šesté dítě

Šesté dítě 2020, Jonathan Dylan Barker
5 z 5

Mám ráda detektivní série. Většina z nich pak sleduje linku hlavního hrdiny a jeho životního příběhu, ale jednotlivé případy jsou oddělené a dá se tak kniha číst i samostatně. Autor tím jaksi jde na ruku čtenáři. Baker se vydal jinou cestou - už od prvního dílu si připravoval půdu pro finále, což ale v podstatě zjistíte až v díle třetím. To fakt oceňuju, že to má promakané. Stejně jako to (což už jsem zmiňovala u předchozích dílů), že začátek vlastně nebyl začátek, ale jakýsi prostředek, a že se v příběhu objevoval humor. Proto pět hvězdiček patří odvaze a propracovanosti celé série. A taky za úplný konec. Abych jen nechválila, ke konci už jsem se maličko ztrácela ve jménech a odkazech na dřívější události. Taky se holt musíme smířit s tím, že v tomhle žánru se prostě občas dějí ne úplně uvěřitelné věci. Ale ráda je odpustím, pokud je zbytek kvalitní. Určitě mrknu i po dalších knihách autora.... celý text