snimcibdim přečtené 453
Šikmý kostel
2020,
Karin Lednická
Jedním slovem vynikající. Se studem přiznávám, že jsem o historických reáliích tohoto kraje měla jen povrchní - no popravdě nulové - povědomí. Proto si knihy cením obzvlášť, že jde o vyprávění nejen čtivé, ale i nenásilně a nevtíravě poučné. Člověka to přiměje podívat se na chvíli jinýma očima i na kraj ve kterém žije - i když je z opačného konce republiky. Jaký příběh by asi vyprávěl jiný okolní cíp země kdyby bylo víc Karen Lednických? Škoda, že není - a zaplaťpánbu, že je alespoň ta jedna.... celý text
Na smrt
2020,
Jozef Karika
Prvoplánová řezničina. Odkládám cca v půlce, velmi rozmrzelá tím, že jsem to neodložila už dřív. Postavy jsou naprosto schematické a ploché. Motivace omezené pouze na: zab nebo budeš zabit - což by dejme tomu u jedné postavy v povídce bylo ještě OK - ale 600stran "jakožerománu"? OMG!!! A nějaký vývoj? Dneska jsme zabili jednoho normálně, zítra dva nenormálně, pozítří dvacet úchylácky, popozítří dvěstě...OMG!!! Ještěže dějiny se postaraly o nějakou zajímavou příběhovou linku, ale autor k ní dodal jen monotónní inventuru z jatek a sem tam nějakou řemeslně zručně napsanou akční scénu. Na další osud těch jednolitě psychopaticky negativních postav už nejsem zvědavá a ještě méně na autorovo trumfování sebe sama v tom, jak velkou zrůdnost svede vypotit nebo nakombinovat. Nejspíš se nakonec navzájem zaživa stáhnou z kůže, pak si nafackují vlastními játry a zbičují se svými střevy a já nevím co ještě - a je mi to jedno. Ztráta času to byla... PS: myslím, milé Argo, že kniha si zasloužila mnohem méně kultivovanou a naopak explicitně agresivnější (či dokonce morbidnější) obálku - aby bylo od pohledu jasno.... celý text
Stella
2020,
Takis Würger
Nejzajímavější na celém díle je samotná Stella Goldschlag, kterou jsem do té doby neznala. Za to autorovi velký dík. Autor ovšem nepíše její biografii, jen si její osobu vypůjčil, aby napsal...a to je právě to: aby napsal co? Milostný román o nezkušeném mladíkovi a velmi kontroverzní femme fatale? Zamyšlení nad relativitou odsouzení obecně jednoznačně zavrženíhodného jednání? Historický román? Pro mne od všeho trochu a nic pořádně. Jediné, co mě opravdu zaujalo je, jak se v příběhu protíná osud postav, které se diametrálně liší tím, jakou možnost volby v životě mají - tj. někdo má v dispozici všechny možné varianty a někdo vybírá jen mezi zlým a ještě horším. Ale ve výsledku nic z toho. Přitom ten námět má dle mého soudu potenciál stát se druhou Sofiinou volbou - bohužel jí nesahá ani po kotníky. Velká škoda. Posloucháno jako audiokniha - a tu tentokrát spíš nedoporučuji. Pan Brousek je sice naprosto excelentní (!!!) v pasážích, kde jde o popis děje, ale jeho podání přímé řeči - zejména Stelliny - byl pro mě dost sporný. Dával totiž postavě jednostrannou a velmi určující charakteristiku a motivace nad rámec textu s kterými jsem se málokdy ztotožňovala. Přisoudila bych jí jiný charakter než jaký mi evokovalo interpretovo podání - a u většiny jejích replik si umím představit i úplně jiný podtext. Takže jsem doposlouchala jen se sebazapřením a jen z časových důvodů nevyměnila audio za knihu.... celý text
Tramvaj č. 1852
2019,
Edward Lee
Velmi zábavná hříčka - která pobaví ale myslím hlavně toho, kdo od Lovecrafta něco četl a kdo má alespoň základní wikipedijní znalosti o jeho osobě. Tramvaj je velmi stylově napsaná (a brilantně přeložená!!!) směska humoru, hororu a porna - což jsem až doposud pokládala za nereálný mix. Plný počet hvězd nedávám jen proto, že ten si schovávám pro serióznější literaturu.... celý text
Sekta
2020,
Martin Goffa
Příjemné dílko o nepříjemných věcech. Vše je nakonec sice trochu nedořešené, ohledně Petra zůstávají jen domněnky, ohledně vnitřního fungování samotné sekty nebo Rút taktéž. Dopadení viníků je ve hvězdách - nemluvě o tom, že se z dost velké části odhalí sami tím, jak se vůči Markovi zachovají. Vlastně neodcházíme v okamžiku kdy případ končí, ale kdy případem být začíná. Celé je to ale sympaticky neokázalé a vcelku věrohodné. Posloucháno jako audiokniha a vřele ji doporučuji - interpret Jan Maxián je výborný (i když má trochu mladší hlas a optimističtější projev, než by zde člověk čekal).... celý text
Mlha nad Shadow Sands
2020,
Robert Bryndza
Ve stylu si druhý díl drží úroveň dílu prvního, v obsahu není nijak extra pozoruhodný. Víceméně jen variace na obvyklá klišé tohoto žánru. Ploché a nerafinované. Některé mysteriózně působící návnady (nečekané chování přítele patologa, potopené vesnice, provázání rodinného klanu šlechty s policií, únosy pouze v mlze) vyšly nakonec úplně vniveč. Kdyby si nějaký český XY chytal někde stopaře, chvilku je dusil na chalupě ve sklepě a nakonec házel do Slapské přehrady, vyšlo by to nastejno. Poněkud nadbytečné jsou alkoholicko-abstinenční kapitoly ze života hlavní hrdinky, protože dopad na její přístup k případu/ům nemají žádný. Nevytěžený tentokrát zůstal i původně zajímavý nápad zapletení se Kate s Peterem a celá ta pseudomateřská linka je lehce citově vyděračská - což autor dochutil ještě Tristanovým coming-outem. Nicméně jako oddechovou audioknihu s vynikajícím Martinem Stránským mohu doporučit, poslouchá se to dobře (číst bych to ale nechtěla).... celý text
Temný vzorec
2020,
Andrew Mayne
Obávám se, že autor chrlí knihy rychleji, než stíhá načerpávat zajímavý použitelný materiál ze světa vědy a techniky. Nejspíš přišel na to, že krkolomné nelogické dějové zvraty se naflákají snáze a víc táhnou. I průměrný díl seriálu Kriminálka Odkudkoliv už dává více smyslu než toto. Zatímco kdysi v Šelmě Theo dokázal vysvětlovat, jak k čemu došel - v rámci žánru pro čtenáře jako jsem já i hodnověrně - a stejně tak (v rámci žánru) dávalo smysl, proč tomu nikdo nevěří - v Temném vzorci už dospěl do stadia, kdy má víc štěstí než rozumu, vrahy už mu servíruje okolí i s důkazy - a nakonec si vystačí už jen s tvrzením, že "má (nějaký) vzorec", přičemž ten vypadá jen jako statistika pro střední školy a konečný praktický dopad "vzorce" je potloukání se po nemocnicích a vyptávání - což bych svedla i já bez vzorce. Pokud v knize někdo svede vymyslet něco rozumného opravdu hlavou, jsou to ženy okolo Thea (identifikace prvního vraha, sledovací medvěd, odhalení existence Dvojky) - ale dost pochybuji, že autorovy záměry byly až tak feministické. Minulý díl Mayne zakončil malým "cliffhangerem" v podobě možné nákazy, tu si ale v Temném vzorci tak trochu "schoval do šuplíku" (asi aby měl zálohu až už mu dojdou nápady definitivně) a za to nám tentokrát naservíroval trajler na příští díl přes celý epilog. Co mě se týče, bavil mě spíš profesůrek, co světem neprakticky bloumá ve stylu "ty máš svaly já mám čáry" než stávající namachrovaný všehoschopný akční hrdina. Dvě hvězdy za první půlku knihy, kde jednotlivé ingredience ještě působily chutně, než z nich pejsek s kočičkou napekli cupcaky.... celý text
Teorie vraždy
2019,
Andrew Mayne
Série je sice čím dál fantastičtější pohádka pro dospělé, ale proč si občas nedopřát únik z místy otravné reality do světa, ve kterém neuvěřitelní hrdinové prožívají nereálné věci. Na rozdíl od předchozího dílu vnímám dva pokroky k lepšímu: Theova povaha už je konečně nejen konzistentní, ale dokonce začíná mít kauzální souvislost s příběhem. Stejně tak připomínky událostí z minulých knih tentokrát nevypadají jen jako reklama, ale hrají určitou roli i v aktuálním ději. A "cliffhanger" na konci je skvělý - jen doufám, že se ho autor nenaučí dělat pokaždé. Protože mít takto ukončenou knihu a muset čekat rok na další, by mě spíš štvalo než těšilo. Z úcty k literárně hodnotnější "krásné literatuře" hodnotím stále jen průměrně, ale rozhodně se netajím s tím, že mě Naturalista stále baví.... celý text
Hračkář
2019,
Andrew Mayne
Dvojka série je opět jen pohádka pro dospělé s hrdinou reálným asi jako Indiana Jones, ale stále platí, že autor umí obvyklá klišé žánru a teď tak moderní forenzní prvky mixnout do chutného koktejlu. Mayne svého hrdinu trochu přitvrzuje, takže to skoro vzbuzuje podezření, že ještě díl dva a bude z něj nejen genius ale i bezskrupulozní mlátička. Nebo Superman. Nu ale proč ne. Dvojka mi přišla slabší než jednička - a to především proto, že způsob jakým se Theo dopracoval k Hračkářově totožnosti a lokalizaci je děravý jak stará deka. Lidově řečeno, je to ještě větší blbost než jsem (po jedničce) čekala. Z velké části je kniha jen snůška zajímavostí ze všech možných oblastí a oborů navěšená na chuďoučký příběh, asi jako byste si na netu nazdařbůh surfovali po populárně naučných (neověřených) serverech. Takže stále platí, že to pokládám v podstatě za brak, ale je to i nadále brak, který mě baví a se kterým budu dál ráda marnit čas.... celý text
Šelma
2018,
Andrew Mayne
Originální a zábavný brak, který se na začátku tváří docela chytře, ale postupně zmutuje do snůšky úplných blbostí, což korunuje proměna neprůbojného profesůrka do akčního hrdiny. Ten - děravý jako řešeto s kostrou na puzzle - se se zaťatou gumovou sanicí i přes ztrátu cca deseti litrů krve dokáže (s ostře nabitými injekčními stříkačkami zavěšenými proklatě nízko u pasu) prokličkovat deštěm kulek až k happyendu a milované blondýně. ALE: nenudilo mě to ani na chvíli, bylo to pro mě dost nepředvídatelné, byla jsem stále zvědavá co bude dál a opravdu jsem se skvěle bavila - i když trochu jinak, než jsem čekala. Už se těším na další kousky od tohoto autora. Hodnotím zprůměrováním z 0 (brak) a 5 (zábavnost). PS: Vyslechnuto jako audiokniha a pokud o ní uvažujete, doporučuji si nejprve testnout ukázku. Interpret má totiž trochu monotónní intonaci vět. K Theově postavě mi to nakonec docela sedělo a dotvářelo mi to jeho charakteristiku nad rámec psaného slova, ale nemusí to vyhovovat každému.... celý text
Trhlina
2017,
Jozef Karika
Hu! - pěkně vymyšleno. Vyústění příběhu je opřené o jisté fyzikální teorie, jejichž užití sice není nic převratně objevného - ale to, že nejde o nějakou zprofanovanou duchařinu nebo ufologii (což jsem čekala) a to, že se vše odehrává v nedaleké zeměpisné oblasti, je příjemně dráždivé.... celý text
Kanibal z Nine Elms
2019,
Robert Bryndza
Klasika žánru. Sice nic, co by bůhvíjak překvapilo, ale funguje to. Vyslechnuto jako audiokniha a s Martinem Stránským, který je v tomto ohledu sázkou na jistotu, jsem zažívala podobné pocity, jako když jsem kdysi poprvé viděla Mlčení jehňátek.... celý text
Poslední paní Parrishová
2018,
Liv Constantine
Vyslechnuto jako audiobook. Co se týče formy, je načtený velmi kvalitně. Co se týče obsahu, přijde mi kniha spíš jako "obchodní produkt" šitý na míru než jako literatura. Je to totiž jen mix už osvědčených nápadů (příběh vidíme chvíli očima jedné postavy a pak druhé, přičemž se diametrálně mění to, kdo na koho šije boudu a kdo je čí oběť) a námětů oblíbených v literatuře "pro ženy" (manžel psychopat+domácí násilí=dokonalé manželství je divadlo), vše okořeněno hojností značkových produktů (až jsem si říkala, jak je to vůbec u literatury s product placementem). Jelikož obálka a anotace jsou odpovídající žánru, tak se to dalo čekat. A prostřední část (popis Jacksonových praktik) dokonce to, co jsem čekala, o dost předčila. Bohužel mi naopak naprosto nekonvenoval konec, na můj vkus už překombinovaný a zatrpkle pomstychtivý. Až mě dokonce napadla otázka, jaké "kyselé hrozny" si to autorky v knize řeší. A podezření, že jejich žebříček hodnot se nakonec od Ambeřiných zas tak diametrálně neliší. Vítala bych otevřenější verzi toho, jak asi spojení Amber a Jacksona dopadlo, která by ponechala prostor i mé fantazii. Dvě hvězdy, ale z toho jedna je spíš díky kvalitě interpretace audioknihy, než za kvalitu předlohy.... celý text
Za zavřenými dveřmi
2017,
B. A. Paris (p)
Naivňoučká historka, o které se dozvíte vše už z anotace a prvních řádků. Pak už si jen můžete počítat skóre nelogičností a nepravděpodobností - a čekat, kdy se té neschopné chuděře (pardon: hodně schopná hérečka to musela být) nějakým zázrakem podaří se zachránit, protože v tomto typu literatury samozřejmě ani na vteřinu nečekáte, že by se jí to mohlo nepodařit. Nepamatuju, kdy jsem se naposledy tak těšila, až někdo někoho kuchne, přičemž mi tak od půlky knihy už bylo jedno, kdo koho kuchne. Hlavně aby už. Poslouchala jsem jako audiobook, který vřele NEdoporučuji, i kvůli ne moc dobré interpretaci (kulantně řečeno) a podle mě i špatně vybranému hlasu. Ale doposlechla jsem v rámci domácích prací a nejednou zavzpomínala na Vratné lahve: "Žehlils někdy?" Druhá věc na kterou jsem vzpomínala, byl audiobook Sběratel od J. Fowlese na podobné téma - na rozdíl od tohoto výborný jako literatura i jako audiokniha. Jedna věc mě ale fakt pobavila: a to je autorčin nápad, že cesta k záchraně vede přes pravidelné popíjení whisky. :-D Za ten má ode mě pěknou jednu hvězdičku.... celý text
Krize středního věku: Pohrajte si s osudem
2020,
Marie Phillips
Nečekala jsem umění, ale přeci jen něco jako dobrodružství a humor. Nápad udělat gamebook pro ženy mě vyloženě zaujal. Leč výsledek mi přijde jen jak hříčka splichtěná teenagerkou. Pitomé a ještě pitomější situace a humor jak z internetové diskuze. Dobré leda tak někam na pláž, jako paperback, kterým se na hodinku zabavíte a pak ho tam v klidu vyhodíte a za dvě vteřiny na něj zapomenete.... celý text
Otčina
1993,
Robert Harris
Historii píší vítězové. To, že je tento detektivní román zasazený do alternativní historie, se na první pohled může jevit jen jako efektní zajímavost, ale ve finále se ukáže, že díky tomu přináší i pár zajímavých námětů k zamyšlení ohledně naší reálné současnosti. A tohoto přesahu si cením mnohem víc než řemeslně skvěle odvedené, ale přeci jen v podstatě tendenční detektivní zápletky. Nakolik je náš pohled na naši společenskou realitu reálný a nakolik je postavený jen na nevědomosti? A (pozor: trochu spojler) nakolik "nadlidští" si asi museli připadat konstruktéři "konečného řešení", když se ani za předpokladu vítězství nebáli toho, že je jednou bude soudit ne sice soudní tribunál, ale historie, následovníci, jejich potomci? Nechováme se nějak v něčem stejně jako oni? Zkrátka pro mě naprosto originální a velmi zajímavý je ten konstrukt, že i vítěz nakonec potřebuje před svými zcela loajálními lidmi zahladit stopy toho, jakými způsoby vedla cesta k vítězství. Hodnotit nebudu, ale pouze proto, že jsem knihu nečetla, ale poslouchala jako audiobook, takže by to nebylo regulérní. Protože v tomto případě není provedený jako pouhá četba, ale jako vynikající dramatizace - proto i ji vřele doporučuji!... celý text
Umění radosti
2020,
Goliarda Sapienza
Když se narodíte do nuzných poměrů, koukáte se bez skrupulí zbavit všeho, co vás s nimi svazuje a pak se soustředíte se na to, kam se šikovně naparazitovat. Až svého hostitele pozřete a zajistíte si tak vše potřebné k životu, můžete se vzdělávat, rozmnožovat, nechat obdivovat - a trávit čas rozplizlým žvástáním. Řeči se vedou, sem tam sex, řeči se vedou, sem tam se někdo narodí, řeči se vedou, sem tam někdo umře, řeči se vedou, sem tam rodinná kronika, řeči se vedou, sem tam ideologická agitka, řeči se vedou, sem tam "moudro" - a řeči se vedou: blablabla... Takový splácanec - nekonzistentní mišmaš autorčiných názorů na život, postojů (z velké části už v ničem neobjevných), dojmů, snů, tužeb (nejspíš nenaplněných), ambicí a traumat. Na kterém mě silně iritoval pocit, že mi autorka káže o svobodě (krom jiného), ale přitom se mnou manipuluje, protože mi ústy svých postav diktuje, co si mám myslet - a nedá mi prostor udělat si vlastní názor. Ztráta času. Jedna hvězda ze soucitu.... celý text
Stinná místa
2019,
Daniel Barták
Béčkový horůrek na jedno pošmourné podzimní odpoledne. Svižně seskládaná všemožná žánrová klišé vcelku zdařile naroubovaná na tuzemské prostředí. Autor se s tím moc nepatlá, tak to je přelousknutý raz dva. Hodnocení tomu záměrně nedávám, vlastně mi to sedlo, ale za literární umění to nepovažuji. A když má člověk jednou za čas chuť dát si smažák, neměl by pak pomlouvat hospodu za to, že nabízí smažák a ne slavičí jazýčky.... celý text
Konečné řešení
2007,
Michael Chabon
Stylisticky sice zdařilé, jak se dalo čekat, ale žánrově dost neurčité. Sice se to tváří jako detektivka, dokonce v jednu chvíli se špionážním nádechem, ale řada věcí je spíše konstatovaná než odhalená, šerlokovských dedukcí je jako šafránu a papoušek se nakonec musí zachránit sám. Pro mě osobně by větší pocta slavnému detektivovi bylo zachovat jeho existenci v plné kondici a ne fantazírovat o jeho chátrání. Neurazilo, ale nenadchlo. Čekala jsem víc...(anebo mi něco nedošlo)... celý text
Psychopolis a jiné povídky
1997,
Ian McEwan
Nevýrazný počin. McEwanův rukopis to sice nesporně má, ale přijde mi to jako nahodile poskládaná sbírka povídek z šuplíku - nenadchne/neurazí - a rychle se zapomene. Jen takový odvar autorových sofistikovanějších prací.... celý text