TipsyChipsy
přečtené 1022
Karel Pařík - Architekt evropského Sarajeva
2012,
Jan Boněk
Moc krásná kniha, velice přístupnou formou přibližuje Sarajevo jako město Slovanů s islámskou vírou, po staletí pod nadvládou Turků. Od roku 1878 okupované Habsburky a také modernizováno, čeští architekti měli jazykovou výhodu. Autoři dávají dobrý přehled o dějinné situaci a pozici českého architekta Karla Paříka, jehož dílo je neuvěřitelné, svou kvalitou i kvantitou. Kniha je úžasná také díky množství barevných fotografií všech možných staveb. Čtenář se nejen dozví o historii vzdálené provincie Rakouska Uherska, ale také si udělá obrázek o kráse monumentálních staveb, postavených ve stylu historismu, v místní podobě zvaného bosenský styl.... celý text
Pražský kruh
1993,
Max Brod
V této knize jsem našla, co jsem hledala, Prahu v době, kdy v ní ještě žili Němci a Židé čeští a němečtí. Max Brod vzpomíná, analyzuje historii a komentuje spisovatele. Co mě zaujalo: Praha, město polemické, které ukládalo svým dětem mnohem složitější hledání uprostřed různorodých národnostních a náboženských okolností. Brod sebe vnímá jako že je Žid, kulturně blízký němectví a přítel češství. Byl přesvědčením sionista, stejně jako Kafka. Brodovo vyprávění začíná v 19. století, kdy údajně panovala zpočátku mezi Čechy a Němci niterná symbióza, tehdy ještě neměli politické rozpory. Čeští spisovatelé měli německé vzdělání a němečtí spisovatelé opěvovali českou zem a historii. Ve starší generaci německých spisovatelů byli Židé, jako Fritz Mauthner, kteří se bez jakýchkoli pochybností počítali k Němcům a fanaticky si přisvojil jejich bojovný šovinismus. Z německých Židů se stávali za 1. světové války agresivní němečtí patrioti. K pražskému kruhu: Max Brod a Felix Weltsch byli od první třídy spolužáci v Panské ulici v piaristické (katolické) škole, měli i hodiny židovského náboženství. Na gymnázium šel Max do Štěpánské a Felix na Staroměstské náměstí, kde byl o rok výš Franz Kafka. Franz, Max i Felix se opět setkali na právech. Nejužší čtyřčlenný kruh doplnil slepý Oskar Baum. Všichni z Pražského kruhu milovali české básníky, všichni plně ovládali češtinu a neznamenala pro ně méně než němčina. Tehdy se vše točilo kolem těchto německých časopisů: Prager Tagblatt byl liberální, časopis Bohemie byl pro nacionální Němce a časopis Prager Presse provládní, pročeský. Brod se zamýšlí nad asimilací Židů, která nevyšla ve Španělsku odkud byli vyhnáni koncem 15. století, pak se Židé přimkli k Německu, kde však za nacismu byli krutě vyloučeni z německého světa. Byli zklamáni z nešťastného spojenectví volbou. Brod navrhuje “lásku na odstup všude tam, kde na sebe prostorově narazí dvě skupiny obyvatel, z nichž každá má svůj charakter (napadá mě: co by řekl Brod na dnešní stav vztahů Židů a Palestinců?) V roce 1900 žilo v Praze 415 tisíc Čechů + 14 tisíc Židů Čechů 10 tisíc Němců + 11 tisíc Židů Němců Praha má tradici staleté židovské duchovnosti, byla zde první hebrejská tiskárna, roku 1512. Brodův předek rabi Elias ben Todros Brod napsal komentář ke komentáři talmudu. Praha byla po staletí městem židovských učenců. Kafka citoval z talmudské antologie: “Stal se mi zázrak, proto chci zařídit něco užitečného pro lidi. … to je Kafkova syntéza realismu se zázrakem, s fantazií, s bohatou a hravou tvořivostí ducha, který neustále pracuje. Brod se v knize hodně ohrazuje proti mylnému chápání Kafky jako dekadentního zoufalce, slabocha, magického strašidla. Podle Broda Kafka hledal prapůvodní smysl spravedlnosti, a to ne jako roztříštěný, asimilovaný Žid, nýbrž vnitřně ucelený, jenž našel svou vlast. Kafka se chystal k cestě do Palestiny. Byl to sionista.... celý text
Život s hvězdou
1967,
Jiří Weil
Román ukazuje psychologické rozpoložení židů za protektorátu v období transportů do gheta. Život byl plný strachu a také ponížení, vylučování ze společnosti, soupisů a zabavování majetku... Díky románu Jiřího Weila si můžeme představit, co prožíval takový člověk, nad čím přemýšlel, jak se mu převrátil život a jak nepochopitelná a bezvýchodná byla jeho situace.... celý text
Litomyšl na starých pohlednicích
2024,
Max Olšan
Perfektní kniha o Litomyšli. Sled pohledů na Litomyšl postupuje systematicky, čtvrť po čtvrti, ulice po ulici. Každý záběr je jedinečný a zasloužil si svůj komentář, samé zajímavosti, které se na internetu nenajdou. Komu patřil který dům, jakým povoláním se živil, informace o obyčejném životě a rozkvětu nejhezčího města. Autoři museli pátrat v archivech a dobře znát místopis a historii Litomyšle. Kniha má jen malý náklad, prodává se v Museu, bude brzy rozebraná stejně jako Litomyšlský venkov na starých pohlednicích.... celý text
Ženy na popravišti: Tresty smrti vykonané v Československu na ženách v rámci retribučního soudnictví v letech 1945-1948
2016,
Ivo Pejčoch
Kniha se zabývá životopisy konfidentek gestapa, ženy které stály tiše v pozadí všeho teroru, donášely a tím posílaly svoje sousedy na smrt. Autoři si dali práci a dohledali mnoho informací o jejich životech, rodinách, původu a kniha má spoustu fotek. Po válce byly donašečky souzeny zvláštními soudy a 67 bylo popraveno. Je to obrovské množství poprav, za jakoby drobné prohřešky, které však přinášely smrt. Je zajímavé, že za první republiky nebyla popravena žádná žena. A od roku 1948 dosud jen 6 dalších žen. Také je zajímavé, že popravené konfidentky byly převážně české národnosti a s nižším vzděláním.... celý text
