Terka357 Terka357 přečtené 101

Alias Grace

Alias Grace 2018, Margaret Atwood
5 z 5

Tato kniha si od začátku kladla velmi vznešené cíle. Neměla ambici mě odzbrojit tempem, kterým se většina klasických strhujících beletrií 21. století žene kupředu. Chtěla mě odzbrojit stylem, jakým byla napsána. A to se jí povedlo. Z mého pohledu se jednalo o jakousi dokonalou symbiózu stylu, kterým jsou napsány mé milované knihy z poloviny 19. století, a sarkastického humoru, který by v té době byl naprosto šokující. Děj pak napsal sám život a tomu se neodvážím nic vytýkat.... celý text


Mexická gotika

Mexická gotika 2021, Silvia Moreno-Garcia
5 z 5

Jelikož jsem nečetla anotaci a neměla jsem ponětí, že se jedná o HOROR, čekala jsem něco úplně jiného. Místo toho jsem dostala knihu, jejíž posledních 200 stran jsem zhltla jedním dechem a dočetla ji ve tři ráno. A zkuste si po tomhle bizáru jít v klídku spát... Dle mého názoru se Mexická gotika povedla. Překvapila, udržela v bdělém stavu a zaryla se pod kůži.... celý text


Tmavé stěny Willardu

Tmavé stěny Willardu 2016, Ellen Marie Wiseman
5 z 5

Ellen Marie Wiseman ve mně z nějakého důvodu dokáže jako jedna z mála autorek vyvolat emoce, o kterých jsem netušila, že je v sobě mám. Toto byla druhá kniha, kterou jsem od ní četla, a skončila jsem naprosto stejně, jako po dočtení té první - plná emocí, lehce psychicky nalomená a s jediným velkým "PROČ???" v mysli. Konec byl možná trochu uspěchaný, ale koho to zajímá? Svůj účel kniha splnila.... celý text


Na co Alice zapomněla

Na co Alice zapomněla 2015, Liane Moriarty
4 z 5

Super příběh, který byl ale místy zbytečně zdlouhavý na konceptově tak jednoduchou knihu. Konec v adekvátním tempu jsem si pak ale moc užila.


Písařka ze Sieny

Písařka ze Sieny 2018, Melodie Rose Winawer
3 z 5

Odevšad slyším chvály na skvěle vystavěný děj a výbornou detektivní zápletku, ale mě kniha nijak zvlášť nenadchla. Autorka měla sice super nápad s prolínáním dvou časových rovin a černá smrt je také velmi atraktivní téma, ale tím pro mě plusy končí. Za prvé, ta vypravěcí forma byla prosím co? Kombinace ich formy, skrz kterou promlouvala hlavní postava, a er formy, která byla vyhrazena všem ostatním postavám, na mě působila dosti přeplácaně. Navíc jsme se díky tomu vyústění celé detektivní zápletky dozvěděli prakticky na začátku. Napětí tedy také nula, opravdu zajímavá pro mě byla pouze pasáž, v níž se ve velkém rozmáhala černá smrt. A konečně, dlouhé popisy si podle mě může dovolit pouze mistr pera, jako například Victor Hugo. Autorčino zdlouhavé vykreslování každé hlouposti mě tak brzy začalo nudit. Z milostné linky jsem neměla ani motýlky v břiše, i přestože vzít si středověkého malíře je tak trochu můj tajný sen. Tady na mě ta chemie ale příliš nefungovala, i když nedokážu říct, čím to bylo.... celý text