SuperSojka
přečtené 358
Ohníčky všude kolem
2017,
Celeste Ng
Váhám mezi čtyřmi a pěti hvězdami. Kniha má zajímavé téma, zajímavé charaktery, zasazení do konce devadesátých let je dobré retro - jedná se o nedávnou minulost a zároveň vlastně od té doby uplynulo už dvacet let. Přesto je to ještě poslední doba, kdy člověk nebyl digitálně stále sledován a mohl jednoduše "zmizet". Kniha se čte vlastně jednoduše, ale přitom v sobě skrývá více vrstev a významů, o kterých člověk musí přemýšlet i po dočtení. Za tuto schopnost bych těch hvězdiček dala pět.... celý text
Ani později, ani jinde
2011,
Delphine de Vigan
V pravdě velkoměstský román, resp. novela. Tíha a hukot velkoměsta je zde popsán velmi sugestivně.
Slepá mapa
2013,
Alena Mornštajnová
Četlo se to jedním dechem. Jeden den jsem musela nechat děti, aby mi skakaly po hlavě, protože jsem knihu jednoduše nemohla odložit. Čtivý styl, který ovšem často sklouzává k určitmu patetismu, což mi trochu vadilo. Mít dvakrát až třikrát během jedné kapitoly pocit, že došlo k osudovému až fatalistickému okamžiku mi přišlo jako plýtvání. Schovala bych si to až na závěr. Naopak konec knihy mi přišel málo důrazný. Ale celkově příjemná, čtivá kniha, která na osudu tří žen mapuje důležité okamžiky české/československé republiky.... celý text
Noc v Lisabonu
2008,
Erich Maria Remarque (p)
Tento Remarque mě nějak minul. Nepřišlo mi to ničím přelomové, možná jsem ho jen četla v nesprávném období a nedokážu ho pochopit v dobovém kontextu. Nebo jsem možná už přestárlý cynik. Pamatuji si, že při čtení Čas žít, čas umírat jsem plakala, ale to bylo před dvaceti lety, teď už bych možná taky neplakala, kdo ví.... celý text
Kolíbka
1976,
Kurt Vonnegut Jr.
Aaaa, ta kniha je taková zvláštní. Čte se dobře, téma je zajímavé, trochu přitažené za vlasy, občas ad absurdum, ale napsané kvalitním stylem. Jsem ráda, že mám jednoho Vonnenguta přečteného, na dalšího se každopádně zatím nechystám.... celý text
Pečeť smrti
2009,
Vlastimil Vondruška
Až se za sebe někdy stydím, ale nemůžu si pomoct, mně se ten Vondruška prostě líbí. Není to literatura, co překoná staletí, ale čte se to dobře a svižně. Autor je bezesporu "vypsaný", dokáže lehce navodit atmosféru středověku a člověk mu to jako historikovi i věří. Zápletka není nějak zvlášť nápaditá, ale není ani úplně triviální. Hlavní hrdinové jsou vtipní a chytří, jednoduše sympatičtí. Kolem a kolem, teď už chápu, proč je Vondruška nejčtenějším autorem městských knihoven.... celý text
Gentleman v Moskvě
2018,
Amor Towles
Líbezné. To je myslím to správné slovo vystihující celou knihu. Nenechte se odstrašit poněkud zavádějícím začátkem, z kterého jsem získala dojem, že se bude jednat o zvláštně humornou knihu, jejíž humor mě ale bavit nebude. Opak byl pravdou. Svébytný hrabě Rostov mě nakonec bavil a dojímal a okouzlil. A velkou přidanou hodnotou je napínavý a trochu neočekávaný závěr knihy.... celý text
Zlodějka knih
2009,
Markus Zusak
Tahle knizka u me rostla az k peti hvezdam, ale ten konec...! Ten nemuzu odpustit.
V pasti
2016,
Lilja Sigurðardóttir
Nadchla mě myšlenka přečíst si knihu od islandské spisovatelky. Když jsem si přečetla záložku, tak jsem se trochu vyděsila, co jsem si to v knihovně vlastně půjčila. Ale překvapivě je to čtivý příběh, který se vyhýbá zajetým klišé. Postavy jsou uvěřitelné, hezky načrtnuté. V ději je překvapivý dějový zvrat. A člověk se o Islandu dozví i pár zajímavých věcí, například, že vařená skopová hlava je zdejší pochoutkou.... celý text
Jsou světla, která nevidíme
2015,
Anthony Doerr
Kniha není špatná, jazyk není špatný, pomalu se rozvíjející příběh není špatný, ale...je tam prostě jakési "ale". A ten konec to kazí. Myslím, že dobrá kniha se dá poznat i podle toho, jak začíná a jak končí, podle prvních a posledních stran. Někdy už podle prvního odstavce a věty, jakým způsobem vás chce vtáhnout do příběhu. Tady je začátek nadějný, ale konec je prostě zvláštní, něco mi na něm vadí. A podle komentářů sleduji, že v tom nejsem sama. Každopádně i tak jsem si trochu poplakala. Není to vcelku špatná kniha, ale Pulitzerovu cenu bych tomu nedala. Každopádně já o tom moc nerozhoduji, že? ;-)... celý text
Moje milovaná Sýrie!
2017,
Řehoř III. Laham
Knihu jsem dostala darem, jinak by se ke mně asi nedostala. Zajímavé čtení vedené formou rozhovoru. Dozvíme se především o životě východních křesťanů na území většinově obydlené muslimy. Informace o samotné Sýrii mi přijdou trochu zavádějící, protože vyzpovídaný v Sýrii věšinu svého života nežil, pokud jsem to dobře pochopila. Křesťané v Sýrii stojí na straně Asadova režimu, takže to zase přidává jiný názor na nejednoznačnou situaci v zemi, který se liší od názorů aktuálně prezentováných v západních médiích. Co mě zaujalo a co jsem nevěděla, bylo, že konverze je ve velké většině muslimských států zakázána. Muslim může v Sýrii konvertovat ze zákona ke křesťanství, ale nemůže být registrován jako křesťan, když už byl předtím muslim. A navíc může zákon kdykoliv konverzi odsoudit k smrti...... celý text