sakro přečtené 183

Hotelové legendy Švýcarska: 33 příběhů, výletů, specialit 2022, Petr Čermák

Máte rádi Švýcarsko, jeho nádhernou přírodu, skvělá sportovní střediska nebo perfektně fungující síť železnic a zubaček? Pak byste neměli nechat tuto knihu bez povšimnutí. Důvodem jejího vzniku je seznámit čtenáře s historií i současností těch nejprestižnějších švýcarských hotelů. Těch, ve kterých se zřejmě nikdy neubytujete. Leda by vám nevadilo, že za jedinou noc můžete zaplatit třeba i tolik, co vám vystačí v pětihvězdičkovém hotelu v centru Prahy na několik týdnů. Několik z nich jsem si zvenku prohlížel osobně, ale už na parkovišti poznáte, že pravděpodobně nejste cílovou skupinou majitelů a hotelového personálu. Váš rodinný vůz sice vyšší, ale přesto jen střední třídy, vypadá nepatřičně mezi Rolls Royci, Ferrari, Bentleyi či Maserati kolem vás. V obyčejných Teslách dorazili ti buď méně movitější, nebo ti, kteří jsou zcela bezdůvodně přesvědčeni o tom, že zakoupením automobilu této značky pomáhají zachraňovat ekosystém naší planety. Jen jednou jsem neodolal a využil, když už ne ubytování, tak alespoň restauraci horského hotelu Kulmhotel Gornergrat nad Zermattem. Prostě zážitek s výhledem na úchvatný Matternhorn. Ale vraťme se ke knize. Polygraficky nádherně zpracovaná publikace, která sice obsahuje spoustu fotografií, ale i tak bych si jich představoval k prezentaci exteriéru a interiéru hotelů více. To je pro mě důvodem absence jedné hvězdy v hodnocení. Co je naopak naprosto skvělé, jsou u každého hotelu uvedené Tipy v okolí včetně odkazů na internetové stránky, na kterých si rozšíříte vědomosti o tom, co vás v knize zaujalo. Informace o hotelech jsou zpracované čtivou a zajímavou formou. Rád jsem ty hotely poznal alespoň touto formou. Prostě „Švýcarologům“ určitě doporučuji.... celý text

Hotýlek 2015, Alena Mornštajnová

Neuvěřitelně uvěřitelné propletence osudů postav. Tohle byla pro mne poslední z doposud dostupných knih této spisovatelky. Věřím, že ne každou knihou se autor zavděčí všem, ale přesto mě překvapilo poměrně velké množství dosti chladných recenzí. V mnohých knihách jiných autorů je čtenář nucen prokousávat se spoustou „vaty“ která neobohacuje, ani neposunuje děj a slouží pouze k navýšení počtu stránek a tedy k vyššímu honoráři autorovi. To není myšleno hanlivě, někdy se jedná i o výborné knihy. Jen je to prostě fakt. V knihách Aleny Mornštajnové se s ničím podobným nepotkáte. Tedy i v Hotýlku má autorka naprosto pečlivě promyšlenou každou scénu. Každá věta a někdy i každé slovo mají svůj přesný účel a svůj smysl, o čemž se vždy můžeme spolehlivě přesvědčit někdy o pár stran, někdy o pár desítek stran dál v textu. Za sebe tedy hodnotím knihu jako naprosto skvělou a byl bych vděčný za větší množství spisovatelů, kteří předloží čtenáři takto pečlivě, až puntičkářsky připravený příběh. Jediná a pro děj naprosto nepodstatná nepřesnost je přiřknutí Škodě 100 rok výroby 1964, přičemž se tento vyráběl až od roku 1969. Ale také mohlo jít pouze o tiskařský překlep a typové označení mělo být 1000. V tom případě by bylo vše v pořádku. Každá kniha paní Mornštajnové je úplně jiná, ale přesto mají něco společného. Všechny jsou totiž skvělé a právě v tom je její největší umění. Závěrem mi nezbývá, než jí opět poděkovat za spoustu příjemných chvil strávených nad perfektní knihou. Samozřejmostí je, že stejně jako její ostatní tituly i Hotýlek vřele doporučuji.... celý text

Žil jsem mezi malomocnými 2010, Neil White

Tohle byla opravdu velmi zvláštní kniha. Zvláštní myslím v dobrém slova smyslu. Je hodně knih, které vás v okamžiku čtení zaujmou, ale po čase, když ji třeba někde zahlédnete, si nejste schopni vybavit, o čem vlastně byla. Já jsem tuto knihu četl už před mnoha lety, teď jsem se k ní vrátil a zjistil jsem, že mi v paměti utkvěly celé pasáže. To svědčí ne třeba o kvalitě knihy, ale určitě o hloubce prožitku autora a o myšlence. Kdysi jsem se při svých cestách pohyboval v bezprostřední blízkosti této věznice u břehů Mississippi v Louisianě a po setmění mi v kempu pobíhaly kolem stanu desítky pásovců, které prý malomocenství šíří nebo přenáší. Opravdu zvláštní pocit. Možná proto jsem se dokázal tak dobře vcítit do myšlení, do pocitů, i do počátečního strachu autora. Po stránce stylistické má kniha své mouchy. Ty jsou ale naprosto nepodstatné, protože její silou jsou pocity a prožitky. Budete-li mít tu možnost, přečtěte si ji. Uvidíte, že i v zemi neomezených možností se můžete nečekaně ocitnout v pochmurných místech, které v českých věznicích nepotkáte.... celý text

Smrt v recepci 2019, Daniela Mičanová

Od autorky moje první, zcela náhodně vybraná kniha. Obsahově i dějově slušné, celkem mě bavily zlomy a zvraty děje, někdy více, někdy méně čekané. Narozdíl od jiných recenzentů mi nevadilo použití hantecu jako takové. Koneckonců to k Brnu a okolí patří. Spíš jsem měl problém s faktem, že každý kdo v knize hantecem promluvil se rázem zařadil do skupiny postav v rozmezí duševně slabší až debil. Pokud bych byl brňák a měl k hantecu vztah jako ke své oblastní historické specifice, asi bych se cítil uražený. A zřejmě právem. Mimo této výtky mi však na knize nevadilo celkem nic. Někde jsem se pobavil, někde i zasmál, což není u detektivek úplně běžné. Doporučení bych knize určitě nedal, ale pokud hledáte něco pro ukrácení dlouhé chvíle třeba na cestách, nebo na dovolené, tak po ní klidně sáhněte.... celý text

Duchové Šumavy 2012, Martin Sichinger

Myslím si, že tohle je naprosto nedoceněná kniha. Přestože je to "pouze" román, je začleněn do přesných reálií poválečného pohraničí. Navíc pohraničí, které se se stále rostoucím politickým vlivem komunistů stalo prostorem, který je potřeba vyčistit od všeho zla a zabezpečit tak neprostupnou bariéru oddělující Česko od nenáviděného a roztahovačného imperialistického Německa ovládaného americkými výzvědnými službami. Pan Sichinger dokázal uvést na pravou míru představy o poválečném pohraničí nalinkované na dlouhá desetiletí českému čtenáři panem Kalčíkem a jeho Králem Šumavy. Všechno to bylo trochu jinak, mnohem krutější a mnohem prozaičtější. Kolik odsuných rodin pašováním jen zachraňovalo svůj vlastní rodinný majetek. Kolik jednotlivců a rodin využilo tuto nebezpečnou zelenou hranici pro odchod do ciziny jen proto, že žádná jiná již neexistovala a přitom bylo mnohým jasné, že po uchopení moci diletantskými komunisty budou mít problém zachránit svou svobodu a mnohdy i život. Kolik českých rodin muselo opustit Šumavu přesto, že tady žili, hospodařili a podnikali po staletí jejich předkové. Komunisti z nich však měli strach. Pro ně bylo výhodnější přivléct sem slováky a rumunské Romy kteří neměli ani ke krajině, ani k majetku žádný vztah, pouze se tady otočili a dokončili devastaci ze které se Šumava vzpamatovala až pádem komunistického režimu. Určitě je to kniha, kterou doporučuji. A panu Sichingerovi mohu jen poděkovat za jeho nezměrné úsilí, které musel při sběru faktů vynaložit.... celý text

Myšlenky za volantem 2 2024, Marek Eben

Před měsíce jsem hodnotil první díl fejetonů Marka Ebena, dnes jsem dočetl "dvojku". V podstatě stejná kniha = stejné hodnocení. Nádherná čeština, skvělé postřehy a hlavně dokonalé umění je čtenáři podat humornou formou tak, aby nejen zaujaly a nutily k zamyšlení, ale i pobavily. To se autorovi podařilo skvostně. Někdy jsem měl pocit, že jezdí se mnou v autě a bydlí se mnou v bytě. Ale ten pocit určitě nemám jen já. Vždyť pan Eben vlastně jen pojmenovává dennodenní situace běžného člověka. Jen trošku mi vadí (a to i u prvého dílu), že fejetonky nemají své názvy, ale jen data. Při zpětném listování se jednotlivé postřehy špatně dohledávají. Každopádně však vřele doporučuji jako spolehlivý lék na splín, chmury a špatnou náladu.... celý text

Osm 2017, Radka Třeštíková

Styl psaní paní Třeštíkové mi narozdíl od některých recenzentů přede mnou vyhovuje. Vypravěčský jazyk je poměrně úsporný, ale přesný a hlavně čtivý. Moc se mi líbilo prolínání myšlenky s přímou řečí. Tak totiž v komunikaci funguje naprostá většina z nás. Nevyřčená myšlenka se někdy více a někdy méně liší od toho, co svému protějšku nakonec sdělíme. Také mě zaujaly postupné změny pohledu na jednotlivé postavy, změny jejich uvažování a chování. Děj byl zajímavý, ale přece jen mi trošku vadilo jeho překombinování. To by tak ale bylo to jediné, co by za mne stálo za výtku. Závěrečná slova švédského kapitána letadla nechala příjemně otevřený závěr a rozproudila fantazii každého čtenáře pro vytvoření vlastního konce příběhu. Trochu se rozptýlím jiným žánrem a brzy určitě sáhnu po autorčině další knize.... celý text

Palec a tichá voda 2023, Jarmila Pospíšilová

Před časem jsem hodnotil knihu Pod Palcem. Jedná se o detektivní řadu, kterou spojuje bývalý kriminalista a současný starosta Viktor Palec. V závěru komentáře jsem uvedl, že tato jedna kniha stačila a po dalších už asi delší dobu nesáhnu. Přesto jsem se rozhodl dát paní Pospíšilové jakousi šanci na reparát a musím přiznat, že jsem svého rozhodnutí nelitoval. Palec a tichá voda je detektivka velmi solidní, jako by ty dvě knihy snad ani nepsal jeden člověk. To je samozřejmě nadsázka. Třeba u psaní první knihy neměla autorka dobré období, ale je taky možné, že jsem ho při čtení neměl já. Každopádně Palec a tichá voda má u mě pochvalu a reparát se tedy autorce povedl. Každopádně měním svůj dřívější závěr a až dostanu chuť přečíst si nějaké krimi, rád po další knize paní Pospíšilové sáhnu.... celý text

Lanovka nad Landekem 2020, Petr Čichoň

Skvělá kniha, i když uznávám, že vzhledem k použitému dialektu je pro větší část národa jen těžce pochopitelná, případně nepochopitelná vůbec. Dialekt však není důvodem jediným. Dalším je oživování velmi spletité historie kousku území, do jehož dějin tak těžce zasáhli němci a poláci a z toho důvodu je tak trošku vyčleňováno i z národa českého. Prajzáci jakoby patřili všude, ale zároveň v podstatě nepatří nikam. Každopádně já za skvělou považuji tu knihu právě z těchto dvou důvodů. Připomínání historie není nikdy dost a oživování jazykových specifik ostravska, opavska a těšínska je pro patriota severu moravy nezbytností. Nenápadná kniha, ale stejně jako Ambo nebo R47 vřele doporučuji.... celý text

Myšlenky za volantem 2020, Marek Eben

Skvělé postřehy o životě a o relativně velkých věcech, ale i maličkostech, které nás obklopují. Některé nám život zpříjemňují, některé slušně řečeno znepříjemňují. Fejetonky, které pohladí duši a zároveň nutí k zamyšlení. Laskavý a inteligentní humor Marka Ebena a jeho nádherná čeština nemůže neokouzlit snad žádného čtenáře. Vřele doporučuji. Máte-li jakékolv chmury, sáhněte po této knize a nemůžete udělat chybu.... celý text

Bezpečná rychlost 1975, Zasada Sobieslaw

Udělal jsem si radost a knihu jsem si koupil jako sentimentální vzpomínku na mládí, kdy jsem se učil řídit. Přestože vznikla v době motoristického pravěku jsem přesvědčen, že co se týká techniky jízdy a zvládání vozidla i v těch nejneočekávanějších situacích, lepší jsem nečetl. Sobieslaw Zasada byl v té době velikým pojmem v evropských motoristických soutěžích. Já jsem tehdy knihu studoval tak vehementně, až se mi začalo brožované vydání rozpadat. Co bylo možné, vyzkoušel jsem si i na silnici a možná, že kniha přispěla k tomu, že jsem za celých padesát let nebyl účastníkem jediné dopravní nehody, přestože jsem po cestách domácích, evropských i zaoceánských najezdil pěkných pár kilometrů.... celý text

Vražda v lázních Skalka 2013, Jarmila Pospíšilová

Tak jsem zase jednou sáhl po krimi od paní Pospíšilové, a to po knize ze série s vyšetřovatelem Klenským a jeho přítelkyní Marií. Čtu autorčiny knihy tak, jak mi přijdou pod ruku, takže na nějakou posloupnost ve vývoji osudů a vztahů hlavních postav moc nehraji. Ale orientuji se a to mi stačí. Vražda v lázních Skalka se vyvedla poměrně slušně, příběh je čtivý a má logický spád, autorčin jazyk je příjemný. Navíc jsem kvitoval s povděkem skutečnost, že Marie tentokrát zasahovala do vyšetřování jen minimálně a kriminalisté by došli k řešení stejně rychle i bez ní. To podle mne zvyšuje reálnost příběhu. Jednoduše solidní kniha k pobavení a odreagování.... celý text

Velká knedlíková kuchařka: Veletucet knedlíků v české kuchyni 2020, Jana Florentýna Pišová

Knedlíky na různý způsob miluji, takže jsem logicky nemohl odolat ani této publikaci. Nezklamala, ba naopak, inspirovala a na některé pokusy už se opravdu těším. Kniha je nádherně zpracovaná, přehledná a v knihovně jí poskytněte dobře dosažitelné místo. Budete se k ní totiž často vracet.... celý text

Východní Krušné hory 2019, Jiří Svoboda

Nádherně zpracovaná kniha doplněná obrovskou spoustou perfektních fotografií pana Svobody. Určitě nezbytnost pro ty, kteří se rozhodují začít Krušné hory objevovat, ale jistě ji ocení i znalci tohoto pohoří, kterým nabídne k poznávání další a další zajímavá místa. Pokud se pro ni rozhodnete, už ji budete jen těžce shánět v běžné knižní distributorské síti, ale stále vám ji rádi zašlou přímo z nakladatelství Imagine Media.... celý text

Homunkulus 2019, Jindřiška Ptáčková

Hodně čtu večer před spaním a občas se mi stane, že narazím na knihu, u které si stále říkám „ještě jednu kapitolu a jdu spát“. Ale pak dám ještě jednu a ještě jednu a ještě jednu …. Určitě to znáte sami. A přesně tohle se mi stalo u této detektivky. Jasně, že to není žádný literární skvost, nad kterým by bylo třeba sednout na zadek, ale je to moc dobře napsané, příjemný jazyk, slušný spád děje. U knihy pro oddech mi tohle vlastně stačí. Od autorky je to má první kniha, ale určitě si rád udělám čas i pro další.... celý text

Hrad Sovinec 2007, Tomáš Niesner

Tahle kniha se opravdu povedla a musím říct, že málokterý z českých a moravských hradů a zámků se může pochlubit tak zdařilou prezentací. Přehledná a odborně, ale přitom čtivě popsaná historie hradu doprovázená množstvím fotografií s popisky v češtině, polštině, angličtině a němčině. Je vidět, že pokud je vůle, může být kvalitně udělaná i kniha s relativně malým nákladem a velmi omezeným způsobem distribuce. Zájemcům o historii hradů opravdu doporučuji.... celý text

Destrukce 2021, Stanislav Biler

Někteří čtenáři ve svých recenzích uvádí, že není jednoduché knihu Destrukce číst. Určitě mají pravdu. Já si ale myslím, že bylo hlavně hodně těžké, ji napsat. Pochopení či nepochopení druhého, úvahy nad smyslem života, nulová důvěra v sebe samotného, porovnávání jednotlivých existencí zdánlivě bez ladu a skladu. To vše občas proloženo byť drobnou, ale přesto hlubokou poznámkou nebo zajímavým poznatkem. Prostě trocha sarkasmu, trocha nadsázky, podobenství a spousta pravdy. Kousek té pravdy nebo realistický poznatek najdete téměř na každé stránce. Jen je nutno číst pozorně a soustředěně, jinak se vám kouzlo té knihy vytratí. Já jsem si ten čas udělal, při čtení jsem se nenechal rozptylovat ničím jiným. Občas jsem se i kousek vrátil, abych si daný postřeh vychutnal. Možná i to je ten důvod, proč mě Destrukce tak zaujala. Přesto se však neodvažuji generalizovat doporučení k přečtení. U této knihy totiž platí mnohem víc než jinde, že je třeba k ní dospět (a tím nemyslím jen odžité roky).... celý text

Kratke zobaky: Jak se mluvi na Ostravsku 2024, Alžběta Štenclová

Jednoduše geniální. V pravém slova smyslu se sice nejedná o knihu, tak jak si většina z nás knihu představuje. Tedy jakýsi příběh, děj, myšlenku, poselství .... To vše chybí. Ale je tady duch, podstata a entita obyvatel části naší republiky - opavska, ostravska a těšínska. Tedy oblasti, kde mluvíme kratce, bo neni čas. Čtu a slyším sám sebe. Jelikož jsem služebně procestoval celou naši zem, s úsměvem vzpomínám na okamžiky, kdy jsme třeba u piva dávali k dobru specifické krajové výrazy a ostatní vůbec netušili, která bije. Tahle publikace je prostě moje mládí, můj život, moje rodina a já za ni autorce moc děkuji. Hlavně za odvahu něco podobného vydat. Ale koneckonců: Kdo se boji, sere v sini (v překladu: Bez odvahy ničeho nedosáhneš). Jo a hvězdiček dávám 6 :-)... celý text

Pastvina zmizelých 2014, Václav Erben

Prostřednictvím zelené edice Původní česká detektivka občas objevuji nové české spisovatele krimi. Někdy lepší, někdy horší. V případě Pastviny zmizelých však o žádné objevování talentů nešlo. Václav Erben je v krimi literatuře pojem. Bohužel tedy byl. Ale vlastně stále je a myslím, že ve svých knihách ještě dlouho bude. Jeho postupná stavba příběhu, seznamování se všemi osobami jen tak jakoby mimochodem, to vše je naprosto skvělé. Předčasné odhalení pachatele čtenářem v podstatě nepřichází v úvahu, odhalení a vysvětlení přichází opravdu až na posledních stránkách. Jako krimi příběh tedy téměř geniální. Několik knih jsem již před dlouhým časem četl, a jelikož si je už zcela samozřejmě nepamatuji, rád se k nim vrátím. Milovníkům žánru doporučuji nejen Pastvinu zmizelých, ale vlastně všechny jeho knihy.... celý text

Tiché roky 2019, Alena Mornštajnová

Život je nespravedlivý :-). Zatímco paní Mornštajnová předkládá svým čtenářům další a další naprosto skvělé romány, já jen velmi těžce hledám k hodnocení jejích příběhů nové superlativy tak, abych nebyl nucen stále se opakovat. I Tiché roky je totiž bezesporu nutno hodnotit jako úžasnou knihu, která ve čtenáři zcela jistě zanechá nesmazatelnou stropu. A to i přesto, že se jedná v podstatě o úplně jednoduchý příběh jedné úplně obyčejné rodiny. Podobný by asi ve svém okolí našel mnohý z nás, ale uvést ho tak skvělým způsobem do literární podoby, to je malý zázrak. Proto musím nakonec i sám sobě přiznat, že jsem sobec, protože vím, že paní Mornštajnová v současné době poskytuje svůj talent svým i ostatním dětem ve formě pohádkových příběhů a bude tedy asi nějakou dobu trvat, než se my, dospělí, dočkáme něčeho nového.... celý text