snimcibdim přečtené 453

Vířivka 2019, Lucie Konečná

Příjemné krátké čtení o nepříjemných věcech. Autorka rozhodně nezapře svou mainstreamovou praxi. Je to přímočaré, literárně prosté, myšlenkově nekomplikované, tématicky hodně ženské. Trocha líbivého idealismu, trocha rádoby krimi napětí. Pro mě to byl spíš konzumní zážitek - oddechová četba - přestože to je o čem to je. Na můj vkus mainstreamové až moc, čekala jsem trochu víc.... celý text

Na Chesilské pláži 2007, Ian McEwan

Brilantní psychologická studie. Jak fatálně se mohou dva lidi minout, přestože podle všech předpokladů by si měli dokonale rozumět, rozumět si chtějí a očekává se, že si rozumět budou. Přemýšlím, co by on nebo ona museli udělat jinak, aby to dopadlo lépe a nemohu se zbavit dojmu, že kdyby udělali cokoliv jinak, nebyl by on nebo ona tím, kým jsou. Což je tragické.... celý text

Strach a chvění 2004, Amélie Nothomb

Můj milý deníčku, zažila jsem mobbing v Japonsku. Je to napsáno čtivě, exkurze do japonského prostředí je zajímavá, ale pro mě osobně vůbec ničím nepřekvapivá a to nejsem žádný znalec. Chybí mi nějaký přesah a dost nechápu, jak z tohoto někdo dokázal vytěžit látku na film. A taky se nemohu ubránit podezření, že jako krátké, ale důsledně vypointované povídky, by to fungovalo líp. Ale kdo ví...... celý text

Nejlepší léta slečny Jean Brodieové 2018, Muriel Spark

Co jste zač Jean Brodiová? Ptám se, protože jsem během čtení na tuto postavu změnila názor nejméně třikrát. Čekala jsem, že to bude nějaký Igor Hnízdo v sukních, to jsem se ale sekla. Ve výsledku si o Jean nemyslím nic moc dobrého, ale nevylučuji, že kdybych novelu četla znovu, viděla bych ji zase jinak. Pro mě jedna z nejpozoruhodnějších literárních postav, s jakou jsem se setkala.... celý text

Řbitov zviřátek 2019, Stephen King

Vyslechnuto jako audiokniha - kterou určitě doporučuji. Dostala jsem přesně to, co jsem čekala: klasiku žánru - s naprosto klasickými hororovými motivy. Psáno zručně - jak jinak u tohoto autora. Jediná malá výhrada (spoiler!): předfinálová sekvence kdy taťka synka překládá na jiné úložiště už pro mě byla zbytečně natahovaná a rohaté strašidýlko nadbytečné - jsem spíš ten typ, kterého spíš děsí věci tušené než otrocky popisované - ale tady asi platí, že "proti gustu...."... celý text

Amsterdam 2012, Ian McEwan

Jakési zamyšlení nad morálkou - každá z postav jedná svým způsobem amorálně, každá jinak. Všechny si ale za svým jednáním stojí a namísto aby zpytovaly svědomí, soudí ty druhé. Námět zajímavý, sepsáno zručně - ALE - jsem ráda, že to není moje první setkání s autorem a nechápu, proč dostal Man Bookera zrovna za tohle (asi jako náplast za to, že ho nedostal dřív a z obav, že to s ním už půjde z kopce). To neznamená, že by kniha byla špatná, ale je pro mě zatím z toho, co jsem od IME četla, nejslabší. Stačila by mi jen jako povídka - ale i ty měly v sobě vždy něco překvapivého, zde mi to všechno přišlo dost předvídatelné. Dále přičtu fakt, že oba hlavní hrdinové pro mne byli nezajímaví - ne uhrančivě nesympatičtí (jako třeba Robert z Cizinců ve městě) - ale jen otravní ješitní egoisti, se kterými je zbytečné marnit čas. Nějaká atmosféra a napětí taky vcelku kde nic tu nic... Ale to nejhorší je černobílost celého poslání té novely. V jiných McEwanových dílech mě vzrušuje relativita se kterou pohlíží na různé krajní situace a vybočení z normy. Ta zde naprosto chybí. A díky tomu je to vlastně vcelku málo zajímavé - naštěstí ne moc dlouhé. Sorry Iane a ManBookerova komise, ale u mne tentokrát za tři.... celý text

Cizinci ve městě 1996, Ian McEwan

Dovolená, jakou fakt nechceš... To nejzajímavější pro mě nebyla samotná story (v podstatě popis partnerského vyhnívání) ani ten konec (protože si umím představit řadu úchylnějších, brakovějších, thrillerovějších). Ale stupňování napětí - paradoxně ne tím, že by autor gradoval děj, ale naopak tím, jak finále "zdržuje" úseky, v nichž se zdánlivě nic podstatného neděje. Čtenář pak, přestože z principu hlavním hrdinům nic zlého nepřeje, se nakonec skoro nemůže dočkat, kdy už se jim konečně doopravdy "něco" stane. A spolu s Colinem a Mary je k tragickému vyvrcholení přitahován stejnou sebezničující silou jako můry k plameni. Ti dva mají sice dostatek indicií na to, aby se udrželi v bezpečí, ale teprve kontakt s nebezpečím dodává nějaký obsah jejich fádní dovolené, ale i nový náboj jejich harmonickému leč už poněkud vyprázdněnému vztahu. Ještě několik dní po dočtení cítím znepokojení a mám tendenci se do toho bizarního domu stále v myšlenkách vracet. Něco podobného jsem naposledy měla s Fowlesovým Mágem. Takže pro mě zážitek.... celý text

Mlsoun 2013, Ian McEwan

Na špionážním podkladu vystavěný příběh ze vztahů, jejichž společným tématem je důvěra a zrada důvěry. Každý z aktérů sleduje nějakou agendu osobní nebo k níž se zavázal a ve výsledku má každý nějaké tajemství a hraje s druhým nějakou hru. Příběh jako takový by fungoval i kdyby se aplikoval do jiného prostředí (např. byznysu nebo vědy) ale prostředí "tajných služeb" zde funguje i jako metafora. Každý má nějaké své "pověření", jedná jako "agent" v zájmu nějakého svého "úkolu", sleduje nějaké cíle a podle nich "konspiruje" - rozdíl je jen v tom, kam je kdo schopen zajít a jaké vše má nakonec pro každého důsledky. Celkově velmi dovedně prokombinováno. Sice jsem velkou část knihy bojovala s pocitem, že klíčová "operace Mlsoun" je neefektivní za vlasy přitažená konstrukce a že to není od autora nejlepší nápad, ale závěr knihy veškerou moji skepsi rozmetal na prach. Nebudu spojlerovat, ale ta pointa a to, jak do sebe všechno zaklaplo, mě naprosto dostalo. Smekám.... celý text

Jediný příběh 2019, Julian Barnes

Inteligentní a nesentimentální zamyšlení nad aspekty lásky. Dějová linka tohoto milostného příběhu je vcelku jednoduchá a dala by se vyjádřit pár větami - ale nebudu spojlerovat. To hlavní na knize jsou pro mně velmi zajímavé a obecně platné úvahy o lásce a vztazích. A ještě dodám: žádnou pikanterii od spojení mladíčka s výrazně starší ženou nečekejte. Nedočkáte se. Věkový rozdíl je spíš důležitý kvůli odlišným životním zkušenostem protagonistů a kvůli tomu, že předem vylučuje tradiční scénáře vývoje vztahu (např. založení rodiny).... celý text

Noční hlídka 2011, Sarah Waters

Nápad vyprávět příběh ve třech úsecích, které mají časově obrácenou posloupnost, je sice velmi zajímavý, ale zde mi bohužel chybělo jakékoliv napětí. Myslím, že aby to fungovalo, musela by autorka na začátku knihy postavit hodně výraznou situaci, aby to ve mně vzbuzovalo otázku, jak to, že k tomuto došlo, jak to, že jsou tito lidé ve vztahu, jak se mohli dát dohromady, jak tento člověk mohl dopadnout takto...? Přiznám se, že to mi splňoval pouze Duncan, u kterého jediného jsem do poslední chvíle byla zvědavá, co se mu to s tím Alecem vlastně přihodilo. Ale další postavy pro mě byly jen takové vztahové "škatulata hejbejte se" a v tom, jestli tahle chodí s touhle nebo tamtou, pro mě nebyl zas až takový rozdíl, aby mě to zajímalo. Nemluvě o tom, že zkraje se mi ty holky i docela pletly, protože ani jedna pro mne nebyla nijak zajímavá. Nebýt té války, přišlo by mi to až banální. Nakonec pro mně byly nejzajímavější ty popisy záchranářských zásahů. Hodnotím průměrně, má to možná nějaké své kvality, ale popravdě jsem to neodložila pouze z respektu k oblíbené autorce a jsem ráda, že to mám z krku.... celý text

Nezničitelná láska 2000, Ian McEwan

V klamu lze zůstat věčně v podstatě bez práce, reálná láska je ale proměnlivá a dá práci ji udržet, protože rozleptat ji může ledacos naprosto nečekaně. Tak jsem to pochopila. Napsáno tak dobře, jak se u tohoto autora dá čekat. Čtivé, chytré, originální. V jednu chvíli jsem díky Clarisse zapochybovala o tom, kdo tam vlastně trpí jakým bludem a trochu mě mrzelo, že si s touto možností autor nepohrál déle a důmyslněji, ale to už bych mu podsouvala něco, co asi jeho záměrem nebylo.... celý text

Klub 2019, Takis Würger

Příjemná stručná nenáročná (dokonce až oddechová) záležitost. Jednoduše vyprávěný příběh, který sice není úplně překvapivý (a asi ani ne úplně originální), ale svižně čtivě napsaný. Nevím, koho napadlo dát na obálku nápis "román" - pro mě je to spíš novela. Což je možná jedno, jen kdybych to chtěla hodnotit opravdu jako román, budu postrádat sofistikovanější vývoj postav a košatější dějové linie. Číst to ale bylo zábavné - jen se trochu obávám, že na tuhle knížku brzo pozapomenu....... celý text

Kar 2019, Miloš Urban

Od Urbana jsem zatím četla jen Hastrmana a stejně jako u Hastrmana zároveň okouzleně žasnu a zároveň konsternovaně otáčím oči v sloup. Žasnu nad popisem krajiny (tím myslím i město), nad tím, jak Urban dokáže vnímat genius loci nějakého místa a vycítit v něm námět, který z něj naprosto organicky vyrůstá. Jako by uměl tomu místu a prostředí naslouchat a hovořit s ním. Obě knihy jsou prosáklé okouzlením vodou, tekutinami. Obě silně akcentují ekologii (jen na můj vkus někdy až příliš doslovně a popisně). Konsternovaná jsem z té za vlasy přitažené detektivky. Námět sice zajímavý, ale výchozí situace trapná (tím nemyslím ty kanibaly, ti byli zábavní, ale to, kterak JU k funkci soukromého detektiva přišel), závěr předvídatelný, průběh toho pseudovyšetřování plný nahodilostí a nelogičností. Nač řešit nějakou kauzalitu a motivace jednání, když může kdykoliv zaúřadovat náhoda nebo tušení. Občas jsem měla pocit, že je to parodie. Co ale autorovi i tak nemohu upřít je, že píše velmi čtivě. Miluji jeho popisy (čehokoliv), iritují mě jeho kašírované dialogy. Podtrženo sečteno, přijde mi, že v Urbanovi se pojí dva kvalitativně diametrálně odlišní tvůrci. Přesto (nebo právě proto???) mě nepřestal zajímat a určitě si od něj přečtu i něco dalšího. Hodnotím průměrně, ne proto, že by kniha byla průměrná (rozuměj: všední, zapomenutelná), ale je to zprůměrování mého nadšení z pohledu na Vary a despektu vůči té dedetivce.... celý text

Návrat na Brideshead 1994, Evelyn Waugh

Román o promarněných vztazích: partnerských, příbuzenských, přátelských... Řada motivů souvisí vyloženě s anglickou společností (proměna postavení aristokracie, způsob výchovy dětí z vyšší společnosti, postavení a vliv křesťanské církve v britské společnosti 1.pol.20.stol. a pod.) a našinec je možná až tak nedocení, i když dané okolnosti teoreticky zná. První třetina knihy popisující studentská léta byla pro mne dost nudná, doteď si nejsem jistá, jak si mám to potloukání se od ničeho k ničemu vyložit. Posléze naštěstí děj dostane nějaký spád a smysl, ale chybělo málo a nedočetla jsem to. Hodnotím průměrně, špatná kniha to sice určitě není, ale o její nadčasovosti mám svoje pochyby.... celý text

Rodinné sídlo 1982, Edward Morgan Forster

"Jen spojovat" je nejen motto knihy, ale i základní téma. Příběh spojuje zdánlivě nespojitelné - různé společenské třídy (viz.anotace), ale tím i různé životní postoje a rozdílné žebříčky hodnot. Přestože se místy zdá, že spojení nespojitelného může být úspěšné a pro jednu nebo obě strany obohacující, mnohem častěji dochází k tomu, že se někdo musí něčemu pouze podvolit, přizpůsobit a dané spojení spíše než aby konstruktivně rozvíjelo, má katastrofální důsledky, včetně smrti. Ovšem na vině není snaha spojovat, ale spíše neschopnost či neochota unést následky vybočení z vlastního světa. Přestože kořeny naší společnosti jsou jiné než kořeny tradicionalistické koloniální Anglie, zkoumání projevů různých životních přístupů a možnosti a důsledky jejich vzájemné konfrontace jsou nadčasové a aktuální i dnes pro nás (zvláště v době spojování Evropy a globalizace celého světa). Zážitek z četby mi bohužel kazil poněkud kostrbatý překlad (Odeon 1982), u tak renomované překladatelky překvapivě stylisticky neobratný. Škoda, že nějakého vydavatele nenapadlo Howards End vydat znovu v lepším překladu (např.Hilský nebo Janiš). Těm, které dílo zajímá, doporučuji proto raději výborné filmové zpracování z 1992, nebo stejně dobrou TV minisérii z 2017. Nehodnotím - Forster za ten překlad nemůže.... celý text

Vzácný jed 1975, Mary Webb

Velmi malebná knížka popisující život na venkově. Hlavní dějová linka je sice dost "červenoknihovní" a pohled na venkovský život poněkud romantizující, ale vyvažují to jiné trpké dějové linie a hlavně to, že z celého vyprávění je cítit upřímná láska k venkovu a přírodě. Knížku doporučuji hlavně milovníkům T.Hardyho, Brontëových, Austenové, a pod.... celý text

Olga 2019, Bernhard Schlink

Přímočaře a jednoduše napsaný příběh bez nějakých jazykových ekvilibristik. Olžin osud sledujeme ze tří úhlů pohledu - v první části jako epické vyprávění s minimem přímé řeči, ve druhé části Olgu nazíráme z pohledu jejího chráněnce a ve třetí části Olgu poznáváme prostřednictvím jejích dopisů. Problém pro mně byl v tom, že až na jedno překvapení, které Olga odtajnila v dopisech, jsem se ve druhé a třetí části už o Olze nedozvěděla v podstatě nic moc dalšího, co už bych nevěděla nebo netušila z jejího CV v části první. (A kdo si dal i doslov, dozvěděl se totéž ještě počtvrté). Myslím si, že jsou zajímavější osudy a příběhy. Pro Němce má ta stoletá retrospektiva vzhledem k jejich historii asi jiný náboj, ale já se nemohu zbavit pocitu, že s tématem jejich historie autor tentokrát zachází trochu bezzubě. Jediná významnější myšlenka se týká německého velikášství. Sekvence s dopisy je samá "láska-páska", ale celá dějová linka s Eikem je na můj vkus plochá a odbytá jen na různá konstatování. Podtrženo sečteno - neurazilo, ale rozhodně ani nenadchlo.... celý text

Úzká cesta na daleký sever 2015, Richard Flanagan

Knihy, které jsou psány coby pomník lidského utrpení, se kritizují těžko, člověk má tak trochu pocit, že tím znevažuje památku těch, kteří takové peklo přežili. Bohužel mě ale kniha nijak zvlášť nezasáhla. Myslím, že proto, že se autorovi nepodařilo vytvořit dost plastické charaktery postav aby se pro mně stali něčím víc než jen jmény - dokonce všichni krom Čokyho a Dorriga mi poněkud splývají. A ani u těch dvou nemám pocit, že je doopravdy znám, jak to u dobře napsaných postav bývá, spíš jen že jsem se dozvěděla, co se jim stalo. To, co mě nakonec nejvíc dostalo, byla děsivá fakta, která jsem si díky knize dohledala - ne o železnici, ale o Jednotce 731 a Širó Išiiovi a promlčených japonských válečných zločinech. To je humus. Ve stínu takových fakt je pro mně Flanaganova kniha nakonec i zbytečně mírná a smířlivá.... celý text

Hodiny z olova 2018, Radka Denemarková

Sofistikovaná analýza a kritika naší společnosti traktovaná skrze analogii s Čínou. Jo, byli jsme mrdky a stále jsme - a ne a ne si to přiznat, natožpak to změnit. Knihu by si měl povinně přečíst každý. Ti, kterým by byla proti srsti, dvakrát. Ti, co se cpou do politiky, třikrát. A ti, co volili Zemana, by se jí měli povinně naučit nazpaměť. Hluboklosklon. PS: Anotaci pokládám za lehce zavádějící - a myslím, že má na svědomí to, že s první třetinou knihy jsem trochu válčila, měla jsem jiná očekávání. Čekala jsem klasický románový příběh vyjmenovaných postav, jenže ty se svými proplétajícími se osudy jsou spíše jen odrazovým můstkem pro distribuci úchvatné plejády autorčiných postřehů, názorů, parael, metafor, politických komentářů, historických glos atd. ... Ale asi by nebylo komerčně výhodné psát do anotace: "kniha, po jejímž přečtení se možná budete stydět (resp. ještě víc stydět) za svou společnost, historii nebo i sami za sebe".... celý text

Bůh maličkostí 2016, Arundhati Roy

Příběh o několikanásobné tragédii podaný úchvatným způsobem. Velmi originální způsob vyprávění: poetický, obrazivý, ornamentální. Nečetlo se to zpočátku vždy snadno - přiznám se, že jsem si musela zvyknout - děj místy jako by se topil v metaforách, schovával a opět vynořoval. Tak trochu až magický realismus, protože jako "magické" se jevilo všechno to, co bylo tolik cizokrajné a podivuhodné. Klobouk dolů před překladatelkou (Veronika Křemenová - 2016 Omega) - musel to být oříšek. Jedním slovem: zážitek!... celý text