SoňkaSoník přečtené 143

Sládek dětem 1952, Josef Václav Sládek

Divá Bára 2011, Božena Němcová

Na vejminku 2009, Vítězslav Hálek

Naši furianti 2005, Ladislav Stroupežnický

Lesní lišky a další znepokojivé příběhy 2016, * antologie

Mně se knížka/antologie líbila, ochutnávky od každého autora, které mi vyloženě sedly, protože jsem knihu četla při cestách v autobuse. Příběhy byly nenáročné, z některých mě i mrazilo, ale byl to fajn odpočinek a návštěva do finského podivna.... celý text

Literární spolek Laury Sněžné 2015, Pasi Ilmari Jääskeläinen

Kniha se krásně četla, konec mě opravdu překvapil, to jsem nečekala. Líbil se mi koncept "hry" - byla jsem pár dní lekavá, jestli na mě někdo někde nečíhá :-). Kniha mě opravdu vtáhla do svého světa, občas mi některé pasáže přišly až moc dlouhé a nudnější – proto 4/5.... celý text

Jádro Slunce 2015, Johanna Sinisalo

Tahle kniha byla mou první výpravou do světa finského podivna. A určitě ne poslední. Po dočtení, nevím proč, jsem nějak zapomněla dýchat a stále mám na jazyku svíravý pocit, že bych si dala chilli papričku. Protože otevření tohoto světa, který dokázala Sinisalo dokolane popsat a vtáhnout mě do něj, bylo rozhodně...dechberoucí. Chvílema jsem nevěděla, jestli se jedná o skutečnost, kde je vlastně realita, na konci knihy v doslovu mi došlo, že si autorka tak moc nevymýšlela. Opravdu to je svět podivné reality. Za mě naprosto úžasná knížka, rozhodně zanechala hluboký dojem. Popisy pocitů, vášně a chutí jsou promyšlené, a to se mi moc líbilo. Knížku jsem hltala každou stránkou víc a víc, rozhodně doporučuji :-).... celý text

Ústřední kancelář Vesmíru se neozývá 1992, Ivan Kmínek

Kniha se skládá z několika kapitol, začátek knihy byl fascinující. Škoda, že nevíme, jak to s otcem kluka dopadlo. Pak mě ale Kmínkův styl psaní zaujal, četla jsem i jeho knihu Utopie, nejlepší verze a ve srovnání s ní byla Utopie lepší. Tak nějak slepenější, neuvěřitelnější, propracovanější. Kniha se četla skvěle, až do bodu kapitoly NO JO. tam jsem začala spoustu pasáží přeskakovat, nezvládla jsem se na tu spoustu informací soustředit, přišlo mi to zbytečné, číst všechno. Právě tahle kapitola mi do celého konceptu celé knihy vůbec nezapadla, byla jiná, pro nadšeného čtenáře, který očekává něco fantastického, nezajímavá. Naopak velmi se mi líbila myšlenka kapitoly Škola pro začínající spisovatele, ta mě opravdu bavila. Shrnuto podtrženo, za mě tři hvězdy. Ale určitě kniha stojí za přečtení, alespoň do strany 178. :-)... celý text

Utopie, nejlepší verze 1990, Ivan Kmínek

Po dočtení knihy mám jediné slovo: wau. Nečekala jsem takový závěr, hodně mě překvapil. Knihu jsem "zhltla" za dva večery, chytlavě napsaná, děj naprosto neuvěřitelný. Snad se tohohle v budoucnu nedočkáme. I když někde ve třech čtvrtinách knihy jsem si říkala "ty jo, ono by to fakt fungovat mohlo, takovej naprogramovanej život". Ne, raději ne. :-)... celý text

Co si vaše kočka doopravdy myslí? 2018, Sophie Johnson

Ve většině případů pravdivá obrázková knížka, na můj vkus a cenu (dostala jsem naštěstí jako dárek) docela krátká, ale pro pobavení pěkná :)

Vražda na apríla 2012, Lee Harris (p)

Odpočinková detektivka, pohoda, člověk nemusel nijak extra přemýšlet a bádat, četla se docela rychle, ale ráda se k ní občas vracím.

Všemi dary obdarovaná 2016, M.R. Carey (p)

Kniha mě opravdu uchvátila, když jsem ji dočetla, měla jsem pro ni snad jediné slov: "wau". Je na jednu stranu hrozná škoda, jak to celé dopadlo, ale jasně, jinak to nešlo, jen jsem to opravdu nečekala. Kniha byla zajímavá, napínavá a nápaditě pojatá. Na to, že je to má 5. postapo kniha, jsem si tenhle žánr opravdu oblíbila, za mě rozhodně super :-)... celý text

Cesta 2008, Cormac McCarthy

Byť to bylo neustálé cestování, kniha se mě nějakým záhadným způsobem děsně dotkla. Nejen šíleným námětem postapa, ale na konci jsem fakt brečela. Přitom to dopadlo dobře, dojala mě celá ta cesta při zpětném promítnutí si, čím vším hlavní hrdinové prošli a jak to dopadlo. Docela drsný. Ale oheň se nesl dál, taková jakási naděje, možná v lepší zítřky?... celý text

V pasti 2016, Josh Malerman

Začátek skvělej, supr nápad, konec mě zklamal - jednak jsme se nic nedozvěděli, takže čtenář zůstal napjatý, nakonec jsem teda čekala jiný rozuzlení, trochu jinej happy-end. No, od porodu už mě kniha nebavila. Jinak co mi fakt vadilo byly překlepy, chyby a špatně vyskloňovaná jména, to opravdu zničí čtenářský zážitek.... celý text

Malinka 2017, Dita Táborská

Knihu jsem četla opravdu s nadšením. Každá další stránka mě svým rozvinutím příběhu stále více "vcucávala" a překvapovala. Na konci jsem u osudu Inky uronila pár slz, konec mi přišel až krutý, ale myslím, že to k celé knize docela dobře zapadlo. Opravdu jsem nečekala, že mě tahle poměrně obsáhlá kniha bude tak moc bavit. Četla se jedním dechem, za 4 dny přečtena a měla jsem z ní nejdříve rozporuplné pocity, vždyť Malka je stejně stará, jako já!, nakonec jsem opravdu ráda, že jsem ji měla možnost mít v ruce. Doporučuji :-).... celý text

Pistolník 1999, Stephen King

Čekala jsem asi něco víc, když je to kniha Kinga. Nemám ho načteného, to je na jednu stranu pravda, na druhou stranu mě tahle kniha vlastně nic neřekla. Neskutečně jsem se nudila. Kdybych ji neměla do předmětu postapokaliptická literatura povinně, tak ji nedočtu. Westernovka, fantasy, magie, nějak mi to ani nepřišlo ucelené, nedokázala jsem se do příběhu vžít, nečekala jsem dychtivě na to, jak se bude příběh vyvíjet dál. Mrzí mě, že mě kniha takhle zklamala. Byť hodně čtenářů říká, že se to rozvine, že jsou další díly super, první díl mě natolik zklamal, že ke druhému nejdu.... celý text

Kukly 1992, John Wyndham (p)

Má první knížka tohoto žánru, čtená do předmětu postapokaliptická literatura na bohemistice. Myšlenka byla naprosto suprová, knížka mě fakt bavila, četla se jedním dechem. :-) Na začátku mě odbočka k Sofii trochu zmátla, na konci jsem doufala, že nezemře takhle "blbě", protože působila dojmem, že je nezávislá a chytrá. Konec byl na mě teda příliš rychlý a jakoby useklý, ale jinak mě celý svět opravdu s danou myšlenkou bavil, kniha je trochu i na zamyšlení :)... celý text

Krátký úvod do literární teorie 2002, Jonathan Culler

Ke knize jsem se dostala v rámci svého oboru (Český jazyk a literatura na FF) a i přes takový ten první dojem "to se bude hrozně číst, je to odborná literatura, achjo" se mi kniha líbila svým osobitým Cullerovým pojetím. Samozřejmě, že jsme se nedobrali žádné odpovědi na otázky, které se v knize nacházejí - jde o teorii literatury, ta je o otázkách, nikoli o odpovědích. Strávila jsem nad těmito 168 stranami něco přes 15 hodin čistého času, dělat si zápisky dá opravdu zabrat. Ale odkazuje se na jiné teoretiky a společně mi to ve výsledku opravdu v pochopení celé teorie literatury pomohlo. Nečte se to jednoduše, to opravdu ne, ale když se do toho opravdu dostanete a zajímá vás to, stojí to za to.... celý text

Dílo jako dění smyslu 1992, Milan Jankovič

Abych pochopila tuto kratičkou knihu, musela jsem použít Jankovičovu knihu Cesty za smyslem literárního díla. Jednou větou bych knihu popsala jako "je to fakt makačka na hlavu", ale je vidět, jak Jankovič opravdu věděl, o čem píše. Jakmile jsem pochopila, v čem onen smysl tkví, dávalo mi to už větší smysl.... celý text

Za tajemstvím pohádek 2017, Bruno Bettelheim

První polovina knihy mě uchvátila natolik, že jsem si řekla "jo, tohle by si měl přečíst každý rodič" - knihu jsem si dokonce koupila (jednak mi opravdu přišla zajímavá a také je o ni přes semestr zájem, protože je v seznamu povinné četby našeho oboru). Jak přišlo velké nadšení v první polovině, tak přišlo zároveň i částečné zklamání z poloviny druhé. Někde ve dvou třetinách už mě přestalo bavit čtení o tom, jak moc dítě má v podvědomí sex a všude kolem pojmy penis, vagina, menstruace. No jako v kontextu to bylo zajímavé, ale spíš mi to některé pohádky trochu až znechutilo (obzvlášť jsem kroutila hlavou u Červené Karkulky) a Bettelheima (promiň, asi se budeš obracet v hrobě) jsem nazvala úchylákem. Kniha se mi četla zdlouhavě a nakonec jsem byla ráda, že jsem ji vůbec dočetla.... celý text