Unitarcha
přečtené 493
Drobná potěšení
2022,
Clare Chambers
Můžeme docenit sladkost bez hořkosti? Drobná potěšení, jež mi přinesla radost přímo olbřímí, jsou naprosto mimo můj běžný literární záběr. Nejsou tu ani výjimečné postavy, ani kromobyčejné situace, ani dechberoucí prostředí. Z knihy přímo vyzařuje každodennost. Je to špatně? Naprosto ne! Paní Chambers je mistryní slova, zřetelně ukazuje, jak nesmírně zajímavý může být i všední život, jak dojímavé osudy vcelku ordinérních lidí, jak sympatické osobnosti, jež nejsou ani dobré, ani zlé, nýbrž jsou prostě lidmi. Sám jsem byl navýsost překvapen, jak moc mě to celé bavilo, byť by se na první pohled mohlo zdát, že se vlastně valnou část knihy "nic neděje". Jenže ono se děje - děje se každodenní drama se vší svou těžkostí, a díky tomu, že jsou postavy tak (bolestně) realistické, člověk si snadno uvědomí, že všechno, co potkalo hlavní hrdinku Jean, se dost dobře může stát i jemu. A to je věru vzrušující i děsivé zároveň. Dvě věci zaslouží obzvláštní pochvalu: postavy a vytříbenost vyprávění. Ani na okamžik jsem se nenudil, nekontroloval, kolik stran mi zbývá, nedoufal v rychlejší spád událostí. Popisy jsou hezky evokativní, dialogy plně uvěřitelné, prožívání postav krásně vykreslené. Střet touhy a smyslu pro povinnost je jedním z hlavních motivů, a myslím, že je rozpracován znamenitě. Vím, že pro mnohé zahraniční čtenářstvo je konec poněkud... kontroverzní, s tím však nemohu souhlasit. Domnívám se, že zcela odpovídá myšlence knihy a razantně ji podtrhuje. Celkově mohu s velkým potěšením doporučit. Pod hezkou slupkou je skvělá šťavnatá dužina.... celý text
