Rawen616 přečtené 456

Křest ohněm 2011, Andrzej Sapkowski

Tak konečně díl který mě plně chytil po těch dvou, které se mi jen líbily ale zdaleka né tak jako povídky. Celá kniha je vlastně jen o tom, jak Geraltova parta putuje z bodu A do bodu B a prožívá různá dobrodružství , což je vlastně takové to nejosvědčenější fantasy klišé. Jak už je u Zaklínače zvykem, moc pohodovou atmosféru ale nečekejte. Hrdinové totiž putují krajem, který je sužován válkou.... celý text

Poslední člověk 1987, Péter Bogáti

Bohužel ne moc záživná ani čtivě psaná postapo kniha. Zpočátku je sice zajímavý bleskový příchod apokalypsy a věřil bych, že se tu snad museli inspirovat i autoři Červeného trpaslíka ale s přibývajícími stránkami už jsem byl nucen přeskakovat. Hrdinovo halucinace a rozebírání víceménně nepodstatných vzpomínek jsou totiž naprosto nezáživné. Ale musim přiznat, že je tam pár zajímavých myšlenek o lidstvu a údělu člověka když zůstane zcela sám.... celý text

Solaris 2009, Stanisław Lem

Výborná záležitost. Planeta, jejíž jediným obyvatelem je "živý" oceán, který umí "plnit přání" jelikož je inteligentní a schopný tvořit různé tvary. A tp nemusí být zrovna příjemná vlastnost, když vám například vyrobí kopii dávno mrtvé manželky apod.... celý text

Čas opovržení 2007, Andrzej Sapkowski

Pořád to není tak dobré jako první dvě povídkové knihy, ale je to lepší než díl první. Velmi dobrá je prostřední pasáž se vzpourou čarodějů. Poslední třetina s přežíváním Ciri na poušti a pak v bandě vyvrhelů je zase hodně dobrou ukázkou Sapkowského "špinavé" fantasy, která mi dost vyhovuje.... celý text

Proměna 2007, Franz Kafka

Divné, nepříjemné(což byl účel) a samozřejmě chápu co tím chtěl Kafka říct, ale jako čtenáře mne to nijak neuchvátilo. Kafka musel být vážně divný "týpek".

Spalovač mrtvol 2007, Ladislav Fuks

Na začátku neškodný podivín, na konci někdo, kdo nemá problém vyvraždit svojí rodinu a s nimi klidně i celé národy. Je zajímavé porovnat knižní a filmovou verzi. Myslel jsem si, že se moc neliší ale zatímco z Hrušínského jde strach už od začátku, tak knižní Kopfrkingl je skoro až do konce jenom takový ňouma a až pak to "rozjede". Doporučuji obojí.... celý text

Jako pára nad Texasem 2004, Garth Ennis

Krev elfů 2006, Andrzej Sapkowski

Co si budeme povídat, povídkové knihy jsou lepší, čtivější. I tak to ale bylo příjemné čtení. Jen je ale nutné vzít v potaz, že tohle je prostě jen rozjezd a v knize se toho mnoho nestane. Užijeme si sice Zaklínačova světa habaděj, ale už méně si užijeme samotného Zaklínače, což mne trochu zklamalo. Né, že by ostatní postavy nebyly fajn ale všichni chceme číst o Geraltovi a o tom jak kosí příšery nebo neopak řeší morální dilemata. Politické části sice asi nebudou pro každého, ale dobře v nich vynikne, že si s tím světem Sapkowski fakt vyhrál.... celý text

Meč osudu 2011, Andrzej Sapkowski

Ukecanější a také zadumanější než první díl. Ale rozhodně ne horší. Ba naopak. Zaklínačův svět zde dostává pevnější obrysy a humor se dobře střídá s temnějšími okamžiky. Navíc se mi líbí jak na sebe skoro všechny povídky odkazují a mnohdy dovysvětlují či přímo navazují. Inspirace naším světem je tu také patrnější(vyhlazovací války, neskrývaný rasismus lidí a nelidí atd.) Je na čase vrhnout se na romány.... celý text

Halo Mythos – Průvodce příběhem 2016, Jean Sébastien Rossbach

Vyloženě kochací kniha za velmi příznivou cenu. Nejsem nijak velkým fanouškem světa HALO ale ilustracím jsem zkrátka neodolal a knihu zakoupil jen kvůli nim. Nelituji.

Poslední přání 2011, Andrzej Sapkowski

Tady není moc co řešit - mistrovská povídková kniha a asi nejlepší fantasy svět, s jakým jsem se zatím setkal. Nádherně promyšlený, plný magie a kouzelných bytostí a i přes to drsný, špinavý a velmi reálný. Intriky, války, zrady, rasismus, krev a sex. Všechno hezky tak jak to známe, nic z toho ale není samoúčelné! Naopak, na prvním místě stojí vždy zajímavý příběh a především postupně odhalovaná hlavní postava zaklínače Geralta. Dost možná nejlepší fantasy postavy vůbec. Je drsný, vtipný a statečný ale ne bezchybný a i když není běžným člověkem, je daleko víc lidský než ti, co se hrdě za slušné lidi prohlašují. Už se těším, až se do jeho světa vrátím v další knize.... celý text

Zpívající věže 2017, * antologie

Hustej nářez 2010, František Kotleta (p)

Zábavné, nenáročné (hodně nenáročné) oddechové čtivo. Kulhánek to sice není ale pokud člověk nečeká nic víc, než co slibuje název knihy, tak to také dostane. Vulgarismů a přirovnání je občas zbytečně moc a celá kniha mi strukturou spíš přípomínala počítačovou hru. Hrdina střídá lokace, získává do skupiny společníky, likviduje stále početnější nepřátele po desítkách a když je zraněn, stačí se trochu vyležet a doplnit krev a jede se dál. V tomto duchu trochu zklamal konec. Likvidace hlavního padoucha byla překvapivě rychlá a snadná. Co potěšilo je vcelku sympatické a funkční vysvětlení kde se vzali upíři, jaká je jejich hierarchie a jak fungují jejich těla. Do dalších dílů se asi hned nepohrnu ale kdyby podle toho někdo udělal počítačovou střílečku, s chutí si ji zahraju.... celý text

Zlatá kniha komunikace 2007, David Gruber

Není to špatné. Řada pouček je opravdu prakticky využitelná ale zase takový klenot to není:-) Jako takový sympatický průlet psychologií komunikace ale postačí. Občas by neuškodilo trochu ubrat na sebechvále. Na druhou stranu, v knize je tak nějak vše podstatné co o komunikaci při podnikání nebo jednání se zákazníkem potřebujete( jak autor sám v textu často uvádí :-) ) a proto vám opravdu stačí přečíst jen tuto knihu a neztrácet čas s kvanty manažerských motivačních příruček a další takové literatury.... celý text

Konspirace 2014, Andy Thomas

No, dvě za snahu. Kniha se sice zpočátku tváří jako nestranná a nabízející jak konspirační tak skeptický pohled. Rozbor historických konspirací jako bylo například spiknutí střelného prachu apod. jsou fajn. Ale jak už napsal recenzent pode mnou, od JFK to jde s knihou z kopce. Autor začne hromadit spekulace a velice zkratkovité informace a celkem jasně vyplouvá na povrch, na které straně stojí. To by možná ještě nebyl takový problém, ale celková obecnost a zkratkovitost knihy už ano. O těch moderních konspiracích se nedozvíme nic, co by člověk který se v tom aspoň trochu orientuje nedozvěděl už dříve. Škoda. Rád bych si na tohle téma přečetl seriozní knihu která by uváděla mnohem hlouběji a šířeji pohledy pro a proti.... celý text

Muž, který sázel stromy 2006, Jean Giono

Původně jsem čekal něco daleko delšího a mystičtějšího. I tak ale krátká povídka přesně o tom, co je v názvu ,má něco do sebe a dokonce mne namotivovala k tomu nějaký ten strom zasadit a celkově se o stromy jako "životodárné bytosti" více zajímat.... celý text

Planeta mezi dvěma slunci 2005, Robert Fabian

Čtena reedice: K Planetě jsem se dostal až po všech těch military jízdách a bylo to docela příjemné překvapení. Tentokrát je na prvním místě precizní atmosféra. Příběh samozřejmě není na první pohled nic přelomového - je vcelku jasné, že přeživší parta do konce knihy výrazně prořídne, ale naštěstí ne zcela předvídatelně. A i když jde z velké části o grázly, některé si oblíbíte a některých mi bylo vyloženě líto při jejich skonu, který byl - jak je u Fabiana zvykem - mnohdy popsán velmi naturalisticky. I jinak příběh dovede udržet vaši pozornost díky souboji o přežití v atraktivním prostředí a postupně sílícímu vlivu tajemného nepřítele. Přídavek - Expresní zásilka: Variace na Fabianovo oblíbené Alienovské téma se vším co k němu patří - parta drsňáků, zprvu nevinná mise na záchranu posádky ztracené lodi, hoši od velké korporace co znají pravdu a nepoví a hladové zvířátko, které nemá příliš zájem o to, stát se lidským obchodním a zbrojním artiklem + slušně velkolepé finále s dosti nepříjemným umíráním sympatických postav. Svižné, nenáročné, drsné a jako obvykle Fabianovsky precizní. Co mi v knize vyloženě vadilo byly ilustrace- Fabian nemá štěstí na dobré ilustrátory. Jeho obálky jsou až na Dies Ira děsivé. Dobré byly vnitřní ilustrace u Mariňáků, které příliš nespoilerovaly a občas ukazovaly i diagramy zbraní a techniky. U Planety jsou ilustrace jednak šíleně spoileroidní a hlavně se k tomu drsnému příběhu nehodí stylem. Jejich autorku znám a bohužel už nějakou dobu sleduji její kvalitativní sešup směrem dolů. Všechny postavy vypadají jako puberťáci se směšně krátkýma nohama a úsměvnými pistolkami. A přitom by se zrovna tady dalo tak krásně hrát jen s atmosferickými výjevy krajiny nebo detaily techniky a předmětů. Kritizuji, protože sám také ilustruji:-)... celý text

Panský klub 2016, Daniel Kapča
odpad!

Onanie. Konkrétně autorská onanie nad sebou samým a snaha šokovat za každou cenu. Už předmluva, kde autor na sebe a své dílo nešetří chválou a popisuje úsměvné osudové, duševní a myšlenkové pochody, které k dílu vedly, byla prvním varováním. Druhé varování bylo, že autor nerad negativní názory a naopak vyzdvihuje podezřele strojené názory pozitivní. Třetím varováním bylo, že si to autor vydal sám. Kniha začíná "krásným" popisem soulože, který je tam uplně zbytečně, nemá s knihou nic společného a je napsaný přesně tak jak si představuji, že by soulož popsal panic. Následně pokračujeme roku 2112 "úžasnou" myšlenkou, že se v budoucnosti mrtvoly nerozkládají ani nehoří (díky genové mutaci samozřejmě). To vede k tomu, že jsou mrtvoly používány na všechno možné – např. jako výbušniny (protože nehoří, to má přeci logiku ne?), palivo(protože nehoří. Logické, ne?) i jako sexuální pomůcky. A pak už sledujeme osudy pracovníků Panského klubu a sáhodlouhé popisy mučení, násilí a nechutností ale i oblečení,vzhledu a historie všeho možného, které nutí čtenáře přeskakovat. Vše je šíleně samoúčelné, naivní a hlavně nudné. Po první třetině se tam dokonce začně vkrádat něco jako příběh s unesenou dcerou prezidenta, která má být pro zákaznika vycvičena na subinku, zalíbí se jí to, ale nakonec se stejně chce velmi naivně pomstít. Tedy jak vidíte příběh složitý jako v pornu a stejně tak důležitý. Pokud bych vyškrtal všechny popisy a perverznosti, kniha by neměla ani sto stran, tudíž jí vřele nedoporučuji. Ono i porno,násilí a uchylárny se musí umět napsat, nestačí jen vylít na papír své pedo/nekro/bdsm fantazie. To říkám jako člověk, kterému ani drsné uchylárny nijak nevadí. Zde mne však vyloženě otravovaly. Jedno pozitivum kniha má – na chalupě s přáteli jsme si jí předčítali a bavili se tím, jak strašné špatné a debilní to je. Mimochodem - lidé co vyzdvihují originalitu a odvahu autora tím jen prokazují svou neznalost - Markýz de Sade psal lepší a čtivější prasárny už před pár staletími:-)... celý text

Krysař 2005, Viktor Dyk

S opatrností tři hvězdy, protože si jí už vůbec nepamatuji. Četl jsem jí před lety, protože mam rád celou tu Krysařovo legendu. Co si tak vybavuji, četlo se to dobře i když jsem očekával větší drama. Musím si jí přečíst někdy znovu.... celý text

Saturnin 2008, Zdeněk Jirotka

Pohodička která už je zřejmě notoricky známá. Postavu Saturnina mám rád už od malička.