trudoš
přečtené 6905
Noc v osamělém říjnu
2002,
Roger Zelazny
Tomuto svéráznému nostalgicko-humoristickému románu by asi nejlépe slušel přídomek „rychle a zběsile“. Na začátku dostanete přibližně pět minut na seznámení se s hrdiny a pak už jen hltáte magický vývoj událostí. Žádné zbytečné popisy, žádné složité myšlenky a hlavně žádné nudné pasáže. Celé vyprávění je složeno převážně z dialogů, což je jeho velké plus, protože ty jsou svižné, vtipné a výborně napsané. A pak jsou to postavy, na kterých to všechno stojí. Těmi hlavními jsou především zvířata, ale nejzajímavější kouzlo knihy sebou paradoxně nesou postavy vedlejší. Množství narážek a skrytých odkazů dokážou bez problémů rozklíčovat nejen milovníci klasických hororových příběhů. Nebezpečí spočívá snad jen v tom, že po dočtení člověka jímá neodbytné nutkání sáhnout po velikánech hrůzostrašného žánru, jako byli Edgar Allan Poe, Arthur Conan Doyle, Howard Phillips Lovecraft, Bram Stoker či Mary Shelleyová, nebo alespoň zkouknout kinematografické klenoty o vlkodlacích, upírech a jiné zvěřině.... celý text
Hon na vetřelce
2004,
Robert Sheckley
Výrazně slabší než už tak průměrná Genocida, a to především pro nezajímavé postavy, motivy jak z přitroublého komiksu a neustále se převalující nejednoznačnou zápletkou, kdy v podstatě netušíte, o co se vlastně bude hrát – výprava pro mateřskou kašičku, vzpoura na vesmírné lodi či boj s vesmírnými piráty? Je tu pár dobrý nápadů a situací, celek však nepříliš dobře funguje a spíš je sledem událostí, směřujících odnikud nikam bez konkrétnějšího cíle, což ve finále podtrhne i samotný konec. Vliv Roberta Sheckleyho je pak znát především v motivu androidů a jejich přístupu k životu a emocím, ale při srovnání s moderními vizemi působí text trochu jak prehistorická sci-fi, protože prakticky každý robot má zničehonic emoce jen kvůli tomu, že pracuje s člověkem. Asi se začnu bát své ledničky a toustovače, jestli jim po ránu neuštědřuji citové kopance, když se k nim nechovám s dostatečnou úctou. Čtení alespoň hodně urychlují krátké kapitoly, které jinak nudnému vyprávění dodávají zdání dynamiky.... celý text
Genocida
2000,
David Bischoff
Tady výrazně zapracoval špatný překlad, protože první vydání – tj. Genocida, Perseus 2000 – výrazně ztrácí tah na bránu, akce nemá říz a člověk občas musí přemýšlet, co že to ta která postava chtěla vlastně říct. Nijak to ovšem neovlivňuje přímočarou zápletku, ve které umírají vetřelci po tisících a už žádným způsobem nevzbuzují hrůzu. Návaznost na předchozí romány Stevea Perryho je fajn, především v tom smyslu, že se tvůrci drží jednoho tématu. Na druhou stranu je to bohužel směr, který mě příliš neoslovil, neboť xenomorfové obsadili role nepříjemných brouků, na kterých se různé společnosti snaží něco vydělat, ale jinak jako hrozba moc nic. Hororová atmosféra vymizela úplně a první housle hraje především spousta střílení, což mají na starosti dosti prvoplánové figury. Zklamáním pro mě pak byla postava intrikujícího milionáře, který se pod tíhou nebezpečenství dost nepřesvědčivě proměnil v hrdinu bez bázně a hany. Takže nakonec vlastně nuda, přestože námět sliboval jinačejší zábavu.... celý text
Hnízdo na Zemi
1998,
Steve Perry
Psal se rok 1979. Saddám Husajn se stal prezidentem, sovětská vojska pronikla do Afghánistánu a Ridley Scott natočil Vetřelce. Která z těchto událostí má pro dějiny smysl je zřejmé, i vzhledem k tomu, že Husajn je už passé a v Afghánistánu rozkopává bábovičky někdo úplně jiný. Holt ne nadarmo se říká, že pero je mocnější meče, tím spíš, když s tím perem ovládáte kameru. A poté co se k projektu připojili velikáni jako James Cameron a David Fincher, logicky to směřuje ke zrodu kultu, jemuž se výborně daří dodnes. Knižní řadu Vetřelci nakopl v roce 1992 spisovatel Steve Perry románovou adaptací komiksu Marka Verheidena. Oba tvůrci se přitom rozhodli neexperimentovat, pročež vyprávění postavili na kombinaci akce a hororu. Krátké kapitoly, strohá stylistika a svérázný armádní humor dělají ze čtení perfektní odpočinkový relax, což ještě umocňuje apokalyptické vyznění celého příběhu. A vůbec přitom nevadí, že se Hnízdo na Zemi vydalo úplně jinou cestou než o pár let později filmové univerzum.... celý text
