Terhalta Terhalta přečtené 245

☰ menu

Ve čtvrti Brick Lane

Ve čtvrti Brick Lane 2004, Monica Ali
4 z 5

Uprostřed Anglie, přímo v Londýně, existuje malý kousek východu. Bangladéšané, Indové, Pákistánci a další si tu vytvořili svůj svět. Sny o lepším životě, které si vysnily stovky a tisíce lidí ve svých vzdálených domovech, se tu rozplývají a mísí se všudypřítomnou vůní koření. Toto je domov Naznín. Dívka která byla ponechána svému osudu se ho konečně rozhodne vzít do svých rukou. Uvidíte úspěchy i selhání nejen jí, ale také jejího muže, jejích přátel a její sestry, která jí celá léta dopisuje z Bagladéše.... celý text


Jonathan Strange & pan Norrell

Jonathan Strange & pan Norrell 2007, Susanna Clarke
5 z 5

Před několika lety mi kamarádka dala do ruky tuhle knihu. Neprokousala jsem se jí. Bylo to příliš... pomalé... Ale i přesto, že jsem ji nakonec odložila, něco z knihy ve mě zůstalo a léta klíčilo. Nikdy jsem na tu knihu docela nezapomněla, pořád mě to uvnitř hlodalo a před pár měsíci když jsem ji zahlédla v knihkupectví, zkrátka jsem cítila že si ji musím odnést domů. A zhltla jsem ji téměř jedním dechem. Už mi vůbec nepřipadala pomalá, naopak! Postavy už se mi nepletly jedna s druhou. A všechny jsem si je zamilovala! Nevím jakým kouzlem je kniha zakletá, ale myslím, že kdo ji otevře, ten ji dočte. Možná ne hned, ale dočte. Dávám pět hvězd! Za úžasné historické zpracování, za silné postavy, za lásku i válku, za šílenství, za poznámky pod čarou a za tu překrásnou magii... Kniha jako je tato se vám nedostane do ruky každý den. Nenechte ji proklouznout...... celý text


Tma

Tma 2007, Ondřej Neff
4 z 5

Já jsem prostě post-apo osoba a na post-apo mě ulovil i Neff. A ve Tmě všechno šlape, není tu moc křečovitých momentů, postavy jsou "normální" a "vyšinuté" v relativně přirozeném poměru, styl psaní příjemně ubíhá. Nemůžu vychválit desítky odkazů a postav na devadesátkovou a předrevoluční politiku (protože jsem v té době nebyla ve věku, aby mě politika zajímala), ale starší ročníky se na ní popasou. Líbil se mi konec (vývoj společnosti na konci), ale dost mě zklamal osud Katky, který mi přijde přitažený za vlasy.... celý text


Zlé jaro

Zlé jaro 1958, Mihailo Lalić
4 z 5

Mladý student, který se právě vrátil z rozbombardovaného Bělehradu se vrací domů a snaží se dát svému životu znovu nějaký smysl. Projdeme s ním celý jeho život, od nejmenšího dětství až po (jeho) současnost, sentimentální vzpomínky na idylický černohorský venkov střídají ztráty a bolest. Představí nám své sousedy, dobré i špatné, ukáže nám lásky, přátelství, zrady, loupeže i vraždy ze msty, protinacistický odboj, chudobu a celý ten smutný úsek dějin, kterému přísluší. A na konci zbývá jediná naděje, že se mu snad podaří uchránit život, který ještě ani nepřišel na svět. Postavy jsou trochu plytké a jejich jména jsou pro Čecha v podstatě nezapamatovatelná, ale příběh, odvíjený pomalu ale nezadržitelně, z paměti hned tak nezmizí...... celý text


Kamenné sny

Kamenné sny 2015, Akram Ajlisli (p)
5 z 5

Dvě genocidy z různých dob se prolínají v Ázerbaidžánu i v knize. A tak jako postavy, ani vy je nedokážete přejít nezměnění, přestože jste žádnou nezažili. Mlžné vzpomínky na dětství a mládí a snové představy dávají tomuto dílu zvláštní nádech jiné skutečnosti, do které se dá utéct, když je realita kolem nás příliš bolestivá...... celý text


Zázračný pramen

Zázračný pramen 1968, Mkrtič Armen (p)
5 z 5

Jako by se mi zastavil čas, když mě Mkrtič Armen přenesl do svého města, kde se střetávají kultury i generace a do polozapomenuté doby, ve které manželství domlouvají rodiče, kde je rodinná čest víc než láska a kde trestem za nevěru je smrt. Ale také do doby prastarých tradic, úcty ke starším a poctivému řemeslu, a do míst, kde ze země vyvěrá čtyřicet pramenů mistra Mkrtiče a jeden zázračný pramen Hegnařin.... celý text


Jidášova díra

Jidášova díra 2002, António Lobo Antunes
4 z 5

Rozhodně to bylo jiné, než jsem čekala. Lepší? Horší? Já nevím - jiné. Styl, kterým autor píše je úžasný, netradiční a... prostě jiný, jiný než co jsem zatím kdy potkala. Je mistrem líčení. Zpětně je mi líto, že jsem knihu louskala v tramvajích cestou do/z práce. Tohle není knížka do tramvaje, je to knížka na klín, do deštivého večera se sklenkou vína v ruce. Takhle mě to neustálé líčení spíše rozčilovalo - užila bych si ho mnohem víc v jedné-dvou pasážích, ale v celé knize mi to přišlo trochu moc namáhavé. Ovšem hloubka knihy a pocit lítosti a zmaru vás bude provázet ještě dlouho po zaklapnutí...... celý text


Nekonečno vítá ohleduplné řidiče

Nekonečno vítá ohleduplné řidiče 2002, Rob Grant
4 z 5

Jsem znalec seriálu, tak začnu zápory: Nevím na kolik je spisovatelsky-etické vykrádat vlastní dialogy. Vím, že knihy RD vznikly na základě scénářů k seriálu, ale někdy jsem se cítila, jako bych četla samotný scénář. Klady: Začátek a konec - to co vybočuje nad rámec seriálu. Děj, který opravdu můžete číst s napětím. Lister na Mimasu a trio v LNŽ (to mě obzvlášť dostávalo!). Potěšila mě taky pravda za tím, jak Lister propašoval Frankensteina na loď...... celý text


Boris I., král andorrský

Boris I., král andorrský 2000, Antoni Morell
3 z 5

Nevím nevím, nějak mě na téhle knize zkrátka zaujal jen a jen nápad. Absurdita toho, že si jen tak nakráčím do maličkého státu a pokusím se prohlásit za krále je super. Ale moc dalšího mě neoslovilo - děj (dá-li se to tak nazvat) je rozštípaný a retrospektivní pojetí spíše škodí než pomáhá. Vlastně se tak člověk při čtení plácá mezi nepochopením situací, do kterých neví jak a proč se dostal, protože mu to bude vysvětleno až v popříští kapitole. Jinak autor umí celkem příjemně navodit atmosféru, ale ve stostránkové knize se nemůže vyřádit ani na tom.... celý text