TerryDee
přečtené 575
Náhradní kluk
2017,
Kasie West
SPOILER - komentář obsahuje informace, které prozrazují část děje Z počátku jsem měla smíšené pocity, především za tento stav mohla hlavní hrdinka Gia, která mi od začátku příliš nepadla do oka. Nicméně díky setkání s Haydenem se začala postupně měnit a začala pracovat na svém nové já. A právě díky těmto změnám jsem si Giu oblíbila a fandila jsem jí fandit. V některých situacích mi jí bylo opravdu líto, až jsem měla tendenci ji obejmout a říct, že to bude v pořádku. Proto jsem ráda že našla Haydena a Bec, protože takové kamarády potřebovala. Kdo mě zcela vytáčel byla Jules, opravdu dobře napsaná záporná postava. Měla jsem sto chutí ji praštit. Jediné, co mi na knize vadilo, byl ten otevřený konec. Jak to asi dopadlo s Bec? Udobřila se Gia s kamarádky? Prostě moc otázek a žádné odpovědi. To mě na tom celkem mrzí. Ale jinak je to velmi příjemná kniha.... celý text
P.S. Líbíš se mi
2019,
Kasie West
Myšlenka ručně psaných dopisů mezi hlavními hrdiny, kteří netuší, s kým si píší, mě od začátku zaujala (v dnešní době se už bohužel tolik dopisů nepíše, což je škoda, mělo to své kouzlo). Protože vystavět vztah skrze ně, mi přišlo velmi milé a romantické. I když mi bylo celkem brzy jasné, s kým si naše hrdinka Lily píše, tak mi to až do samého konce přišlo napínavé. Neboť jsem jim od začátku fandila. Oba protagonisté jak Lily, tak její dopisovací kamarád mi sedli. Lily byla správně bláznivá (stejně tak jako její rodina) a chlapec byl takový zajímavý.... celý text
Po tvém boku
2017,
Kasie West
Na Kasie West jsem četla celkem pozitivní reakce, a tak jsem si řekla, že si od této autorky také něco přečtu, ať nejsem zas tak pozadu. A musím uznat, že jsem udělala dobře, neboť její knihy se čtou skoro samy. A jednoduše mě bavily. Jako první knihu jsem si zvolila Po tvém boku. Bylo to především z toho důvodu, že hlavní hrdinka má uvíznout v knihovně s jedním bad boyem. Což mi přišlo zajímavé. Je pravda, že ta část, kdy jsou naši hrdinové zamčení v knihovně, se mi líbila podstatně víc, než ta po knihovně.... celý text
Justina čili prokletí ctnosti
2017,
Donatien Alphonse François de Sade
Knihu z pera markýze de Sade jsem četla poprvé a naposledy. Promiňte pane, ale jinak to nejde. Nejsem vaším cíleným čtenářem.
Iskrenie
2019,
Samantha Young
Autorka touto povídkou sice nic nepokazila, ale také nic převratného nepřinesla. Jak už někdo níže zmínil, kdyby to vložila do samotné knihy Jamaica Lane, tak by udělala lépe.... celý text
Linda
2019,
Zuzana Ryšavá
Linda je volné pokračování ze série Niky stories. Takže, když už jsem četla předešlé knihy, a to Niky a Nelu, tak jsem tuhle přece nemohla opomenout. A hlavně to bylo z toho důvodu, že jsem tak trochu tušila do čeho jdu. Protože se jedná o oddechové počteníčko, kde není nouze o první lásku a věci s ní spojené, jako je první polibek či sex. Musím říct, že než jsem si zvykla na hlavní hrdinku, tak mi to chvíli trvalo, protože ne vždy jsem s jejím jednáním souhlasila a říkala si, že by se nad sebou mohla chvíli zamyslet. Naštěstí postupem času to bylo už lepší. Řekla bych, že za změnu mohl především David, kterého jsem si hned oblíbila (nevím proč, ale v poslední době mám problém s hlavními hrdinkami. Ještě že tam jsou ti mužští hrdinové.).Díky této knize jsme mohli nakouknout do světa bohatých rodin a poznat jejich radosti či úskalí. To je zejména ze strany bulváru, který se nebojí vůbec ničeho. Protože pro prodej se udělá vše a neohlíží se na důsledky, které to může způsobit dotyčné osobě. Asi se budu opakovat jako u předešlé knihy Nely, nebylo to špatné, ale na první knihu Niky to bohužel nemá. Nicméně autorce nemůžu upřít, že se to četlo velmi dobře. Takže jsem zvědavá s čím přijde příště.... celý text
Zlodějský tanec
2019,
Mary E. Pearson
Na Zlodějský tanec jsem se opravdu těšila, protože série Kroniky pozůstalých od Mary E. Pearson se mi líbila. Autorka vymyslela zajímavý svět a postavy v něm. Takže jsem si říkala, že když se do tohoto světa znovu vrátíme, tak to přece nebude nic hrozného. A hádejte co!? Ono to špatné vůbec nebylo. Děj se odehrává ve stejném světě jako Falešný polibek, Zrádné srdce, Temná krása a plynule na ně navazuje. Náš příběh nicméně začíná o šest let později, tedy po velké bitvě, která se odehrála v poslední zmiňované knize. Příběh není nějak složitý, ale je vystavený tak, aby si čtenář užil postupné sbližování dvou protikladných osob, které přes to všechno k sobě našli cestu. Hlavní hrdinové jsou opravdu sympatičtí, i když vás v některých situacích můžou trochu naštvat (že Kazi? že Jací?), tak jim jinak fandíte. Jak jsem už nastínila, díky příběhu a postavám do sebe všechno hezky zapadá. Kniha se tak četla velmi dobře. Možná začátek byl trochu pomalejší, ale potom se to rozjelo, že vás to nutili číst a číst. A najednou byla poslední kapitola kapitola a vy jen WTF!? Jako vážně!? Kde je další díl, já chci pokračování!... celý text
Království popela
2019,
Sarah J. Maas
Na závěrečný díl jsem se nadmíru těšila. Chtěla jsem se především dozvědět, jak to celé dopadne a co se stane s našimi hrdiny. Ohledně knížek Sarah J. Maas se ráda opakuji. Ale opět - tohle bylo neskutečné, dechberoucí, srdcervoucí a zážitkové zároveň. Je to prostě úžasné. Buď se mi chtělo smát nebo plakat. Je zajímavé kolik různých emocí dokázala vyvolat jedna knížka. Tohle nejde nemilovat. Čím se člověk blížil ke konci, tak se mu nechtělo to dočíst, protože věděl, že brzy bude konec a on bude muset opustit tento neskutečný svět i hrdiny, které si za tu dobu zamiloval. Teď jen na VLASTNÍ NEBEZPEČÍ, pokud jste knihu ještě nečetli. Budu se věnovat některým momentům, které na mě něčím zapůsobily a chci je zmínit. Takže možný SPOILER. Království popela je na určité momenty, ať už úsměvné či srdcervoucí, celkem vhodná kniha. Jak jsem už výše řekla, tohle je kniha, která dokáže vyvolávat různorodé emoce. Momenty, kdy moje srdce pleskalo samou radostí, byly scény Elide a Lorcana (na jejich scény jsem se těšila, jak malé dítě a když se dali dohromady, tak jsem doslova skákala radostí), slovní přestřelky Manon a Doriana (úžasná dvojka, kterou nejde nemilovat), romantické chvilky Aelin s Jeřábem, Chaola s Yrene, Aediona s Lysandrou (chvilky štěstí, které byly zapotřebí). Momenty, kdy moje srdce plakalo a plakalo, byly scény, když se Elide snažila zachránit Lorcana z bitevního pole (hrozící smrt a následné udobření se mnou zahýbaly), obětování Třináctky a smrt Gavriela (oboje emočně náročné).... celý text
Věž úsvitu
2018,
Sarah J. Maas
Možná se budu opakovat, ale já tu ženskou miluji. To, co dokáže Sarah J. Maas, je neskutečné a obdivuhodné. Chaola jsem v prvních dílech zbožňovala a nedala jsem na něho dopustit. Nicméně v dalších dílech se to postupně začalo měnit a on mě začal spíš vytáčet. Mohla za to především jeho změna v chování a jednání v některých situacích. A proto jsem k této knize přistupovala s rozpaky a nejistotou. Nicméně všechny moje obavy se začaly ihned v začátcích knížky bortit a já jsem nemohla přestat číst. A přiznám se i bez mučení - Chaola jsem si nanovo zamilovala. Autorka nás v této knize přenesla na jiný kontinent a tím pádem i do nového prostředí, které musíme postupem času poznávat. Stejně tak jako jeho obyvatelstvo a nové postavy, které tu utvářely náš příběh. Závěrem bych chtěla říct, že to bylo úžasné a Sarah J. Maas dokazuje, že je mistryní ve svém oboru. Nejen, že dokázala změnit můj názor na Chaola, tak mě zase přiměla milovat tento svět a nechtít ho opustit.... celý text
Byla to neskutečná marsovská jízda v podání Marka Watneye, který se i přes nepřízeň osudu (podařilo se mu uvíznout na Marsu) snaží přežít a neztratit naději na záchranu. Je to ten typ člověka, který se předem nevzdává. Je vyzbrojen důvtipem, technickými znalostmi a především smyslem pro humor, jenž je nesmírným zdrojem Markovy energie. Přesto, že mu Mars staví pořád nějaké překážky, tak Mark je postupně zdolává a jeho situace se každým dnem lepší i s vidinou záchrany. Vězte jedno, pokud byste uvízli na Marsu, tak vaši záchranou a pomůckou bude izolepa, neboť ta spraví všechno i na Marsu.... celý text
Zloději dýmu
2019,
Sally Green
Pokud hledáte fantasy s princeznami, vojáky, zloději, lovci a démony, tak určitě sáhněte po této knize. Nejen, že se četla snadno a velmi rychle, ale měla i zajímavý a napínavý příběh. Nejvíce mě bavilo příběhy princezny Catherine a malé lovkyně Tash. Zrovna Tash jsem si oblibila především kvůli jejímu chování, protože se s ničím nepárala a šla za svým. Na Catherine se líbilo, že se snažila poprat s nepřízní osudu, jenž představovalo naplánované manželství s princem z jiného království. A hlavně, že se nenechala zlomit a pokusila se nastalou situaci obrátit ve svůj prospěch. Zachovala se totiž jinak, než např. Lia z Falešného polibku, která raději utekla, než aby se tomu postavila. Ale ti by pak byl asi úplně jiný příběh. U mužských hrdinů jsem měla menší problém, neboť March a Edyon mi tolik do oka nepadli. Ne, že by neměli zajímavý příběh, ale něco mi u nich chybělo, a to něco by mohlo být charisma. Nakonec se mi zamlouvalo, že se jednotlivé linky našich hrdinů prolnuly do jednoho příběhu a oni tak stanuli proti sobě. Osobně jsem zvědavá na pokračování, protože nutné potřebuji vědět, jak tohle všechno dopadne. Na závěr musím vyzdvihnout grafické zpracování knížky, protože jak obálka, tak fialová ořízka tvoří dokonalou kombinaci a díky tomu je tak fotogenická, což je velký plus.... celý text
Dar lásky
1995,
Julie Garwood
Opět povedený příběh ze skotské Vysočiny. Tyhle knížky mě nikdy neomezí a nezklamou. Hlavní hrdiny této knihy jsem si hned oblíbila. Johanna a Gabriel tvořily opravdu hezký pár, který se i přes nepřízeň osudu dokázal přerodit. Z Johanny dříve naivní a ustrašené dívky se stala sebevědomá žena, která dokázala sjednotit dva kmeny v jeden (myšlenka společného plédu se mi opravdu zamlouvala) a tak trochu naučila divoch z Vysočiny dobrým způsobům. A Gabriel? Ten si mě získal hned, takže asi tak. Díky těmto knihám nemám problém se zasnít a představit si, že se bych se někdy ocitla na Vysočině (myslím na té skotské, samozřejmě).... celý text
Ve stínu Hvozdu
2019,
Naomi Novik
Zajímavě napsaná fantasy pohádka, díky níž se dostaneme do světa plného kouzel a netušených možností, kde se snaží dobro bojovat se zlem. Takhle by se dala shrnout tato knížka. I když je začátek trochu pomalejší a rozvleklejší, tak postupem času to přidává na síle a čtivosti. A než se člověk naděje, tak je konec a nestačí se divit, jak k tomu došlo. Dle některých reakcí ne všichni byli s koncem spokojení. Podle mě si autorka buď nechala zadní vrátka, kdyby se do tohoto světa chtěla ještě vrátit, a nebo jen chtěla, aby bylo na čtenáři, jak si pomyslí konec, v němž se mu bude dále rozvíjet vztah Agniezsky a Draka/Sarkana. Co se mi líbilo, byla myšlenka zlověstného hvozdu/lesa, který je plný zášti, vzteku a požírá nevinné oběti. Podle mě je to zajímavé a netradiční. Neboť padouchem většinou bývá nějaká osoba, ať už to je obyčejný člověk nebo nadpřirozená bytost.... celý text