sumcicka sumcicka přečtené 715

Chyť mě

Chyť mě 2013, Lisa Gardner
2 z 5

Průměrná krimi. Na můj vkus až příliš překombinovaná, nezaujala mě.


Jestli zůstanu

Jestli zůstanu 2011, Gayle Forman
1 z 5

Mě osobně kniha nezaujala. Potenciálně slibný námět autorka pohřbila velmi jednoduchým stylem vyprávění, díky kterému jsem o příběh naprosto ztratila zájem. Možná kdyby mi bylo dvanáct... Pokračování si rozhodně nepřečtu... celý text


Vzkaz v láhvi

Vzkaz v láhvi 2013, Jussi Adler-Olsen
2 z 5

Vypadá to, že severští autoři detektivek se spikli a snaží se svým čtenářům vnutit představu, že všichni detektivové ve Skandinávii jsou psychycky narušení alkoholici... Spolu se zbytečnou brutalitou, překombinovaností a zdlouhavostí (nejen) tohoto příběhu musím konstatovat, že žánr severské krimi opravdu není nic pro mě.... celý text


Bouře mečů 2

Bouře mečů 2 2002, George R. R. Martin
5 z 5

První část třetího dílu byla pouze předehrou - autor (občas trochu násilně a melodramaticky) posunoval figurky svých postav po šachovnici na místa, na kterých je potřeboval, aby se ve druhé části dílu mohlo už konečně něco dít. A že to teda bylo NĚCO... Vypadá to, že Catelyn už své kapitoly mít nebude, což rozhodně vítám, a dokonce i dějová linka Sansy začíná vypadat nadějně. Takže za mě samá pozitiva :)... celý text


Na vandru s Reflexem V.

Na vandru s Reflexem V. 2010, Jan Zvelebil
4 z 5

Vandr byl jednou z mála rubrik, jež jsem pravidelně čítávala v Reflexu, takže mě série knih Na vandru s Reflexem opravdu potěšila. Čtenář se dozví fakta, o nichž se v průvodcích nic nepíše a dostane možnost podívat se na jednotlivé země pohledem někoho, kdo v nich strávil více než jen pár dní. Zajímavé je mnohdy také srovnání zkušeností dvou různých lidí, jejichž pohled na věc se často liší - např. co se týče bezpečnosti v zemi apod.... celý text


Tichý dech

Tichý dech 2013, Jan Trachta
4 z 5

Opravdu otevřená zpověď lékaře, jehož touha pomáhat nezná hranic. Na stylu psaní bylo poznat, že autor není spisovatel, což však v tomto případě není na škodu - dodává to vyprávění na autenticitě. Kniha mě opravdu donutila k zamyšlení (jaká by asi byla Afrika nepoznamenaná kolonizací, resp. jde vůbec kolonizovat citlivě?) a za jednu z mála jejích "vad" považuji to, že mohla být delší.... celý text


Jako zabít ptáčka

Jako zabít ptáčka 1964, Harper Lee
3 z 5

Nevím proč, ale vždycky jsem si myslela, že Harper Lee je muž :). Co se týče samotné knihy, nedá se říci, že bych všechny pasáže četla bez dechu, místy jsem se i nudila. Tato drobná zaváhání však vyvážily skvěle napsané postavy, stejně jako hluboká myšlenka celého příběhu. Poslední kapitola mě pak naprosto dostala.... celý text


Sebevraždy panen

Sebevraždy panen 2013, Jeffrey Eugenides
1 z 5

Ne, ne a ještě jednou ne. Prostě nechápu nadšené komentáře, popisující jak byla kniha úžasná a poetická. Cože? Nebo jsem prostě nepochopila knihu samotnou... Ale popisovat úpadek americké společnosti pomocí příběhu o pěti sestrách, o nichž se vlastně téměř nic nedozvíme, a toho, kterak bůh ví proč spáchaly sebevraždu, mi prostě nepřijde jako brilantní myšlenka hodná velebení.... celý text


HHhH

HHhH 2010, Laurent Binet
2 z 5

Když si chci přečíst knihu o atentátu na Heydricha, zajímá mě právě atentát na Heydricha a ne to, kdy a kde autor knihu psal, jestli třeba na záchodě, co u toho jedl, s kým tehdy zrovna chodil a proč se s ním rozešel. Takže ne, tohle zpracování tématu mě rozhodně nazaujalo a nechápu, proč tato kniha po svém vydání vyvolala takové nadšení. Za mnohem lepší dílo považuji Dva proti Říši Jiřího Šulce. Holt se ale asi musíme smířit s tím, že české knihy se prostě do angličtiny nepřekládají a celý svět si radši o českých hrdinech přečte příběh z pera francouzského egoisty, který se věnuje více sobě než samotnému atentátu.... celý text


Simon Wiesenthal a jeho případy

Simon Wiesenthal a jeho případy 1996, Alan Levy
4 z 5

Kniha napsaná tak, že se čte téměř jako beletrie, nicméně události v ní popisované jsou bohužel pravdivé... Autor nezachycuje Wiesenthala jako neomylného a bezchybného mstitele zločinů páchaných nacisty, ale věnuje pozornost i jeho slabším stránkám a omylům, za což má rozhodně mé sympatie. Trochu slabší pro mě byly části o Wallenbergovi a Kraiském, naopak velmi zajímavá byla kapitola o Kurtu Waldheimovi (rakouský prezident obviněný z páchání válečných zločinů). Rozhodně doporučuji k přečtení těm, kteří se zajímají o druhou světovou válku a tematiku nacistických zločinů.... celý text


Aristokratky

Aristokratky 2013, Stanislava Pecková
2 z 5

Zajímavá kniha popisující osudy české šlechty především v minulém století a život nejmladší generace českých "šlechtičen" v současnosti. Jak již zmínila maryzka, zajímalo by mě, jestli se hodnotami, o kterých téměř všechny hovořily, opravdu řídí i v běžném životě - přišly mi občas až příliš dokonalé a někdy jejich vyprávění vyznívalo až tak, že potomci šlechty jsou "něco lepšího", než "obyčejní" lidé.... celý text


Pravidla moštárny

Pravidla moštárny 2005, John Irving
3 z 5

Musím souhlasit s některými komentáři níže - i mně trvalo docela dlouho, než jsem se do knihy začetla. Jakmile se mi to ale podařilo, už jsem se od ní nemohla odtrhnout. Pravidla moštárny jsou krásným příběhem plným dobře vykreslených postav. I přes to mu ale podle mě do pěti hvězd něco chybí, bohužel ale nedokážu pojmenovat, co to je. A i když mě asi mnoho lidí nepochopí, film mám radši než knihu...... celý text


Bouře mečů 1

Bouře mečů 1 2002, George R. R. Martin
4 z 5

Musím souhlasit s komentářem Koza3 - děj se v této knize příliš neposunul a to "telenovelní zpracování", kdy se některé postavy jen těsně míjely, mě občas štvalo. Naopak mi bylo sympatické, že autor nenápadně připomíná děj předchozích dílů, aby se čtenář v příběhu neztratil. Jsem zvědavá, kam se děj posune v druhé části knihy, snad budu mile překvapena.... celý text


Hvězdy nám nepřály

Hvězdy nám nepřály 2013, John Green
1 z 5

Kde začít? U plytké psychologie postav, kterou se autor snažil vylepšit rádoby "nerdy" rysy a přemoudřelými, neuvěřitelnými psychologickými úvahami? U téměř neexistující zápletky, kterou jakoby autor vymyslel, zjistil že je o ničem a tak přidal rakovinu? Nebo u otravné postavy zpitého autora, jehož přítomnost v příběhu byla naprosto nadbytečná? Četla jsem v angličtině, takže úroveň překladu hodnotit nemůžu, ale ani originál nebyl žádným vrcholným literárním dílem.... celý text


Zakletý v čase

Zakletý v čase 2009, Audrey Niffenegger
3 z 5

Zaujal mě především zajímavý námět knihy, na níž bylo vidět, že autorka má vše promyšleno do nejmenšího detailu. Neustálé skoky v čase mě nejprve poněkud mátly, ale postupně se vše začalo propojovat až přede mnou nakonec velmi živě vyvstal celý obraz života Henryho a Clare.... celý text


Dlouhý pochod

Dlouhý pochod 2012, Stephen King
1 z 5

Hunger games 70. let - v tomto případě mi ale hodně chyběl popis společnosti ve které se příběh odehrává. A taky motivace, proč to ti kluci vlastně dělají - opravdu nesouhlasím s některými komentáři níže, že tohle by se klidně v budoucnu mohlo stát. Opravdu? Kdo se dobrovolně přihlásí na smrt?! Vždyť pud sebezáchovy člověka je tak silný, že pro své přežití dokáže udělat témeř všechno. Takhle to pro mě byl jen na téměř tři sta stran natažený popis toho, jak někdo někam jde. Nebýt prokrastinace u diplomky, nikdy bych to nedočetla...... celý text


Maus – Souborné vydání

Maus – Souborné vydání 2012, Art Spiegelman
3 z 5

Kniha popisující hrůzy holokaustu - stejná a přitom jiná než všechny ostatní o tomto tématu. Zpracovaná formou komiksu a ukazující, že přežití koncentračního tábora z vás neudělá světce - možná právě naopak... Lidé, kteří přežili pro to pravděpodobně museli udělat i věci, na které nejsou hrdí a zkušenost s koncentračním táborem je změnila navždy. Těžko jim to ale můžeme vyčítat. Autorovi se podařilo téměř nemožné - komiksová forma zpracování, která do detailů vykresluje všechny podrobnosti, mu umožnila zabývat se těmito kontroverzními tématy, aniž by měl čtenář pocit, že autor někoho soudí (jak by tomu podle mě bylo v případě "klasické" knihy).... celý text


Až na konec všech dní

Až na konec všech dní 2002, Jodi Picoult
1 z 5

Tento boj jsem vzadala někde za půlkou. Pro mě neuvěřitelná, nezajímavá a za vlasy přitažená zápletka, která mě vůbec neoslovila. Navíc s předvídatelným koncem. K postavám hlavních hrdinů jsem necítila žádné sympatie, naopak z Emiliny matky jsem byla zhnusená - Picoultová podle mě prostě matky neumí. Taky se nedokážu ztotožnit s hlavní myšlenkou celé knihy - tedy, že pokud někoho OPRAVDU milujete, dokážete ho i zabít, pokud vás o to požádá...... celý text