prazskanaplava
přečtené 404
Chlapec, krtko, líška a kôň
2020,
Charlie Mackesy
2/10 Přiznávám, že jsem po knize nadšeně sáhla, jak je u mě zvykem, jenom na základě povedených ilustrací. Sám autor hned v předmluvě přiznává, že obrázky se mu komunikuje lépe než slovy a že vlastně neví, co dělá. Bohužel to vnímám stejně. Pro mé cynické nitro naprosto nepochopitelný bestseller. Tvůrčí proces zjevně musel proběhnout nějak takhle: Šikovný ilustrátor potřeboval zoufale přilepit k vizuálu taky nějaký ten text, neb obrazová publikace by měla menší čtenářský dosah, ale ani za boha nebyl schopný přijít byť i s tím nejbanálnějším příběhem. V posledním záblesku naděje zalovil v knihovně, zběžně prolistoval Malého prince a Medvídka Pú a pak si vygooglil všechny otřepané motivační citáty, kterýma je vytapetovaná půlka internetu (druhou půlku tvoří porno). Výsledkem je svázaná hromádka pěkně pomalovaného papíru s naprosto plytkým obsahem, z něhož si ani nelze nic odnést, protože na rozdíl od Exupéryho ta klišovitá pseudomoudra (co ani nejsou z jeho hlavy) sází na papír nesouvisle jedno za druhým, aniž by dal čtenáři šanci vydechnout a nějak je v sobě zpracovat. V očekávání příběhu (nejen) pro děti s přesahem se mi dostalo banální knihy citátů, na které mám averzi. Obrovské zklamání. Hodnocení za výtvarnou stránku. (Ebury Press, 2019)... celý text
Alenčin sen aneb Jak funguje mozek?
2018,
Maria Mazurek
7/10 Výcuc jednoho náročného vědního oboru povedeně zpracovaný do formy přijatelné pro zvídavé děti. Nakolik tedy můžu soudit, neb už jsem dospělá nějaký ten pátek. Varování na zadní desce sedí - vlastnímu potomkovi bych tuhle knihu strčila do ruky jedině poté, co bych si sama vypracovala náčrtky jednotlivých částí mozku a nejprve z nabytých znalostí samu sebe důkladně přezkoušela (= než by mozek informace zařadil do dlouhodobé paměti). Abych nebyla za blbce. Výtvarné zpracování není můj šálek kávy, zapadá do momentálně populárního stylu infografiky (pastelové barvy, flat design), ale tím taky není nijak výjimečné a zapamatovatelné. Asi jsem z dětství rozmlsaná Bornem, Shepardem, Sempém, Berkovou, Zmatlíkovou aj. Obsahově je ale kniha dobrá volba, a to hlavně pro ty, kdo sami jako malí žrali fascinující animovaný seriál z osmdesátek Byl jednou jeden... život a rádi by podobný zážitek poskytli i svým dětem. Ukázky z textu: „Vjemy, které zpracováváš, jsou ve většině případů zbytečné, proto je okamžitě zapomínáš. Například když koutkem oka zahlédneš, že se na stromě chvěje list. Co je nám ale po tom? Tyto nedůležité věci se sice do senzorické paměti dostanou, ale vmžiku z ní zase odejdou. Ovšem pokud je vjem důležitý, pak se v příslušné části mozku elektrická spojení změní a uloží se paměťová stopa. Tak vzniká pracovní paměť." „Na to, jestli existuje Bůh nebo co nás čeká po smrti, věda odpověď nezná. (...) Zato biologové, tedy vědci, kteří zkoumají živé organismy, mohou skálopevně prohlásit, že každý člověk je smrtelný. Jednotlivé orgány stárnou a umírají, ale to, co má šanci přetrvat mnohem déle, tisíce nebo dokonce miliony let, jsou naše geny. Genom je stručně řečeno zakódovaná informace o tom, jak je tvůj organismus utvořen. To v genech spočívá nesmrtelnost. V genech, které zanecháš svým dětem, bude pořád žít kousek tebe; tvoje děti ho předají tvým vnoučatům, pravnoučatům a dalším generacím, se kterými už se ale nesetkáš." (Host, 2018)... celý text
Dva kohoutci
1980,
neznámý - neuveden
8/10 Sbírka ukrajinských národních písniček a jedna pohádka o lišce a jeřábovi jsou obsahově pro děti myslím povedené (překlad), takové jednoduché rýmovačky i pro nejmenší. Čím tahle útlá knížečka vynikne především, jsou originální ilustrace Vladimira Holozubova, pro které stojí za pořízení především pro nadšené obdivovatele a sběratele knižních ilustrací vůbec. „Dva kohoutci, dva kohoutci hrách nám vymlátili. Dvě slepičky do mlýničky zrní nanosily." (Veselka, 1980)... celý text
Temné kouty
2014,
Gillian Flynn
7/10 Ideální materiál na dlouhou cestu vlakem, letadlem, k zabíjení času v čekárně nebo na deštivé nedělní odpoledne, kdy nemá člověk do čeho píchnout. Povedeně budované napětí pomocí časových skoků do minulosti a odkrýváním událostí jednoho zásadního dne z pohledu 3 hlavních postav. Očekávala jsem škvár odpovídající žánru, který po první kapitole znuděně vzdám, autorka mě ale překvapila tím, že vážně umí psát a nevymýšlí absurdní ptákoviny ve snaze za každou cenu šokovat jako někteří její kolegové (Nesbo). (Shaye Areheart Books, 2009)... celý text
Volání netvora
2012,
Patrick Ness
9/10 Jedna hvězda náleží atmosférickým, v dětské literatuře netypickým ilustracím Jima Kaye (doporučuju vydání, která je obsahují). Citlivě zpracované téma, se kterým se horko těžko vyrovnávají i dospělí. Oceňuju fantasy pohádkové prvky odlehčující ústřední lince, která drtí jak neúprosný dopad kovadliny v animáku. (Walker Books, 2012)... celý text
Kopretiny pro zámeckou paní
1973,
Stanislav Rudolf
7/10 V pubertě oblíbená a stejně čtivá je i dnes. Univerzálně funkční vzorec pro všechny puberťačky napříč generacemi, které áchají po nedostižném, lehce záhadném chlapci X (za X si lze dosadit prakticky kohokoliv v přibližně stejné věkové kategorii, kdo má 4 končetiny a v příhodný moment projde kolem). Rudolf si ovšem zaslouží nesporné plus za to, že navzdory tvorbě v žánru pokleslé literatury opravdu uměl psát, tj. nevyjadřoval se jako Tatar, takže čtenářkám alespoň v rámci intenzivního prožívání tragického románku spolu s hlavní hrdinkou nehrozí hromadné harakiri mozkových buněk. Totéž bohužel nelze tvrdit o valné většině dívčích románů bez ohledu na to, v jakém jazyce přišly na svět. P. S. Já jsem jí život na zámku nezáviděla ani trochu, jsem totiž z kategorie připos*ánků a zrzavý Joachim by mi jistě způsobil menší infarkt při každé návštěvě toalety. (Albatros, 1998)... celý text
