Radous přečtené 253

Planeta Země: Kruté místo k žití 2018, Andor Šándor

Kniha je v podstatě sbírkou názorů na témata, která v současnosti ve větší či menší míře hýbou světem, také v návaznosti na Českou republiky. Je na napsané docela neotřele, člověk by až neřekl „politicky nekorektně“ – ve smyslu, že autor říká (píše), co si myslí. A přestože jsem o p. Andoru Šandorovi slyšel jen minimálně, respektive vím snad jen to, že někdo takový existuje, musím říct, že se mi jeho přístup líbí. 8/10... celý text

Věčný mír 1999, Joe Haldeman

Pokračování Haldemanovy trilogie (přestože návaznost na Věčnou válku zde není, je to spíše jistá alternativní verze - už podle názvu) je stejně dobré, jako díl první. Odlišnost tkví i ve způsobu psaní. VV byla komplet Ich forma, ve VM je to namixované s pohledem třetí osoby – což je docela zajímá záležitost. SPOILER! Přijde mi, že Haldeman stihl o kousek předběhnout určité prvky z Matrixu (doslova o pár let – způsob připojení na síť; ovládání „vojáčků“) a také, že se částečně inspiroval v Terminátorovi (samotní „vojáčci“). I když je docela zábavné, že jsem si ony stroje nebyl za celou dobu schopen adekvátně představit. Za celou knihu člověk získá představu snad jen o přibližných rozměrech a všemožné výzbroji. Pravdou je, že jen o něco méně hrubým nástinem je popsána situace celého románového světa. Což mi přijde jako škoda. Kolem a kolem, Věčný mír je dle mého názoru víc náročný na pochopení, respektive – logika ústředního principu si u mně pravděpodobně vyžádá - výýýhledově - druhé čtení.... celý text

Rozpojené státy: Amerika nejen televizní kamerou 2020, Martin Řezníček

Život za oceánem mě vždycky zajímal, no ale asi ne tolik, abych se tam někdy hodlal vypravit. Nicméně každého jsem se na dojmy pokaždé ptal. Tato kniha vám přinese docela fundovaný vhled na vybraná témata amerického života (navíc často ve spojení s nějakou formou české stopy).... celý text

Šelma 2018, Andrew Mayne

Po dlouhé době detektivka. Na obalu stojí, že se jedná o román z řady bestsellerů, tak si říkám, jsem na to zvědavý. A musím říct, že se to skutečně četlo jedna báseň. Napínavost rostla s každou další kapitolou, které byly všechny kratší než pár dvoustránek. To si člověk pořád říká ještě jednu, až se dostane do čtvrt knihy (zabralo mi to cekem asi týden). Atmosféra dost hutná, no tak nějak ty americké buranovy (kde se děj víceméně odehrává) máte v hlavě z těch všemožných béčkových filmů. Na intenzitě a čtivosti tomu dodává i ich-forma, nejspíš se na tom podílí i kvalitní překlad. Potud klady. Docela zarážející (spoiler alert!!!) je úroveň štěstí, který by hlavní postava musela mít. Nález první mrtvoly bych chápal. Ale druhé, třetí … x-té.. to už je ultrahaluz. Ok, program, který vám po zadání určitých dat zúží okruh, kde se MOŽNÁ něco nachází… sám mám s geografickými systémy zkušenost. Ale abyste v americké lesní/horské divočině našli na byť určitou pravděpodobnostní vymezené, ale přesto tisíce hektarů rozlehlé ploše tělo, které tam již nějakou dobu tleje pár stop pod zemí… a tohle se vám povede v rozpětí několika dnů (celé se to odehrává cca během jednoho měsíce) hned několikrát… to ne. Tomu snad nemůžete uvěřit. Druhou věcí je, kolik toho hrdina románu schytal. A furt je v pohybu (samotný závěr knihy je taky extrém). Třetím bodem je již zmíněné časové rozpětí, kdy se děj odehrává – celé se to podle mě odvine až moc rychle. To platí násobě o závěru románu – a to však považuju za největší škodu. Vlastně se nedozvíme nic víc o samotném vrahovi, než že je to prostě zabiják. Duševně chorej, avšak velice inteligentní člověk. A tím to hasne. Čekal jsem, že se dozvíme z jeho backgroundu daleko, daleko víc. Ještě bych snad zmínil maličko toho klišé (klasika – ženská ve hře, kterou musím ochránit), ale to je jen takové smítko. 7/10... celý text

Metro 2035 2016, Dmitry Glukhovsky

Přečetl jsem s docela velkým odstupem od předcházejících dílů, přičemž tento třetí navazuje především na ten první – alespoň jak si to pamatuji. Začátek je takový nic extra, ale pak se to stává čím dál tím více napínavým. Některé kapitoly jsou dost psychedelické a nemůžu říct, že bych se v nich zcela zorientoval. Jiný poznatek - nemyslím, že se stylem, kterým se k sobě (respektive k vlastním lidem) jednotlivé "režimy" chovaly, by byla životnost podzemní civilizace přeživších delší než pár let. A konečně - autor si nechal pootevřená dvířka na další pokračování, tak uvidíme.... celý text

Střet civilizací 2001, Samuel Phillips Huntington

Přečíst tuto knihu si vyžádá nějaký čas, nicméně určitě to za to stojí. Obzvlášť porovnání predikce geopolitického vývoje, vytvořené v polovině devadesátých let, s dvacátými lety století jednadvacátého. Člověk se dále hodně dozví o vztazích mezi národy, respektive je zastřešujícími civilizacemi. A z toho vám pak dojde (respektive se utříbí), proč se k sobě určité státy chovají tak, jak to můžeme v průběhu času sledovat. Velice zajímavé!... celý text

Bouřková sezóna 2014, Andrzej Sapkowski

No, přijde mi to o stupeň lepší než pár knih ze ságy Zaklínače. Takové záživnější.

Paní jezera 2003, Andrzej Sapkowski

Závěrečný díl a opět je to něco, co vybočuje z řady. Musím říct, že se mi styl psaní (respektive poskládání knihy do jednotlivých epizod, pokrývajících dějové linie) líbil. Obzvláště zajímavé bylo putování Ciry po rozličných, avšak blíže neurčených „časoprostorech“, z nichž (ne)jeden byl naznačen velmi těsně a musím říct, že to dost podráždilo fantazii! Jenom mi z toho všeho nějako vypadl samotný Geralt. Víceméně celé se to točí právě kolem Ciry. To, že se chování onoho světa až extrémně odráží od našeho vlastního (obzvláště je to svázané s 2WW), to snad ani nemá smysl zmiňovat.... celý text

Věž vlaštovky 2003, Andrzej Sapkowski

Hodnocení dojmu v podstatě odpovídá doslovu v knize. Je to oproti předchozím dílům jiné, komplikovanější, chaotičtější. Objevuje se a mizí hodně postav, zaplňuje se plno míst na pomyslné mapě, pohybuje se tam a zpět v čase. Těžko se v tom udržuje pozornost. Nepřijde mi to úplně šťastné. Jsem pravděpodobně v té kategorii nespokojených, kam mě zmíněný doslov zařadil. A snad ještě poslední věc – Ciri je teď až moc super. Trochu to klišovatí.... celý text

Zajatec světla 2000, Tomasz Kołodziejczak

Víceméně stejně ponuré, ne-li temnější než díl první. Kvalita je však prvotřídní a autor laťku rozhodně udržel. V doslovu jsem se dočetl, že z tohoto univerza bylo plánováno napsat více, jenže za těch dvacet let se na světě nic dalšího neobjevilo.... celý text

Křest ohněm 1999, Andrzej Sapkowski

Přijde mi to celé o stupeň drsnější než díl předchozí. AS se s tím znázorňováním válečných děsů moc nepáře. Musím říct, že v téhle části ságy na mě samotný zaklínač a část jeho doprovodu (no, Milwa) nepůsobil příliš pozitivně. I když snad bych i řekl, že ta ženská mi byla místy o dost protivnější. Na druhou stranu, na konci dílu se to vlastně osvětlí. Ale i tak. Každopádně to odsýpá a děj nabírá na napínavosti, to každopádně. Přijde mi to trochu falloutovské, jak se družina pomalu rozšiřuje a krystalizuje hlavní quest.... celý text

Barvy praporů 1999, Tomasz Kołodziejczak

Pokud se nemýlím, jedná se o poslední z románů kategorie sci-fi, které vlastním. Je to sranda – přestože se považuji za fanouška žánru, mám jich asi tolik, kolik má průměrný člověk prstů na končetinách… a celkem to dělá tak 5% celé knihovny. Ale jako všechny mnou vlastněné scifárny, i tato kniha je klenot. Prostě stojí za to přečíst znovu. Za těch 20 let, co ji mám, jsem to zmáknul už kolikrát. Tentokrát se mi to podařilo za den. Je to pěkně drsná a ponurá věc. Není to úplně něco, co člověku zvedne náladu. Až se vám (obzvláště ke konci) svírají pěsti. Vynikající vykreslení dystopické společnosti a jejího nástupu. Stejně tak se mi líbily i filosofické úvahy, které tam autor zapracoval. Mimochodem, přestože jsem to už párkrát přelouskal, až teprve nyní jsem se odhodlal (respektive mě napadlo) se podívat, jestli náhodou není ještě nějaké pokračování (nedávno jsem podobné pozitivní překvapení zažil), protože to k tomu docela svádělo. No a nemýlil jsem se! Tak jsem na to zvědavej, jelikož v knihovně to nevedou. Budu se muset poohlédnout jinde.... celý text

Čas opovržení 1998, Andrzej Sapkowski

Třetí díl ságy je stejně na úrovni jako dvojka. Příběh Siri mi přijde snad ještě o něco zajímavější než ten Geraltův. Jinak stejně jako u předchozích mi ten děj přijde až hodně analogický politické situaci prostředka dvacátého století. Opět bych také zmínil (místy) nepatřičně moderní slovník. Ale za mě jako jo, dobré!... celý text

Krev elfů 2006, Andrzej Sapkowski

Pro mě o stupeň lepší než dvojka. Ucelený příběh mi přijde přehlednější a čtivější. Zajímavé (a podle mě takové nepatřičné) je zapojování moderního slovníku do „středověké“ mluvy. Dost se to bije. Jinak z toho celkově čiší soudobé problémy a myšlenky.... celý text

Elitní sniper 2013, Scott McEwen

Popravdě jsem se do toho nepouštěl s kdovíjakou chutí, přeci jen jsem očekával víc než doporučenou dávku patriotismu, jak jen to američtí spisovatelé píšící o americké armádě poamericku dokáží No nemýlil jsem se, nicméně to nebylo až tak extra úděsné, vlajkami to na každé rohu neoplývá, America best tam taky tolikrát nezazní. V podstatě se to všechno odehrává podle hesla „my své lidi neopouštíme“. Hlavní hrdina je sice trochu superman, ale co - snipeři jsou skutečně trénovaná elita, tak se to ještě nějako dá pochopit. K mému překvapení je to i docela drsné (nejen vyjadřování, ale i popis scén). Zajímavé je i nastínění politických nitek (typu „lidi jsou pěšci na šachovnici“). No, dal by se z toho natočit dobrej biják. Ale jinak rozhodně nic zásadního. Čte se to velice dobře, z hlediska délky kapitol to člověk přelouská jedna dvě. A je to samozřejmě i tímto dělením dost napínavé.... celý text

Věčná válka 1996, Joe Haldeman

Zpravidla mi nějakou dobu trvá, než se dokopu k zhodnocení knížky, tady mi to ale nějak nedá. Přestože se považuju za fanouška sci-fi, moc knih s touto tématikou doma nemám, ani jsem jich příliš mnoho nepřečetl. Těch pár, které mi v knihovně za ta dlouhá léta uvázly, však stojí za to, to se musí nechat. A velmi rád se k nim vracím. Tato je jednou z nich . Vůbec není divu, že s ní autor tolik prorazil. Dost nestandardní je použití Ich formy, s tím jsem se již velmi dlouho nesetkal. Dále parádní nápad s kompozicí knihy (ve smyslu vlastního děje je to takové poměrně minimalistické, a když to člověk porovná s celkovým časem, jenž v románu uběhne…). Úžasné na té knize jsou i vnitřní monology (a mudrování) a jejich přechody do dialogů. Navíc, překlad verze z roku 1996 je skutečně geniální (přestože jsem originál nikdy neviděl). Je to vtipné, inteligentní, někde na pomezí střední a hard sci-fi. Byť to není zas až tak krátké, přelouskal jsem to za tři večery. Dodatečně podle komentářů zjišťuji, že je i verze z roku 2009 (a podle autorových slov definitivní?)... no třeba se na to taky někdy podívám. To porovnání by mě zajímalo. Zatím tedy platí, že tohle první vydání mě dostalo.... celý text

Meč osudu 2000, Andrzej Sapkowski

Celá kniha je opět sérií jednotlivých příběhů, nicméně mi to dohromady přijde o něco ucelenější, než jak to bylo v prvním dílu. Musím podotknout, že jsem se občas (často) ztrácel v jménech i frakcích, což vede k chaosu typu „kdo se s kým kdy setkal a nepletu se náhodou?“ No není to úplně jednoduché, taky jsem to četl o poznání déle. Nejzábavnější v celém druhém díle mi přišel epilog.... celý text

Tunel do nebes 1996, Robert A. Heinlein

Jak tak uvažuji, je to asi jedna z prvních scifáren, které se mi historicky dostaly do ruky. Dost poutavě napsaný příběh, podle mého názoru by jeho ústřední část zasloužila klidně dvě stě stránek navíc. Materiálu by bylo jistě dost. Přijde mi, že to má svoje nedostatky (celkově je to napsáno svým způsobem "romanticky", cíleně však nechci použít slovo naivně) - to však není důvod, aby se mi to líbilo nějako méně. Však jsem to přečetl už asi pětkrát, je to záležitost na dva tři večery.... celý text

Zabijáci – Vraždili pro vlast 2015, Chris Ryan (p)

Další z řady vánočních darů. Popravdě, když jsem tuto knihu dostal do ruky, byl jsem skeptický. Po několika zkušenostech s podobnými tituly (přijde mi, že v rámci tohoto žánru lze soudit knihu podle obalu) jsem v podstatě chtěl splnit povinnost, že - přelouskat to, mít to za sebou. I když je fakt, že mě docela zajímalo, na jaké úrovni autor knihy je (myslím, že jsem četl jeho prvotinu, v podstatě autobiografii). No první klišé přišlo teprve ve čtvrtině knihy, což mě poměrně překvapilo. Pak už jsem tak nějak čekal konstantní příděl... který se nekonal. Namísto toho, brutální (to slovo je vskutku odpovídající) vývoj, akcelerace děje, no čuměl jsem jak blázen. Tomu se (alespoň částečně) vyrovnají nějaké úseky v pár knihách Toma Clancyho. Nechci tady nějak spoilerovat (ale nemohu si pomoci) - Chris Ryan byl asi někde na kávě s R. R. Martinem. To mluví za vše. Zmákl jsem to za tři dny. Nevím, jestli se zkusím podívat i nějakou další jeho produkci, přecijen laťka je nastavená vysoko a moje mínění taky. Uvidíme. Každopádně - v rámci žánru - určitě velice osvěžující záležitost.... celý text

Výherce 2016, Michael Byrne

Ke knize jsem se dostal skrze pořizování jiných, dorazila jako bonus. Tak co jiného s tím, že. Na přebalu stojí dobrodružný román v čele s nestandardně mladým hrdinou, tak jsem na to byl samozřejmě zvědavej. A byl jsem skutečně překvapen. Dobrodružné a rychlé to bylo, zároveň bych také řekl, že to mělo poměrně zásadní přesah do akčního žánru (se vším všudy). Kolem a kolem, nebylo to špatné, jen (vzhledem k věku hlavního hrdiny) těžko uvěřitelné. Navíc, určité okolnosti mi přišly dost osekané/nedovysvětlené. I ten konec byl takový neuzavřený. Alespoň mi to tak přišlo. Přečetl jsem za jeden den. Snad jen na závěr - na netu se semtam uvádí, že se jedná o dětskou knihu. S tím bych tedy úplně nesouhlasil.... celý text