sagasir
přečtené 1207
Vina
2018,
Ferdinand Von Schirach
Zbytečné Zatímco autorova kniha Případ Collini byl klasickým románem nebo snad spíše novelou a byť nijak extra nepřekvapil, tak se jeho existence dala velice v klidu obhájit. Zato u Viny si tím tak jistý nejsem, ale předem říkám, že se jedná čistě o můj názor a kdokoliv jiný to může vidět naprosto jinak. Začnu kladem a to je krátký rozsah knihy. Konkrétně pak 200 stran a jazyk, kterým je kniha psaná. Ten je takový obyčejný a bez zbytečných složitostí. Ostatně by to k tomuto dílu ani nepasovalo. Teď už k tomu proč mně tato kniha přijde zbytečná. Přijde mi jako takový zbytečný pelmel o tom jak mi lidé dokážeme být divný a zlí. Já si pak říkám, ale musím říct, že je to snad něco nového? Určitě ne a tak proč to nezpracovat nějak jinak. Čtenářsky přívětivěji. Třeba vypíchnout jen dva, tři případy a kolem nich vystavět děj. Lépe by za mě vyznělo i vymyslet jednu hlavní zápletku a pak třeba, že si postava vzpomene v určité části na nějaké případy z praxe a pak se děj vrátí k hlavní lince. Takto to na mě opravdu působí jako by nás autor snad chtěl znovu informovat o lidské zvrácenosti a divnosti a to je vše. Za mě tedy opravdu nemusí. Zároveň tak nemusím dál rozebírat toto dílo, protože mi opravdu přijde poněkud zbytečné. Hodnotím ho pak 40 %. Abych však nekončil jen negativně, tak hned první povídka je kvalitní a překvapivá svou drsností a trošku i tou nenadálostí, že se ta hrozná věc stala jakoby z ničeho nic a ještě, že knihu přečtete díky jejímu malému rozsahu opravdu rychle. Tím pádem se tak můžete brzo vrhnout na další hodnotnější knihy.... celý text
Medvědín
2017,
Fredrik Backman
Poněkud vážnější Tak nám tedy pan autor oproti jeho předešlým knihám pěkně zvážněl. Nikterak to však nevadí, ale naopak tím jen ukazuje, že umí psát i jinak a myslím, že tím nejenom u mě stoupnul v ceně. Přesto se však nebojte i v Medvědínu nějaký ten humor najdete. Jen je tedy pravda, že o dost míň, než jste u autora zvyknutí. Naopak se nemusíte bát absence dobrého příběhu, který je skvěle zpracován a velmi rychle si na změnu oproti humorné notě u autora zvyknete. Velmi musím pochválit prostředí. Na čtenáře působí tak autenticky a přitažlivě až by se tam nejraději vypravil. Na maloměstě si každý hlídá to svoje a čeká, co se bude dít a zatímco mnozí žijí svoje stereotypní životy, tak mladí pořád věří, že něco dokážou a nějak se proslaví a s tím i svoje město. Medvědín pak tuto příležitost vidí v hokeji. Očekávání jsou velká a v takové atmosféře se pak může stát ledacos a taky se stane. Každá postava se s tím pak vypořádává po svém a to nám pak dohromady vytváří krásnou směsici všemožných charakterů. Právě na nich mimoto kniha také staví a je vidět, že si na nich autor dal záležet. Rychle si mezi nimi najdete své oblíbence či dokonce se v některé z nich sami poznáte. Dále se dá říci, že se jedná o takové pohodové čtení. Příběh, jenž člověka nenudí a krásně si plyne ke svému zdárnému konci. Dokáže zaujmout a vy jste zvědaví, jak vlastně dopadne. Rozsahově opět nic nového pod sluncem. Medvědín má 399 stran. Byť se děj odehrává ve Švédsku, tak jakoby i naši čtenáři poznávali určité momenty ze života na maloměstě. Backman se prostě dokonale umí vcítit do této atmosféry a naservíruje nám ji se vším všudy. Pokud se vám pak Medvědín líbil, tak všemi deseti sáhněte i po pokračování My proti Vám. Ještě vám dlužím hodnocení této knihy. Byť o dost vážnější, tak stále skvělý Backman a stále dokazuje, že Skandinávie a hlavně Švédsko nejsou jen velice kvalitní kriminálky. Za mě plných 100 %.... celý text
