PetK
přečtené 815
Normální lidi
2020,
Sally Rooney
Měla jsem audio. Trochu zvláštní, jakoby odosobněný styl četby měl asi evokovat nezúčastněného pozorovatele, no já jsem se několikrát přistihla, že ztrácím pozornost. (A to bych se z jinak úžasné Terezy Dočekalové klidně i vobkreslila.) Přitom mi příběh připomínal moc fajn knížku, kterou jsem četla vloni, Jeden den. Myslím, že kdybych to četla, bavilo by mě to víc. Poměrně otevřený příběh dvou mladých lidí, kteří nedokážou být spolu ani bez sebe. Jejich vztah prochází různými peripetiemi, vlastně se nic zvláštního neděje a přitom se děje všechno. Bohužel si to asi nebudu pamatovat z výše zmíněných důvodů... Možná to časem s odstupem zkusím přečíst, protože mi to přijde škoda.... celý text
Jáma
2019,
C. J. Tudor
Myslím, že Kříďákovi jsem dala 4, takže tady musím 3. Vyzdvihuju jistou ironii a nadhled, mám ráda, když se například v temných thrillerech a detektivkách objevuje humor, který to celé hezky vyváží. Podobně tady - neveselý příběh a lehký sarkasmus, dobrá kombinace. Vlastně mě to bavilo číst, akorát nejsem úplně příznivcem vysvětlení, jaké autorka zvolila (nechci spoilerovat). Objevil se i nečekaná zvrat, vlastně fajn na večerní odreagování. Ale asi si to nebudu za pár týdnů pamatovat.... celý text
Dokonalé ticho
2020,
Helen Fields
Ty případy jsou prostě takové, jak se od detektivky/thrilleru očekává, dobrý standard. Na sériích mám ráda vývoj osudů hlavních hrdinů. Tak se těším, že série bude ještě pokračovat, protože tyhle jsem si oblíbila. Jan Šťastný v audiu tomu dává ještě něco navíc.... celý text
V tieni
2020,
Dominik Dán
Doufám, že Dán nikdy nepřestane psát. Je to taková bezpečná kvalitní jistota - víte, co dostanete, ale těšíte se na to jako na Vánoce. S jednou výjimkou poslouchám slovenská audia, jsou vynikající. A nemůžu se dočkat dalších.... celý text
Věci, na které nastal čas
2020,
Petra Soukupová
Nebylo to pro mě takové zjevení jako Nejlepší pro všechny, kde jsem se s vypravěčským stylem Soukupové, cosi na pomezí vyprávění a vnitřního monologu, setkala poprvé (pak jsem četla ještě K moři). Často je to trefné až k pláči, jak v průběhu minuty měníme rozhodnutí, co nás k tomu vede, jak jsme k sobě ne/upřímní... A co si budeme povídat. Takových, manželství, kde lidi spolu vlastně ani neměli být (?), rodin, kde to všechno ne/funguje a proč, je kolem nás většina.... celý text
Malý život
2017,
Hanya Yanagihara
Dočteno, mám dojem, že snad po půl roce (i když to byly necelé dva měsíce). Spousta dojmů, tak to zkusím nějak sepsat. Knížku normálně buď na sílu dočtu až do konce, nebo odložím a už se k ní nevracím. Tentokrát jsem měla krizi někdy před půlkou a kamarádka říká: "Dej si oddech a pak se k tomu vrať." Takže jsem poprvé knihu odložila, proložila detektivkou a po týdnu se k ní vrátila. A dobře jsem udělala. Je to příběh o čtyřech kamarádech, ústřední postavou je však Jude, tajemný, jemný, drsný, životem neuvěřitelně zkoušený kluk, jehož tajemství je tak kruté, že se s ním nedokáže svěřit ani nejlepším přátelům. Právě ve chvíli, někdy před půlkou, kdy se Judeova tajemství (a taky osudy jeho blízkých) začínají postupně rozkrývat, mě kniha chytila. Do té doby jsem bojovala s pro mě fakt dlouhými, občas snad i bezobsažnými pasážemi, které mě uspávaly. Proto ta krize. jednou jsem ale četla, už skoro spala, najednou jsem přečetla jednu větu - a oči mně vyletěly až ke stropu. Byla jsem stoprocentně bdělá a říkala si - panebože, cože?!? A pak už to jelo. Ano, i ve druhé půlce se opakovaly pasáže, které bych si klidně odpustila, ale vzhledem k tomu, že osudy hrdinů nabraly spád, zvládala jsem je mnohem lépe. Moc pěkný jazyk v celé knize byl další z důvodů, proč jsem to nevzdala. Kniha ve mně vzbudila velký smutek, úzkost, otázky na téma přátelství, lásky, vztahů obecně, duševních úrazů, které se občas nezahojí. Byla to pro mě teda kláda, a to nejen časově, ale i emocionálně, ale nelituju, že jsem ji nakonec zvládla.... celý text
Mrtvé vzpomínky
2020,
Angela Marsons
V minulých dílech se autorka zaměřovala vždy na nějaký jev (uprchlictví...). Tentokrát se to vše hodně točilo okolo osoby samotné Kim. Když pomineme, že je potřeba brát všechno trochu s nadsázkou (a to je v tomhle žánru prostě nutné vzít do hry), tak si série pořád drží slušnou úroveň a splňuje, co od ní čekám. Dobrý standard, oddechovka, odpočinek, čtivost, napětí a dokonce i trocha humoru.... celý text
Dokonalá smrt
2019,
Helen Fields
Opět audio s Janem Šťastným, opět tomu dodal něco navíc. Případy v této sérii jsou taková klasika, nic, co by extra vybočovalo, ale baví mě i osobní životy hlavních hrdinů, život francouzského "policajta-modela" v drsném Skotsku... Už se těším na čtvrtý díl.... celý text
Království
2020,
Jo Nesbø
První kniha roku 2021, trošku záměrně. Nesbo je můj oblíbenec, tak mi to přišlo symbolické. Vypravěčem a ústřední postavou příběhu je Roy, sedlák z norských hor, který o sobě říká, že se víc vyzná v autech a ptácích než v lidech. A není to samozřejmě pravda. Je to kniha o rodině, lásce, nejistotě, zradě, vině a trestu. O kulíkovi hnědém, brzdových destičkách, rvačkách na vesnické tancovačce, drbavé kadeřnici a chybějících svodidlech. A o tom, že věci padají kolmo dolů. Jen trochu pozorný čtenář najde styčné body mezi mlčenlivým chasníkem Royem a mlčenlivým policistou Harrym. A ač Království není primárně detektivka, i tento motiv je přítomný. I v Království Nesbo využívá to, co se mu osvědčilo v sérii s Harrym - vystavuje napětí, naznačuje a nechává čtenáře tápat, jak že to tedy vlastně bude... Místy to bylo dokonce vtipné a myslím, že je po třeba za to poděkovat i překladatelce Kateřině Krištůfkové. Nejen za ty nečekané vtípky, ale jak celkově pojala jazyk vypravěče, moc se mi to líbilo. Od pěti hvězdiček mě odradilo pouze to, že u mě nenastal wow efekt, i když takhle ta knížka postavená není. A to, že někdy ke konci jsem si říkala, že to mohl autor maličko zesvižnit. Nedá se svítit, Nesbo umí. V neposlední řadě mu nepokrytě fandím za to, že se nebojí často vystupovat komfortní zóny veleúspěšné série a pouští se i do jiných vod a příběhů.... celý text
Pátá oběť
2019,
Jonathan Dylan Barker
Jednička mě zaujala tím, že nezačínala "začátkem". A i když jsem ji četla poměrně nedávno, sem tam jsem tápala. Ale to je můj problém. Díky za humor v detektivkách! Tady přítomný byl. Zvraty, především ke konci, pro mě byly opravdu nečekané. Přesto jsem měla dojem, především na konci, že se malinko ztrácím v tom, kdy, kde a co se děje/dělo. Nicméně konec naznačil zajímavé pokračování a Šesté dítě už čeká...... celý text
Konec hry
2020,
Daniel Cole
První díl byl poměrně drastický, což mi zase až tak nevadí, ale přijde mi to jako zbytečné tlačení na pilu. Tak jsem to taky brala - jednorázovka, kterou si vyčistím hlavu. Od druhého dílu jsem začala vnímat, že zločin se prokládá humorem, což mám fakt ráda (viz například Oddělení Q). A napotřetí už to bylo úplně naopak ve prospěch humoru nad nechutným vražděním. Takže za mě stoupající tendence. Poslouchala jsem audio, stejně jako první knihu (druhou jsem jen četla). Martin Stránský je skvělý a uměl výborně vystihnout a podpořit právě ty vtipné scénky a okamžiky. Monika Žáková, která mu sekundovala, tohle neuměla (téměř) vůbec a bohužel tak na ni třeba vyšla zrovna, řekla bych, nejvtipnější scéna z knihy, která by v podání MS byla naprosto skvostná. Škoda. (Oddělení Q načetl Igor Bareš, který to, bohužel!, s humorem taky neumí. Kdybych nevěděla, že se právě odehrává typický Carlovsko-Asadovský humor, v jeho pojetí bych to vůbec nepoznala.) Ještě pořád to není na pět hvězd, ale 4,5 bych dala. Přála bych si, aby série pokračovala.... celý text
Mlha nad Shadow Sands
2020,
Robert Bryndza
První díl mě hodně nadchl začátkem, který vlastně nebyl začátek. A rozladil koncem, který byl (pokud si správně pamatuju) hodně mimo realitu a navíc uspěchaný. V tomto ohledu se mi dvojka líbila víc. Ne že by to bylo uvěřitelné (ale v tomhle žánru to tak prostě je), nicméně mi příběh připadal vyrovnanější. Zápletka s Tristanem tomu dala i osobnější ráz a zase jsme se něco víc dozvěděli o hlavních postavách. Na pět hvězd to není, ale ráda budu číst i další díly.... celý text