Selket
přečtené 571
Kniha dohadů
2017,
Erika Swyler
Trochu mi to připomíná knihy od Erskinové, ale tady mnohem, mnohem míň utahané, i když je fakt, že konec by si zasloužil trochu větší spád. Některé vztahové posloupnosti byly na sílu našroubované, ale co chci vyzdvihnout je atmosféra, kterou kniha má. Je hutná, smutná, tajemná a pro mě velice příjemná.... celý text
Čaropisci
2020,
Robert Jackson Bennett
Základy html a css programování jako podklad pro fantasy svět? Ale jo, proč ne? Podobně tomu bylo i v knize Dům u vycházejícího slunce, ale tady bych řekla, že mnohem lépe pojaté i provedené. Pořád tu cítím vliv S.Eriksona, bez zbytečného filozofování. Znovu (stejně jako v trilogii Města) vzal Bennett známé koncepty (robotika, mission impossible, superhrdiny) a frknul je do jednoho žánrově stálého celku s novými náhledy. Samozřejmě se tu najde pár logických přešlapů, za půlkou to trochu zaskřípe a některé věci by postavám mohly dojít mnohem dřív...ale co...Já to prostě žeru!... celý text
Výpadek systémů
2019,
Martha Wells
Taková sc-fi jednohubka. Svižná novelka, která měla ale, podle mě, mnohem větší potenciál. Přeci jen by příběhu o bio-robotické jednotce sestavené k aktivní ochraně subjektů, který nabourá svůj systém mimo jiné taky proto, aby si mohl stahovat neomezené množství seriálů, mnohem víc slušel trochu kulhánkovský styl.... celý text
Hon na Cassandru
2020,
Lisa Kleypas
Tohle je taková odpočinková četba, žádný stres a žádný shon, jen trochu škoda, že nad Lisou Kleypas musím vždycky odpočívat až do raního kuropění :-) Mimochodem, co má překladatelka s tím sardonickým pohledem?... celý text
Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu
2017,
Becky Chambers (p)
Čtivé, vtipné, chytré a čas od času emocionální, ale na můj vkus až moc roztříštěné.
Literární spolek Laury Sněžné
2015,
Pasi Ilmari Jääskeläinen
U předposlední kapitoly jsem se s hrůzou obávala, že to celkovým spěchem jen podrazí nohy úžasně Gaimanovskému příběhu, ale nakonec mi celkový dojem z knihy závěr nezkazil. Souhlasím ale s názorem, že by kniha mohla být trochu delší. Některé věci jsem prostě nedokázala pochopit jinak než prostě nedořešené a ne jen tajemně otevřené...... celý text
Strážce duší
2020,
Deborah Hewitt
Ne, tohle opravdu ne. Finská mytologie z rychlíku, spousty nelogicky vyhrocených situací a oslích můstků, jednou něco platí, pak už je to jedno, hlavní hrdinka IQ tykve, ale sebevědomí až na půdu, humor vytvářený tisíckrát provařenými fórky, a pak jsou tu takové ty věci jako rozdíl mezi nepromokavým pláštěm (pršipláštěm) a koupacím pláštěm (ano, já vím, že má postava fóbii z vody, ale jestli se sprchuje v nepromokavém plášti, tak s ní nechci trávit čas v nevětrané místnosti) a rozdíl mezi transfúzí a transplantací kostní dřeně...dala jsem tomu 250 stran a myslím, že mám dost.... celý text
Zahrada kouzel
2010,
Sarah Addison Allen
Romantické, lehce magické a...docela nudné. Postavy jednaly velice šablonovitě, děj byl od začátku naprosto jasný. Mě to u většiny romantických knih nevadí, ale tady to bylo asi už moc. Nemohla jsem se vyhnout srovnání s Practical Magic (známé jako film Magická posedlost), které ale bylo trochu napínavější. Tady mě bavila tetička s dárečky a drzá jabloň.... celý text
Zítřek ti nikdo neslíbil
2020,
Kateřina Karolová
Především bych chtěla říct, že knize nejvíc škodí označení thriller - protože by stačilo před tohle slovo vložit Mysteriózní a našel by svoje čtenáře mnohem snáz. Musím vyzdvihnout atmosféru (zvláště druhá půlka se uprostřed tiché noci četla velice těžko - v tom dobrém slova smyslu), dobrý nápad a čtivost! ALE! Skoro neustále jsem měla pocit, že čtu něco nedokončeného. Korektura zase úplně levá - jak když někdo opravoval každou třetí stránku (zmatky v rodech u přivlastňovacích zájmen byly vážně třešnička na dortu), některé rozhovory šroubované, některým částem by neškodilo proškrtání. A to mě mrzí, vždycky mě tohle mrzí. Kazí to dojem z celé knihy a bez toho bych dala klidně i pět hvězd.... celý text
Zpívá, zpívá, každý pták
2017,
Evie Wyld
Velice komplexní, zaměřené na detail. Rozhodně to není pro čtenáře, kteří chtějí hned začínat akcí. Všechno tu má svůj čas, který se dělí na dvě roviny - jeden ubíhá dopředu a druhý dozadu (což mě vážně nadchnulo!) a dodává tak románu na dynamice. Musím přiznat, že i když mi pomalé romány nevadí, v půlce jsem si říkala, zda autorka vzala příležitost pevně do rukou? Ale ne, nevzdávejte to, ona má všechno důsledně promyšlené!... celý text
Renegáti
2018,
Marissa Meyer
Já mám ráda superhrdiny a těšila jsem se na rychlou a napínavou jízdu. Což o to, ono to bylo svižné a místy i napínavé, ale když už od začátku prostě nedokážete pobrat myšlenkové pochody hlavní hrdinky a zhruba prvních 100 stran je jen plno plků a skutek utek, tak se to nadšení pomalu ztrácí. Myslím, že Nova trpí tak trochu tím, čím trpěla trochu víc Levana v Nejkrásnější, a to je neúplnost charakteru. Jistě, Meyer určitě má v hlavě nějakou šablonu toho, jaká tahle holka ve skutečnosti je, ale na papíře se to ztrácí. Abych to upřesnila: Nesnáším Renegáty, protože mi Švábi zabili rodinu (?) - ty jo, oni nejsou zase tak špatný a vlastně se dost snaží - vůbec se nesnaží, jsou to jen tlučhuby, co doma sedí na zadku a nic nedělají - ale možná je mám ráda, protože jsou fakt obětavý... a tak to pokračuje pořád. Myslím, že kdyby se autorka nebála udělat z Novy opravdu, ale opravdu velkou zlodušku hned na začátku (protože pár těch cool záporáckých okamžiků tu opravdu je) tak by jí mohla mnohem plynuleji vyklat a romantická linka by nejspíš taky nevyzněla tak na sílu. Chápu, že to všechno mělo nejspíš souvislost se závěrečným zvratem (který ale pro mě zase tak velký zvrat nebyl...), ale Nova mi většinu knihy přijde jako někdo s poruchou osobnosti a je to hrozně otravné. Další díly si možná přečtu, ale zase tolik na to nespěchám...... celý text
