Tuffy přečtené 210
Rohy
2010,
Joe Hill (p)
Líbí se mi, jak Joe Hill dokáže popsat stinné stránky lidí, špatné myšlenky a plány, které občas napadají každého z nás. Temnota příběhu je stejná jako v knize Černá krabice, ale tady vás konec příběhu donutí si položit pár otázek k zamyšlení.... celý text
Metallica: This Monster Lives
2007,
Joe Berlinger
Od téhle knihy jsem si po přečtení obsahu dost slibovala, ale bohužel mě zklamala. Nezaujal mě styl psaní autora, ale na druhou stranu musím přiznat, že se fanoušek Metallicy zase něco nového doví a že kniha zas až tak špatná není. Takže takový průměr. Možný by to chtělo jen lépe sepsat a bylo by to lepší. :)... celý text
Tři případy Sherlocka Holmese / Three Cases of Sherlock Holmes
2002,
Arthur Conan Doyle
Zajímavé a čtivé příběhy, nasbíraná nová slovní zásoba... Svůj účel to splnilo. Skvěle udělaná kniha. :)
Vampýrská akademie
2009,
Richelle Mead
Tyhle upírské romány mi přijdou na jedno kopyto. Autorka se snaží psát jazykem náctiletých, ale občas mi její výrazy v textu byly dost proti kůži. Já nevím, ale číst v seriózní části slovo typu "Bléé" mi zkazilo nadšení z celé scény. Asi třičtvrtě knihy jsem se prokousávala popisy, v podstatě bez nějaké zápletky. Něco málo se začalo dít až v té poslední čtvrtce knížky, ale bohužel to nestačilo zachránit celý můj dojem z tohohle příběhu. Výhoda téhle knihy je, že se rychle čte, což mě docela i láká, abych si přečetla celou sérii a udělala si o ní celkový obrázek. Hodnocení: Chtěla jsem dát 2*, ale řekla jsem si, že na 2* jsem četla mnohem horší knihy. Takže taková horší trojka.... celý text
Heroinové deníky
2011,
Nikki Sixx (p)
...Zjistila jsem, že mám nějakou slabost pro rockové hudebníky závislé na drogách... Než jsem si sehnala tuto knížku, Mötley Crüe jsem nijak nemusela. Jejich hudba mi nebyla moc sympatická a glam metalový vzhled mě docela odrazoval. V průběhu čtení Heroinových deníků jsem Mötley Crüe dala další šanci a teď není den, kdy bych si nepustila aspoň jednu písničku. Co se týče samotné knihy a Nikkiho: Musím vyzdvihnout upřímnost, s jakou je kniha napsána a zaujalo mě i grafické provedení (u fotek mladého Nikkiho jsem se rozplývala jak desetilá holka :D). Nejvíce se mi líbila poslední část knihy, kde Nikki popisuje, jak se rozhodl sebrat veškerou vůli a vzít svůj život pevně do rukou. Jsem ráda, že jsem se mohla dočkat šťastného konce. Obdivuju Nikkiho, že se z toho srabu dostal a přeju mu hodně inspirace, skvělých textů a spoustu let hraní. A hlavně ať do toho znovu nespadne!... celý text