sakro
přečtené 209
Trujkunt
2019,
Petr Sagitarius
Sypu si popel na hlavu. Ačkoliv jsem moravskoslezský patriot a milovník Těšínských Beskyd, existence Petra Sagitaria mi byla donedávna zcela utajena, přestože jeho první kniha vyšla už v roce 2019. Možná se ptáte, proč spojuji spisovatele právě s tou částí Beskyd na trojmezí ČR, Slovenska a Polska. Odpověď je prostá. Protože z tohoto kraje pochází, má k němu blízký vztah, důvěrně jej zná a proto tyto lokace využívá ve svých knihách. A mimo skvělého umění vystavění a vyeskalování děje právě realita prostředí dělá tyto kriminálky lepší a uvěřitelnější. Pan Sagitarius prostě užívá konkrétní místa, konkrétní ulice, reálné domy, obchody, hotely a restaurace. Pokud ta místa někdy navštívíte, můžete si říct, že právě tady se ta která scéna odehrála a bude vám jedno, že ten příběh byl pouhá fikce. Zvlášť když byl podpořen nejen místy, ale i reálnými příběhy, které se v minulosti na těch místech skutečně udály a byly jen lehce poupraveny pro potřeby autora. Knih vyšlo již sedm, každá z nich obsahuje jeden až tři příběhy. Já jsem se rozhodl číst je pěkně popořadě a dobře jsem udělal. Přestože jde o samostatné kriminální případy, přece jen každý obsahuje někdy drobné, jindy podstatnější odkazy na příběhy předešlé. Bez jejich znalostí bych se sice obešel, ale určitě by se mi děj chápal hůř. První z knih je právě Trujkunt obsahující příběhy tři. Poznáme v nich Romana Sarana, drsného, spravedlivého, ale i zranitelného vyšetřovatele, který žije svou prací, ale neví ještě úplně přesně, co se svým dalším životem. Ale mimo něj i další kriminalisty a techniky z ostravské mordparty. Co je však příběhům společné, je místo, a to je právě to trojmezí u Jablunkova. Každopádně jsou to jedny z nejlepších knih, v současnosti oblíbeného žánru krimi, které se mi dostaly do rukou. Mám už poctivě nachystány všechny doposud vydané a těším se na ně. Vřele doporučuji.... celý text
Divocí sekáči: Šumava 1947
2022,
Martin Sichinger
Jak už jsem uvedl u dřívějších autorových knih, mám pro psaní pana Sichingera slabost. Přesto však považuji tuto knihu za o fous slabší než ty předchozí. Co se týká použitých faktů vztahujících se k poválečnému (do)osídlování Šumavy, pak nemám co vytknout. Panoptikum všech možných národů, profesí, povah, politických názorů je vykresleno skvěle. Rumunští Slováci se všemi jejich pověrami jakoby ani nepatřili do 20. století. Ale věřím, že je to předložení reálného obrazu té doby a toho místa. Vždyť jen zmínka o možnosti nákazy malomocenstvím je až málo uvěřitelná. Přitom je doloženým faktem, že v Rumunsku a americké Louisianě byly ještě relativně donedávna poslední izolační tábory s pacienty trpícími tímto onemocněním. Trošku se mi však vytrácely reálné možnosti příběhu jako takového. Četlo se to však dobře a to je nakonec to nejdůležitější. Ne každý čtenář přece musí být bezmezně nadšen ze všeho, co autor napíše. Já jsem vám svůj názor sdělil a nic to nemění na faktu, že už teď se těším na další knihu pana Sichingera.... celý text
Kde jsi, když nejsi
2023,
Radka Třeštíková
Pár knih od Radky Třeštíkové jsem už přečetl a moc se mi líbily. Tuhle jsem z nějakého důvodu už poměrně dlouho odkládal. Proč, to vlastně ani přesně nevím. Nejspíš pro ty poměrně rozporuplné reakce a hodnocení od čtenářů, kteří sáhli po knize dříve než já. Moje obavy však byly absolutně zbytečné a neopodstatněné. Román je po literární stránce naprosto skvělý, přesto rozpolcené reakce chápu. Věřím, že pro někoho už může být množství použitých vulgarismů za hranou a ani prostředí, do kterého se hrdinka dostala a které před svými blízkými obhajovala, pro ně není úplně košer. Já ji však v podstatě chápu a spíš obdivuji, že ve vztahu s někým, jako je Marek vydržela tolik let. Myslím si dokonce, že soužití s takovýmto manipulátorem svým způsobem může i ospravedlňovat myšlenku na vraždu. Tohle je samozřejmě myšleno jako nadsázka. Autorka opět nezklamala. Rozvržení děje, netradiční řazení kapitol, to vše je brilantní. Přesto si však nedovolím obecně tuto knihu doporučit. Věřím, že jsou čtenáři, u kterých bych mohl narazit. Každý ať se rozmyslí sám.... celý text
Veronika v Dubaji
2017,
Veronika Klesnilová
Na to, že je autorka literární amatérkou, je kniha velmi slušná, zajímavá a čtivá. Nenechejte se zmást názvem. O Dubaji a životě v něm se v knize nedozvíte naprosto nic. Není se však co divit. Stejně jako u dopravních letadel, i u posádek platí, že pro letecké společnosti vydělávají pouze tehdy, když jsou ve vzduchu. U posádek zřejmě ještě trochu více, neboť doba jejich „použitelnosti“ je nesporně kratší než životnost strojů. Ovšem o pikanteriích a zákulisí ze života palubního personálu se dozvíte hodně. O povahách jednotlivců, ale i o povahách národů. Někdy k zasmání, někdy k ráně pěstí (samozřejmě že cestujícímu). Knihu doplňují krásné celostránkové fotografie z navštívených destinací. Takže jedinou chybou je pro mě délka vyprávění z období aktivní služby Veroniky u Emirates.... celý text
33 mužů, 69 dní, 688 metrů pod zemí
2011,
Jonathan Franklin
Tuhle knihu jsem vyhledal až na základě shlédnutí filmu. Zůstat v dole pár set metrů od povrchu je hrůza sama o sobě. Navíc když postižení velice dobře ví, že důl je v nejsušší poušti na zemi poměrně dokonale odřezán od okolního světa. Je jim jasné, že možnosti záchrany budou tedy velmi omezené. Přesto se rozhodli bojovat a udělat snad i nemožné. Ti dole i ti nahoře. Film mě zaujal, ale přesto z něj byla cítit amerika. Kniha je mnohem syrovější. Je ale nutné si uvědomit, že nejde o příběh, nebo slušný scénář. To všechno se opravdu stalo, to všechno ti lidé museli prožít a zvládnout. Myslím si, že kniha to zachytila velmi věrně.... celý text
Útěk do divočiny
1999,
Jon Krakauer
Úchvatný příběh se slabším literárním zpracováním. I po této knize jsem sáhl až po shlédnutí filmu. Příběh dobrodruha, kterému se stala Aljaška láskou i hrobem. Divočina neopatrnost a lehkovážnost nepromíjí. Při sledování filmu mě místy mrazilo, bohužel při čtení jsem se často ztrácel v nepodstatnostech. Jsem rád, že jsem si knihu přečetl, protože mi filmový příběh trochu rozšířila. Ale je to ten jeden z mála případů, kdy se na film znovu podívám rád, ale ke knize se určitě nevrátím.... celý text
Mluvící balík
1983,
Gerald Durrell
Knihy Geralda Durrella jsem měl rád vždy, provázely mě celým životem. Kdykoliv jsem si mohl otevřít knihu v kterékoliv její části a jen tak si chvíli počíst. U naprosté většiny jeho knih totiž nešlo o děj, ale spíš o souhrn příběhů a zážitků. Mluvící balík je však přece jen jiný. Je určen dětem, jen si nejsem úplně jistý, zda i těm současným, vychovaným mnohdy na absolutně nevkusných japonských a amerických kreslených seriálech a potřeštěných počítačových postavičkách. Já ji určitě budu svému vnukovi číst a věřím, že se mu bude líbit. Navíc, když budou jeho představivost a fantazii podporovat nádherné ilustrace Adolfa Borna. Máte-li tu možnost, čtěte ji svým dětem a vnukům také.... celý text
Soudce a jeho kat / Podezření / Slib
1989,
Friedrich Dürrenmatt
Kdysi dávno jsem viděl černobílý film Stalo se za bílého dne. Naprosto mě fascinoval a na jeho základě jsem si našel i knihu (v této trilogii se jedná o Slib). To jsem samozřejmě ještě nevěděl, že Dürrenmatt napsal k filmu nejprve scénář a až po jeho natočení a velkém ohlasu napsal samotnou knihu. To je vlastně můj příběh o objevení tohoto autora. Pak už jsem jen vyhledával další a další jeho romány a stal se jedním z mých nejoblíbenějších spisovatelů. Celý tento hodnocený soubor je naprosto fantastický, rád se k němu opakovaně vracím i po letech a vždy mě znovu osloví. Pro mě byl Dürrenmatt nadčasový autor a rád jej doporučuji všem čtenářům, kteří májí rádi knihu, jež má hloubku a myšlenku, a nehledají pouze potištěný papír k zahnání dlouhého času.... celý text
Spalovač mrtvol
2017,
Ladislav Fuks
I tuto knihu jsem kdysi dávno vyhledal až na základě shlédnutí skvěle natočeného filmu s Rudolfem Hrušínským v postavě Karla Kopfrkingla. Začetl jsem se a zjistil jsem, že kniha je minimálně stejně výborná jako film. Pak už jsem začal hltat knihy Ladislava Fukse jednu za druhou a stal se z něj jeden z mých nejoblíbenějších autorů. Jeho knihy mě provází celý život a čas od času prostě po některé znovu sáhnu a oživím si ji. Spalovače mrtvol už jsem také četl opakovaně. Při každé četbě objevím něco nového. Popis vývoje povahy a posunu názorů a myšlení pana Kopfrkingla považuji za naprosto brilantní a jen těžce s něčím srovnatelný, a není to dáno jen dobou, ve které se román odhrává. Podobné posuny některých jednotlivců, snad jen s trošku jiným vyústěním, bychom mohli najít v kterékoliv politické epoše naší republiky. Je to prostě příběh, který sice vyšel poprvé už v roce 1967, ale dodnes nám má co říct a dodnes bychom se z něj měli učit. Jednoznačně doporučuji.... celý text
Příběh lvice Elsy
1972,
Joy Adamson
Tohle je kniha mého dětství. V té jsem si prohlížel fotografie z exotické a nedostupné Afriky, s tou jsem chodil večer spát. A pokud si vzpomínám, tak to bylo podobné u většiny mých vrstevníků. Časem přišly jiné zájmy a kniha se mi vytratila. Před pár týdny však ČT odvysílala nádherný dokument Zrozena pro Afriku, věnovaný životu a smrti autorky této knihy, paní Joy Adamsonové. To byl pro mě popud, abych si knihu znovu našel a ponořil se do vyprávění o životě nerozlučných přítelkyň Joy a Elsy znovu. A musím přiznat, že mě to okouzlilo znovu. Nádherný příběh, i když už dnes samozřejmě vím, že s tragickým koncem pro Joy. Alespoň toho jsem byl v mládí ušetřen. Ale takový už je život a nikdo předem neví, co nás v něm čeká. Já jsem se vrátil do dětství a za to autorce děkuji, i když už jen tam nahoru.... celý text