Pihtipudas
přečtené 80

Barakuda
2014,
Christos Tsiolkas
Kdybych hodnotila po přečtení 2/3 knihy, dala bych 100 % a ještě mnohem víc. Po dočtení mé nadšení trochu kleslo, přesto nedokázalo pokazit celkový dojem o moc. Většinu knihy jsem četla s nedočkavostí z dalších řádků, užívala jsem si dokonalé vykreslení hlavního hrdiny, kterého autor dokázal popsat do detailů tak, že jsem měla pocit, že ho znám už dlouho, hodně dlouho, a vím o něm všechno. Teda, skoro všechno. To, co čtenář dlouho neví a k čemu vše směřuje a na co čeká, se neustále oddaluje. Logicky. Ale občas se oddaluje až příliš. Moc tomu nepomáhá ani přeskakování v čase a událostech, které sice dobře rozbíjí lineární příběh, jenž by byl jinak příliš dlouhý a roztahaný, ale občas jsem se ztrácela v tom, kde jsem - a co hůř, pořád jsem čekala, že se některé události v dalších částech knihy dozvím, ale některé jsem se prostě nedozvěděla vůbec. To mi vadilo nejvíc. Ta spousta otazníků a nedořešených věcí, které jsem prostě v závěru měla dostat. Nebo ne? Nevím, možná jsem jen nepozorný čtenář, kterému něco uniklo, ale nemám pocit, že bych nečetla poctivě. Protože jsem ten román hltala, naprosto hltala. Je to skvěle napsané, doporučuji všem, kdo mají rádi poctivé romány plné uvěřitelných a dokonale vykreslených postav. Není to veselé čtení, ale stojí za to.... celý text

Stůj při mně
2014,
Daniela Sacerdoti
Čtivá lovestory zabalená do úžasného prostředí skotské přírody. Nic víc, nic míň. Potěší všechny, kdo si chtějí u čtení odpočinout (i když téma není úplně lehké) a užít trochu romantiky.... celý text

Kukuřičný město: Zápisky z konce světa
2014,
Andrew Smith
Kniha mě bavila, užívala jsem si čtení, je to vtipné, zábavné, neobvyklé. Trošku mě štvalo autorovo neustálé opakování určitých informací (jako by byl čtenář neschopný udržet informaci pár stran či kapitol) a určité pasáže byly lehce zdlouhavé. Ale jako celek hodnotím na výbornou včetně závěru, který jsem nečekala.... celý text

Nebudu nenávidět
2014,
Izzeldin Abuelaish
Tuhle knihu by si měli přečíst všichni. Všichni, komu není lhostejné, co se kolem nich děje, všichni, kdo chtějí vědět, jaké to je žít v pekle. A snažit se s tím něco dělat. Izzeldin Abuelaish je palestinský lékař, který své dětství i většinu života prožil v pásmu Gazy. Celý život se snaží bojovat za lidská práva a za právo Palestinců na lékařskou péči. Snaží se spojovat izraelské a palestinské obyvatelstvo tím, že jim jde příkladem. Pracoval v izraelských nemocnicích, léčil neplodné izraelské ženy a kvůli bojům mezi Izraelem a Palestinou se téměř nedostal zpátky domů k nemocné ženě. A kvůli nesmyslnému bombardování mu přímo před očima zemřely tři dcery. Přesto ho to nezlomilo a za dobro bojuje dál. Kniha je neskutečně silná, opravdová, plná snahy o rozšíření toho, co se děje, a snahy to změnit. Autor líčí svůj příběh od dětství až po ztrátu svých dcer a následný odchod do Kanady. Dokázal mě do děje vtáhnout (za nejsilnější moment považuju chvíli, kdy mu zemřela žena), vzdělat mě, zaujmout. Doporučuju každému! Přestože mě Izzeldin neskutečně iritoval tím, jak se za každou cenu snaží všem pomoct a být tím nejúžasnějším chlapem na světě (místo aby křičel a chtěl pomstít své dcery - jako by to udělal každý jiný), je to právě jeho naděje a odhodlání, co knihu pozvedává ze svědecké výpovědi na něco vyššího.... celý text

Jak zvířata spí
2014,
Jiří Dvořák
Koupila jsem čtyřleté neteři, která zbožňuje zvířata a má o nich větší přehled než já. Zatím na ni knížka čeká jako dárek, ale já jsem si už několikrát listovala a přečetla a pokaždé se rozplývám nad nádhernými ilustracemi i krásným textem.... celý text

Vačice, která se nesmála
2013,
Frank Tashlin
Nádherná knížka, dojemná, rozkošná, pravdivá. Potěší i dospělé čtenáře. Vůbec nevadí, že jsou ilustrace černobílé, možná spíš naopak - díky tomu vše lépe vynikne. Krásný příběh.... celý text

Zásnuby
2014,
J. Courtney Sullivan
Krásný rozsáhlý román, který jen zřídka sklouzne ke klišé a červené knihovně. Čtyři samostatné příběhy, jimiž se jako spojující nit linou diamantové prsteny, se v závěru propojí v jeden široký a rozmanitý obraz toho, jak různě postavení lidé v různých dobách druhé poloviny dvacátého století prožívali své životy a jakou roli v nich sehrály diamanty jako symbol zásnub, respektive symbol věčné lásky. Každý z příběhů má něco do sebe - život Frances Geretyové, textařky, která vymyslela slogan "Diamanty jsou věčné", si autorka pečlivě nastudovala, aby byl co nejbiografičtější, ve "francouzském" příběhu Delphine se ocitnete vedle ní na úchvatně popsaném Montmartru. Nejvíc mě zaujal příběh Jamese a jeho rodiny, zadluženého záchranáře, který jezdí se sanitkou, trpí nespavostí i zdravotními problémy, ale především tím, že nedokáže finančně zajistit svou ženu a syny. Příběh Kate, která nesnáší svatby, ale stane se nedílnou součástí jedné megalomanské, stejně jako příběh stárnoucí Evelyn, již zklame problematický syn, trošku klopýtají za ostatními. Jenže i když zjistíte, že vás tolik nebaví, čtou se dobře, stránky ubíhají a vy se chcete dozvědět, co bylo dál. Krásně napsané a pokud bych měla vypíchnout jedinou věc, která se autorce povedla, pak je to schopnost čtenáře vtáhnout do prostředí, v němž se právě odehrává scéna, o níž mluví.... celý text

Tajemství dědečkova deníku
2014,
Martina Boučková
Knížka pro nejmenší čtenáře (myšleno samostatné čtenáře, tedy pro prvňáčky a výš) zaujme především svým zpracováním. Nádherné ilustrace, kterých je kniha plná, skvěle doplňují text. V něm nalezneme jakési dva "vrcholy", jako by se autorka nedokázala rozhodnout, co bude v knize tím hlavním. V první části sledujeme Karlíkovo dobrodružství v okolí Přelouče, kam odjel na prázdniny k babičce (ta lepší půlka), ve druhé části se s Karlíkem dostaneme na palubu lodi jeho dědečka poté, co se mu do rukou dostane dědečkův deník. Text oživují zdařilé vtípky, přesto by občas autorka mohla být míň upovídaná. Každopádně děti zaujme.... celý text

Annie a berlepsové
2014,
Vendula Borůvková
Annie a berlepsové je úžasná dobrodružná knížka, u které budete sedět, zapomenete na všechno kolem sebe a budete číst a číst a číst. Vůbec nevadí, že třináctiletá hrdinka se chová spíš jako desetiletá, ani že je to příběh pro děti. Autorka umí čtenáře zaujmout, dopřát mu hezký příběh i naservírovat nějaké zajímavosti, které dosud nevěděl. Borůvková řadu míst, kterými v knize malá Annie cestuje, sama projela a zužitkovala to více než dobře. Svižné, zábavné, chytlavé. S touhle knížkou nešlápnete vedle. A to nemluvím o úžasných ilustracích, které knihu doplňují. To je prostě radost otáčet stranami.... celý text

Ajax Penumbra 1969
2014,
Robin Sloan
Četla jsem po Nonstop knihkupectví pana Penumbry, které se mi líbilo, tato kraťoučká "předmluva" mě nijak zvlášť neupoutala. Je to taková jednohubka, že než si člověk uvědomí, že začal číst nějaký příběh, už ho má přečtený. A zjistí, že se v něm vlastně nic moc nestalo.... celý text

Procitnutí slečny Primové
2014,
Natalia Sanmartin Fenollera
Na knihu jsem se poměrně dost těšila, nakonec jsem byla lehce zklamaná. Román není pro každého a asi ani ne v každém životním rozpoložení. Autorce nemůžu upřít originalitu, pěkný literární styl i zajímavý přístup k románu, ale tak nějak jsem se nedokázala ztotožnit ani s hlavní hrdinkou, ani s celým "dějem". Četla jsem, že spisovatelka do románového městečka z reality utíkala ráda, u mě to tak nebylo. Doporučuji čtenářům (spíš čtenářkám), které "učtou" filozofování nad moderní dobou, literaturou, vztahem muže a ženy a nekonečné přidávání nových postav.... celý text

Šachové figurky
2014,
Peter May
Trilogii Peter May završil přímo skvěle. První Skálu absolutně miluju, četla jsem dvakrát a chce se mi do ní pustit zase znovu. Druhého Muže z ostrova Lewis jsem přelouskala s nedočkavostí a nadšením z prvního dílu - a ano, dostala jsem to, co jsem očekávala, ale přece jen tam už chyběla nějaká ta jiskra, která doprovázela Skálu. Ale Šachové figurky? To je zase naprosto skvělá kniha! Moc se mi líbilo, nemůžu jinak, než doporučit. Najdete tady to nejlepší z obou předchozích knih a k tomu další skvělý příběh z minulosti, který do přítomnosti zasahoval celý tak nějak nejvíc ze všech tří knih. Už se moc těším na další Mayovy knihy.... celý text

Bertík a čmuchadlo
2014,
Petra Soukupová
Od Petry Soukupové jsem zatím přečetla jen jednu knihu pro dospělé, která mě hodně zaujala. Dětská kniha je psaná vlastně úplně stejným stylem, jen je v ní něco dětského. Autorka umí dokonale vystihnout pocity nešťastného a vzdorovitého kluka, který si svým zlomyslným chováním a naschvály chce jen vydobýt matčinu pozornost a návrat k tomu, co bylo dřív - k rodině, do níž patřil i jeho táta. S hrdinou se dokáže ztotožnit každý, nezáleží, jestli je mu devět nebo třicet. Vyzdvihla bych také reálnost celého příběhu, jeho aktuálnost a moderní pojetí. Text, nad kterým se zamyslí malí i velcí.... celý text

Tisíce planoucích sluncí
2008,
Khaled Hosseini
Lovec draků je moje absolutně srdeční záležitost, knížka, která mě dostala a pochybuju, že ji něco jen tak překoná. Jako druhou Hosseiniho knihu jsem četla nejnovější A hory odpověděly. Byla jsem lehce zklamaná, ta knížka je prostě výrazně slabší, než Lovec draků. Ale teď jsem si spravila chuť. Tisíce planoucích sluncí, to je prostě něco neuvěřitelného... Četla jsem dlouho, po kouscích, nezvládala jsem to najednou. Hodně silná kniha, nebylo mi při čtení lehko. Všichni by si měli přečíst, jak ženy v Afghánistánu žily a žijí. Když jsme to četla a viděla nadepsán rok 2000, nemohla jsem uvěřit, že se něco takového v roce 2000 mohlo dít. Tak nedávno takové hrůzy, takové bezpráví... Nečetlo se to lehce, ale jsem moc ráda, že jsem si tuto knihu mohla přečíst. Budu ji doporučovat úplně stejně, jako Lovce draků. Přečtěte si to, ať víte, jak se máme dobře...... celý text

K moři
2007,
Petra Soukupová
Jedním slovem: umí. Petra Soukupová opravdu umí, naprosto mě fascinovalo, jak mě naprosto obyčejným příběhem o naprosto obyčejných lidech dokázala přikovat do židle a nutila mě číst a číst. Ten její jazyk: měla jsem sto chutí jí dát pár facek za to, že "neumí" napsat normální větu, nedejbože souvětí! Ty věty bez přísudku, pane bože! Jenomže ono je to neuvěřitelně čtivé, dodává to příběhu tu správnou atmosféru a rytmus a vlastně si po dočtení ani nedokážu představit, že by to byla bývala napsala jinak. Akorát si teda teď jdu vzít do ruky něco úplně jiného (jak tematicky, tak stylisticky), na další Soukupovou to bude chtít čas na oddych.... celý text

Dobrý proti severáku
2010,
Daniel Glattauer
Než jsem se pustila do čtení, říkala jsem si - napsat dobrý román jen prostřednictvím emailů? Moc mě to nelákalo, ale množství dobrých komentářů a trochu i zvědavost mě ke knize nakonec přivedly. Naštěstí! Dobrý proti severáku je skvělá kniha. Od názvu, přes nápad, zpracování, poselství až po jednoznačně boží závěr (ano, taky jsem nechtěla, aby to takto skončilo a předem jsem věděla, jak to skončí a stejně se mi to hrozně líbilo). Dokážu ocenit dobrý závěr a v této knize je prostě ten nejlepší závěr. Dost jsem slyšela, že čtenáři (asi spíš čtenářky, řekněme si to upřímně), nemají rádi/y románovou Emmi. Na jednu stranu je fakt, že byla často "na ránu", ale spíš má tuto nevraživost na svědomí "zamilování se čtenářky do Lea". Ano, Leo je naprosto úžasná postava a skvělý chlap, kterého si čtenářka během celého čtení prostě nemůže nepředstavovat jako toho nejkrásnějšího, nejtajemnějšího a nejvíc sexy chlapa pod sluncem (asi jako Emmi) :-). Ale abychom Emmi nekřivdili, její postava sice občas je protivná a na facku, na druhou stranu si myslím, že ji autor mnohem lépe psychologicky vykreslil a že je to právě Emmi, kdo celý příběh táhne. A když jsem se vcítila do její role, ty její hysterické a žárlivé kecy mi vadily o něco míň. Co mě ale naprosto vytáčelo, to byly ty nemožné české zdrobněliny jmen: Emmička a Leošek?! WTF! Ok, beru, bylo to používáno ironicky (teda doufám), ale stejně mě to štvalo. Podrženo, sečteno, knížku doporučuju všemi deseti :-)... celý text