Svářeč přečtené 279

Poslední strážce 2004, Jeff Grubb

Vládce klanů 2004, Christie Golden

Den draka 2003, Richard A. Knaak

Libyjská suita 2008, Leonard Medek

Dobrodruh 2004, Leonard Medek

Soumrak 2011, Christie Golden

Důstojný závěr trilogie, přesto se musím přiznat, že jsem čekal trochu víc. Na můj vkus se tu totiž hodně mluví a málo koná. Nejde vysloveně říci, že by mi ty dlouhé rozhovory a lehce filosofické pasáže vadily (koneckonců byly i v předchozích dílech), jen jsem čekal, že konec trilogie bude více... epický, bombastický? Nevím... Každopádně konec (cca posledních 50 stran) je fakt výborný a musím se přiznat, že mi až vyhrkly slzy do očí :) Abych nějak zhodnotil celou trilogii: přes drobné mušky, kterými Sága Temných templářů trpí, jsem zatím nic lepšího z prostředí PC her asi nečetl.... celý text

Stínoví lovci 2011, Christie Golden

Už Prvorození se četli skvěle. Natož pak Stínoví lovci, v nichž je snad všechno ještě lepší! Méně flashbacků, méně vaty, více akce. Navíc Christie Golden potvrdila, že postavy jsou její silnou stránkou - tady je to navíc vidět o to víc, že od knihy podle PC hry by propracované charaktery čekal málokdo. Zatím se tahle trilogie vyvíjí skvěle, tak doufám, že třetí díl bude pokračovat v kvalitativním růstu. Byla by škoda, kdyby to Christie nějak zazdila, protože dosavadní dva díly patří mezi nejlepší knihy podle PC hry, co jsem zatím četl (a nebylo jich málo)...... celý text

Prvorození 2011, Christie Golden

Přijde mi to jako takový prolog - úvod do většího dění, které na nás čeká v dalších dílech. Občas mi ten příběh přišel zbytečně roztahaný, určitě šel zpracovat i na menším počtu stran. To však neznamená, že Prvorození jsou špatná kniha - naopak (jinak bych ji nepřečetl za jediný den). Nejzajímavější mi přišli asi hlavní hrdinové - u knihy tohoto typu bych čekal nepříliš propracované figurky, ale zejména třeba R.M. má docela hloubku. Ještě štěstí, že další dva díly mi leží na poličce nad postelí, protože se vážně těším, až se začtu do dvojky. Ten příběh ještě ani pořádně nezačal a už mě chytnul...... celý text

Tanec ve stínech 2011, Alexej Pechov

Na konci první dílu to už vypadalo, že dvojka bude standartní putovací fantasy. Jenže není... První dvě třetiny se opět odehrávají ve městě, poslední třetina na cestě. Tudíž vlastně stejný model jako u jedničky, což ale vůbec nevadí. Proč měnit zaběhnuté pořádky, když stále mají co nabídnout? Navíc když to znamená, že Tanec ve stínech patří mezi nejlepší klasické fantasy poslední doby. Knihu táhnou zejména sympatické postavy a humor, kterého je zde vážně hodně (možná občas až příliš), příjemný je také rozsah - na kl. fantasy docela malý - takže příběh pěkně odsýpá bez sebemenšího klopýtnutí. Jak jsem řekl - oproti prvnímu dílu žádný posun, mě to však nevadí ani v nejmenším. Těším se na ukončení trilogie.... celý text

Vyhlídka na věčnost 2011, Jiří Kulhánek

Možná trochu horší než geniální Stroncium (které já osobně považuji za vrchol Kulhánkovy tvorby), pořád ale o několik tříd lepší než přeceňovaný Noční klub (který jsem ani nedočetl). Hlavně ten dlouhý (přes 120 stran) "pekelný" flashback uprostřed je výborná část, závěr je taky skvělý (hlavně díky panovi L - výtečná postava). Zápory snad skoro nejsou, snad jen - narozdíl od bezchybného Stroncia, které bylo jízdou od začátku do konce - mi tady chvíli trvalo, než jsem se do příběhu začetl (cca 100 stran). Hlavní hrdina mi taky přijde horší - to ale kompenzují vedlejší postavy. Jinak je to ale neuvěřitelná jízda - přesně jak jsem od Kulhánka čekal.... celý text

Žoldnéři fantasie: Dálnice ke všem čertům 2011, Michael Bronec

Dvě excelentní povídky, řada nadprůměrných, jedna průměrná (paradoxně vítězná) a jen jedna podprůměrná povídka - to je více než vynikající bilance na soutěžní sborník. Povídky Žlebka a Matouškové mě dostaly a až na závěrečný text Radovana Kolbaby zde není jediná, která by mě nějak neoslovila, minula. Závěrečný teoretický text Leonarda Medka má také svou kvalitu a narozdíl od loňské práce o upírech mě i zaujal (hlavně si dovedu představit, že napsat něco takového, to už chce sakra velký přehled). Kdybych měl letošní ročník porovnat s loňským (který jsem ani nedočetl), tenhle je o několik tříd lepší. 85%... celý text

Modrá luna čarodějů, rudý měsíc války 2011, Jan Dobiáš

Autorův styl psaní mi sedl, humor také (i když za břicho jsem se nepopadal). Musím však souhlasit se snopem, že anotace je naprosto mimo. Postavy jsou sympatické, celkem jsem si je oblíbil, nějaká hloubka se jim však (až na jednu, dvě vyjímky) vyhýbá širokým obloukem. Příběh je vcelku prostý, trochu zbytečně roztříštěný - normálně rychlé střídání dvou dějových linií zvyšuje čtivost textu, zde je však spíše na škodu. A zase tak zajímavý ten příběh taky není. A nějaká slova o hádance, střípcích a detailech, to už mi vyloženě přijde, že autor anotace dělal z knihy něco, čím není. A čím tedy je? Klasickou fantasy, čtivou, zábavnou a trochu jinak podanou, stále však především klasickou fantasy. Abych to shrnul - příběh slabý, hrdinové sympatičtí, Dobiášův styl psaní výborný. Nakonec mám z knihy celkem dobrý dojem, i když bůhvíjak na větvi z ní taky nejsem. 70%... celý text

Příchod noci 1993, Isaac Asimov

Popravdě ani nevím, proč jsem si tuhle knihu kupoval, scifi tohoto typu normálně moc nemusím. A kdybych si nejdřív přečetl kometáře tady nebo na Legii, ani bych se na ni v regálu nepodíval. Každopádně o to víc jsem překvapen, jak se mi Příchod noci líbil. Postavy jsou sympatické, nápad docela zajímavý a líčení světa po zatmění taky docela uvěřitelné (i když O. Neff to ve své Tmě podle mě zvládl o něco lépe - byť jsou ty dvě knihy jen těžko porovnatelné, především díky rozdílnému charakteru katastrofy). Problém jsem však měl s prostřední částí, které trochu chybí spád, ten příběh přešlapuje na místě. Navíc mě docela překvapilo, že postavy občas hovoří o soumraku nebo svítaní, přestože mají v podstatě permanentní den. Nicméně - nevím, jaká je povídka, nečetl jsem ji, tahle kniha mě však velmi bavila. 75%... celý text

První v boji 2011, David Sherman

Velmi dobrá military sci-fi. Prvních cca sto padesát stran je jen tisíckrát převařený základní výcvik, autoři jej však dokáží podat docela zábavně. Především postavy jsou velmi sympatické, oblíbil jsem si je již na začátku. Poté sice ještě hodně dlouho trvalo, než jsem se dočkal první akce, ale čekání stálo zato. Opět velmi čtivě podaná, dynamická, autorské duo si rozhodně nebralo servítky - což je vlastně samozřejmost, ještě jsem nečetl military scifi, ve které by se autoři nějak cenzurovali :) Celkově vzato se nejedná o žádné převratné dílo, na pokračování se však celkem těším - ještě štěstí, že mi leží na nočním stolku :) 75% Edit po měsíci a půl: Druhý díl jsem ani nedočetl, fakt neuvěřitelný, jak je možné se propadnout s kvalitou...... celý text

Mrtví muži netančí 2011, Míla Linc (p)

Čekal jsem od téhle knihy hodně, opravdu hodně, výsledek mě však zklamal jako již dlouho nic. Příběh na stokrát obehrané téma "o cestě tam a zase zpátky" mě nijak nezaujal. Osud hrdinů mi byl celkem lhostejný, ačkoliv je autor docela solidně vykreslil, jak jejich charaktery, tak minulost (flashbacky do jejich minulosti jsou dost dlouhé, možná až příliš). Vůbec celkově mě tahle kniha nechala chladným, dočetl jsem ji a řekl si "hmm, dobrý..." s tím, že za pár dní mi vyšumí z hlavy. Prostě když to srovnám se Stínem černého hvozdu, tak obrovské zklamání... Proč tři hvězdy, když jsem to tu takhle sepsul? Linc dokázal skvěle vykreslit atmosféru hvozdu i les samotný, což částečně všechny zápory vynahradí. Ale vážně jen částečně... Edit: Tak po pokusu o druhé čtení snižuji na dvě hvězdy, sorry. Opravdu nuda a proti Stínu černého hvozdu, který mě bavil i podruhé, hodně velký propad.... celý text

Dědičné právo 2011, Richard A. Knaak

Obrovské zklamání, po kterém už od Knaaka vážně nebudu nic čekat. Hlavní hrdina je vysloveně nesympatický venkovský balík, který hovoří otravnou nespisovnou mluvou (o některých jeho nelogických myšlenkových pochodech se radši ani nebudu zmiňovat), vedlejší postavy jsou taky dost nevýrazné (jejich osud mě nechával zcela chladným). Příběh je vlastně obyčejná road story, plná šíleně předvídatelných zvratů, postrádá jakýkoli náboj nebo atmosféru. Pointu odhalíte asi tak po první třetině (spíš dřív). Prostě miliontá variace na téma "skupina hrdinů putuje změnit svět". Subjektivně mám pocit, že ta kniha má nejmíň 500 stran, protože takhle se vlekla. Druhý díl už snad ani nebudu kupovat...... celý text

Za temným portálem 2011, Christie Golden

Rosenberg skvěle zvládá akci, Christie Golden zase výborně pracuje s postavami. Stejní hrdinové, kteří byli v Přílivu temnoty dost nevýrazní, jsou v tomto románu docela zajímaví a není problém se do nich vžít. To samé platí víceméně o vedlejších postavách, kterých je však příliš moc. Chápu, že autoři byli dost svázáni možnostmi původního herního příběhu, ale kdyby některé protagonisty vyškrtli, nic by se nestalo. Což je asi tak moje jediná výtka k příběhu, jinak je to fakt skvěle napsaná epická fantasy. Neskutečně mě však irituje obálka. Nejde ani tak o kresbu samotnou, která je sice hodně statická, ale pořád má jistou úroveň, spíš o tu příšernou, zářivě červenou barvu na hřbetu a zadní straně...... celý text

Znamení temného boha 2011, Markus Heitz

Co říct? Celý příběh je již v plném proudu, zlo se již za nikoho neschovává a od intrik přechází k činům. K samotné knize mám jen jedinou výtku - závěrečná "bitva" (ani se to tak nedá nazvat) je neuvěřitelně odfláknutá. Já vím, ta lest je relativně mazaná, ale stejně bych radši něco epičtějšího. Další výtku mám k celé sérii - šest dílu mi přijde zbytečně moc. Ten příběh není zas tak složitý a mám pocit, že čtyři by byli tak akorát. Vážně se docela bojím, že další díly budou docela o ničem... Nicméně se na ně těším, Ulldart sice nenabízí kdovíjak originální počtení, pro fanoušky žánru je to ale povinnost.... celý text

Pár kapek krve 2011, Vladimír Šlechta

Podotýkám, že nejsem fanoušek JFK, nýbrž Vladimíra Šlechty. Neodehrávat se tato kniha v Krvavém Pohraničí, nezavadil bych o ni ani pohledem, protože Kovář mě nikdy příliš nelákal. A jak tedy skloubení dvou populárních světů dopadlo? Skvěle! Jako čtenáře zcela neznalého JFK mě potěšilo, že Šlechta neřeší žádné Kovářovi problémy z minulých dílů a soustředí se pouze na hlavní zápletku. Rovněž agentův úkol je v podstatě poměrně banální a s hlavní zápletkou nemá co dělat - JFK ho celý splní asi tak na posledních deseti řádcích. Popravdě mám pocit, že kdyby Šlechta chtěl, mohl příběh s minimální změnami napsat s jakýmkoli jiným hlavním hrdinou... Jinak se samozřejmě jedná o skrz naskrz akční příběh okořeněný milostnou zápletkou, ve Šlechtově podání neskutečně čtivý.... celý text

Želes 2007, Jiří Mazurek

Víceméně se můžu ztotožnit s Gaarqovým komentářem. Nápady má autor dobré a má jich hodně, provedení je však přinejmenším rozporuplné. Na jednu stranu docela čtivý příběh, na druhu stranu ploché charaktery, naivní autorův styl (občas jsem měl pocit, že čtu knihu pro 10ti leté děti), logické podivnosti. Co mě nakonec přinutilo přihodit jednu hvězdu navíc, je fakt, že kniha se nebere úplně vážně, viz docela zábavná historie Mazurkova světa :)... celý text