sumcicka
přečtené 715
Chladnokrevně
2006,
Truman Capote
V tomto případě nemůžu souhlasit s pochvalnými komentáři, které tu zazněly dříve. Mě prostě Chladnokrevně nijak zvlášť nezaujalo. Celá zápletka, včetně vrahů, je odhalena již na začátku knihy a zbytek tvoří, dle mého názoru, poněkud odosobněný popis událostí, které po zločinu následovaly, nebo k němu vedly. Tento popis je pak založen především na citacích z policejních protokolů. Vadil mi právě tento nezúčastněný, dokumentární postup, díky kterému jsem se do děje nedokázala vžít. Také nemohu souhlasit s názory, že díky psychologickým profilům pachatelů bylo odpovězeno na otázku, proč spáchali tak chladnokrevnou vraždu. Ano, oba měli příkladně neidylické dětství, ale pokud by všichni lidé, kteří jsou na tom podobně, vyvraždili čtyřčlennou rodinu, bylo by nás na planetě mnohem méně...... celý text
Musíme si promluvit o Kevinovi
2007,
Lionel Shriver
Do knihy jsem se vůbec nemohla začíst - nebýt toho, že jsem těžce podcenila množství knih na týdenní dovolenou, nikdy bych ji nedočetla. Nebavila mě forma, jakou byla kniha psána (rádoby dopisy) a navíc mi nebyla sympatická ani jedna z hlavních postav. Matka mi nesedla prostě tak nějak celkově a podle mě děti mít vůbec neměla, otec mě štval svou zabedněností, Celia měla spíše epizdní roli, která měla pouze potvrdit, že Kevin je pěkná svině, no a on sám je kapitola sama pro sebe. Bavilo mě asi jenom posledních sto stran, které jsem přečetla na jeden zátah, a ve kterých se čtenář dozví, co se vlastně stalo. Co mi však chybělo byla Kevinova motivace k činu. Chápu, že hlavním záměrem autorky bylo právě to, aby se čtenář sám zamyslel nad tím, proč Kevin udělal, to co udělal. Nicméně jako vysvětlení autorka předkládá dvě alternativy, přičemž ani jednu nepovažuji za realistickou - buď se Kevin narodil "zlý" protože jej Eva vlastně nikdy nechtěla a on to vycítil a/nebo se prostě narodil jako ztělesněné zlo jenom tak, sám od sebe. Takže pro mě spíše zklamání a rozčarování (ještě po více než půl roce, kdy toto hodnocení píšu). Nemůžu ale zase říci, že by mě kniha nedonutila se zamyslet...... celý text
Corleone
2012,
Mario Puzo
Kmotr je jednou z mých nejoblíbenějších knih. Vita Corleoneho a všechny kolem něho jsem vždycky považovala za ty "hodné gangstery", kteří zabíjí spíše protože musí a ne proto, že by chtěli. Na Corleone jsem se proto moc těšila. Musím ale přiznat, že mé pocity z této knihy jsou hodně smíšené. Na jednu stranu Ed Falco dokázal něco, co jsem nepovažovala za možné - vdechnout rodině Corleonů život takovým způsobem, že by se za něj ani Mario Puzo nemusel stydět. Na druhou stranu mi ale Corleone tak trochu zničilo můj dojem z Kmotra. Jak už jsem řekla, s Vitem a ostatními jsem vždycky sympatizovala a fandila jim, bylo mi líto Lucy Brasiho, když šel "spát s rybami" apod. To všechno se ale teď změnilo, už mi není líto Lucy, ani rozstříleného Sonyho a ani o Vitovi si nemyslím, že by byl "hodným gangsterem". Takže Corleone ve mně zanechalo hořkou pachuť a nakonec už se mi knihu ani nechtělo dočítat - nebylo to ale zklamáním z ní samotné, ale zklamáním z celé Corleonovic rodiny. Věřím ale, že těm méně naivním, kteří na hodné gangstry nevěří, se Corleone bude líbit mnohem více :)... celý text
Šifra mistra Leonarda - pravda a smyšlenky
2005,
Bart D. Ehrman
Autor se v knize snaží uvést na pravou míru zavádějící tvrzení o raném křesťanství, která Dan Brown ve své knize Šifra mistra Leonarda předkládá jako zaručeně pravdivá. Bohužel, alespoň pro mě, není kniha napsána příliš čtivě a připadala mi někdy až nudná. Nicméně informace, které jsem z ní získala jsou bezesporu velice zajímavé a její přečtení doporučuji všem, kteří měli tendenci pokládat všechna tvrzení Dana Browna za pravdivá - zjistíte, že tomu tak v žádném případě není.... celý text
Voda pro slony
2008,
Sara Gruen
Příběh mě zaujal od první stránky a bavil mě až po stránku poslední. Vadil mi jen, na můj vkus, moc happyendový konec.
Pravdivý příběh lži
2011,
Hana Lasicová
Zřídka se mi stane, že nedočtu něco, co jsem začala číst. Ale u této knihy jsem se musela opravdu hodně přemáhat, abych ji přečetla - děj byl pro mě nudný, celou dobu jsem čekala, kdy už se konečně "něco" stane. Až "to" na posledních stránkách konečně přišlo, znechutilo mi to knihu ještě víc...Nedoporučuju... celý text
Prvního jsem četla Sněhuláka. Česky. A to byla možná ta chyba. Netopýra jsem četla anglicky a nemůžu říct, že by mě nějak zaujal. Celou dobu jsem čekala, kdy mě příběch pořádně chytí a vtáhne do sebe, ale nestalo se, bohužel. Teď váhám, jestli vůbec číst od Nesba něco dalšího... celý text
Zima světa
2013,
Ken Follett
Po přečtení Pádu titánů, prvního dílu trilogie, který mě naprosto uchvátil, se mi nechtělo čekat na další díl v češtině a tak Zimu světa čtu v anglickém originále. Jednoznačně naplnila má očekávání a líbí se mi snad ještě víc, než první díl, protože jsem se vždycky zajímala o druhou světovou válku a také proto, že se zde začínají objevovat i zmínky o Československu. Mohu vřele doporučit k přečtení nejen těm, které baví historické romány, ale i těm, kteří si mysleli, že je nebaví :)... celý text
New York
2010,
Edward Rutherfurd (p)
Tuhle knihu jsem začala číst, protože jsem si chtěla vyplnit čekání mezi Folletovým Pádem titánů a Zimou světa něčím podobným - tedy knihou kombinující smyšlenou rodinnou historii se skutečnými historickými událostmi. Bohužel New York nebyl přesně to, co jsem hledala. Autor v něm líčí mnohem delší časový úsek na mnohem menším prostoru, tudíž mi děj připadal jakoby jdoucí po povrchu. Jakmile jsem se vžila do některé z postav a zajímalo mě, jak to s ní dopadlo dále, dočetla jsem se už jenom o vnucích této postavy a o jejím osudu se dozvěděla už pouze na jednom řádku, nebo vůbec. Naopak zapojení historických událostí do děje bylo nenásilné a pro čtenáře obohacující. Nicméně kniha jako celek mě příliš nezaujala a musela jsem se dost přemáhat, abych ji dočetla do konce. Takže pokud se chcete dozvědět něco o historii New Yorku a celých spojených států, šla by jistě doporučit, nicméně já jsem hledala asi něco jiného, co jsem však v této knize, bohužel, nenašla.... celý text
Padesát odstínů temnoty
2013,
E. L. James (p)
První díl se mi nijak zásadně nelíbil, ani nevím, proč jsem začala číst ten druhý. Nicméně ten byl ještě horší, musela jsem se přemáhat, abych ho vůbec dočetla a třetí rozhodně číst nebudu.... celý text
Padesát odstínů šedi
2012,
E. L. James (p)
"Odstíny" jsem nečetla česky, ale anglicky, takže jsem se naštěstí vyhnula hroznému českému překladu - četla jsem někde stránku na ukázku a musím říct, že česky bych to nevydržela. Ani anglický originál nejspíš nebyl napsaný nijak mistrovsky, ale v angličtině to prostě nevnímám. Co se týče příběhu, téměř žádného jsem si nevšimla :) - očividně psychycky narušení hrdinové spolu měli rádoby šokující sex, případně se k němu schylovalo, nebo bylo právě po něm...... celý text
