Petrasuvicka
přečtené 417
Dánská dívka
2011,
David Ebershoff
Bezesporu zajímavá kniha neotřelého a kontroverzního příběhu. Bohužel přijde nějaké to "ale". Je čtivá, to rozhodně, ALE... s milionem odboček v každé kapitole, v každém druhém odstavci. Nemuselo jich být tolik. Trochu mi třeba vadilo, jak je přímá řeč zakomponovaná dovnitř do textu a nestála sama o sobě na novém řádku, špatně se hledala, snadno se přehlédla a pak to působilo jen jako čistě holé vyprávění. Horší je to ale s opakováním. Autor se snažil vyjádřit Einarovy pocity co možná nejlépe, jak se pere uvnitř s Lili, ale nakonec omílal jedno a to samé dokola, což mě v půlce knížky začínalo hodně rušit. Vysvětlil to dost jasně, několikrát, a je jasné, že na straně 200 se nic nezmění, pořád bude chtít být Lili a je jen málo pravděpodobné, že bych na ty vnitřní pochody zapomněla. Tak jako tak, Gerda je tou hlavní hrdinkou, tou dánskou dívkou, která musí snést labilní a subtilní povahu nového člověka, ani Einara, ani Lili, zkrátka něco mezi. Protože není nic lepšího a povzbuzujícího, než přijít urvaná domů a tam najít svého manžela v dámských šatech. Jenže "ALE" převažují, takže proto jen za tři, ačkoli by si příběh jako takový zasloužil víc. Za mě tedy nad knihou zvítězil film.... celý text
Parfém: Příběh vraha
1990,
Patrick Süskind
Kniha lepší než film? Uspěchaný konec? Trošku mylná tvrzení. Süskind skvěle popisuje vůně, pachy a Paříž v 18.století naturalisticky, bez příměsí, prostě upřímně, což mnohdy zvedne žaludek a popravdě - než žít v takové době uprostřed nesnesitelně smrduté stoky nazývající se Paříž, tak raději skočit rovnou z Pont au Change. Ovšem knížečka, ačkoli má pouhých 200 stran, je silně obsáhlá a překvapivě silně filozoficky zaměřená, ať už naráží na tehdejší filozofy Russeaua atd. či popisuje myšlenkové pochody Jean-Baptisty, které se stávaly prazvláštní, pokroucenou a velice osobitou filozofií. Jednání Jean-Baptisty je ve filmu naprosto zřejmé. Chudák toužící po lásce - milovat a být milován. Jednoduchý vztah typický pro jakoukoli dobu, postavu, knihu nebo film. Ale když zjistil, že to jeho parfém nedokáže, zvolil nenávist, jenže s tou taky nepochodil. Na rozdíl od knihy mu film přiřkl trošku víc lidskosti, takže nakonec nebyl tak veskrze emocionálně mrtvý, jako v knize. Ale co čekat od člověka vychovaného emocionálně mrtvou patronkou? Jen další emocionálně vyprahlé, tupé a naprosto nepoužitelné stvoření pro normální sociální život. Pouhý důkaz toho, že prostředí kolem nás formuje našeho ducha. Ovšem zařazení knihy je dosti mimo. Parfém není horor o člověku zlem skrz naskrz prolezlým, ale o chudinkovi, který si zaslouží leda naši lítost, možná pár zvednutých žaludků nad jeho poustevničením. Parfém má totiž chybu jako Čachtická paní. Evokuje vraždy, hnus, lidskou zrůdnost v nejsyrovějším podání, takže očekávání je - vraždy a krev od prvopočátku. Když však za 150 stran dojde k pouhopouhé, jediné vraždě, a to v podstatě jen "omylem" a z jistého "nedorozumění", pak je asi něco trošku špatně. Přímé řeči poskromnu, takže uchvátaný konec? Ale kdeže, milí čtenáři, Jean-Baptis Grenouille poznal správný okamžik a věděl, kdy je čas sbalit kramle a odejít ze scény.... celý text
Dlouhá cesta
2007,
Sławomir Rawicz
Dějově to není tak špatné, ale autor už od první stránky trpěl hrozný zlozvykem přidat ke každému podstatnému jménu stovku dalších přívlastků. Takže když už jsem četla další neotřesitelně dlouhou rozvětveně košatou větu... Zbytečně to tak natahoval, navíc se celkem podrobně pitval s každým ušlým krůčkem, takže jsem měla pocit, že do té Indie jdu z gulagu pěšky po vlastních...... celý text
Ty
2015,
Caroline Kepnes
Originální a velice sugestivní, po pár kapitolách způsobuje pocit paranoi. Nicméně to nemění nic na faktu, že mě Beck neskutečně vytáčí. Vždyť takhle se přece nikdo nechová!! Ano, po světě běhají praštěné holky, naivní holky, praštěné a naivní zároveň, ale tohle? To snad i některé epizodní role prostitutek a modelek ve Dva a půl chlapa jsou duchaplnější než Beck. Extrémní a přehnaná karikatura současné ženy, která mi je silně proti srsti. Další problém, který s TY mám... jisté úseky mi přijdou jako přes kopírák. Opakují se, začíná to být trochu monotónní a Joe jako takový skáče z jednoho do druhého takovým způsobem, že nevím, jak moc to šílenství záleží v jeho postavě a jak moc jsem se z toho zbláznila já ve snaze se zorientovat. S časem si autorka moc hlavu nelámala. Mám v tom jednoduše bordel a to mi fakt vadí.... celý text
Vypravěčka
2014,
Jodi Picoult
Geniální kniha, která má hodně pomalý rozjezd, prvních 100-120 stran se patláme jen v Sageině životě, takže to evokuje rádoby romantickou slaďárnu o umírání, ale pak se příběh konečně zlomí, sklouzne do slibované problematiky druhé světové války a posledních 10-5 stránek totálně změní pohled na celý příběh.... celý text
Robokalypsa
2013,
Daniel Howard Wilson
Zprvu podivné, protože jsem si musela zvyknout na ten násilně přítomný čas a styl vyprávění. O pár stránek později chytlavé a neskutečným způsobem děsivé. Bohužel pro nás lidstvo někdy v budoucnu i dost možná reálné (minimálně část z toho, co Robokalypsa obsahuje). Autor má bezesporu slušnou fantazii, s popisy strojů a různých scénických výjevů toho, co budoucnost a povstání strojů přineslo bylo skutečně zajímavé a neotřelé. Celkem vzato i originálně pojal celou knihu, kterou vlastně rozčlenil do povídek z různých pohledů nejdůležitějších postav příběhu. Překvapivě tenhle tah čtenáře nemate, ale naopak... aspoň má přehled o různých úhlech pohledu, názorech a pocitech jednotlivých charakterů. A i když od první kapitoly víte, jak celá kniha skončí, stejně se s každou další kapitolou děsíte pokračování a svým způsobem i toho, jestli na vás zaútočí váš vlastní mobil nebo ovladač na televizi.... celý text
Divočina
2015,
Cheryl Strayed
Přemýšlela jsem, jestli dát dvě nebo tři, ale ve srovnání s jinými tříhvězdami by to nebylo tak moc fér. Autorka se s dějem nijak moc nepáře, protože tam ani tak moc není. Alespoň já nepokládám za strhující pochod prokládaný různými retrospektivními výjevy, přičemž pořád v duchu uvažuje nad tím, jak je prázdná a jestli se s někým vyspat nebo ne. Ano je to autobiografie autorčina těžkého životního období, ale nějak se nemůžu zbavit dojmu, že přikládala velký a důležitý význam naprosto bezvýznamným věcem, viz to s tím sexem a neustálým rozebíráním stejných věcí stále dokola. Jistě by se takový příběh dal sepsat mnohem lépe, akčněji, napínavěji... kdo ví.... celý text
Krásná katastrofa
2013,
Jamie McGuire
Přesně jako Beverly Hills 902 10, školní láska na vysoké, náctileté postavy a zápletka na úrovni školních slohů ze základky a pubertálních deníčkových lásek ve stylu "se vemete, se nevemete, se vemete a tak dokola". Jednoduché, o ničem, dobré na vymytí mozku a odpočinek.... celý text
Analfabetka, která uměla počítat
2014,
Jonas Jonasson
Protože jsem nečetla Staříka, ale zatím jen tohle, musím říct, že jsem se královsky bavila. Nicméně se mi zdálo, že děj mohl být ukončený o takových 60 stran dříve. Motivy a zápletka se začínala opakovat a i přes kvantum vtipů a neuvěřitelných náhod to prostě působilo moc stereotypně. Tak jako tak, bavila jsem se a několikrát se smála nahlas. Autor má rozhodně neotřelý smysl pro ještě neotřelejší děje. http://petrakutova.blogspot.cz/2015/08/knizni-recenze-analfabetka-ktera-umela.html... celý text
London Boulevard
2010,
Ken Bruen
Lámat se u toho smíchy? Kde prosím vás? Možná jedno dvě uchechtnutí, ale teď vážně... Mělo to být vtipné? Nevšimla jsem si. Mělo to být napínavé? V tom případě jsem slepá a nejspíš mému mozku něco chybí, protože takový zmatený chaos myšlenek a "děje", který vlastně existoval jen tak napůl, se dal vskutku pochopit jen stěží. Všechny postavy byly šílené, trhlé, vyšinuté a naprosto zdrogované. Jestli London Boulevard má dávat jakýsi příklad a pohled na londýnskou společnost poslední doby, tak nám leda tak ukazuje, že je vlastně úplně v pořádku se ládovat drogami, antidepresivy a že je fajn jen tak jít po ulici a zastřelit někoho, kdo vás momentálně nasral, z čehož vyplývá skutečnost, že pokud se vám něco takového v Londýně stane, tak se tomu nemáte divit, protože na základě tohoto obrazu jste s tím zkrátka měli počítat. Velmi špatné, opakující se jako zadrhnutá gramofonová deska. Nelitovala jsem toho mála času, co jsem nad tím strávila jen proto, že to mělo tak málo stránek. Nicméně kolosální přehmat, který sotva zachraňovala obálka z filmu.... celý text
Ranhojič
2004,
Noah Gordon
No... jak to pojmout... Ranhojič má spoustu vrstev, podrobných a detailních, které postupují fakt po centimetrových krůčcích směrem k jádru příběhu. Jenže až moc pomalu a až příliš do detailu, takže máte pocit, že pořád stojíte na místě a jen tak přešlapujete v kilometrové frontě. Knížka i příběh jsou zajímavé, bezpochyby, ale... dost těžko stravitelný kousek na pár počtení.... celý text
