Pítrs85 přečtené 566

Nový tajný deník Hendrika Groena, 85 let 2018, Hendrik Groen

Ke knize jsem přistupoval s jistými rozpaky a říkal si, že dvakrát do stejné řeky nevkročíš (zdravíme sto(jedna)letého staříka) a druhý díl, na rozdíl od toho prvního, už nebude ani vtipný ani smutný, zkrátka, že už to nebude ono. Ale bylo :) Pokračování deníku Hendrika Groena je přesně tak smutně vtipné a vtipně smutné, jak jsem doufal. A pokud pan Groen na konci deníku sliboval rovnou román, těším se na něj už teď.... celý text

Nůž 2019, Jo Nesbø

Ty nejlepší díly už má Harry asi nadobro za sebou, navíc mě vždycky bavil víc Hole-samotář, než Hole-taťka od rodiny, ale i podvanácté to tomu bláznivýmu Norovi vyšlo. Příběh, včetně závěrečného rozuzlení, je opět patřičně přestřelený (přesto pořád dává jakýs takýs smysl), Nesboho styl psaní pořád zábavný. Prostě na některé jistoty je i v dnešním světě stále spoleh. Těším se na díl třináctý.... celý text

O čem mluvím, když mluvím o běhání 2010, Haruki Murakami

Jsem asi jeden z mála, kdo začal s Murakamiho dílem právě knížkou "O čem mluvím, když mluvím o běhání", a volba to nebyla zrovna dvakrát šťastná. Pevně věřím, že jeho romány "Norské dřevo" nebo "Kafka na pobřeží" mohou být poutavé, nebo alespoň čtivé, ale jeho "skoromemoáry", kde Murakami popisuje svá léta v běhu, mě osobně moc neoslovila. Haruki je určitě hrozně fajn člověk, se střízlivým pohledem na život, navíc svým životním stylem zcela rozbíjí představu o typickém spisovateli, který není v cigaretovém kouři a se sklenkou vína v ruce ani vidět, naopak, současný spisovatel nemá daleko od manažera firmy nebo i třeba vrcholového sportovce- i od něj se chce prvotřídní výkon. A ty Murakami min. na poli běžeckém odvádí vskutku dokonalé. Přesto hodnotím průměrnými třemi hvězdičkami, pokud jste však nadšený maratonec, triatlonista anebo ultramaratonec, hvězdičku si s klidným svědomím přidejte :-)... celý text

O čem sním, když náhodou spím 2017, Andrej Babiš

O čertovi 2001, Pavel Čech

Milý, tak trochu vánoční příběh o čertovi, který díky lásce přestane lidem škodit, ale naopak jim začne pomáhat. A i tu svoji lásku si nakonec najde. Příběh je to pěkný, ale samozřejmě knížku dělají především Čechovi ilustrace, protože jestli je někdo dnes vůdčí osobností české ilustrace, tak právě Pavel Čech, jehož talent stavím na roveň velikánů Josefa Lady nebo Zdeňka Smetany (bez přehánění).... celý text

Obchodník se smrtí 2008, Hugh Laurie

Ohnivá bouře 2014, Gregory John Keyes

Zpočátku jsem se obával, že Ohnivá bouře bude jednou z těch "filmových" knih, které jsou nezřídka kdy děsně povrchní a jen zjednodušeným jazykem přepisují děj filmu. Naštěstí na to šel Keyes trochu jinak, vystavěl příběh spojující události prvního a druhého dílu obnovených Opic a musím říct, že to krásně zapadá do skládačky. A hlavně musím říct, že ten příběh úplně fantasticky graduje. A stejně jako ve filmech budete pěsti držet hlavně opicím, resp. primátům, páč to nejsou oni, kdo se tu chová jako zvěř... A postavu Kobeho (toho opičího zas*ana :-) si přinejmenším oblíbíte, já si ho přímo zamiloval.... celý text

Okolo Irska s lednicí 2005, Tony Hawks

Kniha od cestovatele pro cestovatele. Jestli taky rádi nahodíte batoh a vydáváte se do míst oblíbených nebo neprobádaných, v Tonym Hawksovi se poznáte, a ani za sebou nemusíte tahat ledničku. Knížka psaná lehkým perem, zábavná, záživná, někdy dojemná, knížka, která mě zas a znova utvrdila v tom, že Irové jsou lidé s největším srdcem na světě.... celý text

Ostře sledované vlaky 2000, Bohumil Hrabal

Ostrov 2022, Bianca Bellová

Od autorky zatím přečteno pouze Jezero a byl jsem z něj nadšen. Ostrov je kniha celkem dost jiná, nepozorný čtenář se v ní může lehce ztratit (máme tu klasické prolínání času i postav), ale má tu moc se do vás zakousnout a nepustit. Určitě to není odpočinkové čtení na dovolenou (byť mně s ní cesta vlakem ubíhala příjemně), ale takovéto "divné knížky" mám rád čím dál tím víc. A za ten konec, kdy do sebe všechno tak krásně zaklapne, oba palce nahoru.... celý text

Ostrov pokladů 1967, Robert Louis Stevenson

Naprostá klasika, otec všech dobrodružných knížek, zkrátka legenda. Z dnešního pohledu už je samozřejmě příběh Jima Hawkinse lehce úsměvný, ale mně se ten krásný jazyk, kterým to Stevenson napsal, děsně líbí. Knížka na léto jak dělaná.... celý text

Osvětimská knihovnice 2013, Antonio G. Iturbe

Těžko se mi hledají slova, protože příběh v Osvětimské knihovnici je nejenom smutný, ale hlavně strhující, strhující v tom, jaké peklo dokáže přežít sotva odrostlá dívka, které ničivá mašinérie druhé světové války vezme nejenom její blízké, ale i celé dětství. Knížka vám nedá na chvíli vydechnout a přestože by se dala přečíst jedním dechem, přiznávám, že já jsem si musel dávat pokaždé povinné pauzy, málokterý příběh na mě zapůsobil tolik, jako ten o knihovnici z bloku 31 osvětimského koncentračního tábora. A jak píše sám autor, nikdy jsem moc nevěřil na hrdiny, ale Dita Adler (jenž byla inspirována skutečnou postavou) takovým hrdinou je.... celý text

Osvícení 1993, Stephen King

Začátek mé krasojízdy dílem páně Kinga (zatím jsem četl jen novější Lunapark) a hned taková pecka. Osvícení je samozřejmě chronicky známá věc, legendární, už jen díky filmu od Kubricka, ale legendární naprosto zaslouženě. Film považuji za jeden z nejlepších ve svém žánru (bezkonkurenční Jack Nicholson), ale knížka jde ještě dál. Moc se mi líbí, jakým způsobem King popsal charakter Jacka Torrance, resp. jak se ze starostlivého (a strhaného) rodiče stane psychopat s palicí. Doslova miluju, když má můj nejoblíbenější žánr (horor) takovouto hloubku, páč Osvícení fakt není povrchní záležitostí, naopak. Pětihvězda jak vyšitá, už jen za ten fakt, že ještě žádné jiné knize se nepovedlo mě takhle kvalitně děsit.... celý text

Padlé mučednice 2010, Ken Bruen

Palba od boku (Portrét Quentina Tarantina) / Pulp Fiction 1996, Quentin Tarantino

Mírně bulvárně napsaná biografie nejvýraznějšího režiséra současnosti, navíc ukončená dobou, kdy celý svět zachvátila mánie filmem Pulp Fiction. Tudíž nejzajímavější části jsou ty, které popisují docela divoké Quentinovo dětství a pak ty, které ukazují, jak těžké je se v továrně na sny uchytit, přestože máte talentu na rozdávání a že bez cizí pomoci by se vám to nepodařilo asi nikdy. Nejvíc se mi líbí ten fakt, který z knížky vyznívá, že samotný Tarantino si jde stále svou vlastní cestou, pořád je tím "vyvrhelem" a nejšťastnější chvíle jeho života byly ty, kdy pracoval ve videopůjčovně a byl obklopený stejnými filmovými maniaky, jako je on sám.... celý text

Pan Mumla 2011, Barry Hutchison

Teda jestli tohle čtou dnešní děcka... já se bál jako malej i takového Barbuchy a oni si klidně louskaj příběh, kde má dvoumetrový monstrum sešité rty a hlavní hrdina se z kostela propadne rovnou do pekla... #respect. Jako fanoušek hororů jsem z knížky nadšenej, má to tu správnou míru děsu a humoru, Kyle je správnej týpek, a pan Mumla? Who is Barbucha...? :-)... celý text

Paul McCartney 2016, Paul Du Noyer

Když se sejde jeden Paul s druhým Paulem, vzejde z toho takovéto krásné povídání. Kniha rozhodně není klasickým životopisem, spíše jsou to myšlenky a nahlédnutí pod pokličku McCartneyho tvůrčího pnutí a postupů- za což jsem, jakožto nejen obrovský fanoušek Beatles, ale i hudby jako takové, děsně vděčný. Macca je, ať už na něj máte jakýkoliv názor, jednak profesionál každým coulem, ale jednak i velkej sympaťák a opravdová persóna. A to píšu jako někdo, kdo ho měl z Brouků vždycky rád nejméně... což se časem jaksi změnilo, tam, kde se mi Lennonova bezstarostná povaha zdála krásně romantická, tam, kde mi Harrisonova uzavřenost byla víc než blízká, mi je dnes Paulův přístup "nejdřív práce, potom zábava" zkrátka nejsympatičtější. Du Noyer píše nebulvárním způsobem, píše jazykem, který mě jednoduše baví, McCartneyho vyloženě neadoruje, ale zároveň mu vzdává hold. Takový, jaký si tato osobnost opravdu zaslouží.... celý text

No, nic... 2016, John Cleese

Noční práce 2001, Jáchym Topol

Mám moc rád pocit, když narazím v literatuře na knížku, kterou nedokážu k ničemu jinému, co jsem doteď přečetl, přirovnat, knížku, která ve mně po přečtení docela silně rezonuje, knížku, která se nesnaží být doslovná, ale hraje si s vaší pozorností a fantazií, zkrátka na knížku, která mi dá tak nějak víc. A to je přesně případ tady Noční práce. A Jáchym Topol se pro mě stává jedním z nejzajímavějších autorů, autorů, co by i stojící lavičku v parku dokázal popsat stylem, jenž by mě odrovnal.... celý text

Noční směna (20 povídek) 1996, Stephen King