Terva přečtené 1858

Čas mrtvých 1999, Jiří Kulhánek

Krev, akce, zombi, upíři, Bohové, láska a smrt. To vše v jednom příběhu. Malá ochutnávka: Příběh první - ČAS MRTVÝCH Říkal mi komandér Horak, že nejsem dvakrát sympatický člověk. Má pravdu - nejsem člověk. A jsem na to pyšný. Patejl... celý text

Druhá strana archeologie 2012, Erich von Däniken

Tento rok (2012) v edici Tajemství vyšla již druhá kniha světoznámého astroarcheologa Ericha von Dänikena. Tato nese název Druhá strana archeologie s podtitulem Fascinace neznámým. Tetokrát však ji nepíše Däniken sám, ale je to soubor několika statí a článků na téma mimozemšťani na naší planetě od několika světově uznávaných vědců, badatelů, fyziků a matematiků. Můžeme tu vidět a přečíst články takových osobností jako je Gisela Ermelová, Ronald Rattmann, Klaus Eenboon, Rafael Videla, Ulrich Dopatka a spoustu dalších. Všichni, kteří píšou v této knize zastávají názor, že v minulosti u nás na Planetě přistáli mimozemšťani a dali základy k vývoji lidské civilizace. Důkazů k této teorii je velká spousta a tím největší je určitě kniha knih - Bible. Jedna z nejvetší sci-fi knih všech dob. V této knize je spousta zbraní hromadného ničení, kosmických lodí, atomových výbuchů a tím nejzajímavějším je určitě dlouhověkost některých hrdinů tohoto příběhu a jejich podivná setkání z "anděli" a "bohy". Celkově je ve všech různých náboženstvích velké množství důkazů o zásahu podivných tvorů, jejich výuka lidstva o astronomii, stavitelství, matematiku a mnoho dalších vědních oborů. Takové knihy já prostě žeru.... celý text

Predátoři 2007, Miroslav Žamboch

Není to tak dlouho, co jsem začal číst knížky od Českých spisovatelů, kteří se svým žánrem podobají jednomu z našich nejlepších spisovatelů sci-fi, kterým je Jiří Kulhánek. Mezi tyto určitě patří Štěpán Kopřiva nebo Miroslav Žamboch - furt nevím, který je který. A jsem čím dál víc spokojenější. Ale k věci, respektive ke knížce. Ta poslední co jsem četl nese název Predátoři a napsal ji Miroslav Žamboch. Čekal jsem akční nářez, plný krve, mimozemšťanů, kyborgů a zachraňování naší planety. Leč opak je pravdou. Tedy částečně. Akci to má, ale obsahově je to někde jinde. Tento příběh se odehrává hluboko v minulosti kdesi v druhohorách. Skupina lovců se vydává časovou smyčkou do minulosti ulovit si nějakého toho dinosaura. Sice se jim to částečně splní, ale musí odolávát podivným útokům tamní fauny. Miroslav Žamboch tu rozvíjí zajímavou teorii o chování jednoho prehistorického zvířete z velice zvláštní a pro ostatní tvory nebezpečnou zbraní. Nebudu prozrazovat, ale mohu napsat, že příběh se pěkně čte a rozhodně ho mohu doporučit pro milovníky dobrodružného žánru šmrncnutého trochou sci-fi. Tady budu citovat nejtežší odstavec knihy. Nechci vás tím nijak odrazovat, spíš naopak. Ale upřímně, že je to zajímavá teorie: "Dvě stě sedmnáckrát jsme museli totálně přebudovat toroidní vinutí vytvářející kolem transportovaného výseku časoprostorového kontinua extrémě silné elektromagnetické pole zahušťující plazmu na takové hodnoty, až dojde k lokálnímu zhroucení a skoku podél volného vektoru."... celý text

Omyly v zemi Mayů 2012, Erich von Däniken

Dočetl jsem další z řady již asi čtyřiceti knih světoznámého vyznavače archeoastrologie Ericha von Dänikena. Nemá smysl se tu pozastavovat nad tím, jak tento člověk dokáže vyvrátit některé pochybné teorie nejprestižnějších "učenců" celého světa a převrátit je na svoji víru. Což je jedna jediná teorie a to, že naši bohové prostě přiletěli z Vesmíru. Důkazem těch nepravd a omylů některých archeologů a dalších profesorů je určitě kamenná deska nalezená v roce 1949 mexickým archeologem Albertem Ruz Lhuillerem v Palengue v Mexiku. O této desce bylo řečeno hned několik teorií. Od pádu Pakala (bůh, který je na desce) do podsvětí po jeho smrti, přes jakýsi strom života až po velice zajímavou teorii o jakém si kultu včel.... Pan Däniken nás vyvede z omylu.... celý text

Fakt hustej nářez 2012, František Kotleta (p)

Abych napsal pravdu není to tak hustej nářez, jako kniha první, ale je přinejmenším stejnej jako jeho předchůdce. Děj je trochu složitější. Napíšu jen malé utržky. Je tu hlavní hrdina, skoro nesmrtelný upír, žijící několik staletí. Kartani, mimozemšťané, okupující naší planetu. Hlavní hrdina upír Jan Bezzemek se rozhodl bojovat proti těmto mimozemšťanům a přinejmenším je vyhnat z naší planety. Boj je plný ironie, vtipu, černého humoru, krve a lásky. Obě knihy doporučuji. Ta první se dokonce chvilku odehrává v Praze a obsahuje i krvavý útok na Pankráckou věznici a únik autem po Nuselském mostě. Prostě hustej nářez.... celý text

Hustej nářez 2010, František Kotleta (p)

Ze začátku jsem se této knihy strašně bál. Nevěřil jsem, že pan Kotleta vymyslí něco nového na Zemském povrchu...a on vymyslel. Tohle jsem přečetl jedním dechem a pak ještě jednou a než vyšla druhá kniha přečetl jsem to po třetí. Jednoznačně největší hodnocení.... celý text

Vzestup Nyphronu 2012, Michael J. Sullivan

Jedná se o třetí knihu ze série "Dobrodružství Riyria". V této sérii bylo napsáno zatím šest knih a tato je třetí vydaná v Čechách. Příběhy se celkem lehce čtou, jsou dobře předvídatelné a tak má čtenář skoro vždy radost, když uhodne další děj. Je to, řekl bych, klad tohoto dobrodružství. Děj příběhů se odehrává okolo roku 2990. Nedá se říci, že "našeho letopočtu", ale některé indicie tomu nasvědčují. Základem je zničená civilizace někdy před devíti sty lety, skoro vyhynulí čarodějové, mocnosti bojující o vládu nad světem a několik klaďasů, pomáhajících nastolit lepší "časy". Zde je malá ukázka: Prosím, Veličenstvo, mé křehké zdraví nesnese tak vzrušenou debatu. Mohla bych omdlít. Až se odeberu do svých komnat, patrně si uvařím nápoj na povzbuzení. Přitom bych si mohla očarovat koště a oblétnout hrad, abych se nadýchala čerstvého vzduchu.... celý text

Dlouhý sprint s ozvěnou 2009, Miroslav Žamboch

Dlouhý sprint s Ozvěnou od Miroslava Žambocha mě celkem zklamal. Příběh je složitý a těžce se čte. Navíc je kniha krátká. Vypadá tlustě, ale věřte, že 240 stran, které obsahuje není jen kniha. Obě povídky, které na sebe navazují zaberou jen 166 stran. Ostatních 74 stran je jen slovník Koniášova světa. Navíc v příbězích není jméno Koniáš ani zmíněno - tak proč? Knihu ani nedoporučuju. Jak jsem již napsal je zbytečně složitá a hlavně krátká. Za ty peníze to ani nestojí.... celý text

Stephen King jde do kina 2010, Stephen King

Je to pět příběhů, které Stephen King napsal a pět filmů, které někdo podle povídek natočil. Stephen King napsal před každou svou povídku malý komentář, jak a proč se mu film podle příběhu líbil nebo nelíbil. *****Hvězdičky před názvem jsou za povídku a za názvem jsou za film*****. Následuje (režisér). Povídky : ****1408**** (Mikael Håfström) King zde píše, že je rád za Johna Cusacka, který si z filmu udělal své "One man show". CITÁT - Tangové světlo. Světlo, které nutí mrtvé vstát z hrobů a tančit tango.......... ***ŠROŤÁK (Děs v prádelně)** (Tobe Hooper) Zde je očividně povídka lepší než film. King osobně prohlásil, že vůbec nechápal roli Roberta Englunda, který podle něho filmem jen prokulhal. CITÁT - Tak já za ní hned zajedu. Už to vidím. Slečno Oueletteová, jsem policista John Hunton. Vyšetřuju mandl, který vážně podezíráme z posedlosti démonem, a rád bych věděl, jestli jste panna....... *****SRDCE V ATLANTIDĚ (Ničemové ve žlutých pláštích)**** (Scott Hicks) Tento příběh lehce předskakuje před knižní sérií Temná věž. Osobně mám raději příběh než než film, ale i tak je film mistrně natočen. Osobně mi tam moc Anthony Hopkins neseděl. Ted by měl být dle mého mladší. CITÁT - Všechno slouží Paprsku........... *****Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank***** (Frank Darabont) Jedna z nejlepších Kingovo povídek. A třetí nejlepší film dle mého pořadníku. 1 - Mlha. 2 - Zelená míle. CITÁT - Jo, jsem normální chlápek, a tak když za mnou v devětačtyřicátým přišel Andy Dufresne a poprosil mě, jestli bych mu do basy nemohl propašovat Ritu Hayworthovou, řekl jsem, že je to bez problémů. A bylo........... ****(Děti kukuřice) Kukuřičné děti*** (Fritz Kiersch) Na úvod této povídky se Stephen King zmíní o Lindě Hamilton a tvrdí, že je rád, když se vypracovala až na terminátorskou slávu. Dále tvrdí, že Kukuřičné děti vygenerovaly víc příšerných pokračování než jakýkoliv jiný příběh. Prý by se Stephen King ani nedivil, kdyby byl natočen film Kukuřičné děti ve vesmíru. CITÁT - Přicházel. Ten, jenž kráčí za řádky. Vcházel na mítinu. Burt viděl, jak se něco obrovského tyčí proti obloze....něco zeleného s rudýma očima velikosti fotbalových míčů............. celý text

Zabíjení 2004, Štěpán Kopřiva

Sprška střel, zabíjení, krve, vody, cihel, zabíjení, výbuchů, černého humoru, zabíjení, honiček, nemocničního humoru, zabíjení a humoru, vše v jednom příběhu o zabíjení. Tady je malá ochutnávka : PRODAVAČ - "Je to klasika" KELLER - "M-hm." PRODAVAČ - "Pomalu sběratelská záležitost." KELLER - "Úžasný" PRODAVAČ - "Antikvární kousek." KELLER - "Á-ha." PRODAVAČ - "Takže za ní chci sedm dolarů." KELLER - "Cítíte to?" PRODAVAČ - "Co?" KELLER - "No, vypadá to, že jste se posral." PRODAVAČ - "Co?" KELLER - "S tou cenou" PRODAVAČ - "Hele, nechcete, nechte bejt. Já vám to nevnucuju. Nekoupíte vy, koupí někdo jinej..... .......tohle je Micro-Uzi, člověče, zhmotnělá legenda a--." KELLER - "Chci jenom jednoduchej automat a jeho sběratelská hodnota mě zajímá asi jako hladovějící dětiv Africe." PRODAVAČ - "Člověče, nic ve zlym, ale jste barbar. Myslel jsem... No nic, ocenil bych, kdybyste vypadnul a už se tady-- Dobře. Dobře. Dobře. Dobře. Pět dolarů?" KELLER - "Čtyři. To je standardní cena." PRODAVAČ - "Ale za takovej skvost-- Dobře. Dobře. Dobře. Dobře. Čtyři dolary." KELLER - "Tady jsou, padre." PRODAVAČ - "D-děkuju." KELLER - "Náboje?" PRODAVAČ - "Osm stovek. Na dvacet zásobníků." KELLER - "Tady je radost nakupovat." PRODAVAČ - "To....to jsem rád, že jste spokojenej, pane." KELLER - "Příště přijdu zas." PRODAVAČ - "Hrchm." KELLER - "Co?" PRODAVAČ - "Nic."... celý text

Služebník temného boha 2012, John Brown

Vzhledem k tomu, že se mi zatím líbilo skoro vše, co v této edici vyšlo, jsem nadšen a tuším, že tohle bude, po zloději Lamorovi, asi nejlepší příběh. Zde malá ukázka : "V houstnoucí atmosféře podezřívavosti a rasové nesnášenlivosti nezbývá Talenovi nic jiného než vést nelehký boj s vlastním nitrem i bezprostřední hrozbou smrti. Polapený v síti lží a prastarých tajemství musí teprve přijít na to, kdo je tím skutečným nepřítelem..........."... celý text

Megapolis 2004, Miroslav Žamboch

Pitoreskní, bizardní, paranoidní svět nevhodný pro ty, kteří mají rádi Medvídka PŮ a vhodný pro ty ostatní. Malá ochutnávka: "Vedl jsem řez šikmo dolů. Čepel řezala vnitřnosti a krájela střeva. Stále jsem klečel a svíral jílec meče, před očima se mi tmělo, bránil jsem se bezvědomí. Život nebyl zas tak špatný. Trhač ke mně přistoupil, pečlivě otřel svou katanu od krve a obřadně se připravil k seku. Poslední, co si pamatuji, byl dutý zvuk, když se má hlava odrazila od střechy vagónu. Zemřel jsem".... celý text

Povídky 2007, Jiří Kulhánek

Knížečka obsahuje dvě povídky: "Je 7.00 - pro dnešek nejvyšší čas zabít svého prvního policajta" a druhá se jmenuje až skoro jednoduše a krátce : "Trojúhelník" První povídka se odehrává v postapokalyptické budoucnosti a druhá naopak v předpokalyptické současnosti. Pokud by vám umělecké dílo na obálce knížky o rozměrech 9,5 X 8,5 centimetrů někoho připomínalo, věřte, že jej nakreslil mistr ve svém oboru Luis Royo. Lehce nadprůměrné povídky, které jsem přečetl asi za hodinku.... celý text

O vztazích s humorem: Hledá se autor bestselleru 2012 2012, * antologie

Vítězem se stal Pavel Hewlit, mimochodem můj kolega z Prahy, s povídkou "Směju se čím dál víc". Druhá povídka nese název "Robolovers" a napsala ji krásná autorka Nikola Najbrová z Prostějova. "Klára" je povídka číslo tři od Markéty Skrbkové. Povídka čtvrtá, kterou napsala Lenka Neterdová, nese název "Ledové víno" Pátou povídku "Jitka" sice napsal muž jménem Tomáš Kadleček, ale na páté místo se dostal tím, že odstoupila jedna z vítězek, která nesnesla, že soutěž vyhrál muž.... celý text

Na ostřích čepelí 2009, Miroslav Žamboch

Opět další Koniáš. Naprostá legenda z pera Miroslava Žambocha. Velmi dobře čtivý dobrodružný příběh. Malá ochutnávka: Cestou domů jsem se zastavil v hospodě U tlusťocha, vyhlášenou svou kuchyní, a dal jsem si místní specialitu: hovězí maso nakrájené na nudličky máčené v ostrém nálevu. Jako přílohu podávali ještě teplý žitný chléb. Jednu porci jsem snědl hned a druhou jsem si se sebezapřením dal zabalit. Do hostince jsem se opět vrátil, až když už všichni spali. Není nad to ubytovat se ve slušném podniku. Z posledních sil jsem se vyškrábal až nahoru do nejvyššího patra, kde jsem měl pokoj, vstoupil jsem dovnitř a zaklel. Úplně jsem zapomněl na dva mrtvé, které jsem tu včera nechal......... celý text

Zhubni 2012, Richard Bachman (p)

Purpurfargade ansiktet - podstata cikánského zaklínadla započne celkem kruté hubnutí hlavní postavy. Od pana Kinga jsem četl snad úplně vše, co u nás vyšlo. Nemohl jsem tedy vynechat ani tuto knihu, kterou napsal pod pseudonymem Richard Bachman. Jako vždy se tato celkem hubená kniha snadno a rychle čte Kniha má 238 stran a byl podle ní natočen i film. Malá ochutnávka: Já nevěřím v Boha, ale kdybych ho viděl, věřil bych. Neříkal bych : "Sakra, to ale byl slušnej zvláštní efekt." Pro mě je blbec jasně definovanej tím, že nevěří tomu, co vidí. A můžeš mě citovat.... celý text

Asfalt 2009, Štěpán Kopřiva

Kenneth Blix si nalije panáka. Tuplovaného. To je noc. Kolem jedné se vrátil od Ba´al Zebuba a nastoupil druhou směnu. Hodí to do sebe na ex. Alkohol vystřelí do hrdla jako trifidí žahadlo. Kniha je brutálně krvavá, bolestná a skoro celá se odehrává v Pekle. Obsahuje málo humoru, což mě docela štve. Je tu však spousta pasáží k zamyšlení. Líbí se mi, jak mistr Kopřiva do svého příběhu celkem nenuceně vložil popkulturní filmové odkazy. V tomto příběhu jich rozhodně několik najdete. Skoro pokaždé mají něco společného s Peklem. Malá ochutnávka: ...opře se rukou o strom, předkloní se, chrchlá, plive, třpytky hlenů pleskají do trávy a - - ostrý dotek zubů, dlaň se propadne do kmene, něco se do ní zakousne a Lukas se podívá a volnou rukou si ucpe ústa, aby ztlumil zaječení, protože - - jeho ruka vězí po zápěstí v kmeni a Lukasův zpitomělý mozek vříská "kously mě úvodní titulky z Rocky Horror Picture Show", ale není to Patricia Quinnová, je to ten strom, do ruky se mu zakusuje jen strom, v černé kůře se rozevírají šedé rty, do trávy cákají sliny a Lukasova krev." Neodolal jsem, a když jsem nedavno dočetl jednu z nových knih, při rozhodování, co si vzít do práce na čtení, jsem zvolil jistotu. Asfalt je perfektní příběh a nikdy neuškodí, si jej zvopáknout. Místo tradičního citátu na konci komentáře jsem zvolil spíš takový monolog, který ale rozhodně stojí za zamyšlení. Monolog: "Tak dost. Dost. Mysli na něco jinýho. Třeba. Jakej film natočil Stanley Kubrick v roce 1968 ? A John Landis v roce 1992 ? To nemá cenu. I kdybych si vybavil kompletní filmografie, rok nedám. Dobře jinak. Otázka: Co mají Stanley a John společnýho ?" PS – Tento příběh vřele doporučuji!... celý text

Rychlopalba 2015, Štěpán Kopřiva

Mrtvola ležela v kuchyni. Nebyla to pěkná kuchyň a mrtvola taky nebyla nic moc. Velmi povedené krimi. Ten Kopřivům humor a ironie zůstal a navíc, jako bonus, povedené lokační prostředí Libeň, Vysočany, Prosek. A další. Věřte, že Hradecká se opravdu nachází mezi Florou a Želivárnou. Jedna z těch ulic kolmých na Vinohradskou, z nichž máte přímý výhled na svou budoucnost. Zeď Olšanských hřbitovů. Citát: Označil mě výrazem ,romaneto, které evokuje občana romské národnosti, čímž mě hrubě poškodil na občanských právech a způsobil mi závažné psychické trauma. Člověk si při čtení Rychlopalby uvědomí, že nakonec vůbec nejde o motiv, proč co děláme. Důvody jsou lhostejné. Jde o to, jakým způsobem své cíle naplňujeme. Kam až jsme kvůli nim ochotní zajít. Protože když to doženeme do extrému, není moc velký rozdíl mezi hrdinstvím a psychopatickou posedlostí. Malá ochutnávka: .....civěl na vibrující telefon. Posouval se po skle jako světluška s epileptickým záchvatem, bzučící a otravná jako celý roj Karafiátových Broučků. Přijmi ten hovor, kmotříčku, přijmi, sic nepěkně se tvému svědomíčku povede. Běžte do hajzlu Broučci, fakt už běžte do hajzlu. Rychlopalba se rychle čte. Svět této knihy vám doslova proběhne mezi prsty. Možná, že by pan Kopřiva měl napsat více takových kriminálních příběhů. Rozhodně by to bylo osvěžení na našem trhu. Tuto knihu mohu vřele doporučit i pro Vílky se sekerama :-) :-) :-) Citát: Co byste dělali, kdyby vám psychiatři řekli, že trpíte poruchou osobnosti, a zavřeli vás do blázince?... celý text