pista53
přečtené 344
Winterbergova poslední cesta
2021,
Jaroslav Rudiš
„....A potom Winterberg usnul. Tak rychle, jak to umí jedině on. Vytáhnout špunt. Vypustit vzduch. Zavřít oči. Dobrou noc.....“ Nastal klid, kdy si člověk mohl při čtení aspoň na chvíli oddechnout. Protože Winterberg stále vyprávěl. Vyprávěl o dějinách Rakouska-Uherska. Vyprávěl o dějinách nově vzniklého Československa, které tolik miloval. Vyprávěl svůj příběh skrze dějiny. Winterberg a jeho záchvaty historie. Tuny informací, které nutily při čtení přemýšlet a mnohdy i zjišťovat a studovat literaturu mimo, navíc. Winterberg, starý pán, tak starý, jako naše republika, jako žároviště v Reichenbergu. A vedle něj pan Kraus, jeho průvodce a kapitán při jeho poslední plavbě. Velmi osamělý muž, který si životem vláčí nejedno břímě. Zpočátku se mi kniha nečetla lehce. Chvíli trvalo, než jsem si zvykla na trochu specifický styl psaní. Ale časem jsem zjistila, jak čtení odsýpá. Že čím více Winterberg mluví, tím já zrychluji, až jsem se těšila, kdy to přestane, kdy konečně zavře klapačku, kdy nastane ten kýžený oddych, zklidnění a Winterberg konečně usne. Uff!! Tohle tedy byla jízda! A já mám teď chuť, naskočit v České Lípě na vlak a jet přepadnout Liberec..... Ano, ano, milý čtenáři! Tato kniha opravdu stojí za to!... celý text
Varvara: kniha o velrybím putování
2015,
Marka Míková
Odjakživa mě čímsi přitahovaly velryby. Snad svojí majestátností, mírumilovností. Proto, když se na pultech zjevilo již 2.vydání knihy o tomto plejtvákovci šedém, sáhla jsem pro ni všemi deseti. Nejprve tedy po audioknize. Rádi na našich cestách posloucháme v autě příběhy a tento byl tak zajímavý, nevšední a dojímací, že jsme kolikrát i v autě čekali, až dočtou kapitolu a my mohli konečně vypnout přehrávač. Tento velice poutavý příběh je totiž příběhem pravdivým. Tito obří savci ho zažívají od dávných věků, kdy rok co rok vyrážejí chladnými vodami Tichého oceánu do líhnišť v Mexiku a zpět. Varvara při této pouti zdolala neskutečných 22 500 km. A všechno toto je v knize krásným jazykem a pěkně podáno dětem. Zachycuje koloběh života, od jeho počátku až ke smrti. Je to dojemné, napínavé a dechberoucí. V audioknize jsou básně velmi zdařile přezpívané a čtené samotnou autorkou a v knize jsou zase nádherné ilustrace akademického malíře, grafika a ilustrátora MIRO POGRANA. Takže jsme si, pro úplnost zážitku, pořídili domů nakonec oboje. A určitě se k nim budeme rádi vracet. Doporučujeme všemi ploutvemi!!... celý text
Nejšťastnější muž na Zemi
2021,
Eddie Jaku (p)
Knihu jsem si pořídila v rámci společného čtení a od první stránky jsem zklamaná. Tento druh literatury normálně nečtu (v tomto žánru nedám dopustit snad jen na mého milovaného Arnošta Lustiga), ale bohužel mi to přijde psáno jako slohovka žáka druhého stupně. Možná je to i špatným překladem, občas jsou tam krkolomné věty, ale za mě fakt ne. Eddie Jaku si určitě prožil těžký život, nechci to v žádném případě zlehčovat, ale ne každý má ten dar psát. Jen mi přijde, že toto téma (holocaust), teď prostě frčí, tak se vydají kdejaké vzpomínky. Mám jako e-knihu, tak po přečtení s lehkým srdcem smažu.... celý text
Paříž s vůní zločinu
2021,
Šárka Ledenová
To takhle jednou vstanete z postele a ke vší hrůze zjistíte, že vám chybí nos!! Zrovna jako pan Armaňak. Asi si teď říkáte, že se stávají i horší věci, jenže páně Armaňakův nos je v pravdě de-li-kát-ní! Pan Armaňak je totiž vyhlášený parfumér, a to jaksi bez nosu, provozovat nelze.... Při pátrání po zcizeném orgánu mu až z Čech přijíždí na pomoc pan Lupička, detektiv amatér, jinak povoláním účetní. A stopa vede tuto povedenou dvojici z Paříže do města sardinek Nantes až do Grass. Kolébky vůní, parfumerského umění a Armaňakových studentských let. Tato kniha je skvělá!!! Je zábavná, dobrodružná a navíc napsaná krásným jazykem. Ale co nás s dcerkou bavilo nejvíc, že čtenář sám může rozhodovat, jak se bude příběh vyvíjet, kam povede stopa a kde se nakonec Armaňakův nos objeví. Překrásnými ilustracemi ji doplnila Petra Waldauf Stará a velmi nápaditě vypravilo Nakladatelství Argo Doporučujeme pro čtenáře od 6 let a pro všechny ostatní též.... celý text
Ledová obluda
2020,
David Walliams
David Walliams pro děti prostě psát umí. Tentokrát jsem sáhla pro Ledovou obludu a byla to opět sázka na jistotu. Neboť jeho knihy pobavit a zaujmout opravdu umí. Příběh má šmrnc a spád a umí být vše, jen ne nudný. Hlavní hrdinkou je sirota a uličnice Elsie, která si najde velmi nevšední kamarádku, deset tisíc let starou, právě rozmraženou Mamutku. Je to příběh nejen veselý, ale i dojemný. K tomu, aby ji dostala domů k její rodině, jí pomáhá laskavá, leč dosti natvrdlá uklízečka z Přírodovědeckého muzea, její milý vojín Špunt a bandička veteránů z Královského špitálu, v čele s vysloužilým Admirálem. A že toho na cestě na Severní pól zažijí víc než dost, to Vám jistě nemusím povídat! A ať už budete dítěti číst vy, nebo máte doma samostatného čtenáře, doporučuji!... celý text
Zimní včely
2021,
Norbert Scheuer
Je to kniha, která by mohla v té záplavě všelijakých bestsellerů a trháků velmi snadno zapadnout. A věřte, že by to byla věru škoda! Děj je zasazen na Eifelskou vrchovinu, která se rozprostírá ze západního Německa až k belgickým hranicím a tato krajina hraje v příběhu důležitou roli. Hlavní hrdina Egidius Arimond je totiž včelař a nebýt toho, že je rok 1944 a v Evropě zuří 2.světová válka, žil by si spokojeně uprostřed přírody, se svými milovanými včelkami a milenkami a ve volných chvílích by překládal fragmenty ze starých foliantů o životě svého předka Ambrosia Arimonda. Ten žil a taktéž včelařil léta páně 1489 v kláštěře ve Steifeldu. Zprvu se válka dotýká Egidia jen zpovzdálí. Kvůli epilepsii nebyl odveden, léky mu pravidelně posílá bratr a čas od času pomůže přes hranice dostat židovské uprchlíky. Situace se však začne zhoršovat na přelomu let 1944/45, kdy na západní frontě propuká bitva v Ardenách... Kniha je psána formou deníku, velmi úsporným jazykem, kde každé slovo má své místo a přesně vystihuje situaci či autorovo rozpoložení. Velmi mě také zaujaly pasáže o včelách. Je tu spousta zajímavých informací o jejich životě, o fungování tohoto fascinujícího organismu a jeho navázanosti na přírodu. Opravdu doporučuji vřele!!... celý text
Nebe nad Jemenem
2019,
Tomáš Šebek
Lékaře bez hranic už delší dobu sleduji i podporuji a tak bylo celkem nasnadě, že přijde čas, přečíst si o jejich práci i nějakou literaturu. A že to je práce více než záslužná, to velmi dobře a bez jakéhokoliv sentimentu popisuje ve své poslední knize Tomáš Šebek alias Ohňostroj (ano, opravdu se v tamní řeči překládá jméno Tomáš jako Ohňostroj, čímž vzniká spousta nezapomenutelných situací a mnohdy to pomáhá odlehčit jinak tíživou chvíli). V knize se popisují jednotlivé případy, medicínské zásahy, na které není připraven žádný běžný absolvent medicíny, ale musí je vyřešit akutně, s rozvahou a chirurgickou přesností. Popisují se zde válečná zranění i běžné operace apendixu či komplikované porody. K ruce si zde stojí křesťané, muslimové, zarytí věřící i ateisté. Skoro 60% všech případů zde tvoří děti, a ty, jak víme, by neměly ve válce vůbec co dělat..... Není to však jen kniha o medicíně. Šebek si všímá i běžného života v Jemenu, ikdyž poznat jej na vlastní kůži je mu zapovězeno, neboť se smí pohybovat jen v rámci nemocnice, a to jen od 7-18 hodiny a pak bývá autem převezen do guesthousu nedaleko, odkud se nesmí vzdálit. Inu, přísné bezpečnostní předpisy. Pokyny ovšem obdržel i ve věci týkající se jednání s jemenskými ženami. Jak s nimi jednat, jak je moci vůbec vyšetřit či co je v jejich blízkosti přípustné. Zajímavé byly i jeho krátké medailonky dvou lékařek, které se mu podařilo vyzpovídat a které velmi otevřeně odpovídaly na Šebkovy zvídavé otázky. Jiný kraj, jný mrav, ale některé věci běžný Evropan prostě pochopit nemůže.... „...tihle lékaři popisují možnost léčit lidi jako privilegium. Jako něco, co vůbec není samozřejmé. A to je pro mě nejsympatičtější přístup, který bych si chtěl i pod tlakem zachovat. Tyhle prototypy lékařů přistupují ke svým pacientům s absolutní úctou, respektem, pokorou a vlastně i poděkováním, že je mohou léčit. Jinými slovy, podle mě by měl správný doktor před zahájením léčby pacientovi poděkovat za důvěru, kterou v něj coby lékaře vkládá, a velebit ho, že se vůbec nechá léčit! Připadá vám to přitažené za vlasy? Mně vůbec ne. Nikdy nikdo nebude dokonalým lékařem, který všechno zná a všechno umí. Budete na správné cestě, když budete v každém případě postupovat tak, jako byste léčili sami sebe anebo drahého rodinného příslušníka....“ Amen, Pane Šebku!... celý text
