SemperStudeo
přečtené 85
Další vynikající Brownova kniha, na Inferno z mého subjektivního pohledu nemá, ale jinak samozřejmě úžasná. Pro mě možná jen trochu škoda, že už je malinko předem odhadnutelné, podle jakého vzorce Brown příběhy staví, takže mě tentokrát ta “záporná strana” moc nepřekvapila, spíš jsem s ní počítala. Nejvíc v příběhu zbožňuji a oceňuji jednak okamžik, který autora samotného inspiroval k jeho napsání - když Robert a další hlavní postava slyší onu skladbu, chvalozpěv s textem Darwinovy “O původu druhů přirozeným výběrem”. (Musela jsem si pak samozřejmě album se skladbami Brownova bratra okamžitě najít - a je to nádherné.) Druhý úžasný okamžik je myšlenka entropie, přidána do simulace, nějak mě to celé dojalo a věřím, že to za přečtení opravdu stojí. I kdybyste jen potřebovali nějaký odpočinek od reálného života a ani v tom nepotřebovali hledat nic hlubšího. Kriticky se stavím snad k jedinému momentu na konci, zas tady ale nechci psát spoilery.... celý text
Zdroj
2000,
Ayn Rand (p)
Intelektuální, filosofická a velmi estetická kritika kolektivismu z prostředí newyorských architektů 20.-30. let 20. století. Líbilo se mi sledovat postavy, protože byly všechny do jedné tak patologicky strukturované, že to bylo prostě zajímavé. V hodně jejich motivů nebo reakcí jsem nedokázala věřit, že by vůbec mohly tak vypadat. A několikrát jsem v průběhu narážela na přesvědčení, že určitá autorčina filosofická koncepce něčeho (např. “sobectví” x “altruismu” v Roarkově závěrečné řeči u soudu) je velmi křehká prostě proto, že si autorka sama ty pojmy definovala tak svévolně, ale kdybychom je definovali jakkoli jinak, už by se ta koncepce nesetkávala s realitou. Jinak moc oceňuji estetičnost toho díla, i to, že je z prostředí architektů, je v tom pro mě dosud něco neotřelého, možná bych jen uvítala přesnější popisy konkrétních Roarkových budov, zůstávaly pro mě jaksi neuchopitelné.... celý text
