Pett přečtené 582

Neuvěřitelná hrdinství Sama Hollowaye 2019, Rhys Thomas

Musím kápnout božskou, že Sam je roztomilouš... a už jen za to, jak statečňákově se pere se svým osudem mu nemůžu přiřknout jen tři hvězdy... chápejte... on je totiž všechno, jen ne průměrný... ALE... přeci jen mi občas jeho dobrodružství drásalo záložku... nějak mi totiž nešlo se naladit na jeho superhrdinské já... bylo mnohdy moc přitažené za pláštěnku... i když nakonec jsem stejně přistihla svojí srdeční chlopeň, jak tomu klukovi úplně nestydatě fandí... takže vlastně cajk ;)... celý text

Než vystydne káva 2019, Tošikazu Kawaguči

Bylo třeba nějaké takové to klidné a milé místo k návratu z horoucích pekel svého já a tak jsem si zašla na kávu... usedla jsem tiše do rohu a po očku sledovala osudy těch pár bolavých duší okolo sebe... a šrámy se s každou stránkou pomalounku zacelovaly... a i když zub plynoucího času občas zabolel, bylo mi vlastně tak nějak v jejich společnosti hezky... však takový koutek k usmíření s dobou minulou, která nás vrátí k sobě v době přítomné by si zasloužil každý z nás, nemyslíte?!... celý text

Akvárium 2019, David Vann

V záchvatu duševního masochismu jsem sáhla po další člověčí bolesti a ta mé já bez pardonu uvrhla do nejhlubší temnoty sebe sama... v jednu chvíli mi dokonce ta obrovská krutost z ublížení urvala kus srdeční chlopně a už jí nevrátila zpátky... čeho všeho jen jsme schopní pod záštitou svých vlastních životních šrámů... ta myšlenka sakra bolí! Velmi silné a tíživé čtení, které mojí duši nemilosrdně podrželo nějaký ten čtvrtek pod hladinou v akváriu plném vzteku a nespravedlnosti jednoho smutného žití... ALE... nenechte se odradit... i tak stojí za přečtení, jen je třeba se před ponořením zhluboka nadechnout!... celý text

Peníze od Hitlera 2006, Radka Denemarková

Lidský osud, který mi způsobil nemalé zemětřesení v srdeční chlopni... úplně nelítostně se stal mojí součástí... jako bych se pročítala svojí vlastní duší... tolik lidské malosti a zla... tolik zmaru a bolesti v jednom jediném životě... jak jen jde něco takového přežít... to božské vykreslení každodenního boje s takovým světem... s duševní temnotou... Úplně nejvíc nadčasový lidsky nelidský příběh... úplně nejvíc objímající jazyk... úplně nejvíc myšlenek, které bych si sama pro sebe tesala hluboko do duše... to neustálé vstávání z popela je totiž někdy fakt sakra podělaná fuška... občas ani jedny sirky nestačí... klaním se všem životním Fénixům a jejich pomocníkům ♥ Fyzickým pocitem slabosti a koncentrací zla mi trochu připomněla Brodeckovu zprávu.... celý text

Rekonstrukce 2019, Viktorie Hanišová

Hezky pěkně jsem sedla na lopatičku... a právě z důvodu mých neutichajících konspiračních teorií mi ten konec přišel naprosto geniální... jak si s náma všema vytřela záložku! Protože ve finále šlo prostě jen o jednu rozdrcenou nešťastnou duši, která hledala svoje místo na světě... nešlo o to, co se stalo... ale o to, jak se s tím naučit žít... jak přežít... a neutopit se ve svojí vlastní pomuchlané hlavě... Až mi bylo líto, že jsem téměř celé vyprávění zbodla na jeden zátah jako hon za důkazy a spekulovala a spekulovala a... spekulovala! Inu, není z těch tří zdaleka nejlepší, ale velký klobouček za to prozření... že je ten život přeci jen trochu o něčem jiném... důležitějším!... celý text

Jedno manželství 2019, Tayari Jones

Ach, ty chlácholící první stránky... kdy máte ještě pocit, že tohle by mohlo být ono... přeci jen ta boží obálka, že jo ;) jenže ouha... čím víc písmen se na mojí maličkost valilo, tím tohle jedno manželství ztrácelo jiskru a já měla cca v polovině silné nutkání hodit na stůl rozvodové papíry a zmizet v náručí jiného příběhu... asi jsem čekala od takového tématu trochu víc morálního "burcingu" než jen neustálé točení se v kruhu "Milana nebo Lojzy"... škoda!... celý text

Den falešné kočky 2018, Pasi Ilmari Jääskeläinen

Tohle podivné Finsko mě zkrátka baví... ten pocit, kdy vlastně vůbec netuším "jaký který čí a jestli vůbec něčí" a stejně mě neustále cosi poňouká letět písmenko po písmenku dál a tuhle jízdu si prostě náležitě užít... navíc se tam cestou i nějaká ta myšlenka najde... za mou maličkost tedy spokojenost... občas je totiž fajn se nechat unést do světa nesvěta.... celý text

Obchodník s hudbou 2019, Rachel Joyce

Ponoření se do prvních tónů Frankova příběhu mi vykouzlilo na tváři jakoby takový ten malý milý rohlíček... tak jo, to by šlo... jenže pak se ta uchu lahodící tajemná melodie rozehraje do něčeho, co už se tak moc poslouchat nedalo... asi jsem čekala něco jiného... něco méně klišoidního aneb tahle muzikálová verze mojí maličkost bohužel úplně nenadchla... a je mi to líto, protože putování Harolda mi bylo tak blízké. Inu, snad tohle lehké zklamání jednou napraví Queenie, kterou mám taktéž v hledáčku ;)... celý text

Olga 2019, Bernhard Schlink

Olga... Olga polapená láskou k neukotvenému Herbertovi... ona toužící... on životu unikající... smutné vyprávění o nenaplněné touze a nekončícím čekání... od prvního písmenka vás osud této ženy sevře do svých pařátků a jen tak nepustí... pocit výjimečnosti dokresluje i následující něžné vzpomínání Ferdinanda... ale pak přijdou samotné dopisy a kouzlo se kamsi bohužel vytrácí a nabírá směr červeného rychlíku do "Patosova" ... což mi úplně záložku nepotěšilo, ale co už... i tak to bylo fajn nakouknutí do života této neobyčejné dámy.... celý text

Jmenuji se Ašer Lev 1996, Chaim Potok

Vyprávění o tom, jak moc těžké je vymanit se z diktátu svého okolí a jít si po své vlastní cestě... kolik jen to chce síly prosadit si své vlastní já skrz rodinnou a společenskou rozpolcenost a finální bolest všech zúčastněných... Krom této dušervoucí linky budete mít nutkavou potřebu si během čtení alespoň jednou přičichnout k barvám a bude vám líto, že ve vašich silách je maximálně domeček jedním tahem ;) moc hezky vykreslená ta čistá láska k umění, kdy máte chuť zajít do galerie a vidět svět očima Ašera Leva...... celý text

Gejša 2006, Arthur Golden

Mé posečkání v okouzlujícím Japonsku nabralo trochu jiný rozměr... malá Čijo mi nejednou rozmasakrovala duši na camprcimpr... ta atmosféra je zkrátka srdcervoucí... A pak přijde Sajuri a ta rozmetá všechny zbývající sakury vaší mysli na kousíčky kousíčků těch kousíčků... bez dechu sledujete její boj o své místo na světě... až jsem se přichytila při touze nahlížet přes stránky jejího osudu, abych si ušetřila ten břichobol z napětí momentálně sdíleného okamžiku... jednoduše skvostně odvyprávěno a já fakt nevím, na co jsem tak dlouho čekala... ありがとう !... celý text

Podivné počasí v Tokiu 2019, Hiromi Kawakami

Brouzdat se Japonskem v tomhle počasí byla prostě radost... bylo mi lehce a milo... občas i trochu úsměvno... s chutí saké na jazyku sledujete moc fajn příběh dvou osamělých duší, které v omamné atmosféře o sebe tak lidsky zakopávají, že vám je po nich ve finále vlastně smutno a vy chcete zůstat v Japonsku ještě o okamžik déle... a tak jsem konečně sáhla po dlouho odkládané Gejše, ale to už je zase jiný příběh ;) zde přeji jen to nejlepší pochutnání!... celý text

Noc ve znamení tygra 2018, Michel Honaker

Král Achil vás provede svojí bolestí tak dechberoucím tempem, že při každém sebemenším setkání s ním si tak trochu káknete do srdeční komory... příběh o nemilosrdné člověčině, která chce všechno a hned... neváhá jít přes mrtvoly... protože ona přeci může... tady kus a tamhle kousek... ničí a drancuje... tolik aktuální myšlenka, až vás z toho dnešního tady a teď píchne v duši... Velké překvapení od takové knížečky a navíc... to zpracování? Vyšlapující si tygr? Ach, ach, ach aneb mé parkerovské já se tak trochu tetelí ještě teď, notnou chvíli po dočtení...... celý text

K otevřenému nebi 2018, Antonio G. Iturbe

To skvostné zpracování je prostě krása nebeská, ale bohužel samotné vyprávění si mojí maličkost neochočilo... ač mi připomenutí mého milovaného prince tak krásně pošimralo srdeční chlopeň... něco mi neustále bránilo nechat se vyvézt do výšin a mysl mojí duše se umíněně držela při zemi... ale i tak všechna čest všem těm, kteří v oblacích bojovali s osudem až do samotného konce...... celý text

Ten, kdo stojí v koutě 2012, Stephen Chbosky

Kolik jen takových ztracených duší okolo nás hledá to svoje místo na světě... jsem jedna z nich... jsem jako Charlie... takže asi nebudu úplně objektivní... ale jedno vám řeknu... někdy je fajn prostě jen naslouchat a snažit se porozumět než jen z vrchu soudit a stavět se z pohodlí svého gauče na piedestal odborníka na život... nikdy nevíte, s jakým osudem máte tu čest... buďme vnímavější, ať všichni mají tu možnost se cítit nekonečně a nemusejí stát v koutě, protože se zrovna nevejdou do té správné škatulky... Děkuju jednomu takovému mému Wallflowerovi za pošťouchnutí té správné srdeční chlopně... je totiž sakra boží mít kamarády a být přitom tím, kým jsem- nedokonalou, defektní a úplně praštěnou divnoholkou z jiné planety... která se učí pocitu, že někam občas přeci jen patří ;) Takže čtěte a vnímejte a zapojujte se a? A hlavně ŽIJTE!... celý text

Čas vlků 2018, Elisabet Nemert

Z tolika náhod a happyendů mi málem rupla záložka... obávám se, že tohle lidsky vyprázdněné období by si zasloužilo o trochu víc... smysl výletu do okupovaného Norska moje mysl chroupe ještě teď... a pak těch padesát, sto nebo snad i třistadvacetvosum odstínů šedé? Kdy šedý vlk stál vedle šedého vlka pod šedým nebem... ehm, už mi chybělo jen skončit s šedým zákalem ;) takže tentokrát bohužel bez happyendu, no...... celý text

Květiny 2018, Afonso Cruz

Vyprávění z těch koutů duše, o kterých se nemluví... možná se i nabízí myšlenka, že by bylo pro svědomí mnohdy pohodlnější zapomenout než jen mlčet? Ale když zapomenete na své já, kde ho pak vlastně začít hledat aneb příběh o takových malých ztrátách a nálezech sebe samých i svých blízkých...... celý text

Vyšlapaná čára 2018, Sara Baume

Já se na ní tak moc těšila, jelikož jejímu skvostnému Jasnu lepu jsem úplně nejvíc propadla... ale tu vyšlapanou čáru do zmatené mysli nešťastné Frankie jsem tentokrát prostě minula a zřejmě jsem se vydala úplně jinudy... potkávání mrtvých zvířátek skvěle zapadlo do vnitřního rozpoložení ubíhajících myšlenek... jenže i přesto mi mnou zvolená cesta přišla zdlouhavá a taková jakoby prázdná... tak snad příště si se skvostnou Sarou vyšlápnu lepčejš!... celý text

Osvětimská knihovnice 2013, Antonio G. Iturbe

Opět jeden z příběhů, kdy svět pohltila temnota a roztříštila tolik bolavých duší na prach, že už jen myšlenka na tu dobu je srdeční chlopni nesnesitelná... ALE... budu se opakovat, jelikož s touhle těžkou duchnou si bohužel jen málokdo dokáže poradit... A ano, v prvních osvětimských nášlapech po táboře jsem se chtě nechtě ocitla na stejné pryčně jako už tolikrát... samozřejmě, stále stejně děsivé... jenže... Až tak nějak s postupující záložkou jsem zjistila, že to plíživé zlo se stalo i mým stínem... zas a znovu mé já rozložila hrůza z toho, jak vyprázdněný tvor to lidské plémě dokáže být... a v samém závěru krutého vyprávění jsem už nad pomyslnou nadějí na svobodu plakala společně s nimi... takže ano... nechme se bolet v pohodlí svých peřin a nezapomínejme na ty, jejichž osudy sevřel v pařátech sám ďábel...... celý text

Sběratel sněhu 2018, Jan Štifter

Tři doby plné různých osudů... tři sněhové koule... už když před sebou valím ty první a nejstarší papírové vločky, tak si spokojeně frfňám a vím, že přesně tenhle styl slovní koulovačky se mi zaryje pod záložku... pak skočím do druhé písmenkové vánice s osudovým Josefem a jeho partičkou, která mi bez pardónu zmrazí srdeční chlopeň... vpád do třetího příběhu blíže našeho času vyvolává bohužel v mém já menší emoční oblevu, ale i tohle má ve vyprávění své místo... propojení jejich cest mi totiž nakonec stejnak bere sníh z plachet ;) To cestování v čase mě bavilo... navíc bylo fajn, že střídání časových rovin nemělo řád a vlastně každá kapitola vás mohla vyhodit v kterékoli době nebo vás ponechat tam, kde zrovna jste... a ten styl psaní... ano, ano, ano... takové písmenkové orgie já můžu ;)... celý text