Phyl
přečtené 256
Vojna a mír
2005,
Lev Nikolajevič Tolstoj
To, že jsem se dostal k četbě této knihy, nebyla má svobodná volba. Naopak jsem k tomu byl pohnut a donucen několik století trvajícím sledem různých náhod, jež v konečném a neměnném důsledku dopomohly k tomu, že jsem ji vzal do ruky, otevřel a začal číst. Už jenom onen fakt, že jsem po knize sáhl, nebyla ani má svobodná volba jako spíš nevyhnutelná nutnost, již byla utvořela sledem několika náhodně nenáhodných událostí, jež vytvořily masy předků a lidí starších než já, kteří učinili přesně taková rozhodnutí, vedoucí k tomu, že jsem do své ruky nesvoboně a nutkáním vyšší moci knihu uchopil. A to bylo přesně takto. 1. musely se nevyhnutelně udát události, jež napsaly dějiny, pohnuté nikoli jedním člověkem, ale další posloupností přesně určených náhod a prací jiných lidí, které vedly zase předchozí činy jiných lidí, neboť jak jest řečeno vše se děje a vzniká právě tak a jedině z různých náhodných nesvobodných rozhodnutí kolektivního celku. 2. jakmile se událo co se stát mělo, dalších několiko tisícero nespočetně mnoho náhod vedlo k tomu, že se tady cíleně, veden nutností napsat dílo, vyskytl veliký romanopisec, jehož ruku vedla další dávka již předem daných a rozhodnutých událostí. Rukou, jež se hýbala s pečlivostí přesně fungujícího hodinového strojku, nechci říkat génia, neboť génius je pouze mýtus vedený vyšší silou nehmatatelných úkonů v nekonečném času a prostoru. 3. když jsem knihu vzal v přesně daný okamžik do ruky a nesvobodně veden opět onou vyšší mocí, jež utváří mé vědomí, začetl, uvažoval jsem o tom jak kniha samotná, se nezávisle na mé přítomnosti a nepřítomnosti v minulosti, vydala svou cestou až do mých rukou v pro ni tak vzdálené budoucnosti a sledem několika přesně stanovených náhod se dostala až do mé knihovny a konečně i mých špinavých spárů, které jsou ovšem opět jenom dílem mého náhodného shluku na sobě se vzájemně ovlivňujících událostí. Rozepsal bych se o svých úvahách obšírněji a pokusil se tak navázat na mistrovo dílo, ale v dnešní uspěchané době, kdy je nekonečnost času na obtíž a hlavně je času málo, by to byla jenom přežitková vzpomínka na doby minulé, kdy měl vždy někdo čas se zabývat něčím osáhlým a vleklým. V těchto časech je důležité si najít čas a ten se nedostává, proto v kabátu nynějších zkratkovitých a heslovitých dní, pouze konstatuji, že to hnulo mou prostoduchou myslí a zamyslel jsem se nad tím.... celý text
Mrtvé duše
2002,
Nikolaj Vasiljevič Gogol
"cílem bude skoupit co nejvíce mrtvých duší a v budoucnu na tom vydělat. Lidé jsou blbí a za pár kopějek mi to budou do klína nosit sami. A věřím, že většina i zadarmo se bude zbavovat zátěže, aniž by věděli, jak mi budou investovat do budoucího blahobytu. Hloupé přechytračím, chytré okradu, zámožným podlezu a chudým přikážu."... celý text
Útěk do divočiny
2007,
Jon Krakauer
Příroda jest krásné místo, o to nebezpečnější. Žít a přežít v ní je pro člověka stále nebezpečnější, těžší a dá se říci, že v dnešních dnech nemyslitelné. Přesto ta svoboda a dobrodružství za to stojí.... celý text
Idiot
2004,
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
V dobách, kdy mi a lidem okolo mě učitelka tloukla do hlavy, že jsme banda ignorantů a nikdy nebudeme schopni pochopit hloubku některých děl, neboť jsou na naše mozky příliš složitá, jsem se s tímto "potupným" faktem smířil a raději jsem ležel u televize na gauči usínající s ovladačem v ruce u nějaké telenovely na Nově. Když jsem dospěl k tomu, že tohle taky není můj vysněný život a chci intelektuálně vyzrát, začal jsem si lámat hlavu tím, jak to dokáži. Můžu alespoň pomyslně v hlavě po letech vmést do tváře těmto výsměchům, jak moc byly mylné. Nebyly. Opět jsem se přistihl, že usínám u telenovely sice ne v televizi a opravdu absolutně nechápu co se to děje.... celý text
Zločin a trest
2004,
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Člověk odkládá a odkládá, i když plánuje dlouho a pečlivě, že v okamžiku, kdy se s odhodláním stává čin, je zaskočen, jak lehké to bylo nakonec provést. A s jakým zápalem. Průběžně zjišťuje, že se nechal původně zaslepit vlastní zhoubnou teorií, která postupně v jeho vlastních očích bledne a stává se jen vybledlým stínem mysli, tolik zkoušené. Proto mu tak dlouho trvalo se pustit do Dostojevského díla.... celý text
