Ristridin přečtené 299

Aréna smrti (speciální vydání) 2022, Suzanne Collins

Po letech od filmů jsem se dostal i ke čtení předlohy a nezklamala mě. Dobře napsáno a napínavě. Ač je film poměrně věrný knize, tak je výhodou číst myšlenky Katniss, u které si občas člověk ve filmu říká, jestli se přece jen nechová trochu divně :) Příběh jde tedy samozřejmě více do hloubky a ozřejmí se tím více pro mě dosud méně známých věcí.... celý text

Babičkou proti své vůli 2021, Eva Dolejšová

Hrozně hezky a citlivě napsaný příběh ze života, který těm ostatním “zaběhlým" autorům, kteří píšou takzvané příběhy ze života, vytře zrak. Velmi realisticky podané, s dávkou příjemného humoru, který je tak akorát. Některé okamžiky jsou jak z vlastního života. Možná je to tak opravdové tím, že se nemohu zbavit pocitu, že autorka píše alespoň částečně o sobě a své rodině. Nejedná se dějově úplně o vyrovnávání se se “statusem babičky", jde o mnohem více, ve výsledku o hledání sebe sama. Kniha je tedy spíše pro ženy, ale jsem moc rád, že jsem ji otevřel, potěšila mě.... celý text

Kastrující stín svatého Garty 2006, Milan Kundera

Kunderovo uvažování nad dílem Kafkovým ve formě esejí. Literárně a jazykově opět krásné. Zároveň dá Kundera nahlédnout, jak “posedlý" byl korektním překladem a co pro něj znamenal z hlediska zachování autorského osobního stylu. “Překlad není technický výkon, žádný stroj nebude nikdy moci překládat literaturu. Překlad je umění. Docela zvláštní umění: umění věrnosti."... celý text

Daltonovi už zase na útěku 2023, René Goscinny

Super jako vždy, ale na “Bratranci Daltonovi" z této Crew série to zatím nemá, takže 4/5. SHUDDUP!

Povídky smíchovské 2023, Marie Rejfová

Pocta Jakubu Arbesovi, názvem pak i jeho učiteli Janu Nerudovi. Povídky obyčejných i neobyčejných lidí ze Smíchova na úplném začátku 20. století ještě před oběma válkami. Praha vypadala jinak, žilo se jinak, a to se pokusila přiblížit paní Rejfová v této knize a myslím, že se jí to velmi povedlo. Příběhy (někdy až mysteriózní) jsou zajímavě vypointované, ne vždy se dozvíme jasný závěr nebo vysvětlení, o co přesně šlo (například povídka Kameník). Drobné zpětné zmínky pak následují v dalších příbězích. Vše směřuje k závěru, který je se všemi povídkami pomyslně spjat. Hrozně milé čtení, autorka se snažila zobrazit tehdejší prostředí Smíchova a nastudovala si i dobové poměry. Doporučuji zároveň s knihou procházet tento odkaz: http://towns.hiu.cas.cz/s_nomenclature.php Autorka totiž používá tehdejší názvy ulic. Sokolská = dnešní Kmochova, Barrandova = dnešní Vodní a Královská se dříve nazývala dnešní Zborovská. Na místě Arbesova náměstí stával stařičký kostel sv. Filipa a Jakuba.... celý text

Tři králové 2017, Jiří Padevět

Perfektně sestaveno a doplněno o zajímavé fotografie z tehdejší doby. Muselo dát velikou námahu dát dohromady všechny snímky a správně určit jednotlivá místa. Velmi doporučuji knihu jen tak neprolítnout, ale procházet zároveň s mapami třeba na počítači a dívat se, o které domy se v knize jedná. Mnohdy mě pak překvapilo, kde se odehrávaly věci, o kterých jsem četl v knize M+B+M od Dalibora Váchy. Jako ilustrační doplněk po přečtení zmíněné knihy pak tento průvodce slouží skvěle a ještě lépe celý příběh dokreslí.... celý text

Odbojová skupina bratří Mašínů 2018, Jiří Padevět

Hezká publikace, která toho ovšem i přes velikou snahu nemá tolik co nabídnout jako jiní průvodci od Padevěta. Logicky se nedalo sehnat příliš snímků z útěku bratrů Mašínů, neměli s sebou foťák, šlo jim o holý život. Obsahově si pak člověk musí přečíst jiné knihy, které o této události pojednávají. Průvodce slouží pouze jako ilustrační doplněk. Mapa pro ČSR je od nějakého bodu 10 nebo 11 nedoplněná, zřejmě chyba grafika. Úvodní slovo bylo téměř mrazivé, hezky napsáno.... celý text

Zatím dobrý 2022, Jan Novák

Velmi dobře a detailně zpracovaná kniha, která jde za hranici popisování historických faktů a dělá z Tschechenkrieg a popisu tehdejší doby malou učebnici dějepisu, což nyní přeháním, ale byl jsem rád, že zde byly zasazeny jasně i dobové tendence a uvažování nad tím, co tehdy lidi trápilo (například měnová reforma z roku 1953, situace SSSR, donutilo mě to si zjistit víc o poválečném rozdělení Německa a jak to vlastně bylo mezi NDR a SRN nejen v Berlíně). To, že se bratrům a Paumerovi povedlo utéct za takových okolností, byl opravdu malý zázrak a příběh je to opravdu zaznamenáníhodný. Můžu říct, že Mašínovi mají svou sveřepostí, odhodláním a tahem na branku můj jednoznačný obdiv. Rozhodně by mi přišlo za nadsazené prohlašovat je za hrdiny a "kdybych byl prezident", tak bych jim také vyznamenání neuděloval. Neodsuzuju je a věřím, že ve svém věku stále čerstvých dvaceti let viděli svět pouze černobíle a šli proti komunistům stejně, jako jejich otec střílel po gestapácích (a i ti mohli být pčece normální lidé jako oběti řádění jeho synů, přesto se o nich tolik nemluví). Někdo by se zachoval v jejich situaci jinak, oni se prostě zachovali tak, jak se zachovali a svůj třídní boj proti komunismu chtěli dovést až do konce, tedy osvobozením ČSR. To, že tato představa byla nereálná, začali zjišťovat ihned po příchodu do Berlína. Studená válka byla již plně rozběhnutá. Kdyby se tato vize podařila, což je holá fikce, a zasloužili by se dále o nějakou demokratizaci našeho státu, vyznamenání by bylo na místě. Takto za sebou ponechali akorát několik zabitých a spoustu svých známých a příbuzných, kdy některé z nich činy a útěk bratrů stály život a mnozí byli perzekvováni až do konce komunistů. V tomto pohledu tak jejich útěk působí až sobecky, avšak jak sami později říkali, nemysleli si, že by to mohlo u nás dospět po jejich útěku až tak daleko, navíc věřili, že se hned vrátí. Mladistvá naivita. Neříkám, že s jejich činy souhlasím v plném rozsahu, ale v mnohém jim rozumím. A hlavně nechápu jejich pranýřování, když si to člověk hlavně porovná s tím, co se zde za komunismu dělo a co za sebou zanechal... Při takto rozsáhlé knize si myslím, že by neškodilo udělat v úvodu pro lepší přehlednost několik rodokmenů nejvíce dotčených rodin včetně let narození a úmrtí. Závěr knihy mi přišel lehce nedotažený, čekal bych vhled do dnešního (rok 2004) dne, jak žijou bratři, Zdena a Paumer, jejich vztah k ČR, ... Vzájemné vztahy. Velmi se mi líbilo vložení vzácných snímků na konci knihy. Čteno jako příprava na film Bratři, hezky se k tomu sešlo i vyznamenání pro paní Zdenu. Ta si ho bezesporu zaslouží. Kniha přes drobné výtky perfektní a řadím ji vysoko.... celý text

Chaloupky 2021, Štěpán Javůrek

Během čtení jsem to viděl na 4/5, ale vykreslení situace v pohraničí v poslední třetině knihy včetně poučného náhledu do historie to u mě vyšvihlo výš. V první polovině mi děj přišel, že rychle utíká, velice stručně a svižně byly popisovány osudy jednotlivých postav bez většího rozvinutí, ale vše to směřovalo k tomu, jak se jednotlivé postavy zachovají a co se jim stane po Mnichovské dohodě. Ve výsledku se na malém prostoru podařilo autorovi popsat osudy lidí nejen v Chaloupkách ale i nastínit sociální situaci a náladu v pohraničí i ve vnitrozemí v době před a po 1. světové válce, změnu uvažování (převážně německého) pohraničního obyvatelstva po tom, co se Hitler stal kancléřem, a období roku 38, které bylo pro celé Československo neblahé. To vše zasazeno do krásné přírody Krušných hor, ve které jsem se cítil jako doma. V průběhu čtení byl mnohokrát zmíněn “krvavý pes Frank. Nevěda toho tolik, kolik by bylo vhodné, začal jsem si v průběhu čtení předem hledat nové a nové informace o něm, SdP, Sudetech obecně, a nacházel jsem najednou pro mě nové zmínky o Teplickém incidentu, Bitvě o Habartov, A pak to vše Javůrek taky zmínil okrajově. I za zmínku těchto událostí, které utvářely atmosféru Sudet, a že mě to motivovalo si hledat více informací, musím dát plný počet. Navíc mám teď motivaci navštívit údolí Jelení a další okolí, které zde bylo popisováno. Zaujala mě tato pasáž z knihy (str. 237): “Němci se chovali jako smyslů zbavení. Útočili na vše české hlava nehlava a další a další Češi prchali pryč. Jako stádo se k těm hrůzám přidávali všichni. Mladí i staří. Slušní i lumpové. Bylo to nepochopitelné. Národ Goethův, národ Einsteinův, kulturní a vzdělaný, se choval jako nejhorší středověcí barbaři, zmámeni psychopatem, který se rozhodl zničit svět. Bylo to neomluvitelné.“... celý text

M+B+M: Mašín, Balabán, Morávek 2021, Dalibor Vácha

Tak jako pozor, tohle bylo fakt super! Nemůžeme brát autora zcela vážně a očekávat, že se spousta událostí v knize stala tak, jak bylo popsáno, ale kontury příběhu jsou postaveny na jasně ověřených informacích. Jako klasický absolvent českého školství jsem se nikdy neučil o dějinách 20. století, o českých nemluvě. Skupinu Tří králů jsem znal z útržků a věděl jsem, že bojovali v odboji proti fašistům, ale že to byl takový intenzivní (přímo špionážní) boj, to jsem netušil. Z mého pohledu velice kvalitně napsaná kniha, která nechává vyniknout každého ze tří hrdinů trochu jinak. Popis jejich uvažování a konání působí autenticky. K událostem je vždy přiřazen den a místo. Člověka pak překvapí, na kterých jemu známých místech se toho tolik (i podstatného) odehrálo. Památník Morávka na Prašňáku, deska o dopadení Balabána ve Studentské ulici v Dejvicích, konspirační byt naproti Nádražce... Do toho všeho ční Petschkův palác jako vrchol zla. Taky se mi líbí, že v závěru Vácha napsal doplňující komentář o událostech okolo Tří králů a doplnil zajímavou literaturu, ze které se dá dále čerpat. Můj zájem určitě probudil a budu toto téma zkoumat dál. Jsem rád, že se dá doplňovat vzdělání alespoň touto formou.... celý text

Dědina 2018, Petra Dvořáková

Milé čtení o "problémech" obyčejných lidí žijících v kraji, se kterým je autorka spjata. První a čtvrtý (poslední) příběh byly slabší než delší dva prostřední. V druhém jsem úplně dokonale poznával osobu, kterou znám a která také žije na "dědině". Jazyk nepůsobil nepřirozeně a nějak na sílu. Líbí se mi, že nějaká taková oddechová kniha vznikla. Super je taky mapka obce na vnitřní straně obalu, kterou jsem stále studoval, protože postavy se v knize občas míhají rychle.... celý text

Pomiluj smrt 2023, Veronika Fiedlerová

Četlo se to hezky, ale hororem bych to nenazval. Přišlo mi zvláštní, že vrah byl zkraje vyřešen. Příběh se pak nesl trochu jiným směrem, než bych čekal. Jednohubka, která neurazí ani nenadchne. Témata knížečky klouzala jen tak lehce po povrchu.... celý text

Asterix - Říše středu 2023, Olivier Gay

Snad je film podařenější, toto se příliš nepovedlo. Komiks je daleko lepší, toto není komiks, jak psal i bazyk21. Asi 2 vtipné obraty ("kdo u vás doma nosí tógu?"), jinak to Ferrimu a Conradovi nesahá ani po kotníky.... celý text

Trhlina 2017, Jozef Karika

Recenzi jsem chvíli odkládal a nechával v sobě knihu uzrát. Tak na mě zapůsobila. Nevnímal jsem ji jako horor, ale opravdu se jedná o super mysteriózní příběh, který je tak sugestivní, že jsem občas střídal pasáže, že si to autor fakt vymyslel, s těmi, kdy jsem o tom i trochu pochyboval. Nyní s odstupem a nadhledem už mám názor jasný, ale po dočtení jsem se cítil nezvykle zaražený. Víc než že bych se bál, mě děsilo, jak Karika dokázal popsat ztrátu vědomí, racionálnosti a příčetnosti. Ztráta jasného vědomí je něco, co mě vždy děsilo a tady mi z toho nebylo moc dobře. O to víc mě rozbila zmínka v úplném závěru o tom, že při velmi hlubokém stadiu změny vědomí se lidem zakódovaně zobrazují spirály Což se mi samotnému stalo, když jsem byl dřív vážně nemocný a dostal jsem se vyčerpáním do stavu halucinací. Prostě skvěle podáno, skvěle příběh funguje a je úplně jedno, že k tomu (alespoň dle mého) nedošlo. Autor zde působí velmi důvěryhodně a se čtenářem si celou dobu hraje. Měl jsem taky nějakou představu, co je důvodem tzv. tribečské záhady a ono to nakonec nedopadlo. Následně jsem zkusil i film a ten bych tedy určitě nedoporučil, z kvalit knihy pobral o mnoho méně.... celý text

Dva životy pana Perla 2015, Timothée de Fombelle

Předně se (i přes anotaci) nejedná z mého pohledu o pohádku pro děti. V příběhu se vyskytuje veliké množství postav, kdy některé se zničehonic bez většího vysvětlení objeví a zase zmizí. Spatřoval jsem jisté nelogičnosti v propojení mezi světy, nacházení důkazných předmětů a motivech některých postav. Možná jsem si ale některých vysvětlení nevšiml dostatečně. Fombelle je skvělý autor, kniha se čte rychle a nápad příběhu mi přišel velmi zajímavý. Mohl být ale podle mého o trochu lépe dotažený. Přečtu si nicméně v blízké době ještě jednou, protože jsem tentokrát na čtení neměl bohužel tolik času, a dávkoval jsem tak knihu pomalu a nemusel jsem opravdu vše správně pochytit. Kniha mi stojí i za druhé přečtení, takže doporučuji všem ostatním!... celý text

Devadesátka pokračuje 1969, Jaroslav Foglar

I přes slabší druhou polovinu jsem měl vždy tuto knihu raději než první díl Pod junáckou vlajkou. Devadesátka na mě působila vždy až magicky a určitě mě bavila víc než knihy o hoších od Bobří řeky. Foglar je samozřejmě trochu šablonovitý, ale tahle šablona je prostě krásná i pro dnešní dobu.... celý text

Nechovejte se tu jako doma, příteli 2006, Milan Kundera

Eseje na téma spisovatel (autor) versus jeho dílo (autorství). Krásné a zajímavé myšlenky a květnatý jazyk Kunderův.

Srpny 2023, Jakub Stanjura

Jako psychicky nejspíš silnější jedinec ze zdravé a bezproblémové rodiny jsem si místy říkal, že příběh zachází až do extrému, který přece není možný. Zároveň jsem si říkal, kde vlastně leží pravda? Opravdu se vše takto stalo a nebo si část vymyslelo podvědomí Daniely, která trpí (možná nejen) srpnovými úzkostmi a depresemi? Nedovedl jsem se kvůli tomu vžít do příběhu na celých 100 %. Věřil bych, že za počáteční stav Danieliných psychických problémů může matka, která nevybíravě řešila své vlastní problémy na svých blízkých. Znám jednu rodinu, kde matka funguje trochu podobně (až mě někdy z těch vyprávění mrazí, co si dokážou lidé v rámci rodiny (!) navzájem dělat). Štěpán také pocházel z prostředí, které mu dalo do života nějaký problém a je zde jasně vidět, že si potřeboval najít nějakou oběť, na které by si léčil své křivdy. Psychické násilí je také násilí a gashlighting je jeho drsná odnož, která není navenek vidět, ale způsobuje zpochybňování rozhodnutí jedince (oběti) a zvyšuje míru závislosti na zdánlivě nápomocném manipulátorovi. Což Štěpánovi šlo skvěle. Lidé jsou hnusní, nechovejme se tak. Jinak kniha byla napsaná svižně a obdivuji uvažování autora i literární um. O to více, že se jednalo o prvotinu a příběh z pohledu ženy. Silné čtení, které by mě zasáhlo ještě o to více, pokud bych něco podobného taky sám zažil.... celý text

Pod junáckou vlajkou 1969, Jaroslav Foglar

Pod Junáckou vlajkou a Devadesátka pokračuje patřily k mým nejoblíbenějším od Foglara. Hezky se to čte a ctnosti typu přátelství, nezištnosti a morálky ve mně kdysi silně rezonovaly. Obálka s Kampou je navíc opravdu nádherná. Za lehký patos na konci a příliš rychle vyřešený závěr odebírám bohužel hvězdu, jinak se mi to opět velmi líbilo.... celý text

Sběratel sněhu 2018, Jan Štifter

Po Café Groll (které mi velice přirostlo k srdci) druhá kniha od Štiftera. A musím říct, že pro něj začínám mít vážně slabost. Příběh tří generací (30. léta, 50. léta a rok 2017) by mohl napovídat, že se jedná o generační román jedné rodiny (s těmi se roztrhnul docela pytel), ale není tomu tak úplně. Jedná se o různé příběhy a situace různých lidí, které jsou navzájem ovlivněny a na konci se vše sejde dohromady. Završení mi přišlo super. Moc mě baví jazyk, výrazy a myšlenky, které Štifter používá. Je vhodné číst opravdu pozorně, aby si člověk samotné čtení ještě více užil v místech, kde se drobné zmínky a detaily spojují. Jako stavaře mě více než duchové děsila zmínka o tom, že Dominik ze současnosti (rok 2017) chodí pro dřevo na topení odřezávat kusy krovů na střechu činžáku, jelikož tyto krovy jsou dle jeho názoru předimenzované :D To mě strašilo ještě dlouho, že by tohle mohl někdo dělat. Autorovi se podařilo ve mně probudit zájem o lepší poznání Českých Budějovic, uliček a staveb, která jsou zmíněná v jeho knihách (i těch míst, která už byla bohužel zbořena a zničena).... celý text