Sitth přečtené 547
V ledovém sevření
2021,
Jakub Mařík
Je začátek dubna 2021 a začínám číst tuto knihu, venku je krásně, 18 stupňů a vypustili jsem naše letošní telata s matkami ven na pastvu, protože jaro je tady! Sedám si do gauče a otevírám knihu V ledovém sevření, večer přichází ledový vítr, -4 a sníh. Rychle letím házet slámu na pastviny, aby si telata měla do čeho lehnout.... Tak to tak historka na začátek. :D Po nadchnutí po prvním díle, jsem se opravdu na druhý díl těšil. Už trošku chybí prvek překvapení a čtenář má nastavenou sakra vysoko laťku, tak se bojím, abych ji nemusel podlézat. Opět jsem knihu přečetl během tří dnů, trošku podezřívám větší font použitého písma, nebo fakt nevím, jak můžou ty stránky tak rychle letět! Popravdě, trošku mě tam tahají za oči, uši i nos medvědi a opice, ale asi proč ne, nemusí být všude fauna typu Vetřelec. Ale přeci jen mi trošku více sedl první díl, kdy autor se drží strohých "faktů" (nevím, zda se dá v oboru sci-fi psát o faktech) a tolik nepouští svojí fantazii na špacír. Obávám se, aby to nepustil na plné grády a ve třetím díle se nedočkaly jednorožců v diamondbacku. Ale celkově jsem velmi spokojen, laťku autor nepřeskočil, ale svižně přelezl a ještě se pak hrdě narovnal! Těším se na další díl a dávám 5/6 hvězd.... celý text
Jméno větru I.
2008,
Patrick Rothfuss
Tuto knihu je pro mě velmi těžké hodnotit a to z několika důvodů. 1. před lety mi ji kamarád doporučil, prý je vynikající. Bylo to v době žní, takže jsem si ji našel jako mluvené slovo, ale jelikož byla namluvena pro mě velmi nepříjemným způsobem, tak jsem ji po půl hodince vzdal a odložil jakožto blbost a kamarádovi se Jménem větru vysmíval. Letos se mi dostala do ruky a k přečtení mě přemluvila velmi dobře udělaná obálka ( né není to tím polonahým vlasatým trubadůrem) :-) 2. Abych hodnotil objektivně musel bych se odprostit od hromady fantasy knih, které jsem již za svůj život četl. Protože kdybych se neodprostil, musel bych konstatovat, že se jedná o tuctovou klišé knihu o vývoji nějakého chudáka hrdiny někde na univerzitě čar a kouzel v nějakém neoriginálním světě. Ale kdybych se dokázal vžít do role čtenáře, který je ve fantasy nový (kéž bych někdy utrpěl amnézii a mohl některé perly číst znova), tak bych knihu hodnotil jako vynikající. Takže když to vezmu zlatou střední cestou: prvních par stran jsem byl zaujat příjemným stylem psaní a stránky pěkně ubíhaly, ale bohužel v prostřední části knihy (nebudu spoilerovat kde), děj prostě ztratil spád, autor se dostal do kolejí nám známých z jiných děl a kniha mě pomaličku přestávala bavit, za mě balast. Ale naštěstí jsem vydržel a kniha se dostala do svého závěru, který mě opět zaujal a jistě se pustím za čas do druhého dílu. Budu krutý a nemilosrdný a dám 4/6 (dal bych 4,5 ale jen díky krásnému vydání knihy od Arga, to se opravdu povedlo)... celý text
Pytel kostí
2012,
Stephen King
Bohužel. Klasický Stephen King, pomalé rozvláčné tempo do minimálně 2/3 knihy ale tady prostě chyběl vyšperkovaný konec, který by čtenáře odměnil za to, že táhlý začátek překonal. Popravdě jsem knihu dočetl/doposlouchal jen díky tomu, že byla namluvená. Jinak jsem už ztrácel chuť poslouchat a mnohdy jsem se musel vracet zpět, protože jsem přemýšlel o něčem úplně jiném. Kingovi přicházím na chuť už nějakých 8 knih, ale tohle mě zas vrátilo do sféry nepochopení.... Dávám 3 hvězdy... celý text
Ve stínu slunce
2020,
Jakub Mařík
Tak tady vzplálo nové slunce na české scéně sci-fi. Kdo mě zná, ví, že českou scénu fantasy a sci-fi moc neuznávám. Ale poslední dobou se dokážou najít slušná díla. A tohle k nim rozhodně patří. Vlastně je to překvapující, žádná revoluční myšlenka, žádné blástrově kulervoucí orgie, nic. Ale je tam akce, smysluplný děj, technicky promyšlené prostředí a to vše velmi čtivě podáno. A ruku na srdce, Jan Marhoul je pro nás samozřejmě Čech, že.... :-) Je pravda, jak už bylo psáno níže, z knihy je cítit inspirace z BSG. Ale vše odpuštěno. Už dlouho jsem se od knihy nedokázal tři dny odtrhnout a jsem rád, že jsem si rovnou objednal i díl druhý. Dávám 5/6 (škoda, že nejde u scifi dávat legendárně 7 z 9) :-) A tleskám! p.s.: vážně jsem uvažoval o 6hvězdách, ale mám dvě ale - 1. trošku klíšé se scénou na poslední stránce a 2. třeba bude dvojka ještě lepší .-)... celý text
Dračí carevna
2007,
Juraj Červenák
Po nadšení z prvního dílu jsem si ihned objednal druhý a třetí díl této série o mém nejoblíbenější avangerovi z dětství - o Iljovi Muromcovi. Carevnu jsem přelouskal v krátkém čase a je to opět čtivé dílo. Ale musím říct, že z jedničky jsem byl uchvácen více. Tady už jde o skoro typickou fantasy zápletku. Nevplétají se už ruské byliny do děje v takovém množství a trochu to pro mě ztrácí půvab spojitosti s "reálným" podkladem pověstí. Ale i tak knihu vřele doporučuji, řemeslně zvládnutá na jedničku. Děj odsýpá a autor se příliš nezdržuje vatováním příběhu. Na trojku jsem zvědav hlavně co se týče linky Kostěje, doufám, že se nedočkám klasického Hollywoodu... :-) Dávám 5/6... celý text
Kmen Andromeda
2008,
Michael Crichton
Posloucháno jako mluvené slovo. Klasická scifi psaná v období Studené války, netýká se to přímo ji, ale čtenář má pocit té doby. Ale je to zřejmě tím, že knihu jsem poslouchal v roce 2020. Zajímavý námět obzvláště v době Covidové, kdy česká vláda není schopná vyřešit problémy rok a hrdinové knihy vyřeší potencionální epidemii za 5 dní. Příjemný poslech nikterak dlouhé knihy, vědecké termíny a procesy jsou podány stravitelnou nenudnou formou pro čtenáře a tak se na konci knihy ocitneme dříve, než bychom mysleli nebo chtěli. Dávám 4/6... celý text
Suttree
2012,
Cormac McCarthy
Ke knize jsem se dostal přes autorovo brilantní Cestu. Celkově mi to připomíná Na plechárně od Steinbecka a podobné knihy o venkovských povalečích z poloviny minulého století. Skoro vždy se jedná o ucelený příběh sestavený z různých příběhů někdy humorných, někdy černě a někdy méně. Kdybych knihu četl jakožto první z těchto výše zmíněných, byl bych nadšen. Takto jsem byl spokojen. Dávám 4/6... celý text
Cesta
2008,
Cormac McCarthy
Ouííí, ouíííí. Tento zvuk kvílejícího kolečka nákupního vozíku jedoucího po cestě zasypané popílkem se vám zaryje do hlavy. Pokaždé, když tlačím vozík mezi regály nákupního centra, nakupuji více potravin než bych potřeboval. Protože hlad je hlad! Velmi sugestivně napsaná kniha o apokalypse. Nevíme proč, nevíme jak se to stalo, ale je to jedno. Každý si tam dosadí svojí noční můru a ta šablona příběhu zafunguje na všechny. Vlastně by se dalo říct, že je to o ničem. Ale ono přežít ve světě zničeném katastrofou není o velkých příbězích, velkých bojích. Je to o šoupání vozíku dál a dál k další konzervě a k další plechovce vyjetého oleje, která vás posune o den dva ve vašem životě o ničem... Brilantní! Dávám 90%... celý text
Ocelové žezlo
2006,
Juraj Červenák
Tak tohle ano! Dlouho jsem se k Červeňákovi odhodlával, protože jsem byl trošku unaven naším Vondruškou a jeho stále se opakujícím stylem. Říkal jsem si, že na podobně píšícího slovenského autora nebudu mít síly. Ale jaké to bylo milé překvapení! V dětství, asi před 30 lety jsem četl knihu o Iljovi bohatýrovi a tak mě tehdy uchvátila, že i když kniha ruských bylin zmizela někde v propadlišti dějin, tak jsem na ni během mého života rád vzpomínal. Knihu Ocelové žezlo jsem měl rok v knihovně a vůbec jsem netušil, že se jedná o příběh o mém nejoblíbenějším hrdinovi z mého dětství. Co vám budu vyprávět, po přečtení prvních stránek jsem měl až slzy v očích, když jsem pochopil jaký příběh je přede mnou. Ale již konec nimrání v nitru čtenáře. Musím říct, že kniha je napsaná brilantně. Velmi vyvážená kompozice mezi historii, bylinami a špetkou fantasy. Děj ubíhá svižně jak koník Siváček a já ihned objednávám další dva díly. Prozatím zařazuji Červeňáka do mých top 10-20, snad mu styl a nápady vydrží i v dalších knihách a příbězích, které budu postupně načítat. P.S: někde dole, jsem četl komentář rozhořčené tatjana1737 nad tím, že Bohatýři prdí, pšoukají a autor to dle jejího názoru až příliš zveličuje. Doporučil bych čtenářce objednat si jeden turnus do Afganistánu mezi současné vojáky, je to naprosto stejné i v této době a já si myslím, že je to i normální. :-) Neberte mužům jejich styl a nenavlíkejte je do upnutých kalhot s vůni Coco Chanel... Ale to jen takový dovětek k současné situaci v naší emancipované společnosti....... celý text
Trhlina
2017,
Jozef Karika
Trhlinu jsem naposlouchal jakožto mluvené slovo a to až poté, co mi jako jediná zůstala v přehrávači. Přeci jen jsem nevěděl, co mám od toho čekat. Nedokážu posoudit, zda kniha vznikla opravdu tak, jak říká autor, nebo je to marketingový tah, zas tak jsem po internetu nepátral. Vzal jsem ji tak, jak byla podána. Příběh je zajímavý, trochu tomu chybí v závěrečné fázi větší gradace, ale možná je to právě tím, že autor ho popsal tak, jak mu byl skutečně převyprávěný a zbytečně ho "nenafukoval". Místy připomíná horor Blair witch, i když je v knize několikrát zdůrazněno, že tomu tak není. Ale my, co jsme koukali na tento horor BW zpod deky a se psem na gauči, víme své.... :-) Na poslech příjemné, vždy potěší, když je zajímavá kniha zasazena do blízkého známého prostředí. Takže dávám 4/6... celý text
Volání vlka
2020,
Anthony Ryan
Tyto vánoce se mi pod stromečkem objevila kniha Volání Vlka. Popravdě, ani jsem nevěděl, že vyšel další díl této ságy a to zejména z toho důvodu, že po vynikajícím prvním dílu Píseň krve všichni víme, kam série směřovala, že.... A tak jsem na autora trochu zapomněl. Ale jelikož jsem knihu dostal od své dcery a ta se mě po měsíci ptala, proč ještě knihu nečtu, pustil jsem se do ní. Musím říct, že kvalitou psaní a příběhem se autor vymanil z marnosti Pána Věže a Královny ohně, tady je jasný návrat k jednoduchosti a přímosti knihy. Vélin jakožto sázka na jistotu je ústřední postavou knihy, autor se plně věnuje jeho příběhové linii a sází na jednoduchost a funkčnost jako v Písni krve. A ono by to fungovalo. Ono by to totiž fungovalo na jedničku, kdybyste byli začátečníci na poli Fantasy, ale pokud už máte něco načteno, tak je to prostě další kopie příběhu, který jsme už četli v mnoha mutacích. Klasická linka, posel/dopis, ztracená láska a hurá na záchranou akci do neznámé nové země (zde jasná inspirace v asijských zemích, autor se ani nesnaží vymyslet nějakou změnu, aby to tak netlouklo do očí). Mám bohužel pocit, že buď je téma fantasy vytěženo (a to by byla moje smrt), nebo se většina autorů spokojí s málem a splácají příběh dle fungujících šablon, aby byl úspěch zaručen. Takže pokud nečekáte od příběhu něco strhujícího a nového, tak klidně po knize šáhněte. Řemeslně je napsána výborně. Za mě dávám 3/5.... celý text
Jizva
2004,
China Miéville
Tak já vám nevím, po natěšení z Nádraží Perdido jsem si sehnal všechny knihy od tohoto autora a pustil se do Jizvy. Popravdě, styl psaní nezměněn, vyprávění a popis světa nezměněn, vykreslování postav a budování charakteru rovněž, ale okouzlení z nového stylu tohoto světa už je trošku pryč, děj se táhne jak vlečná loď Armady a když autor opět popisoval, která loď je připoutaná ke které, tak jsem to už popravdě přeskakoval. První nadějná jiskřička, přišla až s Ostrovem komářích lidí, nápad dobrý, ale trošku pozdě. Celá kniha se tváří, že vyvrcholím lovem Avanka, ale když k tomu nakonec dojde, tak popis lovu je v náznacích a popsán takovým stylem, že jsem si myslel, že odhalení Avanka v pozdější fázi knihy bude převratem v ději a autor si proto nechává eso v rukávu. Leč chyba lávky! Chudák vorvaň - (tak si ho představuji já) Ten dostal roli hrát Titanik s Leonardem, ale celý film se točil jen v jeho interiérech.... Dá se říct, že jsem trochu bojoval s dočtením knihy, ale posledních zhruba 100 stránek přece jen zvedlo mojí náladu a po nějakém oddechovém čase budu pokračovat se Železnou radou. Co říct závěrem? Velmi nápaditý příběh, který ale autor pojal tak, že máte pocit, se sedíte v divadle za dveřmi do sálu, nakukujete škvírou přes dveře a když konečně má přijít velké finále, tak provozní divadla zhasne a pošle vás domů. Dávám 4/6... celý text
Nespavost
1997,
Stephen King
Pro mě osobně je vždy King složitý, jeho mnohdy rozvláčné tempo mě občas tak vytočí, že si na několik let od něj dám pauzu. Ale pak se vrátím a přečtu dvě tři knihy za sebou. A nebo ho poslouchám jako mluvené slovo a to je pak hned lepší. Jako v tomto případě. Za mě jedna z povedenějších knih. P.S: Četl jsem (poslouchal) v období, když už dvacet let trpím nespavostí, takže o to více je pro mě zážitek umocněn! :-) Dávám 4/6... celý text
Zkurvenej příběh
2017,
Bernard Minier
Až do závěrečného rozuzlení příjemné čtení, pak už se mi jen zvedalo obočí a stále jsem přemýšlel, jak by se to jako sakra fix mohlo stát. Ale na oddych bez přemýšlení to jde. 3/6... celý text
2001: Vesmírná odysea
1997,
Arthur Charles Clarke
Letos jsem se vydal cestou "historie" sci-fi, po Duně jsem sáhnul po této knize a musím říct, že kvalita se prostě časem neztrácí. V roce, kdy kniha vyšla muselo jít o přelomové dílo, dnes v roce 2020 jsme vše již z knihy viděli ve filmech či četli jinak zpracované. Já měl při čtení knihy pocit, že čtu souhrnný scénář několika sci-fi pecek. Je vidět, že filmaři knihu vytěžili, co to šlo. A to se mi líbilo. Stačilo si třeba přečíst jednu kapitolu, nebudu spoilerovat kterou, a hned člověku naskočil film, který téma využil. Za mě dávám 4 hvězdy a omlouvám se autorovi, protože, kdybych to četl v roce vydání, dal bych hvězd 6!... celý text