Petrasuvicka
přečtené 417
Zeď vzpomínek
2016,
Anthony Doerr
Zrovna na tuhle knihu jsem se dost těšila a byla jsem zvědavá. Nevadí mi prvky sci-fi a mystiky v povídkách. Ale nesnesu, když příběh nemá konec. Opomenu-li depresivnost mikropříběhů, byla jsem vážně zklamaná a trvalo se mi přes povídky překousat. Postavy mi toho samy o sobě moc neřekly, z povrchního popisu nevím, jaké jsou, co si o nich myslet a když pak dojdu na konec a zjistím, že konec vlastně neexistuje, mám chuť knihu zavřít a prohodit oknem jako Bradley Cooper v Terapii láskou.... celý text
Hybatelé
2005,
David Mitchell
Popravdě mě Hybatelé docela zklamali. Bezesporu oceňuji slovní zásobu a hru s jazykem, protože mnohokrát jsem narazila na přirovnání a slovní spojení, která ani trochu nebyla klišé. Jenže... čekala jsem větší propojení mezi jednotlivými příběhy a postavami. Významnější posunutí a ovlivnění osudu zdánlivou maličkostí. Dostávala jsem jen do detailu propracované příběhy jednotlivých aktérů v různých koutech světa. A když načínáte čtvrtou kapitolu, tak už vás to prostě začne nudit. Je to pořád dokola.... celý text
Dominika na cestě Jižní Amerikou
2018,
Dominika Gawliczková
Kupovala jsem v předprodeji a když mi o měsíc později dorazila domů, byla jsem překvapena jaký designový kousek na mě čekal. Krásné fotogalerie na konci kapitol, trefné a vtipné ilustrace. Navíc v každé situaci poznávám svoje vlastní reakce, protože se bojím stejných věcí. A co víc, hrozně jsem se si při čtení odpočinula. Navíc některé pasáže si pamatovala z doby, kdy je aktuálně řešila na facebooku, třeba leguán / kuře v Ekvádoru a složité shánění náhradních dílů.... celý text
Zima světa
2013,
Ken Follett
Číst tak dlouhou, rozmanitou a rozvětvenou ságu není vůbec žádná prča. Asi jako jíst kilometr dlouhou pizzu. Ale stojí to za to. První díl překvapil, jak dokáže čtivě popsat nezáživnou část dějin. Přiznejme si - první světová není dvakrát terno, víc se čte i píše o druhé světové. A té bylo víc než dost. Krásně dával do konfrontace politické protipóly na jednotlivých postavách, takže když Voloďa v řadách NKVD narážel na principy demokracie, tak jsem se vážně zasmála. Ach ti Rusové... Doporučuji všem a v postavách se OPRAVDU vyznáte. Neděste se, že jich je moc.... celý text
Hastrman
2001,
Miloš Urban
Na téhle knížce mě mrzí spousta věcí. Snaha o styl vyprávění 19. století je sice zajímavá, ale popravdě děj jen rozmazává po povrchu, jako když se snažíte utřít mokro hadrem, který nesaje. Děj protéká mezi prsty, je nejasný, stejně jako záměry postav. Navíc jim nenahrává ani minimum přímé řeči. Některé scény jsou navíc popsané dost zmateně, viz ukončení období sucha, nebo proč se Kateřina vyvaluje pod trnoží na sušení kůží a obecně konec samotný. Popravdě vlastně nechápu, v čem je román utopistický. Snad v tom, že uvnitř člověka žije zvíře? Když to vezmu do důsledku je to jen "goald" rybníků.... celý text
Marie Terezie: Miluj a panuj
2017,
Miroslava Zlatníková
Čtivé, milé a politické pletichaření přehledné, což bylo jistě těžké, protože s každou další dobou je intrikánství složitější a spletitější. A pak tím lépe, že to je přesně podle dvoudílného filmu, postavy na stránkách totiž dokonale ožívají. Plus... Lotrinského si nelze nezamilovat!... celý text
Ptáci v trní
1993,
Colleen McCullough
Vždycky mě od knihy odrazovala dramatická replika s patřičným afektem vystřižená do ukázek v televizi: "ALE BOHA MILUJE VÍC!!" Pak jsem jedny Vánoce běhala po knihkupectví s chutí si koupit knížku. Nevím proč, ale sáhla jsem po Ptácích. Trvalo mi další dva roky, než jsem ji otevřela a upřímně, kdo se při tom do otce Ralpha nezamiloval? :)... celý text
Americké psycho
2007,
Bret Easton Ellis
Patrick Bateman a jeho děsně duchaplné myšlenky ohledně koksu, designu a módy jsou rovněž chladnokrevným vražedným činem, ovšem páchaném na čtenáři. Jestli asociace Patricka korespondují s autorovými, potěš pánbůh. Jestli chcete gargantuovskou nudu, tak si to přečtěte. Pokud se chcete zasmát, podívejte se raději na film a ušetříte si mnoho hodin času, které byste strávili čtením.... celý text
Na stejné vlně
2014,
Alexandra Potter
Brutálně zbytečná kniha psaná opět stylem třináctileté puberťačky, která pokládá spojení "nachová skvrna" a "havraní vlasy" za vrchol metaforického střeva. K tomu při popisu prostředí nebo věcí v domácnosti vyjmenuje vlastně úplně všechno, co se kolem nachází od šamponu po pudřenku. *zív* Potterové říkám na delší dobu - Ne, děkuji.... celý text
Co je nového, kotě?
2013,
Alexandra Potter
Každá druhá věta je příšerné klišé, otřepaná slovní spojení a zápletka puberťačky, ovšem na výplach mozku dobrý.
Laco Deczi – totálně vytroubený mozek
2017,
Tomáš Poláček
Svéráz. S ničím se nemaže. Mluví jak kanál a skoro u každýho odstavce si řeknete - cože?! Ale má pravdu. Svatou.
Atlas mraků
2006,
David Mitchell
Těžko hodnotit knihu, ve které se vystřídá několik vyprávěcích stylů. Působí jednotně i roztříštěně zároveň. Jenže v tom je právě její kouzlo. Každý styl přesně kopíruje danou dobu i charakter "kometového" vypravěče.... celý text
Sejdeme se na svatbě
2017,
Natalie Liu
O kvalitní literaturu tu nejde, autorka není prvoplánový spisovatel, jen chtěla sdělit jak šel její život. A to se jí povedlo. Čtivost udržela a pak... naučila mě jedno životní moudro: řešení problému se jednoho dne objeví samo.... celý text
