Sigas
přečtené 215
Krysař
1972,
Viktor Dyk
Tato útlá knížka podává v sérii stručných obrazů prostý, ale silný příběh plný vášně, bolesti a ztracených nadějí. Je to spíš báseň než próza, její krásný, poněkud archaický jazyk má melodii a rytmus. Pro mě velice milé překvapení.... celý text
Pro budoucí poutníky a poutnice
1913,
Jakub Deml
Kniha, skládající se z deníkových poznámek, básní, dopisů, úředních lejster i výpisků z novin a knih, je pro nezasvěceného čtenáře, jakým jsem i já, dost těžko přístupná. Fragmenty ze života bez znalosti souvislostí, ohlasy na návštěvy, o nichž se víc nedovíte, odpovědi na dopisy, které neznáte. Přičtěte k tomu, že Deml je básník a mystik a že nám přímo říká, že souvislosti znát nepotřebujeme - a chápete, proč zde analytická mysl musí kapitulovat, jak bezradně přiznává referent biskupské konzistoře v odpovědi na autorovu žádost o udělení imprimatur. Ale jaké poklady najdu mezi tím “pískem”! Mluví tu poesie tak čistá, prostá a zároveň hluboká, mluví tu radost oděná bolestí obrazy tak silnými a působivými, že už jsem dlouho nečetl něco tak dojemného a krásného. Deml stojí příliš daleko, abych se s ním dokázal ztotožnit, ale místa, kde se setkáváme, mě oslovila tak silně, že jsem dlouho zůstal poněkud otřesený.... celý text
Citadela
2004,
Antoine de Saint-Exupéry
Kniha plná pečlivě destilované moudrosti. Otázky smyslu lidského života se otvírají v prostých, názorných, ale přeci hlubokých a výstižných obrazech. Pro mě tak trochu zjevení - jak je možné říci pomocí pár prostých symbolů věci, na které učencům často chybí slova. Uzel, tvář, snop, čajová konvice. A jaký význam může najednou mít věta: “Dnes ráno jsem prořezal růžové keře.” Zkrátka nádherné. Na druhou stranu si dovedu představit, že pro někoho je Citadela jen nudné mentorování, protože z téhle knížky sklidíte jen to, co ve vás už předtím samo vyrostlo.... celý text
Boží blud
2009,
Richard Dawkins
Třebaže je to kniha plná primitivních sofismat a nekritické protináboženské propagandy, představuje výborný materiál pro studium duchovního postoje charakterizovaného sebepotvrzující ideologickou předpojatostí. Přivedla mě k četbě vybraných kapitol z Velké sovětské encyklopedie i dalších marxistických textů a podobnost těchto do sebe uzavřených způsobů myšlení hrdých na vlastní omezenost, jak to ve své programové naivitě formuluje marxismus, mi doslova vyrazila dech. Jinak přínos pana Dawkinse ke studiu náboženských fenoménů je nulový a relevantní filosofické argumentace se nedočkáme. Tvrzení typu: Nic než produkt přirozeného výběru neexistuje a pokud něco takového existuje, pak je to produkt přirozeného výběru, není zrovna přesvědčivé. Opravdu nevidím rozdíl mezi náboženským fundamentalismem a touto stejně nevyvratitelnou a stejně mystickou vírou, které se dnes bohužel také říká věda.... celý text
Kniha ztracených věcí
2008,
John Connolly
Opravdu působivé, začetl jsem se a nemohl přestat. Příběh je vyprávěný z pohledu dvanáctiletého chlapce, což ale vůbec neznamená, že by to byla knížka vhodná pro děti. Pohádky, do jejichž světa chlapec vstupuje, jsou kruté, jejich brutalita je až traumatizující, nemluvě o takových výstřednostech jako zoofilní Karkulka nebo homosexuální rytíři. Jak se ale postupně ukazuje, jsou tyto příběhy především obrazem lidské duše s jejími temnými stránkami, tápáním, stezkem a hledáním smíření, jsou to příběhy, které “obsahují všechno, co je třeba vědět o životě a o světě”. Předpokládám, že ne nadarmo je na začátku zmíněno Jungovo jméno. Vlastně je to kniha o duši, o překonání dětského egoismu, o cestě k dospělosti a o vyrovnání se se smrtí.... celý text
Vražedná pomsta
2010,
Suzanne Collins
Vražedná pomsta, aneb jak se všemocný prezident Snow, vraždící nepohodlné lidi lusknutím prstu, z uražené ješitnosti snaží pomstít bezvýznamné holce. Zlovolnost Kapitolu se definitivně mění v komedii. Řeči o vzpouře, rány bičem, pach krve - to vyvolává spíš úsměv. Peeta mluví jako postava z pokleslého časopisu pro dívky. Napadá mě, jestli literatura pro mládež opravdu musí být takhle naivní. Naštěstí, když jsem začal pochybovat, že knihu vůbec dočtu, začalo se asi v polovině konečně něco dít a stejně jako v prvním díle, když dojde na zabíjení, tak je to celkem dobré.... celý text
Síla vzdoru
2011,
Suzanne Collins
I u posledního dílu série mám silně rozporuplné pocity. Něco mezi naivní vyprávěnkou pro děti ve stylu válka z pera předškoláka a napínavým příběhem boje o přežití. Obzvláště druhá půlka příběhu pěkně odsýpá a je plná překvapivých zvratů. A závěr se mi líbil i z citového hlediska.... celý text