swon komentáře u knih

A jsem zase tam, kde jsem byla, než jsem začala číst tuto knihu. Beneše a jeho působení v tak historických meznících našich dějin nelze nikdy jednoduše hodnotit a přiřadit jim černobílé rozhřešení. I z tohoto důvodu se mi líbí proslov Václava Havla z roku 1994 v Sezimově Ústí, který ač nebyl nekritickým obdivovatelem Benešovým, dokázal nás přinutit přemýšlet nad tím, jak bychom se v dnes nepředstavitelných situacích zachovali my.
Bohužel i tato kniha ukazuje, že projekt Československo neměl šanci od samého počátku své existence. Vždy byl a bude někdo, kdo nám přinejmenším bude dosti výhrůžně klepat na dveře. Troufám si tvrdit, že germánské nebezpečí skutečně nadobro pominulo, u toho divokého východoslovanského bych si tak jistá nebyla...

3 06.01.2021

Ruku na srdce - dokaze si nekdo ze ctenarstva predstavit, ze je jeho dite obvineno z vrazdy spoluzaka? Je vubec mozne vzit se do pocitu matky milujiciho sveho syna, ktera ma ale zaroven mucive pochybnosti o jeho nevine? Jake to je byt otcem trochu divneho pubertaka, kteremu vlastne moc nerozumite, ale jste ochotni kvuli nemu zajit do krajnosti?

Nedokazu odpovedet na jedinou z otazek. Az s detmi totiz clovek pochopi, co to znamena bezpodminecne milovat.

5 02.11.2020

Mám ráda knihy, jejichž děj je zasazen do meziválečného Německa. Člověk už přečetl hromady knih o hrůzách v koncentračních táborech, přiznávám ovšem, že i život každodenních Němců je literárně přitažlivým tématem.

Jenže, ono tahle kniha prostě nebyla nijak speciální, zásadně jiná, šokující, tvrdě otevřená. Vypravěčský potenciál jistě měly děsivé nálety spojenců na Hamburk, ty byly náležitě popsány a to bylo vše. Kde je to napětí? Ta tragédie a utrpení? Neříkám, že o tom toužím zvrhle číst, ale právě zde mohla autorka ukázat, jak moc si obyčejní Němci vytrpěli. Nehledě na to, že vždy je nesmírně zajímavou linkou děje plíživý nástup nacistů k moci - i toto téma bylo vykresleno dost povrchně.

4 02.10.2020

První čtvrtina knihy mě nebavila, měla jsem problém začíst se, občas mi připadalo, že čtu něco, co už bylo napsáno nebo jsem viděla v americkém filmu o nějaké nábožensky uhozené rodině...

No právě, a ona ta Tara opravdu v té praštěné, fanatické rodině, kde opovrhují státem, zdravotní péčí západního střihu a bojují proti všemožným iluminátům, vyrostla. Jenže pořád jde z řádků cítit, že se ještě úplně neodtrhla. Což člověku lze těžko vyčítat - s vlastní rodinou jsme spjati, ať se nám to líbí či ne.

Až se člověku nechce věřit, že nakonec dosáhla takového vzdělání. I tato kniha nám proto opět ukazuje, že vzdělání je ta nejcennější entita, které lze v životě dosáhnout. Jen skrze vzdělání člověk porozumí světu kolem sebe. A když neporozumí, aspoň bude vědět, že je toho ještě spousta, co by se měl naučit!

1 26.08.2020

Tohle je nepochybně velmi čtivá kniha, stránky doslova letí a vy pořád čekáte, jestli se sakra ten doktor sebere a udělá z toho svého životního bordelu aspoň trochu pořádek. V určité chvíli se rozhodne jako největší správňák, ale bohužel je to jen v jednom aspektu. Zbytek je jen pokračující mess...

Nemůžu si pomoct, ale jestli jsou všichni lékaři na chirurgii takto zdeptaní, pronásledováni různými démony, mám strach, co se bude dít, až pod ten skalpel budu muset jít sama nebo někdo z mých blízkých.

7 11.08.2020

Nedokážu přesně popsat, co se mi honí hlavou po přečtení této knihy. Člověk už viděl tolik dokumentů, znal úryvky z dopisů...ale pak to dostat takhle všechno na hromadě. To je jednomu úzko, zle, topí se ve vzteku a nenávisti. A pak se jen dokola ptá, jak to, že to zvěrstvo bylo mezi námi?
Osud Milady Horákové je znám a díkybohu, že můžeme o něm mluvit a diskutovat. Ale především, nezapomeňme na ty tisíce dalších, neznámých, kterým diktatura vzala a zničila život. Jinak by smrt Dr. Milady Horákové byla zbytečná.

4 08.08.2020

U této knihy mě nesmírně rozčilovaly historické nepřesnosti (a opravdu mi nevadilo, že jedna z postav vstoupila do Říšského kancléřství dřív, než bylo otevřeno - jak píše autorka v doslovu - to je to nejmenší!). Udělat ovšem z Gabčíka a Kubiše členy polského židovského odboje považuju za hloupost. Vůbec to v knize nemuselo být, nijak to neozvláštnilo děj, tato zmínka tam byl jen nahodile zmíněna. Nedává to, popravdě, vůbec smysl.
Pravdou také je, že český překlad čtenáře také zrovna neoslní. Věty byly mnohdy kostrbaté, neobratné, nesmyslně přeložené (volal Scala z Milana...nebo spíše volal někdo z La Scala z Milána?).
Děj se místy opravdu vlekl, občas moc nedával smysl (proč chce najednou postava v Krakově, kde se velká část knihy odehrává, české noviny? Kde je ta souvislost?). A na druhou stranu tam bylo spousta linek, které by si naopak zasloužily větší rozpracování (např. polský odboj, poválečné osudy postav). Posledních pár desítek stran tak čtenář dostal naservírovaných takříkajíc z vlaku. Pasáže ze současnosti mohly také být o polovinu kratší.

1 03.08.2020

Jakožto velmi pasivní uživatel sociálních sítí jsem tuto knihu ocenila jako dobrý, jazykově přístupný vhled do marketingu na sítích.
Často mi navíc přišlo, že rady a tipy, které autorky dávaly (hlavně stran strategie a vůbec rozmyšlení si, o co firmě jde, čeho chce dosáhnout, apod.), jsou s přehledem aplikovatelné i v offline světě podnikání.

2 27.07.2020

Upřímně řečeno neočekávám, že by knihu o Zemanovi či Babišovi četli jejich voliči...Chtěla bych se ovšem vyhnout velikášským hospodským řečem a všeobecnému českému nadávání. Nicméně po přečtení této knihy se musím velmi kontrolovat a zachovat si slušnou tvář, abych nebyla vulgární. Stačí, že na Hradě sedí člověk, který to bohatě obstará za nás všechny a to klidně do éteru...
Což by vlastně snad bylo to nejmenší zlo, když vezmu v úvahu, co všechno dokázal Jaroslav Kmenta dát dohromady.
Jiskřička naděje asi někde v dáli bliká, v současné situaci je ale Rudý Zeman stále smutným čtením o stavu české politické scény, potažmo společnosti.

7 06.07.2020

Jakkoliv komentovat děj či hlášky z notoricky známých filmových komedií tohoto dua...je navýsost zbytečné :-)
Pokud máte tyto filmy rádi, přijdete si na své - člověk to vidí hezky černé na bílém. A protože jsem nikdy neměla ráda Jáchyme, hoď ho do stroje, nebavilo mě to ani číst. Což je ale samozřejmě jen můj problém.

Vyzdvihuji tedy především schopnost Zdeňka Svěráka hrát si s češtinou. On to umí dokonale.

06.07.2020

Ládík jako vždy nezklamal - častokrát se pousmějete, mnohokrát zasmějete a sem tam něco nahlas předčítáte svému protějšku.
A já už teď bezpečně vím, že pojedu do Talinnu a obytňákem do Rumunska - tak dobré to tam s Ládíkem bylo.
Drobná poznámka na okraj: nesmírně oceňuju papír, na kterém je kniha vytištěná a ilustrace - ty jsou dílem samy o sobě.
Jediná věc, která mě, řekněme, vyváděla z konceptu, byly vložené poznámky k fenoménům či událostem vztahující se k navštívenému místu - nejsou součástí hlavního textu, což mě trochu štvalo. Asi musím najít lepší "čtecí" taktiku :-)

4 01.07.2020

Pro mě byla tato kniha trošku boj - ne proto, že by nepřinášela užitečné informace, nýbrž proto, že mnoho pasáží se mi četlo opravdu obtížně. Je protkána mnoha studiemi, které z různých úhlů prokazují, jak je pro člověka zkázonosné, když dostatečně a pravidelně nespí. Ale na můj vkus bylo toho dokazování až přespříliš. Pasáže cca v poslední třetině knihy už byly čtivější a zvládla jsem je za pár dní.
Myslím, že dneska každý víme, že nedostatek spánku přináší spoustu zdravotních průšvihů. Jen by mě zajímala odpověď na jednu otázku, kterou autor v knize neřešil: matky malých dětí, které se někdy pořádně nevyspí opravdu několik let v kuse...musíme být přece taky velkou rizikovou skupinou, o které se nemluví a na kterou se vztahují všechny negativní vlivy nedostatečného spánku.

2 09.06.2020

V knize najdete mnoho zajímavých momentů - za určitě nejzajímavější považuju popis předválečné situace v Německu. Nevím, jestli si dnešní čtenář vůbec dokáže představit, jak byli lidé nuceni žít. Kdo se ohnul, kdo šel nadšeně s davem. Já to nedokážu, je mi z toho zle. A to nemusím číst o nacistickém Německu...že ano.

Samozřejmě, že to není kniha faktografická, ale jako návod a zpřístupnění širšímu okruhu lidí, je takový příběh vlastně dokonalá forma.

4 18.04.2020

Mně se rozhovory ve většině případů líbily. U některých mi třeba jejich názor nabídl nějakou další alternativu, která by mě samotnou nenapadla. Nemůžu ani říct, že bych se vším souhlasila, což určitě nebyl záměr knihy. To, že je Bára Nesvadbová feministka, se dost ukazuje i v knížce - snad v každém rozhovoru najdete otázky, které se kolem tohoto širokého tématu točí. Pro mě byla ještě četnost těchto dotazů snesitelná a vlastně někdy i dost zajímavá z pohledu prezentovaných názorů. Dokážu si ale představit, že čtenář muž ve věku 40+ by nejspíš dost supěl :-D
Sorry, tohle bylo nekorektní...ale to jsou prostě ty předsudky. Každý je jimi ovládán, více či méně. Tohle v knize též najdete.

13.04.2020

Už někdo dříve tady napsal, že rodiče, které zajímá Montessori přístup ke vzdělávání, si v této knize přijdou na své. K tomuto názoru se přikláním také. Pro rodiče, který k výchově svých dětí přistupuje autoritativně ve stylu "musíš/nesmíš", bude tahle knížka snůškou řečí. Čili rozhodně to není univerzální materiál pro každého rodiče.

Pravdou je, že některé pasáže mě nudily, často se opakovaly. Některé byly naopak velice čtivé a dostavoval se "aha efekt" - jo, tohle je dobrá poznámka, pojďme to se synem taky takto zkusit.

A hurááá - konečně vidím černé na bílém, že škola a známky nejsou jediným měřítkem, jak moc jsou dítě/student top. I když, já byla ten typ, co chtěl mít pořád samé jedničky a pachtil se za červeným diplomem...No, ten sice mám, ale ruku na srdce - výjimečnosti a talentu v tom teda moc není :-)

Doporučuju! I těm trošku zabedněným rodičům, co na fotbale vulgárně nadávají svým dětem. I když...tihle jsou spíš na pořádné proplesknutí. Tady asi ani kniha, ani kurz nepomůžou :-(

1 10.04.2020

Myslela jsem si, že budu číst literární událost uplynulého roku...mezitím jsem se ale plácala v životě nevyspělé mladé holky (to jí nevyčítám, protože v jednadvaceti jsem na tom pravděpodobně byla dost podobně).
Kombinace dvou mladých neomarxistek západního střihu, které naboří nefunkční manželství třicátníků mi přišlo povrchní. Do toho zamotané náznaky feminismu a byl z toho prostě guláš, který jak začal, tak i víceméně stejně skončil.
Přečetla jsem to za dva dny, nepopírám, že v knize byly pasáže, kdy jsem se opravdu začetla. Asi jsem moc čekala, že bude NĚCO rezonovat, protože o tom hodně lidí v takovém duchu psalo a mluvilo...a ono je jen ticho a já jdu prostě začít číst další knihu.

5 06.04.2020

Velice zajímavé čtení, které vás neutahá tunami faktů, zároveň vám ale poskytne vhled do dnešní Ameriky.
Autor využívá i velmi obrazný jazyk, ale to mě osobně nijak nepřekvapilo, protože Martin Řezníček na mě vždy působí kultivovaným dojmem a takové je i vyznění knihy.
Dělení na 3 části je zdařilý nápad a mě přesvědčilo k tomu, že si občas zase zalistuju a připomenu si kapitolu, která mě zaujala.
Doporučuju každému, i těm, kteří už se turisticky Spojenými státy mihli - většiny věcí si totiž na beton nevšimnete.

6 02.04.2020

Nebudu psát rozsáhlý komentář a snažit se o fundovaný rozbor - protože tohle čtenáři poskytne právě tato kniha.
Napadá mě jediné slovo: nejhorší memento pro všechny popírače, zlehčovače a nekritické obdivovatele Ruska (a jemu podobným).

4 30.03.2020

Téma knihy je hrůzné...bez diskuse. Některé scény z Osvětimi byly příšerné a místy mi bylo až nepříjemně, když jsem četla dále.
Jenže i tak se prostě nemůžu zbavit dojmu, že holokaust je zde vyobrazen povrchně, a že tato kniha je jen jedna z mnoha, které na knižním trhu teď jsou.
Za pár měsíců budu sice vědět, že jsem tuhle knihu četla, ale děj si budu pamatovat matně.

6 23.03.2020

Zase se nevyhnu své oblíbené knižní nálepce: povinná četba a to rovnou pro všechny - všechny škarohlídy, nevěřící Tomáše a pochybovačné suverény přesvědčené o své znalosti světa.
O to víc aktuální a nápomocná četba v současné chvíli, kdy jsme ze všech stran bombardováni zprávami o šířícím se koronaviru.

7 26.02.2020