tweed přečtené 295

Den sedmý 2016, Jü Chua

Jü Chua je jeden z mála spisovatelů, který mě umí dojmout i naprosto obyčejnými věcmi.

Můj kámoš Ježíš 2017, Lars Husum

Po prvotním šoku se teď musím smát. Tento příběh je má spřízněná duše, musím se více zaměřit na Dánsko. Budu vám tvrdit, že to je vtipné, i když hned zkraje přijde hlavní postava o panictví tak, že znásilní opilou holku... a kope do hlavy malé kluky. Je vůbec v pořádku takové příběhy číst? Je to dost špatný příběh a taky příběh boží, vždyť jej navštíví i sám Ježíš! Vyvolá ve vás většinu existujících emocí, až je z vás emocionální smoothie a nevíte, co vlastně říct. Tohle bych chtěla probrat s Nietzschem nad sklenicí vody. Píšu si to na bucket list.... celý text

Stop the tempo! / Kebab 2009, Gianina Cărbunariu

Zatímco Stop the tempo! mi přišlo skvělé a přesné, co se týče vystihnutí celkem zbytečné frustrace lidí být super a cool a in, neustálou potřebou se tímto řazením zabývat a pak naprosto nesmyslně proti tomu bojovat. Ani to nemyslím posměšně, protože jsem si párkrát říkala "ach, ty krávo, vždyť pod tohle by ses klidně podepsala" Takže zatímco Stop the tempo! mi přišlo skvělé 4/5, tak následný Kebab mě dost zklamal. Bylo tam několik scén, které podle mě budou na jevišti epické, ale celkově hra nepřináší nic nového a vlastně ani zajímavého či překvapivého, tudíž za Kebab 1/5.... celý text

Divoká labuť a jiné příběhy 2016, Michael Cunningham

Jak to dopadne, když si Cunningham vezme na mušku pohádky? Namixoval kouzelnou klasiku s životní realitou bez iluzí a funguje to skvěle. První minipovídka (či předmluva, sama nevím) se mi velice nelíbila a obávala jsem se, že toto skončí jedním velkým zklamáním. Naštěstí jsem nakonec nadšená. Spousta pohádek mě naprosto nadchla a pobavila. Nejvíce jsem si asi zamilovala převyprávěnku (slovo roku!) o Cínovém vojáčkovi ♥ Příjemným bonusen navíc je, že vás čtením provází krásné ilustrace od Yuko Shimizu ♥ Romantické duše se možná budou hrozit, ale já jsem přesvědčená, že kdyby lidé byli pohádkovými bytostmi, všechno dopadne přesně tak, jak to napsal Cunnigham. Cunningham je bůh. Konec tečka (.)... celý text

R.U.R. 2004, Karel Čapek

Noční film 2015, Marisha Pessl

Spíše 4,5 než 4 z 5*. Čtení Nočního filmu je naprosto návykové. Knihu jsem brala do ruky kdykoliv jsem mohla a to i když jsem měla čas akorát tak na jednu stranu. U thrillerů mi obvykle vadí, když postavy dělají hlouposti, vy se musíte plácat do čela a kdykoliv někoho postihne tragédie, jen si pomyslíte - dobře ti tak, kreténe. Tady jsem postavy v hlavě vůbec nevyzývala k tomu, aby někam nechodily nebo něco nedělaly. Naopak jsem doufala, že budou následovat každou - byť sebemenší - stopu do jakkoliv zvláštních míst. Zkrátka mě zajímalo, kam vše povede a bylo mi to dražší než cokoliv jiného. Autorka především skvěle zahalila tajemstvím jednu z postav - režiséra Cordovu. Vlastně jsem se velice brzy začala téměř považovat za jeho kultovní fanynku a každý střípek, který s ním měl něco společného, jsem nadšeně vítala. Pro mě příjemné vybočení z mého běžného čtecího výběru, část hvězdičky ubírám akorát za zbytečně prodlužovaný konec.... celý text

Chrám divů 2016, Leslie Parry

Mám pro vás zásadní radu. Než knihu otevřete (což vřele doporučuji), zapomeňte na vše, co vám bylo prodáno. Zapomeňte na magický realismus i cirkus, protože toho dostanete málo (případně vůbec nic). Máte smazáno? Vyborně! Teď si můžete užít 19. století a osudy osob z různých prostředí bez nějakých předpokladů. Stačí čekat, co se z toho všeho vyvrbí. A že toho bude dost! Nechala jsem se okouzlit a nakonec mi ani to fantastično nechybělo. Snad nebude chybět ani vám.... celý text

Habibi 2012, Craig Thompson

Habibi je velice rozkošné. Devastující a zároveň pohádkové. Krásně nakreslené. Zkrátka milé ♥ Nemám co více k tomu dodat.

Mrtvý holky 2007, Miloš Urban

Nakonec jsem ani nepřečetla všechny povídky. Příběhy - jejich podivnost a často překvapivá rozuzlení - mě skutečně zaujaly, nicméně mi vůbec neseděl styl psaní. Nedokážu ani pořádně říci proč, jen vím, že jsem si u některých povídek říkala: "přesně proto jsem nesnášela čtení Amerického psycha". Myslím, že stojí za to knihu zkusit a sami uvidíte, jak Urban sedne vám. Pro mě to bohužel dobře nedopadlo, minimálně co se této sbírky týče. Plánuji však zkusit nějakou novější tvorbu, je možné, že se mi bude líbit více.... celý text

Letní dům s bazénem 2015, Herman Koch

Jedna z knížek, po jejichž přečtení si řeknu akorát "hm". Toto hm značí: škoda vynaloženého času. Knížka není hrozná, není boží, je akorát úplně zbytečné ji číst.... celý text

A v tu chvíli je po lásce 2014, Junot Díaz

Přestože je knížka napsána dobře a navnadila mě k přečtení další autorovy knihy, rozhodla jsem se poslední dvě povídky ze svého života vyřadit. Příběhy nepřináší nic nového (pokud žijete život i mimo Disney), popisují vztahy takové jaké jsou - takže na hovno, motivy se opakují, nic vás nepřekvapí. Ja jsem se teda překvapila akorát tím, když jsem dala knížku přečíst kámošce, ať ji přejdou její osamělé chmury a ona si v polovině knihy zařídila Tinder.... celý text

Pán much 2003, William Golding

Kdybych byla mladší a musela to číst povinně, tak zaručuju, že to ani nedočtu. Tato kniha by mohla být velkou inspirací pro stránku "Nudné dialogy". Já věřím tomu, že lidi jsou schopni zpsychopatit. Jsem si jistá, že v krizové situaci se velká skupina nesourodých lidí prostě neshodne, začnou se chovat jako sobci, budou agresivní apod. Je jedno, jestli to jsou děti, dospělí či zombieci. Ale pokud si chcete na toto téma přečíst něco pěkného, tak si přečtěte knihu "Slepota". Tam se dočkáte realistického vývoje situace a ani si nemusíte zásadně pomáhat lidmi, kteří jsou psychicky narušení bez ohledu na situaci. Vždyť v této knížce byli všichni kreténi už od začátku. Co mě mělo na průběhu šokovat? Celou dobu jsem chtěla dát hvězdičky 2, ale poslední dvě strany hrozilo, že se z toho závěru postřelím.... celý text

Y: Poslední z mužů 1 - Jako jeden muž 2008, Brian K. Vaughan

Y: Poslední z mužů 2 - Cykly 2010, Brian K. Vaughan

Poslední člověk 2003, Doug Naylor

Tento díl byl po předchozích (skvělých) dílech dost velkým zklamáním.

Terapie láskou 2013, Matthew Quick

Pat je dost creepy. Nemohla jsem se však ubránit tomu, abych občas nepovažovala jeho snahy o zlepšení se (s cílem získat zpět svou manželku Nikky) za milé až roztomilé. I tak jsem doufala, že mu v tomto směru happy end nevyjde. Když už jsme u té Nikky - není to největší sobecká kráva ever? Naproti tomu Tiffany, ač psychicky rozbitá, mi přišla sympatická a zároveň nejvíce realistická postava knihy. Možná by mi pomohl nějaký nezaujatý popis událostí před Patovým nástupem do léčebny. Toho se asi nedočkáme, ale to je život... nikdy neznáte skutečný příběh lidí okolo sebe.... celý text

Bože chraň aspidistru 2001, George Orwell (p)

Tato knížka není boží. Příběh se moc neposouvá a vlastně pořád dokola čtete o tom, jak hlavní postava Gordon nechce peníze, přičemž o nich neustále mluví a topí se v sebelítosti - protože nemá peníze. Navíc je Gordon nesympatický rádoby intelektuál a nejradši bych mu o hlavu omlátila květináč s aspidistrou. Nicméně jako pojednání o člověku, který se rozhodne zarputile jít za tím, že bude básníkem, odmítá jakékoliv cesty k lepší obživě, jakékoliv přiznání, že se může plést, to je skvělé.... celý text

Kruh 2015, Dave Eggers

Proč jsem šáhla po této knížce? Protože vyjde film s Emmou Watson a já ráda čtu knížky dříve, než vidím film. Navíc dle traileru se zdálo, že půjde o knihu se silnou hlavní hrdinkou, která má mozek... ale ne. Hlavní hrdinka je primitivní blbka bez vlastního názoru. Chápu, asi by bylo náročnější zmanipulovat někoho, kdo myslí komplexněji než šumící tráva, nicméně určitě by se to lépe četlo. Aspoň, že to bylo dobře napsáno. A tím dobře nemyslím dobře. Myslím tím čtivě. Každopádně sektářství vnitřního korporátního prostředí bylo vystihnuto výborně, nejednou jsem se musela smát (se smutnou slzičkou v oku).... celý text

Nekonečné dny 2017, Claire Fuller

Peggy strávila 9 let v lese se svým otcem, který jí tvrdil, že jsou poslední dva žijící lidé na světě. Žít v lese téměř bez ničeho není žádný med, nicméně Peggy, která celý příběh vypráví, nijak zvlášť nedramatizuje. Jedná se o skvělé fiktivní memoáry, kdy vám vypravěčka jednoduše sděluje, co se stalo a nemá potřebu fňukat nad událostmi, které pro ni už byly téměř normální. Nechce to ani po čtenáři. Tím je tato knížka výjimečná. Jelikož se autorka nechopí každé příležitosti, kdy může dojít k něčemu tragickému, dodává příběhu punc reálnosti, a když na to přijde, není ani úplně nepředstavitelné, že by k něčemu podobnému skutečně došlo. Pokud chcete knihu otevřít, doporučuji se předem připravit na to, že vás nečeká žádná "zběsilá jízda". Pro někoho to může být důvodem ke snížení bodů, u mě tomu bylo naopak. Taky jsem si díky tomu poslechla asi milionkrát "La Campanella" ♥, strávila spoustu času na fórech pro preppery, tudíž teď vím: jak nejlépe uvařit ježka, s jakou moukou nepočítat při apokalypse… A to se vyplatí.... celý text

Babička pozdravuje a omlouvá se 2015, Fredrik Backman

Mám k této knížce asi milion výhrad. ALE… ono to je všechno, tak krásně podáno. Backman je skutečně nadprůměrným vypravěčem. Miliony mých výhrad mě vůbec neobtěžovaly. Po dočtení jsem si pročítala názvy kapitol a měla jsem příjemně nostalgický pocit… KAFE… ach ano, to bylo tehdy, když jsme měli domovní schůzi! MÝDLO… ach, takhle vlastně voněl ten byt! Je velice lehké se stát součástí této knihy, přehlédnout veškeré její nedostatky a mít ji rád.... celý text