Sitth
přečtené 547
Ledový drak
2008,
George R. R. Martin
Pozor! Při čtení této knihy dochází k jedné zákonitosti! Večer jsem dočetl knihu, zaklapnul, zhasnul lampičku a usnul, ráno jsem se probudil, vykouknul z okna a všude první sníh, přiletěl ledový drak! Když se čtenář trochu přenese přes to, že styl psaní je pro děti - buďto je to překladem, nebo záměr autora - stručný, jasný a krátké věty, tak se mu do ruky dostane příjemná pohádka na jeden večer. No a ty ilustrace! Krása! Klidně bych si podle nich představil další temnější příběh z tohoto světa. Dávám 5/6... celý text
Bledý jezdec
2015,
Bernard Cornwell
Druhý díl ságy, kdy sledujeme další osudy Uthreda. Autor umně spojuje historická fakta s vlastním příběhem a i když se v knize de facto příliš událostí nestane - na počet stran - děj plyne a stránky se otáčejí samy. Což už známe u jiných autorů, kteří jedou na stejném principu a chrlí jednu knihu za druhou, třeba Vondruška, Červeňák ( i když tam je plus prvek fantasy). Ale třeba na rozdíl od Vondrušky zde mám pocit, že domyšlený příběh se neokoukává a kniha šlape. Líbí se mi vyobrazení církevních postav, tak nějak bych si v jejich době představoval. Dávám 4+/6 a doufám, že celá sága se nerozplizne a nepřeváží kvantita nad kvalitou.... celý text
Vyděděnci
2012,
John Flanagan
Takový klasický Flanagan, když nebudete mít přílišné nároky, protože přeci jen je to příběh pro děti, tak jako večerní uklidnění nebo čtení s dětmi to je slušné. Uvidíme, jak to bude pokračovat dát, moc těmto dětským sériím v udržení dlouhodobé konzistentní kvalitě nevěřím. Takto 4/6... celý text
Proti proudu času
2000,
Ray Bradbury (p)
Na internetu vyběhla anketa o největšího spisovatele Ameriky a v TOP10 byl samozřejmě Bradbury, tak jsem šáhnul do knihovny a jelikož nemám jeho dvě největší klasiky, zvolil jsem tuto povídkovou sbírku. Celkově sbírky moc rád nemám, ale po nedávném milém překvapení od Pavla Fritze a jeho sbírky Studené světlo hvězd, jsem se do toho pustil. Je třeba říct, že povídky nejsou špatné, ale když na konci knihy máte problém si pod pár dnech, když píšu tento komentář, vzpomenout aspoň dvě tři, které by stály o zamyšlení, tak je to prostě málo.... Neurazí, neuchvátí a na světě je mnohem více lepších děl a tak málo času.... Dávám 3/6... celý text
Carpe Diem - Reedice
2012,
Robert Fabian
Bohužel, nedokážu souhlasit s většinou hodnocení přede mnou. Do strany 250 popis výcviku pěchoty. Jsou dopodrobna, ale jakože dopodrobna včetně přesunů z bodu A do bodu B popsány několikrát dokola podobné situace, dozvídáme se snad i jak si s nadsázkou každý den branci zavazují tkaničky u kanad.... Neřeknu kdybych byl nepolíbený podobnými filmy typu Full metal jacket a četl o tom poprvé, tak by mě to zaujalo, ale takhle to pro mě bylo mlácení slámy.... Ale řekl jsem si, vydrž to, pak se to třeba rozjede. Ale ouha, po prvním výcviku přichází další specializovaný výcvik, má vnitřní struna se napíná, a co přichází poté? Epizoda jak dostanou nové buginy a opět "výcvik" v terénu! Pak přichází mezihra v podobě popisu nočního výletu do místních barů a nakonec jsou díky bohu povoláni do první ostré akce, která je velmi dobře čitelná, dobrý nápad s prostředím na planetě a jako povídka by to bylo vynikající.... Ale je to jen záblesk, de facto, nemám pocit, že se rozvíjí nějaký hlavní děj a po návratu na základu opět popis nočního výletu opět do hospod a pozor změna pro oživení - do bordelu.... A když mají být povolání na straně 450 do další akce a já zjišťuji, že než se tam dostaneme, tak autor opět dokola podrobně popisuje vybavení, balení a nalodění a já už přecházím na systém čtení 5 slov z každé strany a zjišťuji, že mi nic neuteklo, tak to balím.... Moje za život třetí nedočtená kniha.... A přitom je to škoda, kdyby kniha měla o 300 stran méně, dějovou linku lépe vybudovanou a čtenář neměl pocit, že odskočení hlavního hrdiny na záchod je na 5 stran, tak by to byla dobrá kniha. Už při předchozí knihy Planeta mezi dvěma slunci jsem měl pocit, že je autor snad placený od slova, ale tam to táhl děj. Tady ne. Dávám 2/5.... celý text
Zima v kaňonu
1978,
Walt Morey
Návrat do dětství, kdy knihy KOD byly vstupem do světa a dobrodružství. KODovky jsem před časem opět začal sbírat, ale jen jsem je ukládal do knihovny. Ale před pár dny, jsem si řekl, že si dám trochu pauzu od těch scifáren a fantasmagorií - slova mojí ženy - a zkusím trochu nostalgie. A vůbec to nebyla chyba. Je to prostě tak, KODovky se vždy příjemně četly a i tady to není jinak. I když se jedná o klasický příběh, - spoiler - autoři KOD se nebojí smrti, a to při popisu přírody dodává knihám k pocitu autentičnosti. Dávám 4/6 Díky za závan nostalgie.... celý text
První a jediní
2006,
Dan Abnett
Jak říká MichalwVzs pode mnou, dlouho jsem se Duchům vyhýbal a taky jsem začal Horovo herezí, ale tam jsem se zasekl v díle Fulgrim a přišly mi jednotlivé díly na jedno brdo. O to víc jsem se bál vstoupit do řad Imperiální gardy, aby to nebyl podobný patos jako u Astartes. Ale není to tak, hrdinové knihy rozhodně nejsou "bulletproof" jako v sérii HH a autor se nebojí sem tam i někoho obětovat. Je pravda, že to asi úplně není vhodný začátek pro neznalce universa, přeci jen v prvním díle nemáme úplně vše podstatné vysvětlené, ale není to nic, co by bránilo četbě. Retrospektivní kapitoly jsou krátké a smysluplným doplněním děje. Je vidět, že prostě Dan Abnett patří k tomu lepšímu ve světě WH40. Dávám 4/6, kdybych hodnotil jen knihy z tohoto universa, tak klidně 5-6/6... celý text
Zákon Azylu
2021,
Lucie Lukačovičová
Je to škoda, mělo to pěkný potenciál, ale autorka by si musela vybrat, co chce vlastně napsat. Takhle to bylo trošičku jako když pejsek a kočička pekli dort. Při vší úctě k autorce. Pro mě by bohatě stačilo, kdyby se děj točil kolem pověstí a bájí Prahy, výlet do Jižní Ameriky bylo zbytečné odbočení od děje a snaha o detektivní zápletku chabá a vlastně i těžko uvěřitelná. Vše nakousnuté, nespojené a moc to u sebe nedrží. Bohužel. Dávám 3/6 a do dalších dílů se pustím až mi dojdou jiné knihy ke čtení.... A to jen tak nebude.... celý text
Let Eisensteinu
2018,
James Swallow
Takový oslí můstek k dalšímu posunu děje, v začátku knihy se vracíme do minulosti, abychom viděli události na Istvaanu V z pohledu Garra, což mě osobně přišlo trošku repetativní, pak se děj přesune na palubu Eisensteinu, kde se musí zákonitě objevit "něco napadeného chaosem" a proběhne závěrečný souboj s bossem. Jako jednohubka dobré, jako pokračování s opakujícími se prvky už trošku méně. Dávám 3/6... celý text
Neuromancer
1992,
William Gibson
To byla těžká písemka, dámy a pánové, těžká.... Já sám ji začal číst třikrát, vždy jsem ji po deseti stránkách odložil, protože jsem netušil o čem je vůbec řeč a pátral, zda mám neúplné vydání, chybí mi listy, nebo čtu třeba až druhý díl? Marně jsem listoval knihu až dozadu, kde jsem hledal rejstřík slov a jejich vysvětlení, marně.... Až když jsem se rozhodl, že knihu budu číst jako kámen, který někdo hodí jako žabku a ta se jen tak odráží od hladiny a snaží se překonat řeku, tak to šlo. Pokaždé když jsem se snažil ponořit do hloubky, a pochopit významy slova a mnohdy i děje, tak byl konec. Nakonec jsem řeku přeskákal, střední pasáž knihy, je vysloveně utrpení, ale jak se kniha blížila konci, tak se nálada zlepšovala, buď to bylo tím, že začaly věci do sebe zapadat - co si to tu namlouvám - nebo možná předzvěstí konce. Určitě nadčasová kniha, přišla mi jako předloha Matrixu, ale stačilo by ji jen trochu uhladit, tu něco vysvětlit a byl by to úplně jiný level. Kdybych chtěl machrovat, že jsem tomu oproti vám ostatním rozuměl, tak bych dal 5/6, ale se vší skromností dávám 3/6...... celý text
Planeta mezi dvěma slunci
2002,
Robert Fabian
Boha Jehovo, když jsem to měl dopsané, tak jsem místo ctrl c, dal ctrl V a vše jsem jedním jebem smáznul.... Takže znova a lépe..... Robert Fabián byl pro mě velká neznámá, knihu mi přinesl Ježíšek a ležela 9 měsíců na poličce, kde jsem se jí trochu vyhýbal díky tloušťce a měkké vazbě, která ve mě občas vzbuzuje pocit nekvality. Ale chyba lávky, zde to je naštěstí to o výjimce a pravidlu... Zpočátku jsem sice měl pocit, že je autor placený ne-li od slova, tak minimálně od stránky, ale za chvíli jsem si na tento styl psaní zvyknul a i když čtenář zjišťuje, že autor popisuje vlastně velmi jednoduché akce pomocí jednoduchých vět, tak není problém za den přečíst 150 stránek a vždy jsem se po dlouhé době těšil na chvíli, kdy knihu budu moct dále číst. Za to díky! Možná je to i tím, že děj mi připomíná mého oblíbeného Riddicka a díl Černočerná tma. Tajemna nám autor předkládá dostatek a po dávkách, jen je škoda, že než se vše dostatečně vysvětlí, tak jsou hrdinové hnáni zas za jiný roh planety, kde je čeká něco jiného. Otevřený konec, i když vskutku otevřený? - mi nevadil, spíš mě překvapilo, že při 200 stránkách do konce se kniha překlápí úplně do jiného příběhu, kde ani nevíme, zda se jedná o TOHO Owena, či ne. Čekal jsem nějakou spojitost s předchozí planetou, buď marně, nebo mi to nedocvaklo. Nicméně druhá povídka taky neurazí, jedná se o klasickou hru na schovku ve vesmírné lodi s něčím, co se nedá moc zabít a nemá zájem o intelektuální pokec nad hrnkem čaje s mlékem.... Za mě velmi podařený kousek, dávám 5/6... celý text
Propast času
2015,
Roman Bureš
Po Inferiu a Leonovi jsem se pustil do této vychvalované trilogie. Zatím je za mnou tento první díl a pocity mám rozjezdové. První třetina knihy je skutečně drobet guláš, ale nakonec to je třeba záměr, který navozuje pocit hrdinů knihy, kteří tento guláš prožívají v časoprostoru. Děj ubíhá přímo a svižně, tak jak jsem u autora zvyklý, potěší občasné historické fakta, které dodají příběhu autentičnost - díky Laudonovi, mi při čtení pořád hlavou běží známá odrhovačka - postupně se vše sjednocuje a uhlazuje. Proč ne, zatím dávám 4/6 Generál Laudon jede skrz vesnici!... celý text
