snimcibdim přečtené 453
Dagon a jiné horrory
1990,
Howard Phillips Lovecraft
Nevyrovnaná sbírka povídek, čemuž samozřejmě neprospívá ani skrumáž překladatelů, ale pokud to člověk nevzdá hned po první nejnanicovatější povídce, přeci jen se pár slušných momentů dočká. Nejedna povídka je sice podle mustru: "...někdo spatřil něco nepopsatelně hrůzného a - za a) se zbláznil - za b) se snaží zapomenout..." - ale jedno Lovecraftovi rozhodně upřít nelze: je to mistr atmosféry. A krom toho je nutno brát v potaz, kdy byly povídky napsány a že Lovecraftovy nápady jsou vlastně základní stavební kameny celého žánru.... celý text
Byla jednou jedna řeka
2020,
Diane Setterfield
Velmi sugestivně vyprávěný napínavý i dojemný mysteriózní příběh, mnohotvárný a proměnlivý jako řeka, kolem níž se děj odehrává. Okouzlující originální knížka, kterou můžete číst jako historický román, detektivku, duchařskou pohádku - a to vše v jednom úchvatném podání. Nádhera. Víc netřeba dodávat - přečtěte si to.... celý text
Solar
2011,
Ian McEwan
Obrázek psychopatického individua. V mnohém vykazuje znaky, jaké má celá stávající civilizace: - na jednu stranu intelekt a vědomosti, přístup ke zdrojům, technologiím - na druhé straně amorálnost, vyprázdněné vztahy, individualismus, kariérismus a prospěchářství, které se odráží i v zištném vytěžování ekologických problémů - a to i přes to, že civilizační choroba už výhružně stojí ve dveřích. V tomto smyslu je to výstižné - ale přesto se mě to příliš nedotklo. Autor jako takový mě nejvíc baví v drobnokresbách psychologických pavoučích sítí, čili procesech, které postavu pomalu a neodvratně posouvají až sebezničujícím směrem. U Bearda podle mě autor líčil až moc často spíš jen výsledek než ten proces. Což je u emočně ploché osobnosti hlavního hrdiny logické, ale pro mě jako pro čtenáře ne moc záživné.... celý text
Mořská panna a paní Hancocková
2019,
Imogen Hermes Gowar
Okouzlující a velmi originální příběh se zajímavými nečernobílými postavami. Ty se seznámí díky první nevšední podobě mořské panny (disneyovskou missku opravdu nečekejte) a posléze jsou jejich charakter, hodnoty a vztahy prověřeny za pomoci druhé zcela odlišné a ještě podivuhodnější verze onoho mýtického stvoření. Po způsobu pohádek dojde k "polepšení" či potrestání těch, kteří si to či ono zaslouží. Předpokládám, že román bude spíše konvenovat ženám - přeci jen to trochu "sladké" je - ale barvitý a košatý jazyk (v pěkném překladu) dílko značně povyšuje nad úroveň klasické ženské literatury. Doporučuji jako skvělou oddechovou četbu, která člověka dokonale vcucne do jiného světa. PS: a těším se na případné filmové zpracování, protože o to si to vyloženě říká...... celý text
Sto devětadevadesát schodů
2019,
Michel Faber
Dvě povídky potvrzující Faberovo vypravěčské mistrovství. V obou figuruje hlavní hrdinka, jejíž život se odráží v jejích nočních prožitcích, které mají lehce hororový nádech, i když jsme si vědomi, že je lze vysvětlit i racionálně. Obě hrdinky mají společné také to, že se z různých důvodů aktuálně zabývají tématem smrti, a že se cítí být osamělé, což není následek nějaké životní nutnosti spíše výsledek jejich schopnosti či ochotě porozumět si s jinými lidmi nebo naopak schopnosti druhých porozumět těmto hrdinkám - což je téma, které se vlastně u Fabera objevovalo už dřív a bude možná souviset s jeho životní zkušeností. Knížku odkládám s pocitem jakési neukojenosti - což není výhrada ke kvalitě - jen bych prostě chtěla, aby to bylo delší - zejména první z povídek mohla podle mě posloužit jako námět na celý román. Mohu jen doufat, že MF přijde brzo s něčím dalším.... celý text
Vzpomínky, co neuletí
2014,
Hana Andronikova
Povídkové zamyšlení nad složitostmi a palčivostmi vztahů - nejsilněji z toho vychází všelijak pochroumané vztahy rodinné - rodičů a dětí - z cyklu Srdce na udici. Mám jen výhradu k řazení povídek - což možná ani není rozhodnutí samotné autorky. Pro mě naprostým vrcholem knihy a pointou všeho byla Slova nevyslovená. Zde měla kniha skončit a byl by to totální zásah na solar. Další jednotlivé povídky - bez ohledu na jejich kvalitu - už mi ten silný účinek jen rozmělnila, rozostřila - odvedla pozornost jinam. A druhá drobná výhrada k Odeonu: naprosto nechápu tu obálku s afričankou nesoucí nějaké ryby. Sice jsem dohledala, že asi (???) šlo o snahu doplnit zlínskou autorku zlínským výtvarníkem, ale zaplaťpánbů, že v jiných případech vydavatelství berou ohled nejen na místa narození, ale i na obsah knihy.... celý text
Potrat: historická romance 1966
1993,
Richard Brautigan
Brautigana, jak ho znám z V melounovém cukru a z Hawklinské nestvůry, mi zde připomíná jen ta neobyčejná knihovna, jinak jde o téměř realistickou velmi "řídkou" story o nechtěném otěhotnění ve vztahu poněkud nepraktického kluka a nadprůměrně krásné holky. RB se smrtí a vztahy umí zacházet velmi poeticky a surrealisticky, proto jsem byla zvědavá, jak uchopí téma potratu. Neuchopil ho nijak, je ho konstatuje, více ho zajímá účinek Vidiny krásy na muže, což ještě ke všemu popisuje natolik nevynalézavě, že mě to postupně začalo až prudit. Kladu si otázku, jestli ztráta místa v knihovně má být k dívčinu potratu nějaká metafora, ale možná že jen i autor sám cítil, že by se alespoň nakonec mělo přeci jen něco důležitého stát. Zklamání.... celý text
Hawklinská nestvůra
2019,
Richard Brautigan
Naprosto okouzlující, poetické, originální, magické, strašidelné, vtipné spojení westernu a gotického románu.
Okno do času
2017,
Peter F. Hamilton
Jednohubka osvěžující asi jako klimatizace v parném létě. Jules je neobyčejná a sympatická postava zažívající originální příběh. Psáno svižně, s lehkostí a humorem. Čtenáře možná nakonec zamrzí krátká stopáž, ale já i to hodnotím jako klad, neboť "dobrého pomálu" a je vždycky lepší odkládat knížku s lítostí, že není delší, než naopak s názorem, že to byla zbytečně nastavovaná kaše.... celý text
Tkaničky
2019,
Domenico Starnone
Příběh jedné rodiny poskládané z pro mě čím dál tím víc nesympatických lidí a přehlídka vztahového mrzáctví a rodičovské neschopnosti. Bohužel mi chyběla nějaká nadstavba, aby mě to opravdu zajímalo. Neurazilo - nenadchlo - a bude myslím (a doufám) brzo pozapomenuto. Odkládám s pocitem, že jsem si to dočetla jen ze setrvačnosti a že už se těším do "jiné společnosti". Nejlepší je na tom ta obálka.... celý text
Tampa
2014,
Alissa Nutting
Výtečně napsaná odvážná polemika s gendrovými a společenskými streotypy. Kvůli tématu pedofilie (i když přesnější je myslím efebofilie) bývá kniha přirovnávána k Lolitě, ale mě napadl jiný příměr - Parfém: Příběh vraha od Patricka Süskinda. V obou případech figuruje extrémní vyšinutá osobnost, která se cílevědomě snaží ukojit své touhy. A přestože jde o osobu zcela zavrženíhodnou, je to napsáno tak dobře, že čtenáře nepřestává zajímat, jak ve svém snažení uspěje nebo neuspěje. V obou případech hrají důležitou roli smyslové požitky - i když samozřejmě sex je atraktivnější než vůně. Je to velmi napínavé, velmi provokativní a pokud se ubráníte moralizování, tak i velmi zábavné.... celý text
Jak si správně přát
2008,
Pierre Franckh
Jako literatura to je primitivní, ale funguje to. Jestli jde o "zázraky" nebo jen o plody optimistického přístupu k životu a motivační autosugesce je koneckonců jedno.
Lustr pro papeže
2019,
Jan Tománek
Nemám slov. Něco naprosto jiného je číst o zvěrstvech, která se děla někdy před padesáti a více lety nebo na druhé straně zeměkoule - a něco jiného je minulost nedávná - tohle probíhalo v době, kdy už jsem žila a v kraji, který znám. A tím, jak se stavíme k žijícím viníkům podobných věcí, to probíhá dodnes! Kniha by měla být povinnou školní četbou. Alespoň to málo lze pro oběti toho pekla udělat - že nezapomeneme, nebudeme se tvářit, že se nás to už netýká a nebudeme volit, ty, kteří viníky podobných věcí namísto potrestání vyznamenávají a odškodňují.... celý text
Bohabojné ženy
2000,
Federico Andahazi
Taková literární anekdotka a trochu lepší brak (nadrženecká fantasmagorie). Děj se opírá o skutečnou událost: pobyt slavné literární trojice (viz.anotace) a dalších dvou mladých lidí v létě 1816 ve vile Diodati. Víc o této historické skutečnosti vědět nemusíte a ani už se nedozvíte (bohužel). V této komunitě se toho totiž už moc neděje (přestože úvodní samoúčelně svlékací scéna slibuje mnohé), to hlavní se děje zejména v komůrce a korespondenci tajemníka Polidoriho. Úplný závěr knihy beru jako autorovu sebeironii, kteroužto oceňuji jednou hvězdou, druhou dávám za námět a čtivost. Mám své pochybnosti o překladu - už názvem knihy počínaje (nemělo by to být spíš Zbožňované???). Ale i přes nízké hodnocení doporučuji jako originální (!!!) oddechovou četbu.... celý text
Tapetář
2019,
Ema Labudová
Spojení Literární ceny knižního klubu a velmi nízkého hodnocení uživatelů (v tuto chvíli 62%) ve mně vyvolalo velkou zvědavost. A přikláním se k názoru, že autorka byla oceněná právem a že tu máme další novou zajímavou českou spisovatelku. Jen si myslím, že novele nedělá úplně dobrou službu exaltovaná druhá půlka anotace, která slibuje až příliš. Námět novely není extra originální, přeci jen knih o homosexuálech perzekvovaných pro svou orientaci a stejně tak knih o rozkolu mezi rodiči a dospívajícími dětmi je habaděj. Ale bavila mě velmi plasticky vykreslená hlavní postava - toho kluka jsem si zkrátka oblíbila i s jeho depkami - a bavil mě způsob vyprávění, který krůček po krůčku odhaloval jeho minulost. A také práce s češtinou. Doufám, že EL u psaní zůstane a těším se na její další knihu.... celý text
Na jih od hranic, na západ od slunce
2004,
Haruki Murakami
Prvních pár desítek stran mi tahle novela přišla spíše jen jak nějaká skica, posléze jak sofistikovaně zpracovaný námět pro červenou knihovnu a pak jsem tomu propadla - stejně jako Hadžime propadl Šimamoto. Jak jen to ten Murakami dělá, že píše vlastně tak jednoduše a přitom vyčaruje tak uhrančivou atmosféru?... celý text
Prak
2016,
Michal Vrba
Skvělý a originální příběh. Ne každý má odvahu stát se hrdinou, ne každý hrdina opravdu je hrdina - a koneckonců co vůbec je hrdinství a máme právo ho automaticky očekávat od druhých, když nejsme v jejich situaci? Umím si ale představit literárně důmyslnější zpracování. Taky lituji, že Pavla i Tajovský nesehráli v příběhu zajímavější roli, a že Tonda byl až příliš předvídatelný a černobílý. Ona totiž tohle by mohla být i látka na mnohovrstevnatý román. Ale i tak, díky výborně sestavené dějové lince všechny nedokonalosti ráda přehlédnu. A byť nedávám plný počet, přesto vřele doporučuji. PS: milé Agro: chválím poutavou i když významově zavádějící obálku (2016), ale ebook po technické stránce nic moc.... celý text
Mona
2019,
Bianca Bellová
Nepochopila jsem, co na tom kdo vidí. To, co na tom je silné, totiž nepramení z kreativity autorky, ale (bohužel) si to vymysleli a navzájem si dělají lidi po celém světě. BB to jen slisovala vedle sebe do knížky jak kytky do herbáře. Výsledek je jak když někdo usne u TV u zpráv o válce s IS, v polospánku ještě absorbuje Na cestě (Objektiv, Koření apod.), upoutávku na Ordinaci (Modrý kód a pod.) a Četu - a pak z toho má noční můru. Ano, sice se to dobře čte, ale když si odpreparuji ten efektní kaleidoskop samoúčelných hrůz a brutalit popůjčovaných všude možně po Asii, Africe a Blízkém východě a zmutovaných do jedné nábožensky fundamenální totalitní společnosti, moc toho nezbude. Jen neurčitý příběh stárnoucí zdravotní sestry, kterou kdo ví proč zaujme jeden z mnoha pacientů. Která měla blbý dětství, žije v blbý době na blbým místě a tak má naprosto nepřekvapivě taky blbej život. Přičemž on byl válce, tak má z toho naprosto nepřekvapivě trauma. Jediné trochu překvapující tak je snad jen to, že ho nedostala bomba ale konzerva. Buď je nijaký příběh jen záminka vyjádřit se rádobyangažovaně k tomu, co se ve světě děje hrozného, nebo mají ty děsy být jen kořením nijakého příběhu. Obojí se mi příčí. Se sebezapřením za tři: průměr z 5 za čtivost, 0 za vše, co mě na tom iritovalo. Musím ale uznat, že k utrpení, které se ve světě děje a které BB použila, bychom neměli být lhostejní jen proto, že to je na jiném konci zeměkoule a možná lepší takováto iniciativa než žádná. Podtrženo sečteno: docela schizofrenní čtenářský zážitek.... celý text
Dům v Umbrii
2005,
William Trevor
Nenápadná, nejednoznačná - ale bohužel i trochu nevýrazná novela. "Život se skládá z útržků" říká jedna z postav, jinde se píše o "kouscích skládačky". Výbuch ve vlaku rozmetá na střepy život několika lidí. Pro stárnoucí Emily je to ale příležitost k tomu, aby doplnila skládačku svého života, v němž jí chybí funkční vztahy s muži. Vztahy, nichž by muži nefigurovali jen jako příživníci nebo ji dokonce nezneužívali. Což si Emily doposud kompenzovala pouze svými romantickými fantaziemi... WT spoustu věcí nechává mezi řádky, nepojmenuje je přímo, nechává je otevřené - dává čtenáři jen indicie - skládačku si musíte doplnit sami. Což je v pořádku - ale bohužel novele podle mě chybí silnější napětí nebo atmosféra, aby opravdu zazářila.... celý text
Spěšný vlak CH.24.12
2010,
Jan Poláček
Nečekaný objev. Velmi pochmurné a beznadějné, trochu mysteriózní, napínavé, nepředvídatelné. Znepokojivé postavy, sugestivní atmosféra, krásný jazyk. Zprvu mi příběh přišel nedokončený, přerušený, ale pokud ho budu brát jako metaforu (autor je přeci mohl poslat na sever, jih nebo západ, ale neposlal), tak má svou pointu - a přestože je kniha devět let stará, pointu děsivě čím dál aktuálnější. Ono spoustu motivů v knize lze vnímat ne doslovně, ale právě jako metaforu, a pak má Walterova bezvýchodná existence až Kafkovský nádech. Na jednu stranu mě mrzí, že kniha není delší, na druhou stranu jsem ráda, protože mi z ní bylo čím dál víc úzko. Argo chválím za kultivovanou obálku.... celý text