Prey přečtené 256

Trhlina 2017, Jozef Karika

Čiré čtenářské blaho. Miluju formu polofiktivních dokumentů a miluju knihy, kde se současně těšíte i obáváte, co bude dál. Kdo se někdy toulal přírodou a zákoutími lidské mysli sám, pochopí. Moderní vyprávění, gradace pozvolná a nepřepálená, takový konec mi úplně vyhovoval. Podle anotací to vypadá, že Karika dost vykrádá sám sebe, ale Trhlina byla moje první a jsem nadšený. (Čteno v překladu Jiřího Popioleka.)... celý text

Dej mi své jméno 2018, André Aciman

Těžko tohle hodnotit. Je to kniha trochu opitá sama sebou a intelektuálním pozérstvím. I popsaná posedlost je natahovaná tak nějak snobsky. Hogo fogo první velká láska. :-) Jenže jsou tam věty, kdy to stejně tne do živého, kdy je to až bolestně výstižné. Když tedy čtenář vydrží... Takže hodnocení tomu musí odpovídat, přestože adorované filmové zpracování jsem nedokoukal. Lepší tři hvězdičky. (Čteno v překladu Lucie Podhorné.)... celý text

Dušemrdi 2009, Natascha

Autentické? Ale prosím vás... Nudná hromádka vulgarit bez jakékoliv literární hodnoty, bez originální myšlenky, bez ladu a skladu. Takhle lobotomickej nemůže být ani náctiletej trash (hlavně že používá slovo prisma). Nejlepší na tom je název. (Čteno v překladu Běly Michálkové.)... celý text

Cop 2018, Lætitia Colombani

Možná je to až moc feministické a multi kulti. A nedostavila se katarze jako třeba u Cunninghamových Hodin. Ale celkově vzato, beletrie je to pěkná a má co říct. (Čteno v překladu Alexandry Pflimpflové.)... celý text

Hotýlek 2015, Alena Mornštajnová

Četl jsem až po Haně a sešup v kvalitě je šílený. Aby to jó byl román, tak jsou tam dějiny, je tam smrt, ale je to hlavně snůška drbů o nadměrném množství propletených postav bez vůně a zápachu. Ten s tou, ta s tím... On takový, ona onaká... Měl jsem vážné problémy dočíst.... celý text

Proč to je umění 2014, Susie Hodge

Na populárně naučnou literaturu buď nemám štěstí, nebo je prostě povrchní. Kniha obsahuje krásnou sbírku moderního umění, ale ty texty… Na otázku „proč je to umění“ zní obvyklá odpověď nějak takhle: „sice by to mohlo vytvořit i dítě, ale umělec do díla vložil vyšší koncepty, principy, názory, hodnoty a metafory“. Ale abychom se konkrétně a podrobně dozvěděli, jaké koncepty, principy, názory, hodnoty a metafory, proč tvořil právě zvoleným způsobem, a jestli si téma i zpracování nějak obhájil v rozhovorech, tak daleko se nejde. (Čteno v překladu Renáty Sobolevičové.)... celý text

Kvásek 2018, Robin Sloan

Tak rozhodně to není odpadový příběh o tom, jak „programátorka začne péct chleba a všichni ho zbožňují tak, že ho začne prodávat“, viz první komentář. Sloan se spíš zamyslel nad tím, kam kráčí krmení světa. Zmiňuje hmyz, zmiňuje koktejlové náhražky, zmiňuje rostliny pěstované pod umělým světlem. A taky robotizaci. Já jsem si nejvíc užil začátek knihy, kdy vyprávění letělo lehce jako peříčko, později to už bobtnalo příliš fantasticky. Ale i tak slušná originální beletrie. (Čteno v překladu Johany Tkáčové.)... celý text

Hana 2017, Alena Mornštajnová

Dobře napsané, čtivé, smutné. Přechod od banálního k závažnému byl sice trochu vykalkulovaný a nemyslím si, že bylo nutné při postupném odhalování na Hanu naložit tolik, ale působivé to samozřejmě je. Vedlejší postavy bych ale představoval pomaleji, párkrát jsem se musel zamyslet kdo a s kým. Na maximální hodnocení to u mě není, ale určitě čtení nelituji.... celý text

Kráska a zvíře 2014, Dominik Dán

Oproti Bestii, kterou jsem od Dána četl jako první, kvalitativní sešup. Policajtské špičkování pořád zábavné, ale případ(y) plošší a reálie méně autentické. (Čteno v překladu Josefa Šmatláka.)... celý text

Muž a žena 2018, Michal Viewegh

Proč já to pořád čtu? No protože je to snadné čtení do metra, o maličko lepší než předvolební letáky. Jinak těžká slabomyslnost, obsahující bezúčelné opakovaní už napsaného (ztrátou krátkodobé paměti trpí i redaktorka?), celou povídku zařazenou z jedné z minulých knih, stejné citáty používané už roky. A neskutečně plochý pohled na lidi a vztahy, bez přesahu od tělesných pochodů k čemukoliv většímu. Kde je ta smutná vlídnost, kterou pod macho maskou v některých starších knihách měl?!... celý text

Válka policajtů 1997, Pavel Frýbort

Ve srovnání s prvním Vekslákem totální brak, ale co čekat od čtvrtého dílu série. I tak jsem se bavil, jako pokaždé, když Frýbort (ne)přehání v popisu naší společnosti.... celý text

Skoncovat s Eddym B. 2017, Édouard Louis (p)

Au, čekal jsem asi něco úplně jiného, než naturalistická gender studies. Působí to hodně autenticky a nedivím se, že kniha vyvolala debaty typu „vážně je to u nás na venkově pořád takové, vážně jsou role obou pohlaví tak primitivně zakonzervované?“. V knize není nic víc, než suverénně vylíčené „zženštilé“ dětství, nezapadající do obvyklých norem současných vidláků. Ale na Zážitek s velkým Z mi takový dokument nestačil, ani když se homofobové ujišťovali ve své homofobii homoerotikou. :-) Tak je to v životě nakonec se vším... (Čteno v překladu Sáry Vybíralové.)... celý text

Osamělost prvočísel 2009, Paolo Giordano

Protože tu mám komentáře k novějším Giordanovým knihám, chtělo by to pár slov i k Osamělosti prvočísel, kterou jsem teď znovu dočetl. Nevím, kde se to v Paolovi vzalo, ale jeho porozumění plíživému a trvalému smutku je dechberoucí, stejně jako křehkost, se kterou tu tíhu dokázal popsat. Rozumím námitkám v některých komentářích, ale tohle možná není titul k rozumovému zkoumání. Je to jen o pocitech vyděděnosti a odcizení, které jste buď zažili nebo ne. Za mě debut plný talentu. (Čteno v překladu Alice Flemrové.)... celý text

Všechno, co si nepamatuju 2017, Jonas Hassen Khemiri

Člověk si musí leccos vyslechnout, než mu upadnou uši. :-) Místy se mi to dost líbilo, i když celek mi přišel rozdrobený zbytečně. (Čteno v překladu Zbyňka Černíka.)... celý text

Houbařka 2018, Viktorie Hanišová

Něco se přece musí najít, čím se zají to ticho... Hanišová umí. Smutná minulost, přítomnost a houbaření propleteny srozumitelně, uvěřitelně a psychologicky zajímavě. Těším se na další knížku.... celý text

Únava materiálu 2016, Marek Šindelka

Únavu materiálu jsem otevíral několikrát a dočetl ji víceméně ze setrvačnosti. Struktura vyprávění mi přišla matoucí. Hodně mi vadilo nadužívání krátkých vět („Odchrchlání. Plivnutí do sněhu. Dvojí škrtnutí. Praskot tabáku. Lačné potáhnutí z cigarety. Dlouhý výdech nosem. Cinknutí klíčů. Sníh zakřupal pod botami. Kluk pevně zavřel oči. Snažil se nevnímat zimu. Poslouchal každý krok. Kdosi venku obcházel návěs.“). Některé pasáže byly působivé, ale co z toho, když výsledný dojem je hodně rozpačitý. Přestože v situaci kolem migrace bych byl asi řazen spíš k vítačům, protože pociťuju distanc od samozvaných správných Čechů a diskuze je vyhrocená, tady mě iritovala ta umělá naléhavost. Prodané orgány, nelidský kapitalismus plný automatizovaných továren, svět vnímaný hesly z Wikipedie a počítačovými hrami, cit ku pomoci druhému jen v bezdomovci? To téma by zoufale potřebovalo jiný přístup než souhrn starých a nových klišé. Šindelkovi nějak nerozumím a už nedokážu plakat jen z toho, že někdo na papíře mrzne. Kam nás ta kniha posunula?... celý text

Anežka 2015, Viktorie Hanišová

Dost se mi to líbilo. Autenticitou pocitů mi kniha připomněla Soukupovou, ale místy tam nechyběl ani takový zvláštní fatalistický nádech, který jsem si doposud spojoval jen s příběhy, které obsahují nějaké nadpřirozeno. Těším se na další titul od autorky, Houbařku.... celý text

Můj život s gamblerem 2017, Martina Bittnerová

Doufal jsem, že to bude o něm a o tom. Je to od ní a o ní... Já, já, já, moje bolístky, moje rodinné konstelace. Například s knihou „Já, hráč“ je to nesouměřitelné, i když její autor měl tu nefér výhodu, že to přežil a mohl popsat sám.... celý text

Dračí zuby 2018, Michael Crichton

Jak ohodnotit dar, kterým je nová kniha od nejoblíbenějšího spisovatele, nalezená v pozůstalosti? Na můj vkus tam bylo málo paleontologie a moc divokého západu, ale je to čtivé a zábavné, je to stoprocentní Crichton a tolik zajímavých informací o místě a době se z jiných westernů stěží dozvíte. Navíc mladá překladatelka, která jiné knihy od Crichtona nepřekládala, to myslím neodflákla. Jen mírně nadhodnocených pět z pěti. :-) (Čteno v překladu Johany Tkáčové.)... celý text

Vegetariánka 2017, Han Kang

Někdo v komentářích píše, že už to na něj bylo „moc“, na mě to bylo málo. Asi jsem přesycený různými motivy, ale marně jsem čekal na nějaký nápad, který by to posunul výš a jinam než jiné knihy. Nějak tomu chyběla hravost a vztek. Ale melancholie třetí části byla fajn. (Čteno v překladu Petry Ben-Ari.)... celý text