swon přečtené 173

Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii 2017, Ladislav Zibura

Začnu od konce - poslední odstavce knížky mě totiž na férovku dojaly! Ironie je mi vlastní, ale tady mě ta trochu patosu a životní pravdy pohladila na duši. Po předchozích dvou dílech musím konstatovat, že v Gruzii a Arménii jsem se s Ládíkem bavila nejvíc :-) Docela by mě zajímalo, jestli byl po cestě na nějakém jaterním vyšetření, protože tohle putování by bylo výzvou i pro zkušeného českého pijana. Netřeba zmiňovat již tolik probírané a tím už i velmi neoriginální tvrzení, že lidé po celém světě jsou fajn (každý národ po svém) a že v drtivé většině případů není vůbec se čeho bát. Pro mě opět obohacující a opět mě utvrzující, že v hotelovém komplexu ve Středomoří z toho světa moc nepoznám.... celý text

No Future: Vezeme děti na parním stroji do virtuální reality? 2019, Bob Kartous (p)

Kniha pro uvědomělé rodiče. Pro rodiče, kteří přemýšlejí nejen nad vzděláním svých dětí. Rodiče, kteří netrvají za každou cenu na akademických úspěších, zároveň ale vědí, že vzdělání není jen o biflování a titulech. OK, to bychom měli - message accepted and understood. Je fajn, že se takový počin na českém trhu objevil. Mně a mému muži kniha Boba Kartouse jen potvrdila, co si myslíme a jak chceme s našimi dětmi fungovat. Jen nám to pěkně shrnula a správně pojmenovala. Každopádně nemůžu jen chválit. Pro některé to bude banalita a směšná výtka, ale mně jako čtenáři vadila ta sáhodlouhá souvětí. Fakt se mi občas stalo, že jsem se musela vrátit na začátek věty a číst znova. A to si troufám tvrdit, že dlouhé texty zvládám. OK, někdo tady zmiňoval cizí slova - čistý akademický text to není (a myslím, že takovou ambici ani neměl). Nu, není to ovšem ani kniha pro širokou čtenářskou obec. Komu to vadí, nechť otevře Slovník cizích slov a něčemu se přiučí, že jo. Je dost možné, že smůlu jsem měla jen já, ale můj výtisk měl cca 20 stran v příšerné kvalitě tisku s rozmazaným textem. Sečteno-podtrženo: kdo má možnost a chuť, nechť si tuto knihu přečte. A nejen rodiče, třeba našim bych to naordinovala jako povinnou četbu. Knihu jsme koupili i kamarádům, tak doufám, že u nich též dojde k pochopení a prozření.... celý text

Příběh ztracené holčičky 2018, Elena Ferrante

Poslední díl vnímám z celé série jako nejlepší, dějem je ale nesmírně krutý, často nespravedlivý, někdy také nepochopitelný a občas též rozvláčný. Elena mě jako už od začátku vytáčela na každé třetí stránce a je pro mě symbolem sobeckosti. Lila je jiný příběh - tam nikdy nevíte, jestli je to čarodějnice manipulující vším a všemi okolo nebo naopak hluboce nešťastná žena, k níž je život nemilosrdný od dětství. Velmi zjednodušeně: po závěrečném díle jsem rozsekaná, něco mě v hlavě tíží a chvilku mi bude trvat, než nad nimi (kým vším ale??) přestanu přemýšlet. A to jsem si před tím, než jsem vůbec začala sérii číst, říkala - ježkovy oči, co mě tak na příběhu z Itálie může zaujmout...... celý text

Příběh těch, co odcházejí, a těch, kteří zůstanou 2017, Elena Ferrante

Politická témata v beletrii mi obecně nevadí a v některých ji vyloženě vyhledávám - v případě 3.dílu Geniálních přítelkyň mi to ale občas lezlo na nervy. Pak jsem knihu odkládala, protože jsem se prostě nudila. Mám teď pocit, že u třetí části jsem tak trochu povrchní čtenářka, protože mě prostě do děje dostaly až ty rozvrácené vztahy a čirá ženská zvědavost, co bude dál a kdo s kým skončí. Plynule tedy jdu ke své knihovně a těším se na grande finale...... celý text

Příběh nového jména 2017, Elena Ferrante

Místy jsem Lilu nenáviděla, protože mi fakt přišla hnusná. Pak mě zas štvala Elena, protože se chovala jako ušlápnutá slepice. Ale - nedalo se prostě odtrhnout :-) Bylo to strhující, místy dost otřesné, často zoufalé...Perfektní popis toho, jak přátelství mezi ženami ne/funguje a jaké má zákonitosti. Je úplně jedno, že druhý díl se odehrává v 60. letech - ten ženský mozek funguje a uvažuje pořád stejně.... celý text

Doskočiště Protektorát 2016, Jitka Neradová

Myslím, že tuto knihu lze směle zařadit do škatulky "povinná četba pro každého Čecha" a vlastně i Slováka. Samozřejmě se nejedná o vysokoškolskou studii - nicméně pořád je to velmi zdařilý populárně-naučný text. U mnohých osudů mě mrazilo, bylo mi skoro do pláče. Zcela marně jsem se snažila vžít do situace. Což bylo absolutně nemožné, ten strach si nedokážu, nechci a naštěstí ani nemusím představit. I tak mě ale blažilo na srdci, že jsme země, která má své hrdiny. Musíme ale o nich vědět a vážit si jich. To zatím není pravidlem.Bohužel... Prosím, učme naše děti a studenty více moderní dějiny! Tohle přece musí znát.... celý text

Geniální přítelkyně 2018, Elena Ferrante

Co bych byla za čtenářku, kdybych se nepustila do tohoto knižního fenoménu?! No, musím si přiznat, že ze začátku jsem byla hluboce zklamaná, minimálně prvních 50 stran mě vůbec nebavilo a litovala jsem, že jsem si celou tetralogii pořídila. Pak ovšem nastal zvrat a najednou jsem měla problém knihu odložit. Ferrante má totiž neuvěřitelný talent vykreslit postavy, popsat jejich niterné pocity a vzájemné vztahy a zasadit je do prostředí, ve kterém se děj odehrává. Nejvyšší hodnocení si nechávám na další díly - něco mi říká, že pět hvězdiček ještě využiju :-)... celý text

Queen 2019, Peter Hince

Tak si říkám - ježkovy zraky, jak to ti hoši od aparatury a spol. vůbec všechno přežili :-) Asi jako když kouknete na Keitha Richardse ze Rolling Stones a přemýšlíte, jestli to náhodou není jen fata morgana. Hned ze startu je třeba upozornit, že Peter Hince píše primárně o svých osobních zážitcích a Queen jako takoví jsou víceméně v pozadí. Není to ale o nic méně zajímavé čtení a jsou tam momenty, kdy se člověk od srdce zasměje stejně tak jako pozastaví a uvědomí si, že je na tom celém něco smutného. Poslouchala jsem jako audioknihu a jsem velmi mile překvapena výkonem Jiřího Korna.... celý text

Sama sebou 2018, Jojo Moyes

Říkala jsem si, že přečtu i třetí díl, abych to jaksi měla komplet a věděla, jak to s Lou dopadne. Musím přiznat, že první třetinu knihy jsem protrpěla a vůbec mě to nebavilo. Poprvé mi ten děj přišel fakt plytký, prostě hloupá červená knihovna. A pak se to konečně rozjelo, přišly kritické momenty a děj odsýpal a člověk chtěl číst dál a dál. Ano, pořád to je romantická literatura, ale v případě Jojo Moyes si zachovává poměrně slušnou literární kvalitu a vypravěčskou schopnost.... celý text

Prvok, Šampón, Tečka a Karel 2012, Patrik Hartl

Smrtící bílá 2019, Robert Galbraith (p)

JK Rowling je snad nejlepší vypravěčka, co znám. To, že jsem generace Harryho Pottera, zde šířeji zmiňovat nebudu. Ona mě ale totálně přesvědčila i jako autorka detektivek. Kniha má hodně stran (to jsem ve čtečce nepoznala :-) ), mně to ale nijak nevadí. U ní by snad i byla škoda, kdyby psala jen krátké novely. Ostatní čtenáři mají pravdu, že se v tomto díle řeší milostné vztahy. Myslím ovšem, že to ničemu nevadí. Přece i ty hlavní postavy mají být lidskými bytostmi a pokud to nemají být pouhé asexuální objekty děje, není nic špatného na tom dostat do příběhu i tuto dějovou linku a tím ji i okořenit. Člověk totiž napjatě vyhlíží nejen vraha, ale i kam to srdce spadne. Detektivní zápletka čtenáře do děje vtáhla snadno - škoda jen, že se to celé netočilo trochu déle okolo Westminsteru. Tak jsem zvědavá, jestli se v dalších dílech neobjeví nějaká řežba kolem brexitu...Pokud by totiž JK Rowling chtěla napsat další sondu o britské společnosti, tohle by bylo určitě nosným tématem.... celý text

Můj příběh 2019, Michelle Obama

Je to prostě a jednoduše americké - příběh afroamerické dívky (vidíte tu korektnost?) z jižního Chicaga, ze čtvrti dnes nevalné pověsti - všechno to objímání, hrdosti na vlast a víru v to nejlepší, co v člověku je... Ale tentokrát do toho nevkládám ani špetku ironie a spíše si říkám: kéž bychom (vlastně i já sama) my ženy v sobě někdy našly tolik síly a prosadily se tak, jak to dokázala Michelle Obama. Žena, která z úřadu První dámy učinila místo, na kterém lze mnohé dobré prosadit. Pokud máte možnost, doporučuji přečíst v angličtině - vždycky to bude krapet autentičtější než s překladem, byť ten český je údajně fajn.... celý text

Emil Běžec 00:10 2015, Pavel Kosatík

Tuto knihu jsem si uzila s prijemnym hlasem Ivana Trojana v audio verzi, i proto se mi zda, ze ve svem hodnoceni budu shovivavejsi. Obsahove je to takove...no, rychle...vystiznejsi vyjadreni me nenapadlo. Obzvlast vypraveni o zivote po roce 1968 a posleze po 1989 je vmestnan do posledni kapitoly. Az to skoro vypada, ze 30 let zivota zil Emil Zatopek ve vzduchoprazdnu. Nemohu se tak ubranit dojmu, ze by si toto udobi jeho zivota zaslouzilo podrobnejsiho popisu.... celý text

Opuštěná společnost 2017, Erik Tabery

Tohle bylo smutné čtení o stavu české (ale též československé) politické reprezentace. O to smutnější, že kniha ukazuje lhostejnost, kterou my Češi máme v sobě nějak podivně zakořeněnou. Z toho plynoucí nezájem o věci veřejné je pak jen vyvrcholením současného stavu. Databázi knih nepovažuji za platformu, kde bych chtěla vyjadřovat své politické názory, nicméně si neodpustím drobnou poznámku: Je starým známým faktem, že politická reprezentace je odrazem společnosti, jež ji volila. Taberyho kniha nám ukazuje, že v současných letech naše volba do prezidentského úřadu ani do sněmovny prostě není dobrá, ani důstojná a už vůbec ne reprezentativní dovnitř, natož navenek. Povinná četba pro všechny, kteří nehledají pouze jednoduchá a plytká řešení problémů. Na to přece nemusíme být ani právdoláskařem anebo sluníčkářem, jen člověkem, kterému není jedno, kde a jak žije a kdo jej zastupuje. Protože ještě pořád, chvála bohu, žijeme v zastupitelské demokracii. Po přečtení této knihy jsem se opět utvrdila, že si ji nechci nechat vzít.... celý text

Moje matka Marlene Dietrichová 2000, Maria Riva

No, rodiče si člověk bohužel vybrat nemůže... Egoistická matka milující obdiv (a to nemusí být hvězdou z dob zlatého věku Hollywoodu) je pro děti, obzvlášť dcery, vždy oříškem. O to hůř, když je matka zaujatá zásadně pouze sama sebou a zásadně jí utíkají potřeby vlastních dětí. Protože tady bylo dítě zjevně přívěškem, který vypadal dobře v médiích, neúnavným posluchačem a neustálým pomahačem. Maria byla nepochybně nadstandardně materiálně zabezpečená, ale z jejího vyprávění pro mě jasně vyplynulo, že mateřská láska v pravém slova smyslu jí poskytnuta nebyla.... celý text

Zázračný úklid - pořádek jednou provždy 2015, Marie Kondo

Tohle me absolutne nebavilo, ale jednou rozectenou knihu proste neumim odlozit...V tomto pripade jsem to ale nejspis mela udelat. Rozvlacny text, jehoz poselstvi by se s trochou snahy veslo na 10 stran. Rovnez souhlasim s komentari nize, ze nektere doporucovane metody uklizeni jsou fakt pritazene za vlasy. A ja tak doufala, ze se doctu figle, jak rychle a efektivne umyt okna :-D... celý text

K večeru spustil se déšť 2016, Jindřich Janíček

Na rovinu rikam, ze jsem (zcela naivne) ocekavala neco na zpusob Na zapadni fronte klid) - no, nemohla jsem byt dale od pravdy. Obcas me denikove zapisy nebavily, obcas jsem se trochu ztratila, prece jen nektere vyrazivo a slovni obraty jsou uz dneska archaicke. ALE: autenticita je takrka 100%, o coz slo dle meho predevsim. Zcela okouzlena jsem ovsem byla grafickym zpracovanim knihy a tiskem samotnym. Vskutku oku lahodici!... celý text

Je to i můj život 2005, Jodi Picoult

První slovo po přečtení, které mi vytanulo na mysl, bylo: nespravedlnost. Potenciálním čtenářům nechci prozradit pointu, ale trošku jsem se na konci naštvala - na posledních stranách takový zvrat! Pro mě to pak celé vyznělo poněkud uspěchaně...a za sebe musím říct, že jsem chtěla, aby to celé skončilo jinak a že by to tak i bylo přirozené. Autorka totiž mohla velmi obratně pracovat s motivem rozloučení a snahy vyrovnat se s neodvratným koncem. Pro mě osobně je pak hlavním poselstvím knihy hluboké uvědomění si a nekonečný pocit vděčnosti za to, že mám zdravého syna.... celý text

Pěšky mezi buddhisty a komunisty 2016, Ladislav Zibura

Princ Ladik opet potesil, ale vice az druhou trasou. Do nepalskych dobrodruzstvi jsem se nemohla zacist, zato putovani kouskem Ciny me opravdu bavilo a mnohdy pobavilo. Bylo to zcasti dano i tim, ze jsem tam sama byla, a tak jsem si par absurdit dovedla predstavit :-) Opet ocenuji poselstvi (i kdyz to zni vzletne, no jo), ktere je knihou prodchnuto: lidi jsou ze sve podstaty na celem svete stejni a opravdu je vetsina z nich dobrych a neni duvod se jich bat.... celý text

Panský dům a jeho dědictví 2018, Anne Jacobs

Třetí díl je bohužel z mého pohledu nejslabší (v některých pasážích to byla fakt limonáda) a celou ságu důstojně neukončuje. Velkou část děje mě vůbec nebavilo číst, ale v drtivé většině rozečtené knihy neodkládám - tady jsem navíc měla za sebou předchozí dva díly. Příběh šitý horkou jehlou, některé linie byly zbytečně protahovány, některé události zabraly půl kapitoly a vůbec...přišlo mi to jaksi nevyvážené. Postavy, které odešly před lety, se najednou zčistajasna objevily - myslím, že často naprosto bezdůvodně. Jen prostě proto, aby tam byly a aby se všechny osudy řádně uzavřely, pokud možno happyendem.... celý text