Roselunda 1928 přečtené 411
Anniny lásky
1995,
Lucy Maud Montgomery
Bylo mi trošku líto, že Anna už není úplně tou nejdůležitější postavou, ale příběhy jejích dětí jsou naprosto kouzelné a závěrečné dvě kapitoly jsou naprosto dokonalé.... celý text
Splněný sen
1993,
Lucy Maud Montgomery
Příběh se četl neskutečně lehce, snad jediná postava, kterou jsem si nějak zvlášť neoblíbila, byla Stela (když nepočítám pana Gardnera...). Nejvíc oceňuju ty krásně vykreslené love stories, u těch jsem se mnohokrát culila od ucha k uchu. A Gilbert byl nejlepší na celé knize, tak fajn klučičího hrdinu jsem už dlouho nepotkala :)... celý text
Půlnoční koruna
2016,
Sarah J. Maas
Kniha na mě zapůsobila mnohem lépe než první díl. Příběh byl celkově mnohem propracovanější, jak dějová linie, tak vztahy a charaktery hlavních hrdinů. Celaena asi nikdy nebude moje nejoblíbenější hrdinka, ale Chaola jsem si oblíbila, byla z něj nejvíc cítit lidskost. Dorian mi přišel prvoplánovější, nicméně jeho dějová linka byla zajímavá. Příběh se i velmi dobře četl, spousta zvratů a překvapivých věcí, jenže se tam vyskytovaly věci, se kterými jsem silně nesouhlasila a konec jsem (díky některým komentářům u dalších dílů) čekala už asi v polovině, takže si opět jednu hvězdičku nechávám jako rezervu pro další díly.... celý text
Pes baskervillský
2009,
Arthur Conan Doyle
Ke knize jsem se dostala přes seriál od BBC a dostala jsem přesně to, co jsem chtěla. Příběh utíkal, četl se mnohem příjemněji, než jsem čekala, jen tam bylo pár míst, přes které jsem se dostávala trochu hůř, ale to přičítám tomu, že nejsem zvyklá na starší literaturu. Moc se těším na další příběhy Sherlocka Holmese a doktora Watsona!... celý text
Polibek
2008,
Jacqueline Wilson
Paní Wilsonovou jsem jako menší milovala, tak jsem si řekla, že bych si po dlouhé době zase mohla něco přečíst. První polovina se mi moc líbila, Sylvie byla prostě normální zamilovaná třináctka s naivitou, která je nám, podobně starým holkám, svým způsobem vlastní, a to se mi strašně líbilo. Bohužel byl příběh neskutečně předvídatelný, ta věc související s Carlem mě napadla už někde kolem sté strany, takže jsem z konce byla velmi zklamaná, ale jinak příjemné počtení...... celý text
Vraždy na střední škole
2016,
James Patterson
Příjemné a čtivé pokračování prvního dílu. Postavy sympatické, příběh napínavý a nepředvídatelný, takže jsem spokojená :)
Skleněný trůn
2015,
Sarah J. Maas
Já vlastně pořádně nevím, jak mím knihu ohodnotit. Jedna věc mi dost vadila; podle mě charakter Celaeny neodpovídal tomu, čím měla být. Od člověka, který chladnokrevně zabil tolik lidí, bych čekala, že bude naprosto lhostejný k lidskému životu, nezáleží mu na ostatních lidech, není citlivý. Celaena byla naprosto normální knižní puberťačka, což mi celou knihu nesedělo a rušilo mě to. Ani jednu z postav jsem si nějak zvlášť neoblíbila, i když se autorka snažila propracovat jejich charakter, nicméně se příběh četl docela dobře (musím pochválit překlad!) a po dalších dílech sáhnu, ráda se podívám, jak se autorka ve psaní posunula. A furt nevím, jestli mám fandit Dorianovi nebo Chaolovi. A fakt mě naštvalo, co Celaena princi na konci řekla...... celý text
V šedých tónech
2013,
Ruta Sepetys
Do knihy jsem se téměř okamžitě ponořila, ale opravdová bomba to byla až tehdy,kdy jsem si uvědomila, že se tohle opravdu dělo. To jsem pak jen seděla a přemítala, jak vůbec někdo mohl takové věci dělat. Musím vyzdvihnout nádherný vztah mezi Linou a Andriusem. Fascinovalo mě, jak se dá v tak nehostinných podmínkách zažít něco tak krásného (u "krasívaja" jsem se málem rozbrečela, to bylo tak sladké). A proto mě zklamal konec, který mi přišel strašně otevřený. Četla jsem, četla, a najednou už nezbývaly žádné stránky , a já tolik chtěla vědět, co se s hlavními hrdiny dělo dál, a epilog mi nestačil. Nicméně to nebylo na strhnutí hvězdičky a knihu si určitě ještě znovu přečtu. P.S.: Jo, "odtušil" tam bilo do očí...... celý text
P.S. Stále Tě miluju
2016,
Jenny Han
Ano, druhý díl, takže se dá čekat, že to nebude ono. Vadily mi dvě věci - 1) některé části mi přišly odfláknuté, jako by autorku začaly nudit, a působily na mě: "Tak ať už to mám z krku, řeknou si tři věty a ještě na závěr dám nějakou líbací scénu, ať to není nuda..." a tím pádem se staly celkem povrchními a 2) mám docela problém s Kitty, protože mám podobně starou sestru a přijde mi, že se Kitty moc na svůj věk nechová (a nebo je moje sestra magor, to je asi pravděpodobnější...).... celý text
Illuminae
2016,
Amie Kaufman
Fakt nevím, jak napsat komentář, aby dával trošku logiku ( a bylo v něm co nejmíň spoilerů), takže to rozdělíme do několika bodů. 1) Obrovská poklona autorům, protože napsat knihu tímhle způsobem tak, že mě dokonale vtáhla do děje, musela být ohromná dřina. Při všech úryvcích z mailů, chatů, dokumentů, jsem viděla hlavní hrdiny, jako by byli přede mnou a zrovna ta slova psali. Dokázala jsem si jasně představit každý jejich pohyb, úšklebek, a to neskutečně oceňuju. 2) Dokonalé grafické zpracování. Obdivuju ty lidi, kteří se s tím piplali jen proto, aby z toho měli čtenáři co nejlepší dojem (jen mě bolelo, kolik papíru a inkoustu vyplýtvali - ach jo, na co myslím). 3) Hlavní hrdinové jsou úplně jiní, než jsem já, ale vůbec mi nelezli na nervy a docela jsem si je oblíbila. 4) Ano, byly tam drobné nelogičnosti, bez kterých se sci-fi tohoto rázu neobejde, a i když si o tématu umělé inteligence myslím své, SPIRO byl nádherně vykreslený. 5) A hlavní, co na knížce oceňuju, je to, že ve mně vzbudila spoustu emocí, i když jsem si říkala, že s těmi nakaženými to lehce přehnali (opravdu, nedoporučuju číst před spaním...). Řekla bych, že to není knížka pro každého, nicméně já jsem si čtení... no, je mi blbé říct užila, chvílemi mi to opravdu nedělalo moc dobře, ale zaujalo mě to a nemůžu se dočkat pokračování. A těm dvěma to strašně přeju :3 :)... celý text
Křišťálový meč
2016,
Victoria Aveyard
Křišťálový meč se mi líbil o dost víc než první díl. Ano, možná to nebylo po dějové stránce tak zajímavé, ale neskutečně se mi líbilo to, jak si autorka vyhrála s psychikou hlavních postav. Mare jsem chápala a dokázala jsem se s ní docela dobře ztotožnit (a to mě docela děsí...). Zaujalo mě, jak se snažila všechny chránit a vymýšlet plány, jak zachránit novokrevné a že to všechno dělala v přesvědčení, že dělá to nejlepší. Snažila se páchat dobro a ostatní na tom vždycky našli všechny chyby, co se tam najít daly, a bylo na ní vidět, že ji to zmáhá a že má co dělat, aby se z toho všeho nezbláznila. Nebyla žádná hrdinka, která by všechno zvládla levou zadní, ale vlastně mladá holka, která na sebe vzala obrovskou tíhu celého povstání, a snaží se tvářit, že je v pořádku. Ano, v mnoha chvílích jsem s jejím chováním nesouhlasila (já bych se s Calem takhle škaredě nepohádala. Já bych mu prostě s brekem padla do náruče!), ale vlastně pro ni mám pochopení a myslím, že patří mezi hrdinky, které bych ráda potkala a popovídala si s nimi. Zvlášť kvůli tomu konci. S Calem to mám podobně, v prvním díle jsem ho neměla ráda, zdál se mi nezajímavý, ale myslím, že děje v tomhle díle mu konečně vytvořily nějaký charakter, díky kterému získal moje sympatie jako Mare. Maven je podle mě jeden z nejlepších cooboovských záporáků, té osůbky, jenž zemřela na straně 366, je mi neskutečně líto, zvlášť kvůli Dianě, a opravdu se nemůžu dočkat dalšího dílu. Podle mě se autorka neskutečně zlepšila a jestli bude pokračování stejně zdařilé jako Křišťálový meč, tak se mám na co těšit. Pět hvězdiček za to, že je to jedna z nejlepších Young Adult knih, které jsem v poslední době četla.... celý text
Šťastně až navěky
2016,
Kiera Cass
Ach :3 bude mi strašně dlouho trvat, než se vyhrabu z té hromady té nejsladší a nejnadýchanější cukrové vaty, která na mě z téhle knížky vypadla :3 Opravdu jsem Ježíškovi vděčná. Selekci mám - kvůli pocitu, že jsem ve hromadě cukrové vaty, samozřejmě - strašně ráda a tohle mi udělalo velkou radost. Nejvíce mě zaujala povídka o Amberly a Clarksonovi a následně kousek Selekce z pohledu Maxona. Clarksona jsem někdy nenáviděla a někdy jsem měla chvilky, kdy jsem chápala, co se na něm Amberly líbilo. A když jsem dočetla Prince, byla jsem neskutečně zklamaná, že je povídka o něm tak krátká. Oba příběhy bych ocenila jako celou knížku. Ostatní povídky byly taky zajímavé, ale nevzbudily ve mně tolik emocí jako dvě výše zmíněné, i když Miláček se mi taky moc líbil. A pak bonusový epilog - no prostě, roztekla jsem se do karamelova :') Já se tak těším na The Crown...... celý text
Prokletý král
2015,
J.D. Rinehart (p)
Ono by se mi to líbilo víc, kdyby byli hlavní hrdinové starší, takhle mi to přišlo příliš neuvěřitelné a naivní. Nicméně, napětí nechybělo a po dalším dílu se podívám.... celý text
Dcera
2016,
Kiera Cass
Když jsem tuhle knihu četla ve škole, slyšela jsem od spolužáků: "Nechápu, jak se můžeš tak po..... z jedné knížky!" Abych byla upřímná, kdybych se viděla, říkala bych si to samé. Jenže prostě nejde v klidu sedět a přitom všechno prožívat s Eadlyn a jejími blízkými. Dcera mě dokonale vtáhla do děje. Nečekala jsem něco s extra hlubokou myšlenkou, Selekce je série na to, když chcete vypnout mozek a prostě se jen bavit, a přesně to jsem dostala. Ještě dlouho po přečtení jsem seděla a říkala si: "Kile by to měl vyhrát. Henri je sice sladký a moc bych mu to přála, ale podle mě nemá povahu na krá... tedy, pardon, prince chotě. A přála bych si, aby Erik byl pro Eadlyn něco jako Aspen pro Americu, po svatbě s Maxonem, samozřejmě. Prostě Kile je nejlepší... do háje, já tam chci být!" Nesmím zapomenout dodat, že jsem hrozně ráda, že jsem zjistila, co se stalo s vedlejšími postavami prvních tří dílů. Jen škoda, že jsem občas měla pocit, že čtu jen nějakou velmi vydařenou fanfikci... A ten konec... Přišlo mi strašně krásné, jak Aspen Maxona utěšoval, že mají mezi sebou takové krásné přátelství. A naší drahé královně moc držím palce! :)... celý text
Zkouška
2016,
Joelle Charbonneau
Podle textu na obalu očividně chtějí, aby se kniha srovnávala s Hunger Games, tak jim přání vyplníme. Asi se vykašlu na to, že to Hunger Games a Divergenci bylo příšerně podobné, to už jsem se tu dočetla, a navíc, když chcete napsat dystopii pro mládež, už nic moc lepšího nevymyslíte, jenže narozdíl od Zkoušky mělo Hunger Games hlubší myšlenku a bylo uvěřitelnější. Vraždy v HG měly sloužit k něčemu smysluplnému, tady mi to přišlo jako nesmyslné plýtvání nadanými lidmi. Nicméně, bylo to napsáno čtivě, do děje jsem se lehce vžila a přečetla za jedno odpoledne, ale HG to nesahá ani po kotníky a čtyři hvezdičky dávám s vědomím, že bych tím byla před pár lety bezpochyby unešená.... celý text
Virus
2011,
Kathy Reichs
Jen kdyby to nemělo tak nezajímavý začátek... Příběhu jsem přišla na chuť až po nákaze, pak jsem se ale od ní nemohla odtrhnout. Velmi příjemný příběh a mrknu se po dalších dílech :)... celý text
Mise
2013,
Allen Zadoff
Zajímavý nápad, dobře se to četlo a konec byl napínavý, ale až moc přitažené za vlasy. A docela mi vadily ty první věty kapitol v černém rámečku.
Elusion
2014,
Claudia Gabel
Moc se mi líbila myšlenka nebezpečí virtuální reality, bohužel celý příběh zazdily postavy. Jediná zajímavá postava s nějakým charakterem byl Patrik, k Regan jsem si nevytvořila téměř žádný vztah a Joshe jsem nesnášela. I přes to ppříběh docela pěkně plynul, jen mi vadí ten přešpříliš otevřený konec, ale celkový dojem z knihy není špatný.... celý text