Praevka
přečtené 255
Okamžik bouře
2021,
Neil Gaiman
"Náboženství jsou, podle definice, metafory. Koneckonců, bůh je sen, naděje, žena, ironik, otec, dům s mnoha místnostmi, hodinář, který nechal svůj chronometr v poušti, někdo, kdo vás miluje - dokonce možná, navzdory, všem důkazům, božská bytost, jejímž jediným zájmem je zajistit, aby váš fotbalový tým, vaše firma, armáda či manželství prosperovaly a zvítězily nad veškerou opozicí." Někde jsem četla, že fakt dobrou knihu poznáš tak, že je ti po dočtení líto, že skončila... Toto pro mě ale nekončí - Po audioknize a komiksu mě čeká ještě 'klasická' kniha.... celý text
Vezmi kousek Ready, player one, smíchej se špetkou Minority Report, trochou YA romantiky nic nepokazíš, přidej to i ono... a vyjde ti ne zrovna konzistentní příběh s dost chatrnou akčně-detektivní linkou, která se ovšem velmi dobře čte. Tři hvězdy z 5, nebylo to zlé.... celý text
Vrány
2020,
Petra Dvořáková
Nic to ve mně nenechalo... Když to srovnám třeba se Vzdělanou, tak ta ve mně po dotčení rezonovala ještě dlouho. Toto ne, s odstupem času mi to přijde moc prvoplánové, ploché, nedotažené. Ano, slzy na konci samozřejmě byly. Ale mě není zas tak těžké dojmout.... celý text
Vzdělaná
2020,
Tara Westover
Velmi silná kniha. Při čtení mnou procházely různé pocity, vše jsem tak nějak na pozadí automaticky porovnávala s tím, co znám ať už osobně nebo z vyprávění, na vše z knihy jsem měla nějaký názor a snažila se s ním hned seznámit okolí... a teď, když mám dočteno, těžko hledám slova, jak knihu popsat. Takže snad jen tolik - fyzické vězení, které kolem vás vybudují druzí, nemusí být zdaleka tak hrozné jako to psychické, které si ve spolupráci s věznitelem (ať už dobrovolné nebo vynucené) vybudujete sami.... celý text
Prohnaný
2012,
Kevin Hearne
Číst to před 20 lety, dám tomu plný počet bodů. Má to spád, má to přidrzle sympatického hrdinu (tedy sice věkovitého a moudrého, ale hlavně stále mladého). Ale občas nevím, jestli se exhibuje 'jen' hrdina nebo sám autor. Vyčítat v tomto případě deus ex machina by bylo alibistické. Jako oddechovka na proložení 'vážnějšího' čtiva je to OK.... celý text
Bobby Conroy vstává z mrtvých a jiné strašidelné příběhy
2013,
Joe Hill (p)
Otevřené konce jsou obecně fajn věc, která čtenáře nutí taky trošku namáhat mozek a ne jen konzumovat hotový příběh. Tady mi ale autor předložil nějakých 400 stran otevřených nejenom konců, ale celých dějů. Jsou to spíš takové koncepty, místy trošku více do široka rozvedené. Málokterá povídka spadá do hororového žánru. U většiny jsem si připadala, že jsem se vrátila do svého náctiletého období a opět po nocích hltám brakové knížečky z edice "Stopy hrůzy" (Pamatuje si to ještě někdo? Tak úžasně naivní...). Za mě tedy Hillovy povídky ne, děkuji. Nuda, nuda, šeď, šeď. Jediná výjimka je povídka Otcova maska, ta byla ženiální a pouze ona zvedá mé hodnocení knihy jako celku.... celý text
Skvělá oddechovka. I když tedy ty pasáže, kdy jsem horko těžko dolovala v hlavě pozůstatky učiva chemie ze střední školy, abych ocenila Markovu vynalézavost, mi daly trošku zabrat. Každopádně se to dobře četlo a dobře to dopadlo - co víc si přát od knížky, kterou si vezmete na dovolenou se třemi dětmi? :-)... celý text
Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel)
2016,
Jonas Jonasson
S Jonassonem je to těžké. Jakmile přečtete jednu jeho knihu, další už vás nepřekvapí, i když se tváří, že je plná překvapení a neočekávaných zvratů. Nebo právě možná proto. Zabiják Anders ma pár plusových bodů za svérázné pojetí svatého příjmání, ale jinak jde o průměr.... celý text
