Prey přečtené 256

Rybí krev 2012, Jiří Hájíček

Ne, že by to bylo špatné, ale říkám si, kolik takových knih může člověk ještě přečíst, aby mu na různých vztahových propletencích záleželo. Za mě to zkrátka mohlo být víc o Temelínu. :-)... celý text

Rodinné povídky 2019, * antologie

Subjektivně slabší než jiné soubory této povídkové řady.

Má mě ráda, nemá mě ráda 2021, * antologie

Většina povídek dobré jednohubky.

Dnes ještě ne 2022, * antologie

Není to zázrak, ale plní to funkci sesbírat a přinést současné české povídky. Hlavně vztahové. Jako jednohubka všude tam, kde se vám hodí kratší texty - proč ne.

Dula 2021, Michal Viewegh

Pobavil jsem se až u epilogu. :) To předchozí je těžká křeč, kterou mistr omylem považuje za ironii. Knihu vynechte, o nic nepřijdete.

Pohlavní styky 2021, Ondřej Horák

Čtení vzdáno. Máme s autorem úplně jiný druh humoru, takže úžasňoučce satirickou zpěvačku Vilmu Prázdnou pomazávám hummusem a za stálého vrtění ocasu fenky Filomény, který by se uživil jako stěrač tiráku, leju tento román se světovými parametry do hajzlu.... celý text

Priepasť 2018, Jozef Karika

Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne, tak dlouho píšete to samé, až zklamete i fanoušky. Karika se nevyhnutelně opakuje, a to funguje jen tehdy, když stejné myšlenky obalíte novou akcí, záhadou, dobrodružstvím. Propast je bohužel pozoruhodně strnulým filozofickým cvičením, což je škoda, protože mě občas napadlo, jestli není dílem docela dost osobním – v pár tvrdých nerozvleklých odstavcích o destrudu ke konci knihy. PhDr. (ha!) Karika však samozřejmě není hloupý, jisté neustálé opisování kruhu svým dílem – vidění toho samého jinak – přiznává jako záměr, další rovinu svého fikčního světa. Dokonce na svém webu píše, že tvořivé opakování je vlastně hodnotnější, než ta čtenářským diktátem žádaná (pseudo)originálnost – ta moje chtěná nová akce, záhada, dobrodružství. Já bych mu však, pro dobro běžné čtenářské lačnosti, doporučil, aby chvílemi opustil hlavy svých hrdinů, přidal více postav, více „faktů“, lokací, děje. Tato obsese pádem byla únavnější než život. A Karikova argumentace, proč Propast a Smršť mají stejnou výchozí situaci, nález kamery, je sice zručná, avšak tak inteligentní člověk musí vědět, že okecává skutečnost, že je také one-trick-pony, jako každý komerčně úspěšný autor. (Čteno v překladu Jiřího Popioleka.)... celý text

Gott: Československý příběh 2021, Pavel Klusák

Zajímavé čtení. Určitě bych o tom nemluvil jako o nějakém útoku na Gotta, jedná se o kvalitní hudební publicistiku pro každého, kdo se o popu snaží přemýšlet – jak se z někoho stane legenda, co ho k tomu předurčuje, co dozařídí bohužel běžnou lidskou přetvářkou, kompromisy, známostmi, mocí, penězi. A samozřejmě talentem, vytrvalostí, vnitřním puzením. Kolik úhybných manévrů do sebe musí Bůh vtělit… Škoda, že se autor nerozepsal i o třiceti letech po převratu, nesouhlasím s ním, že to už pro příběh nebylo zásadní.... celý text

Baletky 2020, Miřenka Čechová

Tož, nebylo to špatné, ale cenou za syrovost textu je také jeho roztříštěnost a zkratkovitost. Bavila mě du-forma, ale určitě se nabízí otázka, zda to není celé příliš vypjaté, na efekt. Škoda, že některé pasáže nebyly budovány klasičtěji, rozvláčněji (Jurodivá, bratr).... celý text

Smršť 2021, Jozef Karika

Děje poměrně málo, závěrečná transcendentální pasáž strašně natáhnutá, ale stejně je to ten psychologický horor, který Karika umí a který od něj chcete. Byl jsem napnutý. Škoda, že knihu nerozpracoval víc (například případy v Polsku), šlo to rozkošatět. (Čteno v překladu Jiřího Popioleka.)... celý text

Nákaza 2012, Robin Cook

Ideální čtení na pandemické Vánoce... :) Cook splňuje hlavní zásadu oddechové literatury, dá vám přesně to, co od něj čekáte. Přes omletý mustr vždycky vykřeše napínavé stránky, kdy jde hrdinům o kejhák. Nicméně Známky života, globální honička se stejnou hrdinkou, Marissou Blumenthalovou, jsou lepší. (Čteno v překladu Jany Pacnerové.)... celý text

Kontinuita parku 2021, Petr Šesták

Což o to, napsané je to kvalitně, ale tak zvláštně a odtažitě, že mě to úplně minulo. Maloměsto mám spojené s trochu jinými (n)emocemi.

Eseje 2020, Michel Houellebecq

Spíš pro fandy Houellebecqa než náhodné kolemjdoucí, ale opět několik hřebíčků na hlavičku. Třeba ten rozbor oslav. :) Novelka Lanzarote je pak zajímavým předvojem mého oblíbeného románu Platforma.... celý text

To jsem já, Františka 2016, Františka Čížková

Chvílemi dobré a upřímné, chvílemi útržkovité a jalově filozofující.

Pod stejným nebem 2017, Stephan Talty

Smutně poutavé vyprávění o hladomoru. Sice ve světě "nikomu nevěř" člověka napadne, zda to není přibarvená propaganda protistrany, západu, ale na děsivosti to knize neubírá. Severokorejské devadesátky... Čteno v překladu Jiřího Berky.... celý text

Spratci 2019, Ota Kars

Pěkně živá próza, je znát, že v tom jsou autentické vzpomínky. Občas to ale maličko nedrží pohromadě, jsou to spíš takové střípky a imprese.

Ve stínu mafie 2011, Jozef Karika

Lepší než Černá hra, díky vývoji postav, ale stále preferuji Karikovy pozdější knihy, spotřební horrory. Čteno v překladu Robina Brichty.

Černá hra 2016, Jozef Karika

Bohužel mi to přišlo hodně roztříštěné, myslím, že Karika se lépe našel v sevřenějších horrorových thrillerech. Čteno v překladu Roberta Pilcha.

Sex, Disco, Revoluce! - Vzpomínky majitele Discolandu Sylvie na zlatý časy 2019, Ivan Jonák

Zajímavý portrét doby a jednoho náruživého ega... Škoda, že nevznikly další díly o provozu Discolandu a o base, takhle je to jen zrození mýtu. :-) Jen se asi nasmějete víc, než budete velkého Jonáka obdivovat, jak si přál... Sex, kšeftíky a podsvětí...... celý text

Geneze 2021, Robin Cook

Oproti starším "cookovkám" slabé, napsané rukou rutinéra. Příběh je hodně natahovaný a pro čtenáře autora zoufale předvídatelný. Nicméně pořád snesitelné.