Phyl
přečtené 283
Po pohřbu
2004,
Agatha Christie
Vím kdo je vrah! Pokud to chcete vědět taky, sejdeme se všichni zúčastnění v jedné místnosti. Tam vše vylíčím od začátku do konce. A u konce to vlastně začne. Tedy. Musíte si počkat do konce, než vám to rozuzlení budu moct přednést, i když to vím už skoro půlku děje. Všechny si vás zavolám zvlášť, nebo si počkám až přijdete sami. Budete zahnáni bezdůvodně do kouta, abych vás všechny napínal jestli vím, že jste vrazi. Všichni! Dokud na konci neodhalím pouze toho jediného. Všem se vám pak uleví, že to nejste vy.... celý text
Buthus occitanus neboli Osmioký škorpion
1961,
Hans Scherfig
Proč se to v době vzniku líbilo u nás, mohu pouze hádat. Nejspíš bych přestřelil, protože nejsem dostatečná bedna na to chápat podtext téhle satiry, která dozrála do dob, kdy se stala trapnou karikaturou. V dobách temna hlubokého socialismu, kdy se vedly konstruované procesy, proti nevinným lidem, posílány na šibenici, to musela být ftipná kniha, o ideologii špatného, zlého buržoasního západu. Ukazovala prstem pryč od vlastních průserů. Západ bylo čiré peklo servírované na zlatém podnose, pro ospravedlnění, jakékoli hanebnosti, která se udála na mírumilovném východě. Východ budoval a budoval, západ ničil a ničil. Konstruoval cementové stavby, namísto bouraných a devastovaných přírodních krás něco to člověku připomíná. Když se do toho zamíchá i uplátkářství a dobrý život pro prvních deset tisíc, máme tady autoportrét doby, pod vládou komunistických papalášů. Nelze házet všechno na určité politické smýšlení. Obě strany dělaly, dělají a budou dělat skoro to samé jen pod záštitou jiných hodnot. To, že tady mistr komunista psal o tom, jak zlý západ ničí lidské hodnoty a utváří společnost výhodnou jen pro několik jedinců, znělo v té době určitě moc zle a všivácky, ale nakonec sama historie ukázala, jak to bylo s tou stranou druhou. Zarytý komunista je špatný komunista, vždycky byl a vždy bude. A psát satirické pohádky o tom, jak je svět bez jeho přesvědčení špatný, bylo v době, v jaké to dělal jen další přiživování požáru, který pálil fakta na popel a nechal utvářet nová a lepší fakta, aby se hodila. Kdyby to nebylo celé tak okaté, knihu by si člověk i užil, takhle mě stále neskutečně sralo to čemu se příběh znatelně blíží.... celý text
Hrob v ledovci
2008,
Arnaldur Indriðason
Stojím proti síle utajené americké armády, která už vyřídila mého bratra a jeho přítele, aniž by okem mrkla. Přesto se přísně na místo shromáždění vydám taky, protože prostě proto, abych Je to jediná možnost jít naproti jasné likvidaci z pohnutek ani nevím. Prostě jdu na Vatnajokull, protože nemám ráda ani chození po přírodě, proč si nevylézt na ledovec do náruče těch, kteří mě chtějí sejmout, zničit, zneškodnit. A ještě s sebou vezmu týpka, o kterého jsem ztratila kdysi zájem, abych neklesla v očích spoluobčanů. Možná kvůli tomu jej do toho zatáhnout. Abych se jej zbavila netuším co dělám. Prostě jen tak náhodně generuji řešení, abych vběhla do ještě větších průserů a udržela vaši napjatou pozornost. Oni si taky nevedou nejlíp. Teda vedou, každý jim stejně sežere všechno co vyblijou z úst. Stačí zmínka o čemkoli a každý se posadí na prdel a sklapne hubu, jako trouba ve sklepě Kevina MccAlistra. Island of lost souls od Blondie nakonec.... celý text
Konec hry
2020,
Daniel Cole
Vlk se vrátil. A jaký sebejistý návrat to byl. Velká osina v zadku, opět nakrkne každého zloducha, kamaráda, staré přátele, kolegy, neznámé lidi, známé, ty co se jen mihnou životem, chlápka za volantem taxíku… dokud neshnijí staré rány až skoro k zoufalé smrti, aby se mohly začít celit. Trochu víc sympatií si Vlček v posledním díle zaslouží za to, že nikomu v afektu nerozflákal ksicht na kaši a zapomínal permanentně jméno jen jedné osoby.... celý text
Loutkář
2018,
Daniel Cole
Člověka příběh zajímá tak moc, že si po nějaké době uvědomí, že neví co se stalo několik stránek předtím. Hlavně pokud se čtenář vrací k příběhu po pár hodinách. Čtenář se nebrodí jenom hektolitry krve, ale i apatickou empatií vůči postavám, které čtenáře absolutně nezajímají.... celý text
Hadrový panák
2017,
Daniel Cole
Vlček rozsračkuje ohniváka, z ohniváka je oběť, z Vlčka je vyšinutý magor a obětní beránek společnosti, ohnivák si udělá BBQ a stává se magorem a nástrojem pomsty Vlčího bezmozka, který nezvládá své cholerické výstupy regulovat. Z Vlčka se stává opět magor s iracionálním jednáním a prosrává, každou možnost, jak se stát sympatickým hrdinou a vystoupat na seznam oblíbených charakterů. Několik amoků a divných agresivních výlevů jej pohřbívá do jámy propadlých zoufalců, snažících se zaujmout. Všichni kolem jsou hlupáci a jediný tvrdě pracující hrdina je nenáviděný nováček, který dokáže svou pílí a šramocením svazku manželského vše vyřešit. Ostatní jen s otevřenou hubou nevěřícně přihlížejí jeho talentu a taky tomu, jak jednoduše šlape po jejich zkušenostech.... celý text
Boss Babiš
2017,
Jaroslav Kmenta
Zlaté devadesátých hrabaly fšichni, já fše poctivo zarobil jsem. Nikdá som někradl a pokud ANO, tak jesť to lež. Šel jsem dělat politiku pro lidi ne pro ty mafiány co byly napojený na Kalouska a ODS a ČSSD (tam jsem napojil svou hamižnost taky). Zacpat všem huby koblihu a nalít do nich posvátnou lásku k vůdci pomocí vlastnoručně nakejdnutého gůláše. O čem v noci sním, když náhodou spím je fůra peněz a stíny minulosti, kterésť mne dohání. Proto kňučím jak píchlé prase pokaždé, když na mnje někdo tahá nějaké falešné nahrávky a to STB, se kterým mám společného každý rok míň a míň, až jednou nebudu mít nikdy víc. Sorry jako, ale vy jste mě stvořili!... celý text
Je to i můj život
2005,
Jodi Picoult
Tento styl psaní mě neskutečně przní život a čas strávený s takovým dílem. Je to jako sledovat epizody Family Guy (Griffinovi). V polovině nějaké brutálně důležité superdebaty plné morálních problémů najednou jedna z postav řekne: “pamatujete, jak jsem byl před šedesáti osmi lety na záchodě a zapomněl si utřít prdel. Sice to nemá s tímto rozhovorem nic společného, ale musel jsem to zmínit, abych tak natáhl děj do požadované délky a nasral každého, koho zajímá to oč tu běží. Přiznejte se, že vás to strašně sere a to ve mně probouzí nutkání si u toho dráždit bradavky až do vrcholu extáze vzrušení z vaši frustrace. A teď zpátky k příběhu...” Jak se zdá je to zaběhlý trend autorky. Má to odvádět pozornost nebo se tak snaží udělat postavy víc lidské? To první se daří s bezmeznou hloubkou, to druhé absolutně skomírá při každém takovém pokusu víc a víc.... celý text
Desátý kruh
2007,
Jodi Picoult
Chybí tomu stránky s vysvětlením pro hlupáky bez superschopnosti číst mezi řádky řádků vypsaných mezi dalšími řádky a je v tom bordel a chaos, který bobtná do absolutně nezvládnutých a frustrujících kombobobusů 3000.... celý text
Šelma
2018,
Andrew Mayne
Je to již tak dávno, kdy jsem bědoval nad nesmrtelností, jiného akčního hrdiny z úplně jiné knižní série a doufal jsem, že takové nezničitelné policajty vyrábějí jenom v Norsku. Teď se jeden objevil i v emérice, jen s tím rozdílem, že to není polda. Dostávat v jednom kuse nakládačku a několik kulek do těla, ztrácet hektolitry krve, zázračný způsobem přepínat vrozený autismus, když se to hodí a k tomu všemu být jediným bystrým jedincem na světě… to je extrém, v který jsem nikdy nedoufal. A když si člověk myslí, že se kolem nepohybuje dostatečné množství tuctových a hloupých postav, které jsou jen vatou v příběhu, objeví se ještě o řád nižší hloupější pako, které je nastrčeno, jen pro zvýraznění intelektu hlavního nesmrtelného myslitele. A ten závěr, ten závěr… k tomu se snad nedá říct kloudného slova a jediná osoba, která by nám to byla schopna vysvětlit, několikrát omdlela, aby na konci už raději nic nevysvětlovala.... celý text
Poločas rozpadu
2017,
František Kotleta (p)
Neskutečné množství vykouřených doutníků a nekonečně opakující se popisy toho, co dokáže Python udělat s tělem oběti, rozmrdaly děj na malé kousky slátanin, vložených do příběhu za účelem jej natáhnout co to dá. Důvod proč si dát pauzu od série Spad a nepouštět se přímo do dalšího dílu, jelikož jedna rána touhle knihou oproti jiným, člověka znudí natolik, že je vyřazen na dlouhou dobu nebo už do boje nikdy nezasáhne. Udělá to strašný bordel, takže si musím zapálit další doutník na uklidnění. Pak sejmu dalšího parchanta svým pythonem, většinou stačí jedna střela, protože tahle zbraň nadělá strašný bordel, abych si mohl dát další doutník, který bude předzvěstí toho, že sejmu jednoho parchanta svým pythonem. Sice trefím jenom rameno, ale přes tu díru, kterou má oblíbená zbraň zanechá, budu moct v pohodě vybafat, deset doutníků najednou. Pořád to má Spád, ale těch hroznýšů tam….... celý text
