Rup přečtené 555

Do černého 1994, Dick Francis (p)

Jako vždy (téměř), vítězně v cíli. Špička ve svých oborech - žokej i spisovatel krimi.

Deset malých černoušků 1988, Agatha Christie

Klasika z hlediska proslulosti, unikát z hlediska žánru i vlastní autorčiny tvorby. "Záhada zamčeného pokoje" dotažená ab absurdum. Doporučuji.

Akce L 1972, František Běhounek

Na příběhu jsou patrné některé silné vlivy. Jednak socialistická ideologie poplatná době vzniku románu, zadruhé zcela zřetelný vliv Foglarovek a Verneovek s tím, že zde chybí jakýkoli zlotřilec. Na to, že byl autor světově uznávaný badatel, mě zaráží značná naivita a nepřesnosti. I když to psal v době "velkých budovatelských úspěchů" ještě větších budovatelských děl (např. Bělomořsko-baltský kanál - dle různých zdrojů 30 tis. až 1/2 milionu mrtvých), bylo už v té době zřejmé, že tyto megalomanské stavby mají na přírodu spíše devastující vliv, namísto aby přinášely užitek. Jiná, z vědeckého hlediska dost zásadní výtka, se týká rotace Měsíce. On se totiž točí! A sice tzv. synchronní (vázanou) rotací, tedy stejnou rychlostí jako obíhá kolem Země, takže vidíme stále jen jeho jednu stranu. Takže kdyby jej roztočil ještě více, tak už tam neudrží ani argon, natož kyslík. Přínos naučný žádný, příběh fádní až nudný. Ovšem jako vitavita si pamatuji, že jsem jej coby kluk zhltnul jak malinu. No nedoporučím, ale tři bodíky dám.... celý text

Cílová rovinka 1993, Dick Francis (p)

Městečko u vody 1982, Bohumil Hrabal

Úžasná pozorovací schopnost, poetická duše, bohatá fantasie, květnatá mluva - co více si přát. Prostě pábitel.

Recept na štěstí 1981, Marie Kubátová

Krize středního věku. Leccos načato, mnohé nedořečeno, přičemž nemám na mysli závěr. Navíc prolog a epilog... řekněme zbytečné. Pro mě průměr.

Není římského lidu 1969, Jarmila Loukotková

Paní Loukotková má velmi "intelektuální" styl psaní, nepochybně pramenící z podrobného studia a obsáhlé znalosti látky. Osobně jsem se nikdy nedopracoval k tak hluboké analýze vlastního nitra, jakou vykazují spisovatelčiny hrdinové. Na druhou stranu jsem také nevyvraždil celou svou rodinu do sedmého kolena včetně širokého okolí, dokonce se ani s nikým takovým neznám. Zkrátka mně styl paní Loukotkové plně vyhovuje. Postavy jsou přirozené, děj poutavý, jazyk živý. Z hloubi duše a rád doporučuji.... celý text

Krátká paměť pana rady 2009, Arto Paasilinna

Nemůžu si pomoct, ale Stoletý stařík od Jonassona se mi líbil víc. Ovšem za přečtení to stojí, především proto, že se umí s humorem dotknout závažných témat. Doporučuji.... celý text

Kněz a ministrant 2002, Oscar Wilde

Autorův nekrolog, obhajoba čisté lásky v jakékoli podobě - v daném případě homosexuální a pedofilní. Ačkoli "Nesouhlasím s tím co říkáte, až do smrti budu hájit vaše právo to říkat." (Voltaire). Již tomu chybí příznačný Wildův sarkasmus, nicméně je to napsané, jak je u tohoto spisovatele a dramatika zvykem, skvěle.... celý text

Polib mne a zemřeš 1993, Ira Levin

Čínský bůh srandy, tedy "smíchu", Stery (vis níže), musí vzít v úvahu, kdy byla kniha napsána, a že v té době literatura thrillery zrovna neoplývala. Na druhou stranu uznávám, že je to produkt čistě komerční, bez jakýchkoli uměleckých ambicí. Nenadchne ani neurazí, ale dá se to číst. Do doporučených nedám, ale ty 3 hvězdy si zaslouží.... celý text

Bůh či Ďábel 1970, Jarmila Loukotková

Nevím co je nespravedlivého (Poutnice) na popravě masového vraha dětí, barona Gilles de Rais, ale souhlasím s tím, že život člověka spravedlivý není. Avšak ani anotace (odvážná vzpoura proti pokrytectví - vraždění neviňátek je vskutku nekonvenční činnost), ani autorka (hodný, ctnostný, spravedlivý) mě nepřesvědčili o tom, že už jako dítě netrhal mouchám křidélka a kobylkám nožičky, zkrátka, že nebyl asociální zrůda. Nic z toho však neubírá dílu na kvalitě. Doporučuji.... celý text

Manželská past 2014, Jennifer Probst

Téma velmi, ale velmi otřepané. Pominu-li ten nekonečný závěr, napsáno je to výborně. Jako moderní pohádku pro děvčata 8 do 108 doporučuji.

Každý den zázrak 1979, Bohumil Hrabal

A je to poetika. Ať si říká kdo chce co chce, poetika to je a krásná. Ovšem musíš k ní přistupovat jako ke starému vínu. Nejprve se jen tak zrakem pokochat, nasát vůni, poválet na jazyku. Pokud to však někdo jen nalije do hlavy, pak ... Doporučuji.... celý text

Zásah osudu 1998, Danielle Steel

Stín banyánu 2014, Vaddey Ratner

Pohádková revoluce. Snová genocida, Báseň šílenství. Až dosud jsem netušil, že peklo může být poetické. Pohlcující. Vřele doporučuji.

Zahrada lží 1995, Eileen Goudge

Výborně napsané. Poněkud mi vadí přemíra melodramatičnosti a již klasický happy end. Nicméně doporučuji.

Jak Francouzky hledají štěstí 2012, Jamie Cat Callan

Jsem na rozpacích. Má paní a vládkyně ji miluje (opravuji, miluje tak první třetinu), mně připadá jako óda na konzum a vlastní ego. Ztotožňuji se s mnohokrát v knize, i jinde, omílaným tvrzením: Štěstí je stav duše a k jeho navození stačí pouhé maličkosti. Ovšem z autorčiných závěrů mi vyplývá spíše důležitost stavu šatníku a jídelníčku.... celý text

Šepoty a lži 2003, Joy Fielding

První 2/3 knihy - zmarněný potenciál (péče a obětavost vs. popis permanentního mejdanu). To bylo maximálně na 2 hvězdy. Konec je na 5 *, a kupodivu jsem zas po dlouhé době byl pointou překvapen. Trpělivým čtenářům doporučuji, ostatní přijdou o docela příjemnou chuťovku.... celý text

Čínská císařovna 1998, Evelyn McCune

Určitě zajímavé počtení se spoustou dobových, místních a společenských reálií především s ohledem na život a postavení žen v podmínkách starověké Číny. Co mě však v románu vadí, je absence jakékoli dramatičnosti. Prakticky v každé kapitole je naznačena potřeba učinit zásadní rozhodnutí, které následně spočívá v uspořádání slavnosti, založení zahrady nebo vybudování chrámu, v lepším případě jakési soukromé mini vzpoury, v horším se nestane vůbec nic. Nuže, jsem na vážkách, ale asi nedoporučím.... celý text

Když v ráji pršelo 1985, Jan Otčenášek

Krásně poetické, poeticky krásné, Nezbývá než dodat: Banány jsou chuti mdlé. Doporučuji.