tra-my5156
přečtené 176
Malé ženy
2009,
Louisa May Alcott
Romantika a nezávislost, tenhle narativ mě děsně nudil. Nedokázala jsem přepnout svůj dámský rozum, abych sympatizovala s hlavními postavy, ale to je jenom tím, že téměř každej charakter mě neskutečně otravoval.... celý text
Nevěra
2014,
Paulo Coelho
Coelho je takovej hit or miss spisovatel. Rádoby duchovní řeči sice vede, ale v některých knížkách se mi to líbí a on to umí napsat docela hezky. Tahle kniha mě upřímně moc nebavila, přišla mi jako slabší odvar Coelhových kognitivních procesů jakože tuhle knihu napsal, ‘aby něco napsal’. Za mě tohle byl docela miss.... celý text
Alenka v kraji divů… a za zrcadlem
2007,
Lewis Carroll (p)
Říše divů je doslova lidský mozek v kyselině lysergové. Je to strašidelné, části zábavné a kdybych byla na místě Alenky, asi bych se posr*la strachy. Ve svých 7 letech, kdy mi to četla máma jsem byla fakt nadšená, hrozně jsem to žrala, ale dnes ve svých 21 letech si říkám, že Alenka v říši divů je perfektní analogií mých hormonálních dnů na horské dráze uprostřed Sahary.... celý text
Sofiin svět
2002,
Jostein Gaarder
Doporučuji všem, kdo se seznamuje s filozofií a koho zajímá mystérie okolo normálního života ne-tak-běžné puberťačky.
Zápas mezi svědomí-svoboda a na druhé straně síla v ruce s rukou s autoritou. Přesněji se jedná o tragédii, kde síla a moc hraje hlavní roli. Ve světě Sofoklovo si lidské bytosti uvědomují, že již nemají standardní hodnoty, které by mohly regulovat jejich volby. Božské zákony zbožnosti dávají Antigoně právo pohřbít svého bratra; práva polis dává Kreónovi moc odsoudit Antigonu. Obě práva jsou legitimní. Tento konflikt dokazuje, že věc veřejná nemůže zůstat zcela oddělené od soukromého života. Příkaz, kterému se Antigona vzpírá, není zákon v pravém slova smyslu, ale nezodpovědný edikt tyrana, který zakazuje pohřbít mrtvého muže.... celý text
O pravdě a lži ve smyslu nikoli morálním
2010,
Friedrich Nietzsche
„Člověk je stal poznávající bytostí náhodou, neúmyslným spárováním dvou kvalit. Jednou skončí a nic se nestane. Dlouho lidé nebyli, a když sami přestanou existovat, nic se nebude dít. Jsou bez dalšího poslání a účelu. Člověk je vysoce patetické zvíře a všechny své vlastnosti bere tak vážně, jako by se v nich otáčely stěžeje světa. Podobné objekty připomínají jiné podobné objekty a srovnávají se s nimi: toť poznání, rychlé subsumování stejnorodého. Jen podobnost percipuje podobnost: fyziologický proces. Tím, čím je paměť, je rovněž percepce nového. Nikoli myšlenka na myšlenku - - -“... celý text
